Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Na jaře (25. a 26. dubna 2012) se sešli knihovníci v Havlíčkově Brodě na již 4. ročníku semináře „Informační vzdělávání uživatelů knihoven“. Pořadatelem byla již tradičně Sekce pro informační vzdělávání uživatelů (IVU), která je jednou z odborných sekcí, které zastřešuje Sdružení knihoven ČR (SDRUK).
Dvoudenní seminář byl rozdělen na dvě části – teoretické příspěvky a informace o praktických příkladech z praxe zazněly první den semináře. Druhý den měl spíše pracovní ráz – byl věnován workshopům, které byly tematicky zaměřeny na tři okruhy – Čtenářská gramotnost, Knihovny – zdroje informací a Informační zdroje. Témata v podstatě kopírovala náměty tří pracovních skupin sekce IVU.
Seminář zahájila Veronika Peslerová, předsedkyně sekce IVU, která po krátkém úvodním slovu začala „provokativní“ myšlenkou „líného informačního vzdělávání“. Peslerová přiznala, že ji inspirovala kniha Toma Hodgkinsona Líný rodič. Vycházela z praktických zkušeností, že knihovník, který připravuje lekce informačního vzdělávání, vychází z jednoho ze dvou předpokladů – zaprvé žák – student o tématu nic neví, zadruhé něco ví a já mu téma rozšířím (hromadou dalších informací). Obojí je špatně. Správná cesta je ptát se, co student ví a dát mu prostor sám hledat správnou cestu k cíli. Heslem „líného“ informačního vzdělávání je „Nechme práci na nich!“ Návod „jak na lekci“ zahrnoval body použitelné při tvorbě jakékoliv lekce: pro koho, co, jak, z čeho – určení cílové skupiny, cíle (co chceme naučit), téma, metody, materiály, vlastní tvorba lekce, konzultace, realizace a v neposlední řadě zpětná vazba. Tvůrce lekce by si měl uvědomit, že neučíme informace, ale dovednosti.
Nejen tímto příspěvkem, ale celým seminářem se jako červená nit táhne metoda kritického myšlení, jako účinná forma informačního vzdělávání uživatelů. Model třífázového učení E-U-R (evokace – uvědomění si významu – reflexe) nabízí možnosti širokého využití při zpracovávání jakéhokoliv tématu, který bychom zahrnuli do okruhu informačního vzdělávání. Peslerová následně na praktické ukázce (s aktivním zapojením účastníků semináře) prezentovala jeden z příkladů, který realizují v havlíčkobrodské knihovně.
O informačním vzdělávání na vysokých školách referovala Hana Landová ze Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity a Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Představila práci komise IVIG (odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost Asociace knihoven vysokých škol). Práce vysokoškolských knihoven po více než deseti létech činnosti komise IVIG nese výsledky viditelné na všech vysokých školách – standardy, informační výchova se realizuje prakticky na všech vysokých školách, na řadě škol jsou kreditové kurzy, volitelné či doplňkové semináře. Také profesní rozvoj knihovníků v oblasti informační výchovy doznal značných změn (k lepšímu). Novými tématy, kterými se vysokoškolské knihovny zabývají v současnosti, jsou např. hodnocení efektivity informačního vzdělávání, iniciace výzkumů, pracovních setkání, využití zpětné vazby, sledování domácí i zahraniční literatury, spolupráce se zahraničními partnery. Landová zdůraznila, že informační výchova na vysokých školách začíná prakticky už od nejmenších dětí, na základních školách. Čím lépe jsou studenti připraveni ze základních a středních škol, tím snáz zvládají informační gramotnost na škole vysoké, jsou lépe připraveni na vysokoškolské studium. Vysokoškolské knihovny jsou na konci dlouhého řetězce studentova informačního vzdělávání.
Jan Zikuška, projektový manažer Národního klastru informačního vzdělávání (NAKLIV) představil vizi informačního vzdělávání v knihovnách v roce 2022. Vycházel z desatera Sekce Experimentálního knihovnictví a nastínil představu, kterou by se knihovny mohly (měly) ubírat v příštích deseti letech. Soustředil se na využití moderních technologií a médií a zejména upozornil na nutnost změnit nejen formu, ale i obsah. Vyzval: Začněte se změnou teď! Hned!
