Návštěva Státní knihovny v Berlíně

Poslední únorový týden jsme se s kolegy z MZK vydali na návštěvu do Státní knihovny v Berlíně, známé také pod zkratkou STABI (Staatsbibliothek zu Berlin). Účelem naší cesty bylo navázat užší spolupráci v oblasti digitalizace, automatizace knihovnických služeb a rozvoje vzdělávacích a kulturních aktivit. Prostor pro spolupráci a vzájemné obohacení se ukázal zejména v oblasti využití umělé inteligence a strojového učení (např. rozpoznávání psaného textu, obrázků nebo notových záznamů v digitální knihovně). Ředitel berlínské knihovny Achim Bonte deklaroval podporu vzájemným vztahům mezi MZK a STABI, přislíbil pravidelně požadovat po svých kolezích informace o probíhající komunikaci mezi týmy. Ředitel MZK Tomáš Kubíček se zavázal k témuž. V tomto textu se nicméně zaměříme především na oblast přímých služeb, resp. na poznatky a inspirace z exkurzí, které jsme v Berlíně absolvovali.

STABI je největší odbornou německou knihovnou s univerzálním fondem a své služby nabízí ve dvou budovách v různých částech města. Knihovna založená v roce 1661 má ve svém fondu přes 11 milionů tištěných děl, miliony obrazových materiálů a mikrofilmů.  Ve starší, ale čerstvě zrekonstruované historické budově na ulici Unter den Linden, jsou uloženy především historické fondy. Její novou součástí je také muzeum Stabi Kulturwerk[1], ve kterém je vystaveno více než 300 objektů z fondů této knihovny. Muzeum je atraktivní pro turisty i jiné zájemce, kteří by jinak knihovnu nenavštívili.

Druhá budova dokončená v roce 1978 na Postupimském náměstí obsahuje moderní fondy a na zaslouženou rekonstrukci teprve čeká. Rozsáhlé prostory vstupní haly i studoven jsou velmi působivé, návštěvník může získat dojem, že se nachází na obrovské lodi. Dílo architektů Hansen Scharouna a Edgara Wisniewského je památkově chráněno a i z tohoto důvodu je nyní odhadováno, že kvůli nutným opravám bude nutné tuto pobočku kompletně zavřít na dobu 8 až 10 let.

Exkurze

Zdařilá komplexní rekonstrukce barokní budovy na ulici Unter den Linden umožnila skloubit majestátní prostory s moderními službami. Při příchodu přes nádvoří a velkolepou vstupní halu má návštěvník pocit, že vstupuje do chrámu. Než se však dostane do prostorů knihovny, musí projít turniketem, který je obsluhován místní ostrahou. Protože v budově často dochází k vyčerpání maximální kapacity studijních míst (550), počítá se zde celkový počet návštěvníků. Jakmile se kapacita naplní, musí si další zájemci ve frontě počkat, až někdo knihovnu opustí.
Co se týče otevřenosti knihovny, dostalo se nám ne zcela konzistentních informací. Nejdříve nám totiž bylo řečeno, že ke vstupu do knihovny registrace není nutná, později jiní kolegové tuto informaci popřeli. Skutečnost je taková, že zatímco na webových stránkách knihovny je uvedeno, že registrace (možná od 14 let) potřeba je, ne vždy se to při vstupu kontroluje. Z toho je patrné, že knihovna k větší otevřenosti směřuje, nicméně i k výše uvedenému vysokému využití knihovny, prioritou je zajistit přístup ke službám především registrovaným čtenářům. I proto mají možnost si rezervovat studijní místo ještě před příchodem do knihovny.

Hned za tímto vstupní bodem je návštěvník informován o systému zónování klidových a rušnějších částí knihovny[2]. Každá ze studoven má své jméno a její provoz se řídí jedním ze tří typů zón, které mají jednotné barevné označení:

1. místo pro tiché studium
2. klidné prostory
3. místo pro spolupráci

Zaujala nás srozumitelná komunikace změn směrem k návštěvníkům. Knihovny po celém světě reagují na měnící se potřeby svých čtenářů – nejsou již jen tichým místem k individuálnímu studiu, ale také místem pro setkávání, diskuze či skupinové učení. Tyto změny směřující k různorodějšímu pojetí prostorů musí být jasně vysvětleny, aby se eliminovala možnost různých nedorozumění. Přístup STABI je pro nás velmi inspirativní. 

