Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Že spolupráce funguje, je pozitivní zpráva na úvod článku. Jak toho dosáhnout a jak dlouhá cesta k tomuto stavu vedla, je druhá věc a já se budu snažit přiblížit dílčí kroky, které jsme podnikli v knihovně k inovaci aktivit.
Zodpovědnost za přípravu lekcí a přednášek pro školy nesou v naší knihovně tři pracovnice, z dětského oddělení, z dospělého oddělení a z pobočky Brandlova. Spolupráce mateřských a základních škol s dětským oddělením funguje kontinuálně od otevření knihovny v nové budově v 80. letech. Aktivity pobočky pro MŠ a ZŠ byly dříve omezeny na středu, která byla tradičním zavíracím dnem knihovny. Aktivity pro SŠ chyběly, konaly se pouze exkurze po knihovně s krátkou ukázkou orientace ve fondu a možnostmi použití on-line katalogu. Některé lekce pro SŠ na přání pedagogů zajišťovalo dětské oddělení. Každá pracovnice si tyto aktivity připravovala sama, nezávisle na dalších odděleních a v podstatě nevěděla, jakým způsobem vede lekce druhá kolegyně. Chyběla nějaká koncepce vzdělávacích aktivit pro školy, a jak se postupem času zvyšovaly nároky škol na návštěvy, neboť zjistily, že jim knihovna má stále co nabídnout, bylo potřeba zpřehlednit i naši nabídku. První krok, který jsme udělaly společně s kolegyní z pobočky, bylo sladění názvů jednotlivých bloků lekcí. S tím souvisela potřeba vymezit si pojmy a jejich obsahy, které se běžně používají ve všech knihovnách, kde se realizují lekce různého typu, chybí však jednotná koncepce a knihovny si přiřazují pod tyto pojmy různé významy a aktivity. Velkou pomocí bylo absolvování různých odborných seminářů pro knihovníky pracující s dětmi a mládeží. Mezi problematické a nepřesně vymezené pojmy jsme vybraly tyto: informační vzdělávání, čtenářská dílna, tematická lekce, multikulturní výchova, mediální výchova, exkurze, přednáška, autorské čtení.
Každý blok zmíněných aktivit vyžaduje jinou metodiku, jinou míru aktivního zapojení účastníků lekce, požadavky na techniku a prostory a má odlišný obsah. Poté, co jsme si vzájemně prošly nabídky oddělení, jsme vytvořily společnou nabídku lekcí zveřejněnou na webových stránkách knihovny. Cílem těchto snah bylo zpřehlednit nabídku pro pedagogy, sladit úroveň lekcí, aby nekolísala v rámci knihovny, vymezit náplň lekcí krátkými anotacemi, aby bylo jasné, co žáky v knihovně čeká.
Společná koncepce nabídky pro ZŠ zahrnuje tyto bloky:
Nabídka pro SŠ získala takovouto strukturu:
V případě zájmu si nově chystané lekce vzájemně konzultujeme a navrhujeme úpravy, literaturu a metody, aby nabídka byla kvalitní v rámci celé knihovny. Ochotné jsou také kolegyně po celé republice, které poradí nebo poskytnou návod k lekcím různého typu v rámci konference Andersen.
Aktivní účast kolegyň přímo při realizaci lekce je také užitečný způsob, jak se naučit něco nového. Pokud se například nemůže knihovnice zúčastnit školení nebo semináře ať už z finančních nebo časových důvodů, nabízíme si možnost být u toho, když se lekce koná. Knihovnice se vžije do role žáka nebo studenta a spolu s nimi se účastní lekce a plní zadané úkoly a aktivity. Cílem takové účasti je zejména nácvik metod. A také ten, kdo lekci vede, může získat zpětnou vazbu od kolegyně o tom, co by se dalo změnit, doplnit apod..
Samozřejmě nesmí scházet ochota obou stran. Z jedné strany nechat se kolegyní sledovat a kontrolovat při realizaci a přijmout případné výtky. Z druhé strany udělat si čas, opustit na chvíli své oddělení a věnovat více času a energie přípravě.
