Na téma Společnost, informace a inovační výzvy digitálního věku se diskutovalo v Zakopaném v Polské republice na mezinárodní knihovnické konferenci

Vydáno: 2013-11-18 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Libuše Foberová

V Zakopaném v Polské republice proběhl ve dnech 24. – 27. září 2013 dvanáctý ročník mezinárodní konference: International conference XII Forum on Scholarly and Technical Information “Society – Information – Innovation Challenges of the Digital Age”, kterou připravila Polish Society for Information Science (Polskie Towarzystwo Informacji Naukowej) a International Society for Knowledge Organization ISKO-PL. Konference byla zaměřena na společnost, informace a na inovační výzvy digitálního věku. Během konference zaznělo celkem padesát referátů.

Vybírám například tyto referáty: MIECZYSŁAWA MURASZKIEWICZE, který je profesorem počítačové a informační vědy v Ústavu výpočetní techniky (Warsaw University of Technology) a proděkanem Fakulty elektroniky a informačních technologií. Založil soukromý Ústav pro výpočetní a informační techniku. Zkoumá kognitivní sítě, sémantický web, dolování dat atd. Vydal přes 110 publikací na toto téma. Je zapojen v řadě světových projektů a organizací. Přednesl referát na téma „Odcienie świata innowacji“ (Aspects of the world of innovation – Aspekty světa inovací). Jeho pohled na inovaci je rozporuplný, tvrdí, že musíme „mašírovat”, ale nevíme, kam máme jít a co máme dělat. Hovoří o „stabilní nestabilnosti”, která představuje dnešní svět, ve kterém žijeme. Upozorňuje, že možností, jak chápat inovace, je celá řada. Nejcitovanější je definice Evropské komise: „Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly." Organizace, které neinovují svou výrobu, své služby, zcela jistě zkrachují. Upozornil na autora SCOTTA BERKUNA, který vydal zajímavou knihu „The Myths of Innovation“, jeho webové stránky. Vyvrací mýty o inovacích. Tvrdí, že nemůžeme vědět, jestli nová technologie uspěje nebo selže. Hledá poučení v historii inovací. Zamýšlí se nad Einsteinem, nad Timem Bernerem Lee, který vyvinul myšlenku world wide web ad. Vysvětluje, jak rozvíjet znalosti a aplikovat je do nových inovací.

Další zajímavý referát, na který chceme upozornit, je referát WIESŁAWA BABIKA “Jakość informacji wyzwaniem ery cyfrowej“ (Quality of Information as a Challenge of the Digital Era – Kvalita informací výzvou pro digitální éru). Je profesorem Jagelonské univerzity v Krakově, působí na Ústavu vědeckých informací a knihovnictví. Věnuje se organizaci informací a znalostí. Zajímá se o přenos informací moderními informačními a komunikačními technologiemi. Ve svém referátu upozorňoval na skutečnost, že lidé se zajímají spíše o množství informací než o jejich kvalitu. Vysvětloval hodnotu informace z právního, filozofického a uživatelského hlediska. Upozorňoval na problém výzkumů, které se dělají jen z povinnosti, vypadají sice dobře, ale jsou k ničemu, nepřinášejí žádné relevantní nebo nové informace. Odhadoval, že se může jednat až o 75 % takovýchto projektů. Vysvětloval paradigma informace a informační vědy atd.

PETER OHLY (profesor) a jeho referát na téma: „Challenges of Knowledge Organization and ISKO - International Society for Knowledge Organization“ (Mezinárodní společnost pro znalostní organizace). Peter Ohly je prezidentem organizace International Society for Knowledge Organization, kterou představil a definoval její strategii. Pochází z Leibniz Institutu pro sociální vědy z Bonnu v Německu. Společnost byla založena v roce 1989. Posláním organizace je vytvářet koncepce v organizování znalostí všech druhů a forem, pro různé účely, jako jsou databáze, knihovny, slovníky a internet atd. ISKO má 400 členů ze všech zemí světa, z různých oblastí jako informační věda, filozofie, lingvistika, informatika i ze speciálních oblastí, jako je lékařská informatika ad. V tom směru organizují konference, vydávají publikace a vlastní časopis atd.

