Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 3/2020 » Národní konzervační fond
Příspěvek je věnován Národnímu konzervačnímu fondu, který patří do hlavních sbírek Národní knihovny ČR. Jedná se o novodobou sbírku dokumentů vydávaných od roku 1901 na území České republiky. Článek přibližuje rozsah typů dokumentů, které tvoří Národní konzervační fond, uvádí i statistiku ročních přírůstků. Seznamuje se systémem signování a ukládání dokumentů i aktuálním doplňováním. Úplnost konzervačního fondu je také zajišťována formou retrospektivního doplňování. Národní konzervační fond je využíván ke studijním účelům a to pouze v prostorách Centrálního depozitáře NK ČR v Hostivaři.
Národní konzervační fond patří mezi hlavní sbírky Národní knihovny České republiky (dále jen NK ČR) a plní funkci jedné ze čtyř celostátních konzervačních sbírek novodobých dokumentů. Kromě něj to jsou sbírky v Moravské zemské knihovně v Brně, ve Vědecké knihovně v Olomouci a Univerzální knihovní fond spadající rovněž do NK ČR. Všechny tyto sbírky jsou tvořeny na základě práva celostátního povinného výtisku periodických i neperiodických publikací[1]. Národní konzervační fond (dále jen NKF) mezi nimi zaujímá výsadní postavení především vzhledem ke svému specifickému způsobu zpřístupňování. Co vše je v NKF umístěno, jak se doplňuje, jaká je jeho ochrana a jaká jsou pravidla jeho zpřístupnění?
NKF je novodobá konzervační sbírka dokumentů vydaných od roku 1901 na území České republiky (resp. Československa) doplněná o zahraniční bohemika. Starší dokumenty spravuje v NK ČR Oddělení rukopisů a starých tisků a správa Fondu 19. století. I v NKF se však objevují svazky z 19. století, protože Fond 19. století byl v NK vyčleněn až dodatečně. Týká se to například periodik, která pokračují i přes rok 1900. Jak už bylo uvedeno výše, základ tvoří povinný výtisk neperiodických i periodických publikací. Kromě tradičních typů dokumentů jako jsou monografie, velké novinové tituly, časopisy, apod. patří do NKF i takzvané speciální dokumenty. Ve fondu jsou umísťovány kalendáře, plakáty, grafiky, pohlednice, gramodesky, atd. Celkem je v současné době v NKF 32 živých signatur, které jsou aktuálně doplňovány. Největší objem doplněných svazků je jednoznačně na signaturách monografických a periodických dokumentů, tedy na signaturách I, II, III, IV a P I, P II, P III a P IV. Členění I – IV je na základě velikosti dokumentů. Ostatní živé signatury jsou vyčleněny pro výše zmíněné speciální dokumenty. Vlastní signaturu mají v NKF například i přílohy monografií a periodik, které je nutné oddělit kvůli prostorovým omezením klasických regálů. Jedná se například o velké plyšové hračky, umístěna tu je i vitrína ke speciální třídílné publikaci o Sixtinské kapli, apod.
Roční přírůstek se v posledních letech pohybuje mezi 34 a 40 tisíci exempláři za rok. Jen monografií přibylo v roce 2019 přes 22 000, periodik přes 11 000. Je nutno si uvědomit, že se jedná pouze o přírůstek v Národním konzervačním fondu. Velmi podobný přírůstek je i v Univerzálním knihovním fondu Národní knihovny a nelze opominout i přírůstky dalších sbírek.
Základním zdrojem doplňování NKF je už zmiňovaný povinný výtisk. Toto právo se však ustálilo až ve 30. letech 20. století a ani potom nebylo striktně dodržováno. V NKF tak mnoho svazků, které by zde měly být umístěny, chybí. Intenzivně se pracuje na retrospektivním doplňování, kdy jsou aktivně vyhledávány chybějící dokumenty. Pomocným nástrojem se stává aplikace Virtuální depozitní knihovna[2], která vznikla v rámci projektu NAKI „Vytvoření kooperativního systému pro budování a správu novodobých konzervačních knižních sbírek v ČR a vývoj potřebných nástrojů“[3], který běžel v letech 2012 až 2015 a podílely se na něm všechny 3 knihovny spravující celostátní konzervační sbírky. V aplikaci je možné vyfiltrovat svazky, které jsou například ve sbírkách MZK a VKOL, ale chybí právě v NKF.
