Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2018 » Městské knihovny v Lipsku – tradice a inovace
Městské knihovny v Lipsku (LSB) se již několik let těší rostoucí oblibě obyvatel Lipska. Líbí se jim kombinace tradice a inovace veřejné a vědecké knihovny: Bachovy vlastnoruční podpisy a elektronická kniha, historická budova městské knihovny v Lipsku a městská knihovna v nákupním centru, knihy a informace v různých jazycích, literární přednášky a knižní slamy, tiché čítárny a dětská knihovna pro neposedné děti.
Městská knihovna v Lipsku zaznamenává přes milion návštěv, kolem 3 milionů on line přístupů na webových stránkách a zhruba 5 milionů výpůjček za rok. Zhruba 1 800 akcí, které se každý rok konají v místě knihoven, navštíví 46 400 dětí, mladistvých a dospělých. Ve fondu centrální knihovny, 15 městských knihovnách a knižním autobuse se nachází 763 000 knih a médií. K tomu se přidávají nabídky on-line knihoven: 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu jsou každému návštěvníkovi knihovny s průkazem k dispozici elektronická média, databáze denního tisku a časopisů, e-learning, učební platformy, TigerBooks a on-line informační služba.
Městské knihovny v Lipsku mohou nabídnout příběhy a historii. Již v roce 1466 existovala v Lipsku malá městská knihovna se zhruba 300 knihami, kterou využívali především právníci, ale i lékaři, lékárníci a někteří občané Lipska. Vlastní historie městských knihoven v Lipsku byla zahájena nadací advokáta a finančního úředníka v Lipsku Huldreicha Große (1605-1677). Zanechal městu bohaté knižní poklady a celé své jmění, díky čemuž mohla být zřízena veřejně přístupná knihovna. Byl tak položen základní kámen pro městskou knihovnu v Lipsku, která dnes slouží jako centrální knihovna obecního systému knihoven. Není pouze jedním z nejstarších, nýbrž i jedním z nejnavštěvovanějších vzdělávacích a kulturních zařízení Lipska.
Městská knihovna v Lipsku sídlí od roku 1991 na náměstí Wilhelma Leuschnera v centru Lipska. Reprezentativní dům patří k nejkrásnějším stavbám architekta Hugo Lichta, byla otevřena v únoru 1896 jako muzeum Grassi pro etnologii a umělecké řemeslo. Fasádu směřující na sever zdobí osm postav, které poukazují na původní určení domu jako muzeum. Je zde reliéf Číňana, Indiána, Afričanky a Australanky i zobrazení malby na skle, textilní umění, vyobrazení keramiky a umění zlatnictví. Budova sloužila jako muzeum pouze do roku 1925. Potom byla využívána jako textilní veletržní dům, od roku 1953 do 1990 pak jako správní budova státního podniku KIB Chemie.
V roce 1987 rozhodla rada města Lipska o stěhování městské knihovny na náměstí Wilhelma Leuschnera poté, co musela být knihovna v roce 1984 z důvodu stavebních nedostatků ve svém starém působišti bez náhrady zavřena. V květnu 1991 zaujala městská knihovna nejprve dílčí části v 1. a 2. patře, které byly velmi prostě zrenovovány a nově zařízeny. Trvalo až do roku 2010, než se mohlo začít s rozsáhlou stavební rekonstrukcí budovy. V říjnu 2012 se znovu otevřely dveře městské knihovny, která nyní disponovala čistou plochou kolem 9 300 m² a užitnou plochou zhruba 7 100 m².
Budova přesvědčí svým moderním vnitřním vybavením za historickými fasádami. Poté, co projdete prostorným vstupním předsálím, se návštěvník dostane k nejdůležitějším spouštěcím bodům, jakými jsou automat na vrácení peněz, selfchecky a informační pulty pro první otázky a přihlášení se. V přízemí se rovněž nachází oblíbená a stále se rozšiřující dětská knihovna, zatímco odborná literatura, beletrie a knihovna pro mládež jsou umístěny v 1. a ve 2. patře. Ve 3. patře sídlí hudební knihovna, která je jednou z největších v Německu. Celkem obsahuje kolem 200 000 knihovních jednotek, hudebnin, hudební literatury, zvukových nosičů a časopisů. Mezi nimi se nacházejí jedinečné historické svazky, které vydávají svědectví o staleté hudební historii Lipska a milovníci hudby z nich čerpají po celém světě.
Městská knihovna v Lipsku poskytuje zázemí mimo jiné i regionální knihovně se vzácnými historickými svazky, které sahají až do 16. století, i archivu literatury, do něhož se ukládají literární pozůstalosti a odkazy autorů kraje Lipsko jakož i sbírka dokumentů vážících se k literárnímu životu v Lipsku od roku 1945. Budova může rovněž nabídnout tři místnosti určené k pořádání akcí a jednu výstavní halu. K nim patří i nádherný svrchu osvětlený sál ve druhém patře s místem pro zhruba 250 osob.
K městským knihovnám v Lipsku se řadí 15 dalších poboček napříč Lipskem. Historie tohoto decentralizovaného systému odkazuje k Walteru Hofmannovi (1879-1952), který významným způsobem ovlivnil německé knihovnictví v první polovině 20. století. Jako ředitel knihovny v Lipsku od roku 1913 navrhnul a vyvinul síť poboček ve městě a do roku 1929 postavil čtyři městské knihovní budovy. Dnes nese jeho jméno městská knihovna na jižním předměstí (Südvorstadt). Tyto knižní haly existovaly do začátku 50. let paralelně k tehdy čistě vědecky orientované městské knihovně v Lipsku. V roce 1958 byly městská knihovna v Lipsku a dílčí městské knihovny sloučeny do komunálního systému knihoven. Jako příklad dílčích městských knihoven jsou blíže představeny knihovny dvou městských částí.
Knihovna v městské části Gohlis se od roku 2010 nachází v nově zřízeném nákupním centru. Na ploše o více jak 500 m² je dostatek místa na čtení, studium a trávení volného času jakož i pro zhruba 40 000 knihovních jednotek. I přes prostou účelovou stavbu, ve které se knihovna nachází, se prostřednictvím použití správného barevného zadání a bytové architektury a samozřejmě i prostřednictvím nabídky médií a akcí podařilo, etablovat knihovnu jako místo celoživotního učení, dialogu a setkávání.
Knihovna v městské části Plagwitz je naopak umístěna do historické budovy. Budova byla postavena v roce 1929 podle plánů architekta Otto Fischbecka jako IV. městská knižní hala ve stylu Bauhaus podle představ Waltera Hofmanna. Navzdory svému stáří umožňuje budova i dnes knihovnickou práci za optimálních podmínek. O to více to platí ještě po opravách provedených v letech 2015/16. Na třech podlažích je atraktivně prezentováno zhruba 36 000 knihovních jednotek pro všechny věkové skupiny. Stěžejní význam má rodinná knihovna. Nabízí obsáhlou nabídku knih a jiných médií pro děti, jejich rodiče a prarodiče a pro všechny, kteří se věnují dětem.
Kdo se chce dozvědět o Městské knihovně v Lipsku více, je srdečně zván do Lipska nebo může získat představu o našich prostorách a nabídkách na webové stránce www.stadtbibliothek.leipzig.de.
Pozn. redakce – text z německého originálu přeložila Kateřina Kýtová.
METZ, Susanne. Městské knihovny v Lipsku – tradice a inovace . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/mestske-knihovny-v-lipsku-tradice-inovace
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|