Nad digitálními informačními prostorami se zamýšlela KATRIINA BYSTRÖM ze Švédska (professor University College of Oslo). Představila zajímavý výzkumný projekt „Digital information spaces“ (Digitální informační prostory). Centrem jejího výzkumného zájmu jsou e-služby. Ve Švédsku je 21 hrabství, pod něž patří 290 samostatně hospodařících správních celků. Povinností správních celků je zřídit a provozovat veřejnou knihovnu. Dále ve Švédsku existuje 23 univerzit, které většinou založilo Ministerstvo školství a vědy. Univerzitní knihovny fungují jako vědecké knihovny. Veřejné knihovnictví ve Švédsku se nejvíce rozvíjelo v padesátých letech minulého století. Systém knihoven metodicky vede Královská knihovna ve Stockholmu (Národní knihovna Švédska), spravuje statistické údaje o knihovnách, kupuje přístupy do zahraničních databází atd. Používají Národní katalog Libris a spolupracují zejména na meziknihovní výpůjční službě. Mají vlastní klasifikační systém SAB (Švédský klasifikační systém). Výzkumnou pozornost věnuje vyhledávání informací, zvláště se zaměřuje na komerční sféru a práci s relevantními informačními zdroji – zejména potom na informační architekturu. Je zakladatelkou a šéfredaktorkou mezinárodního věstníku informační architektura pod názvem: „JOURNAL OF INFORMATION ARCHITECTURE“. Působí jako informační manažer v soukromé firmě zaměřené na výuku a výzkumné projekty. V současné době pracuje na dvou výzkumných projektech, které rovněž představila: Ideální vyhledávač pro komerční sféru a Web se zaměřením na rozvoj digitálních informačních a komunikačních prostředků.

Profesor TIBOR KOLTAY z Maďarska přednesl referát „New developments in scholarship: lessons for the information Professional“ (Nový vývoj v oblasti vzdělanosti: poučení pro informační profesionály). Působí na Univerzitě Szent István University, Jászberény, Hungary, kde vyučuje LIS. Je členem pracovní skupiny UNESCO pro informační gramotnost. Dále se věnuje zejména informační architektuře. Ve svém referátu představil kompetence informačního profesionála. Upozornil na soubor dovedností nezbytných k vykonávání této práce. Složkami kompetence jsou znalosti, know how a schopnosti. Tyto složky by měly být pokud možno operativní, využívané v praxi a právoplatné. Dále se zmínil o anglo-americkém, francouzském a evropském pojetí této kompetence. V Evropě vycházíme z Evropského průvodce kompetencemi informačních profesionálů, který vyšel v roce 2006 i v českém překladu. Výraznou měrou se na něm podílel Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky pod redakcí doktorky Jarmily Burgetové. Ten představuje profesní kompetence, úrovně kvalifikace informačních profesionálů, ale také osobní schopnosti informačních profesionálů. Profese informačního profesionála je profesí budoucnosti. Řada knihovníků a informačních pracovníků vykonává profesi informačního specialisty v řadě komerčních institucí. Zprostředkovávají informační služby, řídí outsourcing, jsou externími specialisty, informačními brokery, podnikovými informačními manažery, rešeršéry atd. Upozornil na novou roli informačních profesionálů jako znalostních manažerů, kteří budou potřeba v digitální budoucnosti nejen knihoven, ale i komerčních firem. 

KATARZYNA MATERSKA (profesorka Varšavské univerzity - Instytut Informacji naukowej i Studiów Bibliologicznych Uniwersytetu Warszawskiego) přednesla referát na téma: „Information literacy in a workplace“ (Informační gramotnost na pracovišti). Jedním z pilířů informační gramotnosti jsou knihovny – akademické knihovny, které reagují na potřeby a požadavky „generace sítí“. Nové učební pomůcky by měly vytvořit virtuální interaktivní vzdělávací prostor, který umožní přístup ke globálním informačním zdrojům a individualizaci učení. Nezanedbatelnou roli zde hraje blog pro neformální vzdělávání v oblasti informační gramotnosti. Profesorka Materska vydala řadu monografií: např. „Informacja w organizacjach społeczeństwa wiedzy“ (Informace v organizacích znalostní společnosti), 2007. Upozornila na řadu zajímavých adres pro profesní vzdělávání:(Sdružení polských knihovníků) Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich (SBP), Portal iCzytam – nabízí zdarma ke stažení různé eBooky, mobilní aplikace, hry atd. Je určen nejmladším uživatelům a rodičům. (Čtvrtý ročník Kongresu veřejných knihoven) Czwarty ogólnopolski kongres bibliotek publicznych – "Biblioteka pełna ludzi“ (Knihovna plná lidí), 21-22 října 2013. Dále upozornila, že vyšel Národní program rozvoje čtenářství na léta 2014-2020. Na jeho realizaci vydá stát 650 mil. zl. z resortu kultury. Tato aktivita se snaží posílit roli knihoven jako prostředku pro primární kontakt lidí s knihou, včetně modernizace budov knihoven, vzdělávání knihovníků a budování čtenářských komunit kolem knihoven. Cílem programu je rozvoj a podpora čtenářství (čtenářská gramotnost), zlepšení sociálního obrazu knihy a zvýšení financí na nákup nových knih.  