Příspěvek za nepřítomnou Helenu Šlesingerovou o Klubu dětských knihoven (KDK) SKIP přednesla Božena Blažková. Klubko je největší a nejaktivnější odbornou sekcí Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Náplň činnosti se ustálila do tří základních okruhů: aktivity a projekty na podporu dětského čtenářství, spolupráce a sdílení zkušeností, námětů a informací a podpora odborného vzdělávání knihovníků dětských oddělení knihoven. Pro vzájemnou komunikaci využívají pracovníci dětských oddělení elektronickou konferenci Andersen, která byla původně vytvořena jako komunikační nástroj první společné Noci s Andersenem. Nyní je využívána pro výměnu zkušeností a nápadů pracovníků dětských oddělení. Klub dětských knihoven inicioval také řadu aktivit, zejména na podporu dětského čtenářství. Jsou to zejména knihovnické dílny, projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, Kamarádka knihovna, Škola naruby, Čtenářské pasy a řada dalších.
Po přestávce se se „Zkušenostmi odjinud“ představily Společnost NaZemi, Židovské muzeum v Praze a Chaloupky Dolní Krupá. Nevládní organizaci NaZemi – Centrum globálního rozvojového vzdělávání představila Kristýna Hrubanová. NaZemi se zaměřuje na propojenost našeho spotřebního chování s problémy rozvojových zemí. Centrum připravuje metodické semináře pro učitele, materiály do výuky a vzdělávaní programy pro žáky a studenty. Vzdělávací programy formou interaktivní dílny využívají zážitku a spolupráce žáků ve třídě. Rozvíjejí schopnost žáků formulovat své názory a tříbit si postoje a schopnost empatie a solidarity. Student nejen hledá odpovědi, ale také formuluje otázky. Radí se, spolupracuje, zvažuje jiné úhly pohledu, ujasňuje si další postup učení.
Vzdělávací programy Židovského muzea v Praze, oddělení pro vzdělávání a kulturu, pobočky v Brně představila Táňa Klementová. Hlavním cílem oddělení vzdělávání je informovat mládež a veřejnost o židovských dějinách, kultuře, tradicích a zvycích v Čechách a na Moravě a přispět ke zlepšení atmosféry a tolerance v naší společnosti. Činnost organizace je velmi bohatá – od přednášek a dílen pro školy, semináře pro učitele, putovní výstavy po akce pro veřejnost. Dílny a interaktivní programy jsou protiváhou klasických přednášek. Žáci pracují ve skupinách, na závěr prezentují své výsledky. Velkým úspěchem byl projekt Zmizelí sousedé (středoškolský projekt pátrání po osudech lidí zmizelých za 2. světové války), který měl i mezinárodní dosah.
Výukové programy ekologického střediska Chaloupky (Středisko ekologické výchovy Horní Krupá) představila Iva Kopecká. Programy pro základní a střední školy jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí a často probíhají přímo v přírodě – např. poznávací stezka „Za humny“, „Za sovím houkáním“, „Botanický cyklovýlet“. Ekologické výukové programy, s mezipředmětovými přesahy, bývají jednodenní a jsou zaměřeny na bezprostřední přírodu v okolí.
Poslední blok semináře byl věnován zkušenostem z knihoven. Informační vzdělávání v Sedlčanech představila ve svém příspěvku Alena Budková. Sedlčanská knihovna má propracovaný systém informační výchovy od nejmenších dětí po 9. třídu základní školy. Knihovna připravila koncepci, kterou představila pedagogům. Jejich podněty a připomínky následně využila při zpracování nové koncepce. Příspěvek se setkal s velkým ohlasem a podnětem pro další diskusi.
Irena Nováková z Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodu představila lekce pro střední školy – úvodní lekci pro první ročníky a tematickou lekci Kdopak by se Havlíčka bál pro druhé ročníky. Studenti pracující ve skupinách jsou vedeni k práci s různými informačními zdroji.
Městská knihovna v Poličce je další knihovnou s propracovaným systémem informačního vzdělávání. Knihovna je přirozeným místem navazujícím na školní vzdělávání. Knihovník však není učitel, je partnerem učitele. Každou lekci je potřeba připravit komplexně jako projekt. Lenka Navrátilová mimo jiné doporučila osvědčený postup – spolupráci se „styčnými důstojníky“ na školách. Lekce připravují v návaznosti na rámcové vzdělávací programy a konzultují s pedagogy.
Lekce IVU ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové podruhé, tentokrát s Boženou Němcovou je projekt informačního vzdělávání, který představila Michaela Hašková. Na předchozím semináři hradecká knihovna představila první projekt pro středoškoláky věnovaný Josefu Čapkovi. V letošním roce knihovna pokračuje v úspěšném projektu, kdy studenti pracující ve skupinách jsou aktivizováni, aby využívali všech možností, které knihovna nabízí. Knihovna zařadila i několik kreativních metod, ve kterých studenti využívají i kresbu nebo pantomimu.
