Mladí v knihovnách: od poznávání k proměně služeb

Práce s dětskými čtenáři patří k tradičním oblastem činnosti veřejných knihoven. Věnujeme se rozvoji čtenářských dovedností, spolupracujeme se školami, připravujeme vzdělávací programy a hledáme cesty, jak dětem nabídnout knihy a příběhy, které je osloví. S přechodem do dospívání se však vztah části mladých lidí ke knihovnám proměňuje. To, co fungovalo u mladších čtenářů, nemusí být pro dospívající stejně přitažlivé. A právě v tomto okamžiku se před knihovnami otevírá otázka, na kterou nelze odpovědět pouhým rozšířením nabídky stávajících služeb: Jak vlastně poznáme, co mladí od knihoven očekávají?

Věk mezi patnácti a dvaceti lety je obdobím výrazných změn. Mladí lidé hledají vlastní identitu, utvářejí si názory, navazují nové vztahy a postupně přebírají odpovědnost za svá rozhodnutí. Proměňuje se také jejich vztah ke čtení, vzdělávání, trávení volného času i institucím, se kterými přicházejí do kontaktu. Z pohledu knihoven je proto důležité nespoléhat pouze na dosavadní zkušenosti s dětskými čtenáři ani nepředpokládat, že potřeby dospívajících dokážeme odhadnout na základě vlastních představ.

Právě hledání nových cest k mladým se stalo jedním z témat, na které se zaměřilo Centrum dětského čtenářství Knihovny Jiřího Mahena v Brně. V roce 2026 zde odstartoval projekt Tvůj příběh čeká – Čtenářství mladých, podpořený Ministerstvem kultury ČR z programu VISK 1. Jeho cílem je přispět k systematičtější podpoře čtenářství a čtenářské kultury mladých lidí a nabídnout knihovnám podklady, inspiraci i prostor pro společné hledání dalších možností práce s touto cílovou skupinou. Projekt Tvůj příběh čeká – Čtenářství mladých je zároveň celostátním komunikačním tématem knihovnického oboru, které má podpořit širší odbornou diskusi o čtenářství mladých a možnostech knihoven při práci s touto cílovou skupinou.

Začít otázkami, nikoli hotovými odpověďmi

Jedním z východisek projektu je přesvědčení, že chceme-li připravovat služby, které budou mladým skutečně vyhovovat, potřebujeme nejprve porozumět jejich zkušenostem a potřebám. Nestačí se ptát kolegů, co se jim v práci s dospívajícími osvědčilo, ani přebírat představy o tom, co by mladí měli od knihoven očekávat. Zkušenosti knihovníků jsou důležité, samy o sobě však nemohou nahradit pohled samotné cílové skupiny.

Proto jsme se rozhodli dát mladým prostor, aby se vyjádřili k tomu, jak vnímají své čtenářství, knihovny a jejich nabídku. Prvním krokem bylo anketní šetření napříč Českou republikou. Získané odpovědi následně posloužily jako jeden z podkladů pro přípravu focusních rozhovorů, které jsme uskutečnili ve spolupráci s Katedrou informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kombinace těchto postupů nám umožňuje nahlížet na téma z různých perspektiv a hledat souvislosti, které by při pouhém pozorování chování mladých v knihovnách mohly zůstat nepovšimnuty. Nejde přitom o snahu vytvořit jediný univerzální obraz mladé generace. Lidé ve věku patnácti až dvaceti let tvoří rozmanitou skupinu a jejich potřeby, zájmy i vztah ke čtení se mohou výrazně lišit. Pro představu zde uvedeme několik vybraných výsledků z anketního šetření – celkem bylo zpracováno 882 relevantních odpovědí.

Součástí dotazníku byly také otevřené otázky, které respondentům umožnily vyjádřit vlastní zkušenosti a názory. Jejich odpovědi nelze zobecňovat na celou generaci, ani to nebylo cílem ankety. Nabízejí však cenný vhled do toho, jak mladí lidé knihovny vnímají, co na jejich službách oceňují a kde naopak vidí prostor pro změnu. Z otevřených odpovědí vyplynulo například to, že mladí lidé se nechtějí vzdát tištěných knih a oceňují jejich dostupnost. Současně upozorňují na nedostatek knih v angličtině, novější literatury pro mladé nebo titulů věnovaných specifickým tématům, například queer literatury, kterou v některých knihovnách postrádají.

Důležitou roli hraje také prostředí knihovny. To ovlivňuje celkový dojem z návštěvy i ochotu se do knihovny vracet. Mladí ve svých odpovědích zmiňovali potřebu pohodlného sezení, prostorů, kde mohou být s vrstevníky, i míst vhodných pro klidné studium. Někteří poukazovali také na potřebu oddělit zóny pro různé skupiny uživatelů tak, aby se v knihovně mohli cítit dobře jak mladí, tak rodiny s dětmi a další návštěvníci. V oblasti mezilidských vztahů mladí oceňují vstřícný personál, ochotu pomoci a odborné znalosti knihovníků. V odpovědích se však objevovaly také zkušenosti s nevlídným či neochotným přístupem a s atmosférou, která pro ně byla nepříjemná.

Prostor ke zlepšení vidí také v komunikaci a propagaci knihoven. O některých službách a aktivitách mladí nevědí a mají pocit, že informace o nabídce knihoven zůstávají často uvnitř samotných institucí a nedostávají se dostatečně k jejich potenciálním uživatelům. Pozitivně hodnotí, že knihovny pořádají akce pro veřejnost i programy pro školní kolektivy. V nabídce pro svou věkovou skupinu by však uvítali více volnočasových aktivit a čtenářských klubů určených přímo mladým lidem.