LIBUŠE FOBEROVÁ (odborná asistentka s vědeckou hodností na Slezské univerzitě v Opavě, věnuje se marketingu a managementu knihoven v Ústavu bohemistiky a knihovnictví. V roce 2001 založila knihovnický časopis Knihovnický zpravodaj Vysočiny, kde byla deset let šéfredaktorkou. Je členkou ediční komise časopisu Bulletin SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků, redaktorkou knihovnického časopisu DUHA, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Organizuje knihovnické konference Kniha ve 21. století (v roce 2014 proběhne desátý ročník), je redaktorkou sborníků ediční řady Kniha ve 21. století. Publikuje v odborném knihovnickém tisku Knižnica, Knihovna, ItLib, Čtenář, DUHA, Praktyka i teoria informacji naukowej i technicznej, Bibliotheca Nostra ad. Vydala monografii Knihovna včera a dnes, 2006.) ve svém příspěvku „Basic research methods for librarians and their role in the digital era“ představila výzkumné metody pro knihovníky a jejich roli v digitální éře. Výzkumy nám pomáhají porozumět zákonitostem vztahů a chování jedinců, skupin, ale i jejich výtvorů či institucí. Pokud mají být knihovny úspěšné, musí se správně rozhodovat, a k tomu potřebují relevantní data. V knihovnicko-informační praxi se využívají zejména sociologické výzkumné metody včetně zvládnutí matematických a statistických nástrojů pro kvantitativní vyhodnocování výsledků výzkumu. Pro některé případy se hodí dotazníkové šetření, jiné výzkumné problémy se řeší hloubkovými rozhovory atd. Hovoříme o základním výzkumu, který rozvíjí vědu a vědecké teorie, a o aplikovaném, který řeší konkrétní problémy a je určen pro praktické využití. Knihovníci využívají nejčastěji smíšený výzkum. Kvalitativní šetření rozkryje sledovaný problém a měřením přecházíme do fáze kvantitativní. Knihovny svou výzkumnou pozornost zaměřují jednak na dokumenty, hovoříme pak o dokumentárních výzkumech, kterým se věnují disciplíny bibliometrie a obsahová analýza. Dále na uživatele, hovoříme o výzkumech spokojenosti uživatelů, patří sem i marketingové výzkumy. Zkoumají se i produkty – digitální knihovny a služby, zejména design služeb. V poslední době se měří i návratnost investic v knihovnách, tzv. ROI (return on investment). Monitorují se blogy a sociální sítě a zkoumají se katalogy (OPAC). V souvislosti s vyhledáváním v katalozích se ukazuje jako vyhovující metoda informační průzkum. Knihovny porovnávají navzájem i ukazatele výkonnosti, jedná se zejména o metodu  benchmarking knihoven. V digitální době se soustřeďuje pozornost na remediaci, na digitalizaci a na digitální knihovny, využívá se online dotazník a zkoumá se hypertextový prostor z uživatelského hlediska. Vytvářejí se uživatelské modely, které se věnují problematice komunikace člověka s počítačem (HCI – human-computer interaction), a tak bychom mohli pokračovat. Představila konkrétní výzkum Testování uživatelského rozhraní vybraných digitálních knihoven a uživatelský model.

BARBARA NIEDŹWIECKA (profesorka, která působí na Państwowa Wyższa Szkoła Informatyki i Przedsiębiorczości w Łomży) měla nadčasový referát – „Informatologia w Polsce w roku 2023“ (Information Science in Poland in 2023 – Informatologia v Polsku v roce 2023). Načrtla několik scénářů, jak by mohla vypadat informatologia v Polsku za deset let. Informatologia je mladý vědní obor, který zkoumá informace z různých úhlů pohledu. Jedná se o informační procesy spojené s pořizováním a předáváním informací, o informace, které komunikuje věda, ale i o obchodní informace, včetně zkoumání informačního chování lidí.

