Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
V dubnu letošního roku proběhla odborná exkurze studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU do polských knihoven. Měli jsme možnost navštívit celkem čtyři knihovny – dvě v Krakově a dvě ve Varšavě. Kromě národní knihovny jsme se v obou městech seznámili s univerzitními a veřejnými knihovnami. V následujícím textu je každá knihovna stručně představena a popsána na základě postřehů z uskutečněné návštěvy.
První exkurze proběhla v Jagelonské knihovně, která je součástí Jagelonské univerzity v Krakově. Díky své bohaté sbírce polské literatury je vnímána jako druhá národní knihovna. Její fond, budovaný již od 2. poloviny 14. století, tvoří přes 6 milionů dokumentů. Plní roli univerzitní a veřejné knihovny, sídlí v budově z 30. let 20. století, ke které bylo na přelomu tisíciletí přistavěno nové křídlo. Vstup do knihovny je povolen pouze registrovaným uživatelům s platným čtenářským průkazem. Před vstupem si musí odložit zavazadla a kabáty v šatně, dále jsou jim k dispozici plastové košíky na ukládání dokumentů. Fond není zastřežen, proto musí uživatelé při odchodu předložit košík ke kontrole ostraze, která je v případě zájmu o výpůjčku nasměruje k výpůjčnímu pultu.
Asi největším překvapením v interiéru knihovny jsou sály s lístkovými katalogy. On-line katalog obsahuje pouze dokumenty vydané po roce 1989. Průběžně jsou do něj doplňovány záznamy z lístkových katalogů – především knihy a periodika z let 1950-1993. Žádanku na výpůjčku je však potřeba vyplnit elektronicky. Spektrum nabízených služeb odpovídá nabídce našich akademických knihoven. Kromě velké studovny a celé řady menších studoven mohou uživatelé navštívit také oddělení periodik, kartografických a grafických dokumentů, hudebnin, audiovizuálních dokumentů či rukopisů a starých tisků. Zajímavé dokumenty z fondu jsou návštěvníkům průběžně prezentovány ve výstavní místnosti. V době naší návštěvy jsme si mohli prohlédnout například notový zápis mladého Mozarta, nejstarší krakovský tisk nebo plán Brna z roku 1824. Knihovna budí respekt svým fondem i rozsahem služeb, její interiér však působí i v nové části budovy poněkud konzervativním dojmem.
Cílem druhé návštěvy se stala pobočka místní veřejné knihovny – Artetéky Wojewodzkiej Biblioteki Publicznej w Krakowie. Artotéka sídlí v nové moderní budově, jejíž prostory sdílí společně s divadlem a kavárnou. Nachází se ve třech patrech objektu, každému podlaží odpovídá specifické tematické zaměření. První patro je věnováno hudbě. Uživatelé zde mohou využít počítače k poslechu hudby a vyhledávání informací v odborných databázích, absenčně si vypůjčit hudební nahrávky nebo si přehrát skladby na elektrickém pianu. Druhé podlaží patří obrazu, tedy kolekci filmů, seriálů, dokumentů, ale i počítačových her či komiksů. Tvůrčímu prostoru ve třetím patře dominuje slovo. Kromě e-booků, elektronických časopisů a audioknih je v něm dostupná také digitální sbírka street artu.
Oproti tradičnímu knihovnímu fondu v pobočce téměř chybí tištěné knihy (jedinou výjimkou jsou komiksy). Většinu místa proto nezabírají regály, ale volný prostor doplněný pohodlným nábytkem k sezení a práci. Uživatelské počítače vybavené speciálním softwarem pro tvorbu a zpracování hudby, grafiky a videí, mají dotykové obrazovky. Myš a klávesnici si lze na požádání zapůjčit u obsluhy. S ohledem na fond se půjčují také tablety a čtečky. Veřejnost je seznamována s používáním těchto moderních technologií prostřednictvím workshopů, které jsou určeny pro skupiny (školy, školky) i jednotlivce z řad široké veřejnosti. Prostory jsou dále využívány k pořádání výstav, festivalů (hry, komiksy), setkání s autory filmů a hraní městských her či larpů. Proto také většinu návštěvníků v době naší exkurze tvořili studenti a mladí lidé v teenagerském věku.