Potřeby knihovníků a možnosti metodiků byl název příspěvku Boženy Blažkové ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Svůj příspěvek rozdělila do tří částí: nejprve se věnovala současnému stavu nabídky a realizace lekcí informačního vzdělávání ve třech typech knihoven – v knihovně krajské, pověřené a malé profesionální. Druhým okruhem jejího zájmu byly potřeby malé knihovny a pověřené knihovny. A ve třetím bodě se zabývala možnostmi metodiky. Své zamyšlení zahájila představením aktivit krajské knihovny – od vlastních lekcí pro žáky a studenty v krajském městě, přes informace předávané knihovníkům přes webovou stránku krajské knihovny (sekce E-metodika), články v časopise U nás, ustanovení pracovní skupiny IVU, která je poradním orgánem ředitelky knihovny po praktické dílny a semináře, které knihovna pořádá. Jako praktickou ukázku aktivit pověřených knihoven vybrala Blažková Knihovnu Václava Čtvrtka v Jičíně, jejíž aktivity splňují obecná kritéria vzdělávací akce. Vzorem malé knihovny byla Městská knihovna Lázní Bělohrad, kde po změně knihovnice došlo k výraznému posunu v činnosti knihovny. Na závěr se věnovala možnostem metodiky, které shrnula do pojmů informovat a vzdělávat.
Svůj příspěvek ukončila výčtem témat k řešení:
Posledním příspěvkem prvního dne semináře bylo zamyšlení Zuzany Hájkové z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích – Co mohou a mají krajské knihovny. Ve své prezentaci ukázala, jak lze v praxi krajské knihovny přiblížit zásady informační výchovy dalším knihovnám. Semináře na téma informační vzdělávání pořádá knihovna již od roku 2009. Teoretickou část zajišťuje krajská knihovna, praktickou – ukázky lekcí u jednotlivých knihoven – pak knihovny s dobrou praxí. Semináře jsou zakončeny diskusí, ve které se účastníci vyjadřují k jednotlivým problémům. Důležitá je důvěra mezi účastníky, kteří „nesou svou kůži na trh“. Také Jihočeská vědecká knihovna má vyčleněn prostor na svém webu, na kterém jsou vystaveny prezentace ze seminářů i dobré nápady z jednotlivých knihoven.
Druhý den semináře byl věnován workshopům. Jako první za skupinu Čtenářská gramotnost vystoupila Helena Selucká, která odmítla dělení na lekce informačního vzdělávání a tematické besedy. Jistě budeme všichni souhlasit s tvrzením Selucké, že každá akce knihovny musí obsahovat informační vzdělávání. Současně doporučila užívání pracovních listů, které získávají stále větší oblibu, ale především jsou velmi praktické. Upozornila také na nutnost citací i na pracovních listech. Velkou diskusi vyvolala slovy, že není nutné stále dětem připomínat, že jsou informačně vzdělávány.
Pracovní skupinu Knihovny – zdroje informací, která se věnuje žákům 2. stupně základních škol, představila Zuzana Hájková. Obecný cíl lekcí: děti by měly umět najít potřebnou informaci kombinací různých zdrojů, z nalezeného vyvodit závěr, který umí obhájit a zdůvodnit. Bouřlivou debatu vyvolala otázka, zda zveřejňovat a sdílet vzorové lekce mezi knihovnami. Účastníci se shodli na názoru, že není možné „automaticky“ převzít hotovou lekci, je nutno vzít v potaz místní podmínky, reakce žáků i možnosti knihovny.
Třetí pracovní skupinu – Informační zdroje – tištěné, elektronické, audiovizuální, která je zaměřena na studenty středních škol, představila Jana Leparová z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Prezentovala obsahové zaměření jednotlivých připravovaných modulů. Základními tématy jsou znalost obecných pravidel formulace dotazu, primární dokumenty a orientace v nich, sekundární zdroje, knihovna jako partner, plagiátorství a znalost citování požitých zdrojů. Upozornila také na materiály některých vysokoškolských knihoven, které jsou příkladem kvalitního zpracování jednotlivých tematických okruhů.
Po těchto úvodních vystoupeních následovaly praktické workshopy, ve kterých si účastníci vyměnili názory a poznatky z praxe. Z diskuse vzešel námět, aby příští ročník byl více zaměřen na praktické ukázky informačního vzdělávání pro všechny věkové skupiny. Po shrnutí práce jednotlivých skupin seminář závěrečným slovem zhodnotila Veronika Peslerová, která poděkovala přednášejícím za užitečné nápady a podněty. Prezentace a materiály ze semináře jsou vystaveny na webu SDRUKu.
LEPAROVÁ, Jana. Malé ohlédnutí za seminářem Informační vzdělávání uživatelů knihoven v Havlíčkově Brodě. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(3) [cit. 2024-10-14]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/male-ohlednuti-za-seminarem-informacni-vzdelavani-uzivatelu-knihoven-v-havlickove-brode
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