Závěrem

Heslo konference znělo: „KNIHOVNY VE SPOLEČNOSTI ZALOŽENÉ NA ZNALOSTECH.“

Na stránkách http://ptin.org.pl/ najdete recenzovaný časopis „Praktyka i teoria informacji naukowej i technicznej“ (Praxe a teorie vědeckých a technických informací), čtvrtletník, který vychází od roku 1993. Zveřejňují se zde i plné texty příspěvků z mezinárodních konferencí, které se konají každé dva roky. První konference pod tímto názvem se konala v roce 1991. Jde o propojení podnikatelské sféry, knihoven a informačních středisek s akademickou sférou. Cenné jsou zejména diskuse nad budoucností profese informačních profesionálů a knihoven vůbec. Knihovna může být označena jako informační trh a uživatel knihovny jako spotřebitel informací. Informace jsou důležitým zdrojem pro rozvoj společnosti a vyspělé společnosti (znalostní společnosti) se vyznačují velkým množstvím informací, se kterými umějí sofistikovaně pracovat. Znají hodnotu informace. Knihovny jsou propracovanými informačními systémy a poskytují většinu informačních služeb a produktů na trhu. Při plánování, projektování a využívání informačních služeb se knihovny neobejdou bez moderního pojetí marketingu, jedině tak dosáhnou spokojenosti u svých uživatelů. Závěrem se konstatovalo, že oboru knihovní a informační věda nejvíce pomůže, když bude mít dostatek profesorů, kteří budou spolupracovat i s komerční sférou a tak propagovat naši práci i u podnikatelů, kteří mnohdy ani netuší, že informace, se kterými pracují, zpracovávají informační profesionálové a knihovny.

Zakopané

Polské Zakopané je učebnicovým příkladem rozvíjejícího se moderního turistického centra. Město má kolem 27 tis. obyvatel. Malebné uličky plné obchodů a stylových detailů jsou zasazené do jednotné, tradiční architektury. Nezáleží na počasí, ul. Krupówki a centrum města je stále plné lidí. Primátor města Zakopaného Janusz Majcher stál u zrodu dokumentu Strategie rozvoje města v Zakopaném na deset let, dokument Rada města schválila v roce 2003. Na stránkách města je zveřejněna nová strategie „Strategie rozvoje města Zakopane na léta 2011-2020.“ Při jejím zrodu stáli nejen představitelé města, ale i podnikatelé, opozice a koalice. Prioritou strategie je rozvoj cestovního ruchu, nové sjezdovky, vleky, běžecké dráhy a cyklotrasy. Běžná výstavba je ve městě zakázaná. Architektura navazuje na historii města a stavět se smí jen sportovně-rekreační objekty, které jsou přesně naplánované. Město spolupracuje se Sdružením podnikatelů. Podnikatelé zajišťují městu prosperitu, vytvářejí nová pracovní místa a i jinak přispívají k rozvoji města. Město zajišťuje propagaci, což není levné. Odliv mozků řeší město zakládáním škol. Specializují se na lékařství. Konají se zde mezinárodní lékařská symposia, zaměřují se na úrazy, plicní choroby, lázeňství a na oční choroby. V Zakopaném jsou tři velké nemocnice. Regionální nemocnice, nemocnice specializující se na plicní choroby a univerzitní ortopedicko-rehabilitační nemocnici, které patří k nejlepším v Polsku. Pracuje v nich přes tisíc zaměstnanců. Medicína je druhý obor, na který město vsadilo. Vyloučili průmysl, který by škodil čistému horskému vzduchu. Domy jsou ve městě vytápěny termální vodou, což se pozitivně odráží na ovzduší. Primátor města se inspiroval v Číně, kde se naučil, že dobře připravená strategie se připravuje i na padesát let dopředu a je klíčová v prosperitě města. Město je založené na spolupráci, tu považuje starosta města za důležitou. Blízkost Vysokých Tater dokážou dokonale využít, na každém kroku vidíte příběh – reklamní kampaň, v obchodech a hospůdkách místní speciality, zaměstnanci služeb v krojích, což působí velmi profesionálně. Obsluhují marketingově, jsou příjemní a úslužní, dají vám pocítit, že jako klient máte ve všem přednost. Hýčkají vás a rozmazlují. Ve městě najdete McDonalds, KFC a řadu značkových prodejen, což svědčí o dobré strategii města (tyto subjekty působí jen tam, kde mají zajištěnou prosperitu).

Pozn. Fotografie přednášejících převzaty z:

http://icast.icst.org/author/mieczys%C5%82aw-muraszkiewicz
http://www.inib.uj.edu.pl/26
http://themenkonstitution.de/team/autoren/dr-karl-peter-ohly/
http://www.jfk.szie.hu/content/dr-habil-koltay-tibor-phd
http://www.goldenline.pl/katarzyna-materska/

FOBEROVÁ, Libuše. Na téma Společnost, informace a inovační výzvy digitálního věku se diskutovalo v Zakopaném v Polské republice na mezinárodní knihovnické konferenci . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/na-tema-spolecnost-informace-inovacni-vyzvy-digitalniho-veku-se-diskutovalo-v-zakopanem-v-pol

Verze pro tisk