Zjišťování potřeb mladých pro nás není samoúčelnou výzkumnou aktivitou. Smysl získaných poznatků se ukáže teprve ve chvíli, kdy s nimi začneme pracovat. Výsledky průzkumu nemají zůstat pouze zajímavým materiálem pro odbornou diskusi, ale mohou se stát východiskem pro promýšlení konkrétních služeb, práce s fondem, komunikace i prostředí knihoven. Podrobnější výsledky jednotlivých částí ankety i poznatky z focusních rozhovorů představujeme také v rámci pravidelných projektových webinářů. Jejich záznamy jsou dostupné na YouTube kanále Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Od poznání k praktickým změnám

Získat informace o cílové skupině je jedna věc, využít je při plánování knihovnických služeb druhá. Právě mezi těmito dvěma kroky se nachází prostor pro odbornou diskusi, vzdělávání i sdílení zkušeností. Jednotlivé knihovny se přitom mohou nacházet v odlišné situaci: některé již mají s prací s dospívajícími bohaté zkušenosti, jiné teprve hledají způsob, jak tuto oblast rozvíjet. Neexistuje proto jediný postup, který by bylo možné bez dalšího přenést do každé instituce. Projekt se snaží knihovnám nabídnout podporu při hledání vlastních cest. Součástí jsou výše zmíněné pravidelné webináře, které otevírají témata související s potřebami mladých a možnostmi knihovnické praxe. Věnují se například navrhování služeb, komunikaci a komunitám, maturitní četbě, výzkumům čtenářství nebo prostorům určeným dospívajícím. Důležitou součástí je také sdílení zkušeností s odborníky z praxe, díky němuž mohou knihovníci porovnávat různé přístupy a hledat inspiraci pro vlastní prostředí.

Vedle vzdělávacích aktivit vznikají metodické materiály zaměřené na mladou generaci a na budování knihovních fondů pro tuto cílovou skupinu. Připravované výstupy mají knihovnám pomoci lépe porozumět specifikům dospívání a zasadit jednotlivá doporučení do širších souvislostí. Smyslem není předepsat, jak má vypadat ideální služba pro mladé, ale nabídnout oporu při rozhodování a podpořit promyšlený rozvoj knihovnické praxe. Významnou roli hraje také propojování knihoven. Zkušenosti jednotlivých pracovišť mohou být cenným zdrojem inspirace, pokud mají možnost sdílet nejen úspěchy, ale také otázky, nejistoty a postupy, které se v konkrétním prostředí neosvědčily. Celostátní iniciativa tak může přispívat k tomu, aby se téma práce s mladými nestalo pouze záležitostí několika aktivních knihoven, ale předmětem širší odborné diskuse.

Co bude následovat?

Další směřování projektu bude důležité také z hlediska toho, jak se podaří propojit poznatky o mladých s každodenní prací knihoven. Každá nová informace může otevřít další otázky: Jak se mění vztah mladých ke knihám a ke knihovnám? Které služby jim pomáhají naplňovat jejich potřeby a které naopak míjejí jejich očekávání? Jak můžeme průběžně ověřovat, zda naše nabídka odpovídá tomu, co mladí skutečně využívají a oceňují? Odpovědi na tyto otázky nevzniknou jednorázově. Vyžadují ochotu poznatky průběžně vyhodnocovat, vracet se k nim a podle potřeby upravovat dosavadní postupy. Stejně důležité je připustit, že některé předpoklady, se kterými do práce vstupujeme, nemusí obstát. Právě tato otevřenost může být jedním z předpokladů kvalitnějších služeb.

Také v roce 2027 chceme pokračovat ve spolupráci s mladými lidmi a zapojovat je do realizace projektu. Jejich pohled pro nás zůstává důležitým vodítkem při plánování dalších aktivit i rozhodování o tom, kam projekt směřovat. Právě oni nám mohou pomoci rozpoznat, co pro ně má smysl, co jim vyhovuje a kde naopak narážíme na hranice jejich zájmu či ochoty se zapojit. Podpora čtenářství mladých tak není jen otázkou výběru vhodných knih nebo přípravy atraktivního programu. Souvisí také s tím, jak knihovny rozumějí svým uživatelům, jak s nimi komunikují a jakou roli jim umožňují ve svých službách zaujmout. Pokud chceme, aby knihovny zůstávaly smysluplným místem také pro dospívající a mladé dospělé, potřebujeme vedle vlastních zkušeností a odborných znalostí využívat i jejich perspektivu.

Ne proto, abychom každému požadavku automaticky vyhověli, ale abychom své rozhodování opírali o skutečné poznání, nikoli pouze o předpoklady. Právě v tom spočívá jedna z příležitostí, kterou současná debata o čtenářství mladých knihovnám nabízí: rozvíjet služby, které nevycházejí jen z toho, co jsme zvyklí poskytovat, ale také z porozumění lidem, kterým je nabízíme. Jaké aktivity a možnosti zapojení chystáme na příští rok? To se dozvíte na prosincových projektových webinářích. První, věnovaný odborným tématům a příspěvkům hostů z praxe, se uskuteční 10. prosince. O týden později, 17. prosince, představíme plánované aktivity projektu pro nadcházející rok. Těšíme se na setkání s vámi – připojte se (opět) k nám!