Společně připravujeme jedenkrát ročně poradu v přípravném týdnu o velkých prázdninách pro pedagogy škol v knihovně. Zde se zástupci nebo třídní učitelé dovědí, jaké aktivity plánujeme na další školní rok, mohou si již zamluvit termíny návštěvy knihovny a seznámí se s novinkami, které jsou připravovány v rámci všech oddělení knihovny. Zástupci škol jsou také požádáni, aby se veškeré informace ve škole předaly pedagogům. Další možností, jak prezentovat nabídku knihovny, je účast na poradách ředitelů škol (zvlášť se konají pro MŠ, ZŠ a SŠ), kterých využíváme.
Co funguje stále nejvíce, je osobní setkání s pedagogy a jejich přímé oslovování ve školách s žádostí o spolupráci, na to však není vždy dost času.
Součástí propagace našich aktivit je také jejich aktualizace na webu knihovny, adresné e-maily pedagogům s novinkami v nabídce, výroba tištěného letáčku a představení aktivit v místním tisku.
Realizace lekcí je v naší knihovně přímo závislá na nutnosti spolupráce mezi odděleními kvůli personálnímu zajištění a časovým možnostem. Je nutné se často navzájem zastupovat, protože se lekce někdy konají v otevírací době knihovny. Snažíme se tím vyjít vstříc požadavkům škol, družinám a středním školám, neboť se jejich návštěvy knihovny konávají v rámci odpoledního vyučování, seminářů a mimoškolní výchovy.
Knihovníci i návštěvníci dospělého oddělení a také čítárny si již zvykli, že se v době půjčování setkávají s žáky, jak plní úkoly v dospělém oddělení, v čítárně nebo i ve výstavním sálu knihovny. Je to proto, že využíváme možností všech oddělení, tak aby se i např. žáci základní školy seznámili s celou knihovnou. Ale ne tak, že je provedeme po budově s výkladem, ale že dostanou zadaný úkol, který si vyžaduje najít a navštívit dané oddělení, oslovit knihovníka a použít fond tohoto oddělení.
Tento způsob práce jsem začala používat zejména při lekcích informačních, mediálních i tematických a má to několik výhod: V dětském oddělení není dostatečný počet PC stanic, ale další jsou v dospělém oddělení a v čítárně, tak proč je nevyužít? Jen je potřeba si je dopředu u kolegů zarezervovat a domluvit jejich asistenci. Vysvětlovat celé třídě, jak pracovat s katalogem a zároveň je nechat pracovat, když není k dispozici PC učebna? To může vypadat jako problém. Proč tedy nepožádat kolegy v dospělém oddělení a v čítárně, ať se ujmou každý malé skupinky a vysvětlí fungovaní on-line katalogu a řazení fondu, když to zabere 5 minut? Máme málo časopisů pro děti a mládež v dětském oddělení pro mediální výchovu? Proč neposlat žáky do dospělého oddělení nebo čítárny, kde je velká zásobárna nejen časopisů, ale také novin? A že jsou pro dospělé? Nevadí, žáci se s tím vždy poperou, a nelze je podceňovat. Jen je potřeba, aby byla knihovnice ochotná si vždy porovnat fond po odchodu žáků, protože jsou tam poprvé a většinou „trochu“ zpřehází čísla a ročníky. Pracovníci dospělého oddělení nebo čítárny nepřichází pravidelně do styku s dětskými návštěvníky. Stačí však pouze obeznámit kolegy s tím, co po nich asi budou žáci chtít v rámci plnění úkolu, upozornit na to, že je mají vést k samostatnosti a ne jim vše donést pod nos a požádat o trochu trpělivosti. Při vedení lekce toto vše ulehčí mnoho práce, zkrátí se časová dotace lekce, protože se žákům věnuje více lidí. A žákům se věnuje více individuální pozornosti a také žáci musí být všichni aktivní. A že konání aktivit zasáhlo také oddělení katalogizace, je důkaz že v naší knihovně je občas potřeba zapojit opravdu všechny knihovníky. O jarních prázdninách pomáhala kolegyně z oddělení zpracování fondu celý týden s výtvarnou soutěží a anketou v dětském oddělení.
Na závěr bych naši spolupráci zhodnotila konstatováním, že vše záleží na ochotě nabourat zažitý systém, na ochotě kolegů změnu přijmout a podílet se na ní. Těm našim knihovníkům děkuji, protože to přijali a mají trpělivost, přestože je v knihovně občas dost rušno. Ale žádné pssst, tady se čte…. na nás neplatí.
KŘEPINSKÁ, Bohdana. Nebýt v tom sám. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(2) [cit. 2024-11-13]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/nebyt-v-tom-sam
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