Orientaci v knihovně usnadňuje také podrobný online plánek knihovny, přes který je mj. možné si rezervovat studijní místo.[3] Knihovna nejen na něj odkazuje pomocí QR kódů.

V obou pobočkách byly dostupné individuální i týmové studovny, místa pro realizaci videohovorů či budky pro telefonování. V historické budově se velmi zajímavým způsobem vypořádali s požadavkem na týmové studovny. Prostorné studovny totiž není jednoduché pro tento účel přizpůsobit. Zde to vyřešili využitím samostatně stojících uzavřených a zvukotěsných boxů:

Návštěvníci mají možnost využít samoobslužné šatny a své věci si do studoven přenést v nákupních košících. V knihovně byl také dostupný automat s nabídkou kancelářských potřeb.

Knihovna bez knih a bez zaměstnanců?

Dalším zřetelným jevem, který jsme ve STABI zaznamenali, je setrvalý ústup potřebnosti knižního fondu v podobě příručky. Regály s knihami mizí z veřejně dostupných prostorů do skladů a uvolňují místa pro variabilnější využití knihovny. Sami jsme se mohli přesvědčit, že velká část čtenářů v největší studovně historické budovy ke svému studiu již nepotřebuje knihy. Vystačí si se studijním místem vybaveným elektrickou zásuvkou a notebookem, případně ještě s tabletem. To jen dokládá rostoucí význam digitalizace. Příruční fond, který zde zdobí všechny stěny, se tak čím dál tím více stává dekorací. 

Výše uvedené známe i z prostředí českých knihoven. Mnohem větší údiv vzbudila skutečnost, že jsme během exkurze ve veřejném prostoru nepotkali téměř žádné zaměstnance knihovny. O to víc překvapující pro nás byla informace, že celkový počet zaměstnanců v obou budovách je 800. Jedním z hlavních důvodů omezování přítomnosti personálu je určitě automatizace a samoobslužnost výpůjčního procesu (RFID). Knihovníky v historické budově naleznete v podstatě jen na centrálním bodě a ve specializovaných studovnách (specifické hudební či historické kolekce). Mnohem větší důraz je zde kladen na odborné knihovnické služby a zpřístupňování obsahu (rešerše, konzultace, edukace, kulturní program, výzkum či vývoj softwarových nástrojů). Knihovníci zde již nehlídají dodržování pořádku, k tomu zde slouží všudypřítomný kamerový systém a  jasně označená ostraha – ta neustále a s úsměvem budovu prochází a s návštěvníky řeší případné prohřešky proti knihovnímu řádu. 

V nové budově s 900 studijními místy službu zajišťují 3 knihovníci ve veřejném prostoru a několik členů placené ostrahy, v neděli mají dokonce knihovnu otevřenou jen s asistencí ostrah bez přítomnosti knihovníků. Knihovníci na informacích (1-2 pozice) obsluhují jen nové čtenáře a komplexnější problémy. Ukázalo se také, že není potřeba, aby zaměstnanci ve skladu  vyhledávali knihy celý den. Knih se vydávají stále max. 2 hodiny od objednání, ale jen do 15.00, ve čtyři směna ve skladech končí. Velká část zaměstnanců STABI ze začátku k tomuto řešení přistupovala se značnou skepsí, aby posléze uznali, že je naprosto funkční.

Závěr

I přes mírně šokující dojem jsme se všichni shodli, že návštěva byla přínosná a inspirativní. Role knihoven i knihovníků se mění a není možné před tím zavírat oči. Proto je důležité sledovat trendy a učit se od těch, co jsem již pár kroků před námi. Jedním z důležitých výstupů jednání je také plánovaná reciproční návštěva kolegů z Berlína v Brně, kde budeme pokračovat v diskuzi nad možnými společnými projekty. Děkujeme STABI za srdečné přijetí a inspirativní podněty!

[1] https://stabi-kulturwerk.de/

[2] https://staatsbibliothek-berlin.de/en/locations/reading-rooms-and-services 

[3] https://vscout.sbb.berlin/?m=2D&l=999