Ve Varšavě jsme nejprve zavítali do univerzitní knihovny – Biblioteka Uniwersytecka w Warszawie. Jejím působištěm je nová budova s netradiční architekturou, jejíhož slavnostního otevření se v roce 1999 osobně zúčastnil i tehdejší papež Jan Pavel II. Za tímto účelem pro něj bylo vyrobeno speciální křeslo, dodnes v knihovně vystavené. Budova zaujme už zvenku svou fasádou, kterou tvoří osm velkých měděných panelů představujících říši vědění, historie a písemnictví (obsahují text v sanskrtu, hebrejštině, arabštině, řečtině, staré ruštině, historické polštině, notový záznam a matematický vzorec). Dalším specifikem stavby je jedna z největších střešních zahrad v Evropě s rozlohou 1 hektar, z níž je krásný výhled na město i řeku Vislu. V budově se kromě knihovny nachází také komerční kancelářské prostory, knihkupectví, pošta, kavárny a zábavní centrum s bowlingem. Díky tomu se stala oblíbeným místem setkávání varšavských studentů.
Interiér knihovny má antický ráz. Po průchodu přes kontrolní bod registrovaný čtenář vystoupá schodištěm ke čtyřem mohutným sloupům. Na vrcholu každého z nich je socha jednoho polského filozofa (Kazimierz Twardowski, Jan Lukasiewicz, Alfred Tarski, Stanislaw Lesniewski). Za sloupy se nachází hlavní hala s lístkovými katalogy, informačním a registračním pultem, výpůjční přepážkou a počítači určenými pro vyhledávání v katalogu. V dalších dvou patrech lze najít týmové a individuální studovny, kanceláře pro akademické pracovníky, studovnu periodik, referenční studovnu i speciální sbírky (rukopisy, prvotisky, staré tisky, mapy, hudebniny, grafika – např. Rembrandt, Rubens). Sklady jsou umístěny v přízemí budovy. Fond čítající přes 3 miliony dokumentů představuje jednu ze tří největších sbírek vědeckých a odborných publikací v Polsku. Vedle služeb pro studenty, podpory vědy a výzkumu či vzdělávání nabízí knihovna svým uživatelům také možnost návštěvy autentické japonské čajovny.
Závěrečná exkurze nás zavedla do největší a nejvýznamnější polské knihovny – Biblioteki Narodowej. Navštívili jsme její novou budovu, která byla postavena v 70. letech 20. století. Jedná se o komplex tří budov spojených průchody, v nichž uchovávají většinu z téměř 10 milionů knihovních jednotek. Pouze historické fondy jsou uloženy v jiné části Varšavy, v paláci Krasinskich poblíž Starého Města. Podrobný popis knihovny a její činnosti by vydal na samostatný článek, proto jen několik základních informací. Vykonávané funkce odpovídají postavení národní knihovny – získává, zpracovává, uchovává a zpřístupňuje knižní a časopiseckou produkci v Polsku včetně zahraničních polonik. V návaznosti na fond se zabývá jeho ochranou, konzervací, dokumentací (tvorba národní bibliografie) a digitalizací (buduje Národní digitální knihovnu Polona). Současně je národním informačním střediskem a spolupracuje s knihovnami v národním i mezinárodním měřítku.
Ve své činnosti dále zpracovává statistiky čtenářství i veřejných knihoven v Polsku a plní metodickou funkci. Přiděluje standardní čísla knihám, seriálům i hudebninám, má bohatou publikační činnost. Její služby mohou využívat čtenáři od 14 let, většina fondu je však určena pouze k prezenčnímu studiu. Volné výběry se nachází v celé řadě studoven, jedna z nich je věnována i knihovnictví a informační vědě. Vybavení interiérů se dočkalo poslední změny v 90. letech, proto se v budoucnu připravuje jejich rekonstrukce. Pokud se ji podaří zrealizovat v souladu s představenými vizualizacemi, stane se knihovna moderním atraktivním prostorem pro vědu a vzdělávání.
Každá z navštívených knihoven nás zaujala a měla své specifikum. V mnohém se podobají našim knihovnám – spektrem poskytovaných služeb i způsobem organizace činnosti. Asi nejvíce překvapující byl velký prostor věnovaný lístkovým katalogům a omezený přístup pro neregistrované čtenáře. Možnou inspiraci naopak představuje přenesení těžiště zájmu z tištěných materiálů na další způsoby prezentace informací nebo větší zapojení automatizace do jednotlivých knihovních procesů.
LIDMILA, Jan. Nahlédnutí do polských knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(2) [cit. 2024-12-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/nahlednuti-do-polskych-knihoven
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
