Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven spolupracuje s architekty

V minulém čísle DUHY jsme představili nově vzniklé Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, jeho vize a plány. Dnešní příspěvek zaměříme na spolupráci se dvěma architekty, kteří se knihovnám věnují nejen profesně, ale mají k nim i vřelý osobní vztah. Jsou jimi Ing. arch. Petr Lešek a Ing. arch. Karel Bidlo. Oba pohlíží na knihovnu jako na otevřený prostor pro společné setkávání, které může nabízet místo všem lidem, nejenom těm, kteří si zde půjčují knihy. Oba také shodně dodávají, že je potřeba stále myslet na to, že knihovna je prostorem veřejným, stejně jako náměstí, ulice, parky, aj., tudíž prostorem přístupným každému bez omezení.

Společně jsme přemýšleli nad tím, co architekti potřebují vědět k tomu, aby knihovna nebyla pouze krásná na pohled, ale zároveň efektivně fungovala. V první řadě musíme s architekty úzce spolupracovat – ukázat jim, jak vypadá provoz knihovny, kdo ji navštěvuje a jakou roli hraje v rámci obce. Čím více informací knihovníci či zřizovatelé architektům prozradí, tím lepší bude výsledek jejich práce.

Pro zjištění všech potřebných informací jsme stanovili šest okruhů, které poskytují komplexní informace o dané knihovně:

1. Jak vypadá místo, ve kterém se knihovna nachází? – základní informace o obci, půdorys knihovny s rozměry a vyznačenými prvky (dveře, okna, topení), stavebně-technický stav
2. K čemu a pro koho bude knihovna sloužit? – uvádíme tradiční funkce knihovny jako výpůjční či informační služby, dále sem můžeme zahrnout prostory pro děti a mládež, místo pro společnou práci či vzdělávání podle toho, co chce obec prostřednictvím knihovny svým občanům nabízet
3. Pro kolik lidí? – zde musíme brát v úvahu počet obyvatel obce a prostory knihovny; tyto informace jsou důležité k vytvoření konformního místa pro uživatele
4. Kolik lidí v knihovně pracuje? – zázemí zaměstnanců
5. Jaké bude vybavení knihovny? – zahrnuje typické vybavení, jako jsou regály, výpůjční pult, sedací nábytek; specifické vybavení pak zahrnuje oblíbené dětské koutky, vybavení míst pro společné setkávání, závěsné systémy pro výstavní prostory, atd.
6. Jaký je způsob financování? – při vymýšlení koncepce knihovny je dobré se financemi nelimitovat a vytvořit návrh v nejlepším možném řešení (škrtat můžete vždy); podle dostupnosti finančních prostředků pak můžete přeměnu knihovnu etapizovat. Zřizovatelé knihoven tak dostanou komplexní obraz o tom, jak by knihovna v budoucnu mohla vypadat a především budou vědět, na co přesně peníze dávají, proč a jaký má být výsledek.

Podrobnější rozpis otázek i s konkrétními příklady pro vás chystáme a věříme, že vám bude nápomocen při vytváření koncepce knihovny v rámci celkové rekonstrukce, nebo jen při úpravách interiéru. Pokud máte dotazy či připomínky, neváhejte se, prosím, na mě obrátit.

Dále bych Vás ráda pozvala na konferenci Knihovny současnosti do Olomouce, kde ve čtvrtek 13. září představíme činnost Metodického centra, další dvě konference věnované rekonstrukci knihoven pro vás chystám na podzim. První se bude konat 31. 10. v Moravské zemské knihovně v Brně, druhá 16. 11. v Městské knihovně v Praze. Můžete se těšit na odborníky z řad architektů, kteří se již knihovnám věnovali. Ukážeme vám, jak by mohla vypadat příprava na změny v knihovně v rámci rekonstrukce, a představíme vám také různé možnosti financování. Obě konference zakončí setkání ředitelů a metodiků krajských knihoven u kulatého stolu, kde bych ráda pohovořila o eventuální spolupráci a provázanosti knihoven v otázce rekonstrukcí a obnovy knihoven po celém Česku.