Snahou je rovněž zachovat v Národním konzervačním fondu i všechny odlišné podoby daného exempláře. Pokud tedy byla kniha vydána v brožované i vázané verzi, je žádoucí, aby v NKF byly obě dvě formy. Mnoho dokumentů také vyšlo ve speciálních vydáních na různých druzích papíru, jako číslované exempláře, často podepsané autory. I toto chceme v NKF podchytit a uchovat.
Povinný výtisk se vztahuje rovněž na periodické dokumenty, které mají vyčleněné signatury označené písmenem „P“. Než však došlo k jejich ustanovení, byly původně řazeny na signatury I – IV spolu s monografiemi. Vzhledem k fyzické podobě časopisů a novin není jejich zpracování jednoduché. Kompletují se do ročníků, měsíců či čtvrtletí a takto jsou buď vázány, nebo umísťovány do speciálních obalů. Zde se volí především ten druh uložení, který je nejvhodnější pro konkrétní dokument z hlediska dlouhodobého uchování, nikoliv pro zpřístupnění čtenářům. I to je jeden z rozdílů oproti ostatním fondům NK i oproti ostatním třem konzervačním sbírkám. Tím se dostáváme k pravidlům zpřístupňování NKF.
Národní konzervační fond je sbírka archivní povahy a má nejvyšší stupeň ochrany z uvedených 4 konzervačních sbírek v ČR. Jeho hlavním posláním je uchovat exempláře do budoucna jako kulturní bohatství. Na rozdíl od ostatních tří sbírek, které se prezenčně půjčují uživatelům a využívají se k reprografickým službám a digitalizaci, je možnost zápůjčky z NKF dána striktními pravidly. Studovat z NKF je možné pouze tehdy, pokud v celé České republice neexistuje jiný exemplář požadovaného dokumentu a pokud není svazek digitalizovaný nebo převedený na mikrofilm[4]. Požadavky na výpůjčku prochází dvojí kontrolou, možnost studia je pouze prezenční a jedině ve studovně v Centrálním depozitáři v Hostivaři[5].
NKF je umístěn v nové budově Centrálního depozitáře NK ČR v Hostivaři, která byla zpřístupněna v roce 2014. Jedná se v současnosti o nejmodernější depozitář Národní knihovny, kde jsou zaručeny a pravidelně kontrolovány optimální podmínky pro skladování knižního fondu, je zde udržována konstantní vlhkost a teplota, depozitář je vybaven speciálním osvětlením, kompaktními regály a moderním zhášecím systémem. Odbor ochrany knihovních fondů NK ČR intenzivně spolupracuje se správci NKF a provádí se pravidelná očista a kontrolní stěry. Kromě toho se v NKF také uskutečňuje průzkum fyzického stavu fondů, kdy odborně vyškolení pracovníci měří pH, zaznamenávají stav vazby, poškození a další klíčové údaje, které jsou vkládány do speciálně vytvořené aplikace. Poškozené a vzácné svazky jsou vkládány do obalů, které jsou vytvořeny na míru z nekyselé lepenky archivních kvalit přímo v depozitáři na speciálním vyřezávacím plotru.
Hlavním úkolem pro správce Národního konzervačního fondu je nadále pokračovat v doplňování chybějících svazků, udržovat archivní charakter sbírky vůči veřejnosti a zachovat tak její dosavadní podobu, díky které plní Národní knihovna své poslání jako instituce trvale uchovávající fyzické dokumenty.
[1] https://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/povinne-vytisky/povinnevytisky
[4] https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/knihovni-rad-a-dalsi-pravidla/konzervacni-fondy
[5] https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/studovny/cdh-studovna
VANDASOVÁ, Anna. Národní konzervační fond. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(3) [cit. 2024-10-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/narodni-konzervacni-fond
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|