Moravská zemská knihovna očima veřejnosti

Článek pojednává o výzkumu veřejného mínění o Moravské zemské knihovně, který probíhal během října - prosince 2014. Průzkum se zaměřoval především na reflexi celkového obrazu MZK mezi obyvateli Brna, zjištění, do jaké míry bývá zaměňována s dalšími institucemi a zda si veřejnost nespojuje v souvislosti s knihovou nepravdivé či neaktuální informace. Součástí článku je i krátký obecný úvod o průzkumech veřejného mínění a také konkrétní výsledky průzkumu pro MZK a závěry z nich vyplývající.

Proč dělat průzkum veřejného mínění?

Cílem každého průzkumu veřejného mínění je zjistit, jaké názory panují ve společnosti nebo její konkrétní části. Proč bychom však rozložení těchto názorů měli chtít vědět? Jaroslav Huk shrnuje důvody ve své publikaci “Výzkum veřejného mínění a mediální publikum” do tří kategorií:

1. protože se chceme dopátrat podstaty problému;
2. protože na základě výsledků je možno získat určitá doporučení a provádět další kroky, čehož je možno využít v kariéře, ve vzestupu ve společnosti či politice;
3. protože průzkumy jsou jedním z předpokladů podnikatelského úspěchu.

Předmětem průzkumu trhu může být dle Huka např.

• situace na trhu určitého výrobního či spotřebitelského segmentu;
• zákazníci, jejich spokojenost, chování a nálada na trhu;
• výzkum reklamy;
• spotřebitelské chování;
• image a komunikace;
• média, posluchači, čtenáři, diváci a jejich profil.

Převedeme-li toto do prostředí knihoven, můžeme tedy zjišťovat následující:

• celkovou situaci na poli knihoven - do jaké míry jsou využívány společnosti, se kterými institucemi se jejich činnost prolíná apod.,
• do jaké míry je se službami knihoven spokojena veřejnost,
• dosah kampaní knihoven,
• jaké služby knihoven se nejvíce využívají,
• jak knihovna komunikuje a jaký obraz je o ní vytvořen ve společnosti,
• jací jsou uživatelé knihoven.

Proč se dělal průzkum veřejného mínění pro Moravskou zemskou knihovnu?

Moravská zemská knihovna (dále jen MZK) již nějakou dobu reflektovala, že bývá mnohdy zaměňována s dalšími institucemi (například Moravským zemským archivem či Knihovnou Jiřího Mahena) a také se setkávala s tím, že lidé buď nevěděli, co MZK veřejnosti konkrétně nabízí, nebo se uchylují k různým domněnkám, které už delší dobu neplatí (například, že knihovna není běžně přístupná veřejnosti, nebo že je určena jen pro určitou skupinu lidí - vědci, studenti, apod. - a běžní občané sem nemají přístup).

Cílem průzkumu pro Moravskou zemskou knihovnu bylo jednak zjistit celkové povědomí a smýšlení o MZK mezi veřejností v Brně a zároveň vyčíslit, do jaké míry mezi lidmi stále kolují neplatné informace o MZK. Stejně tak jsme chtěli zjistit, kolik procent lidí zaměňuje MZK s dalšími institucemi. Výsledky měly být užity k tomu, aby MZK mohla přijmout opatření, která by vedla k jasnější komunikaci činnosti MZK směrem k veřejnosti a k vylepšení její image, případně o rozšíření povědomí o knihovně mezi skupiny, které ji neznají.

Jak průzkum probíhal

Výzkum připravila MZK spolu se skupinou magisterských studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum měl naplnit výše uvedené cíle - tedy zjistit, jaké je povědomí o MZK ve společnosti, a zároveň se přesvědčit, zda knihovna nebývá zaměňována s jinými institucemi, především s Knihovnou Jiřího Mahena (dále jen KJM). Na úvodní schůzce skupiny byly stanoveny 3 hypotézy, které se výzkum následně snažil potvrdit nebo vyvrátit.

Hypotézy

1. Většina lidí v Brně vůbec neví o existenci MZK.
2. Lidé si často pletou MZK s KJM.
3. Lidé nevědí o tom, že MZK je přístupná široké veřejnosti i bez registrace.

Druhotným cílem dotazníků bylo zjistit “zažité stereotypy, které o Moravské zemské knihovně kolují” (např. že knihovna není běžně přístupná veřejnosti, nebo že je určena jen pro vybraný okruh čtenářů, jako jsou vědci, studenti apod.) a celkový sentiment (náladu) názorů veřejnosti na knihovnu.

