Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2021 » Kuřimský projekt Memoria
Autorka příspěvku vede projekt Memoria v Městské knihovně Kuřim, který se zabývá digitalizací historických fotografií a jejich následným zpřístupněním veřejnosti prostřednictvím internetové stránky memoria.mkkurim.cz. Zmiňuje počátky projektu, technické specifikace práce s fotografiemi a především zpracování jejich informačního obsahu. Důležitou složkou je také spolupráce s pamětníky.
Již před rokem spatřil v Městské knihovně v Kuřimi světlo internetového světa projekt Memoria. Nikoliv náhodou nese projekt latinský název pro „paměť“ a takové je i jeho poslání – uchovat vzpomínky na minulost pro budoucí generace. Nositelem této paměti jsou právě digitalizované fotografie, které zachycují historii Kuřimi a okolí v posledních 130 letech.
Z bohaté spolkové, kulturní a sportovní činnosti kuřimských obyvatel vzešlo městu Kuřimi poměrně obsáhlé „dědictví“ fotografií, které byly po desetiletí uloženy na městském úřadu. Aby fotografie nezůstávaly jen ležet v přítmí krabic a regálů, bylo v roce 2018 rozhodnuto o jejich uspořádání a zároveň i publikování široké veřejnosti. Příhodný k tomuto účelu se zdál být projekt Memoria, který v té době již používalo město Bučovice a Polička. Šlo o internetovou stránku, kde bylo možné zveřejnit fotografie s odborným popisem a mezi nimiž se dalo podle kritérií datace, osoby, předmětu a lokalizace vyhledávat. Autory projektu byli Bc. Martina Huječková a Mgr. Jan Jukl z Městské knihovny v Poličce, autorem softwarového řešení Ing. Radim Potěšil. Pro kuřimský projekt byla vytvořena vlastní internetová stránka se základní aplikací, ovšem Kuřim do ní zakomponovala další vlastní úpravy i styl (jednalo se především o rozpoznávání obličejů na fotografiích a přiřazení jména).
Základním předpokladem pro publikování fotografií však zůstává kvalitní digitalizace. Pro tu Městská knihovna vyčlenila samostatnou místnost s počítačem a profesionálním skenerem. Digitální kopie fotografií jsou tak pořizovány ve vysokém rozlišení a černobílé fotografie jsou pro lepší zachycení i těch nejjemnějších odstínů šedé skenovány v barevném režimu. Kopie jsou poté ukládány do lokálního uložiště knihovny a vytváří se tak databáze, která slouží pro potřeby projektu Memoria.
Jakákoliv fotografie je však jen němým svědkem své doby, pokud není známo, z jaké doby pochází, kdo je na ní zpodobněn a jaké události zachycuje. A velká část fotografií v Kuřimi bohužel popis postrádá. I když některé fotografie lze ztotožnit podle místa, či podle záznamů v kronice města či v různých periodikách, informační obsah fotografií tak zdaleka není dostatečně vytěžen. Důležitým a bez nadsázky jedinečným zdrojem se tak stávají pamětníci, kteří dokáží poměrně spolehlivě pojmenovat mnohé osoby, místa i okolnosti, za jakých fotografie vznikaly. V kuřimské knihovně byl proto vytvořen formát besed nazvaný Vzpomínání na starou Kuřim. Na besedách, které jsou moderované vedoucí projektu, se schází pamětníci, aby nad fotografiemi zavzpomínali. Každé setkání je tematicky laděné tak, aby se pozornost účastníků soustředila na jednu oblast, např. Sokol, fotbal, škola, muzikanti, divadlo, opereta, zemědělství, atletika a další. Téma besedy je známo vždy měsíc předem a pamětníci i další zájemci se o něm dovídají jednak přímo na besedách, dále v místním zpravodaji, z místního televizního vysílání i z plakátů vylepených na informačních panelech města. Mohou se tak již předem zamyslet nad tématem a někteří ještě před besedou donáší do knihovny vlastní fotografie, aby byly naskenovány a případně publikovány během besedy. Jelikož se besed často účastní i devadesátiletí pamětníci, jsou schopni na fotografiích efektivně rozpoznat i své starší příbuzné, jako rodiče, strýčky a tety a s jejich pomocí je tedy možné získat informace i k některým sto let starým fotografiím. Samozřejmě, že ne každý člověk je sdílný na veřejnosti – někteří dávají přednost osobnímu rozhovoru, který je možno v knihovně uskutečnit podle časových potřeb dotyčného. Stranou nezůstávají ani pamětníci, kteří mají pohybové či jiné zdravotní potíže – těm je možné předvést fotografie na tabletu u nich doma. Je také nutné dodat, že díky pamětníkům i ostatním kuřimským obyvatelům se databáze historických fotografií Kuřimi značně rozrostla a v současné době obsahuje 16 tisíc kusů – z toho přes 50 % je pouze v digitální podobě, neboť vypůjčené fotografie jsou pamětníkům po naskenování opět vráceny.
Fotografie, k nimž je již známo více informací, jsou publikovány na internetových stránkách Memorie s podrobným popisem. Na stránce je možné prohlížet detaily fotografie se zabudovanou softwarovou lupou, využít funkce rozpoznávání obličejů, vyhledávat přes klíčová slova, data, jména, místa a další pojmy. Zde již může fotografie zhlédnout široká veřejnost a dále reagovat na obsah Memorie. V případě, že by návštěvník stránky chtěl doplnit o nějaké informace k určité fotografii, či upozornit na nějakou chybu, má možnost kontaktovat tvůrce Memorie na e-mailové adrese: memoria@mkkurim.cz. A díky tomuto kontaktu Memoria získává další cenné informace a nabídky dalších fotografií.
Závěrem lze říci, že projekt Memoria vzbudil u obyvatel Kuřimi i ostatních, kteří mají k městu nějaký vztah, velký ohlas a je velmi pozitivně hodnocen. Do budoucna Memoria plánuje zpřístupnit také historické písemnosti vztahující se k dějinám města.
LAURINCOVÁ, Sylvia. Kuřimský projekt Memoria . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2021, 35(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/kurimsky-projekt-memoria
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|