Ustanovení výzkumného vzorku

Výzkumný vzorek byl stanoven počtem 450 osob. Abychom dosáhli maximálně objektivních výsledků zahrnujících co nejširší škálu respondentů, snažili jsme se dodržet následující stratifikaci:

• přibližně 50 % muži a 50 % ženy
• alespoň 10 % ve věku 10 - 19 let
• alespoň 10 % ve věku 20 - 29 let
• alespoň 10 % ve věku 30 - 39 let
• alespoň 10 % ve věku 40 - 49 let
• alespoň 10 % ve věku 50 - 59 let
• alespoň 10 % ve věku 60 let a více

Zároveň bylo ustanoveno, kdy a kde bude výzkum probíhat. Konkrétně se jednalo o následující lokality v Brně: nádraží Královo Pole, Kraví hora, náměstí Svobody a okolí, Mendlovo náměstí, Malinovského náměstí, Obilní trh, Merhautova ulice, Černovice a okolí Vaňkovky.

Dotazník

Na základě hypotéz byl vytvořen dotazník, jehož nutnou podmínkou bylo, že respondenti musí pracovat, studovat nebo bydlet v Brně, jinak nebudou do výzkumného vzorku zahrnuti. Z důvodu srozumitelnosti byly v dotazníku preferovány většinou  jednoznačné odpovědi typu ANO - NE.

Otázky v dotazníku

1. Slyšeli jste někdy o MZK? (ANO x NE)
2. Co se vám vybaví, když se řekne MZK? (otevřená otázka - snaha zjistit zažité stereotypy o knihovně)
3. Víte, kde sídlí MZK (ANO x NE)
4. Máte v MZK registraci? (ANO x NE x NE, ale měl jsem v minulosti x NE, ale MZK navštěvuji i bez průkazky)
5. Máte registraci v jiné knihovně (ANO x NE; pokud ANO, v jaké?)
6. Znáte KJM?  (ANO x NE)
7. Víte, jaký je rozdíl mezi MZK a KJM (ANO x NE - pokud ne, doplnit do otázky č 2.)
8. Myslíte si, že je možné MZK navštívit i bez průkazky? (ANO x NE)
9. Myslíte si, že má registrace v MZK nějaká omezení či podmínky (např. věk, profese, studium, bydliště… - pokud ANO, jaké?)

V dotazníku jsme také zjišťovali následující demografické údaje respondentů:

A.        Věk
B.        Pohlaví
C.        Nejvyšší dosažené vzdělání
D.        Profese

• žák/student - ANO / NE
• ekonomicky aktivní - ANO / NE
• rodičovská dovolena ANO / NE
• důchodce - ANO / NE
• ostatní

E.   Jak často respondenti čtou:

• časopisy - každý den / každý týden / každý měsíc / jednou za rok / méně
• noviny - každý den / každý týden / každý měsíc / jednou za rok / méně
• knihy - každý den / každý týden / každý měsíc / jednou za rok / méně
• jiné

F.         Kolik času tráví respondenti na internetu:

• každý den / několikrát za týden / několikrát do měsíce / několikrát do roka / méně

Otázky týkající se demografických údajů měly lépe pomoci charakterizovat jednotlivé skupiny, které znají či neznají MZK. Zároveň zde byla doplněna otázka, týkající se čtecích návyků, abychom případně mohli vyvrátit či potvrdit, že neznalost či neznalost MZK souvisí s potřebou vyhledávat informační zdroje. Na konci výzkumu byla respondentům také položena otázka: “Chcete znát výsledky výzkumu?” Jestliže respondent souhlasil, byl požádán o e-mailovou adresu, na kterou mu budou výsledky výzkumu zaslány.

Dotazníky byly  graficky zpracovány tak, aby manipulace s nimi byla co nejsnadnější:

1. dotazníky pro muže byly sladěny do modrých barev (50 % dotazníků),
2. dotazníky pro ženy byly sladěny do růžových barev (50 % dotazníků),
3. na sebe navazující otázky byly propojeny šipkou, aby tazatel věděl, že má např. při negativní odpovědi na otázku č. 1 pokračovat rovnou otázkou č. 5.,
4. výzkumné otázky byly na jedné straně a demografické otázky na straně druhé,
5. dotazníky byly pro jednodušší manipulaci vytištěny ve formátu A5.

Fáze výzkumu

Výzkum probíhal během tří měsíců (říjen - prosinec 2014) na výše uvedených místech. Respondenti odpovídali na otázky v průběhu celého dne (během dopoledních i odpoledních hodin), aby bylo možné zachytit co nejširší vzorek společnosti.

Vyhodnocení a evaluace

Po ukončení výzkumné fáze byla data vyhodnocena. Výsledky výzkumu si můžete přečíst níže.  Během závěrečné evaluace byly rovněž vyhodnoceny nedostatky v průzkumu a vyhodnocení toho, co bylo možné udělat lépe - například provedení rozsáhlejšího pilotního průzkumu, lepší formulování hypotézy č. 2 či vhodnějšímu formulování některých otázek, aby respondenty nevybízely již předem k určitým typům odpovědí (otázky č. 8 a 9. - tyto otázky by bylo lépe uvést slovním spojením: “Věděli jste, že...” než “Myslíte si, že…”). Zajímají vás výsledky průzkumu? Stáhněte si je zde.