Několik poznámek k e-čtečce II.

Vydáno: 2012-05-25 (All day)
V rubrice: Veřejné knihovny
Autor: Pavel Přikryl

Městská knihovna Blansko na začátku roku 2012 zavedla novou službu pro své návštěvníky. V polovině ledna odstartovala absenční půjčování elektronických čteček knih.

Stručné přiblížení zhruba půlročního snažení, které vlastnímu zahájení předcházelo, by mohlo posloužit jako jednoduchý praktický návod pro knihovny, které o e-readerech uvažují.

Důvodů, proč „jít do čteček“, se nabízí více. Blanenská knihovna se nechala inspirovat snahou „nestát opodál“ v kontextu masívního rozvoje moderních komunikačních technologií a současně si chtěla otestovat, jak v prostředí dvacetitisícového města zareagují na tuto novou službu čtenáři. Potažmo se jeví jako relevantní i budoucí možnost zasáhnout do probíhající polemiky „čtečky × klasické knihy“ s vlastní empirií.

Při výběru konkrétního technického zařízení pomohl knihovní informatik. Jeho praktické rady se velmi hodily. Jako základní ukazatel vykrystalizovala jednoduchá ovladatelnost pro každého uživatele (včetně seniorů). V této oblasti trh předkládá bohatý výběr a nabídka se neustále rozšiřuje.

Velký problém však nastal ve chvíli, když jsme u prodejce (v e-shopu i kamenném obchodě) zjišťovali, kolik titulů (a konkrétně jaké) knih (popř. v jaké jazykové mutaci) daná čtečka obsahuje. Některé čtečky byly, co se knih týká, prázdné. U jiných typů prodavač avizoval od zhruba 150 po 250 titulů (většinou česko-anglický jazykový mix) ve čtečce. Na otázku, o jaké konkrétní tituly se jedná, však nedokázal nikdy odpovědět. Vyzýval k „proklíkání“ seznamu titulů v právě předváděné čtečce. Na upřesňující dotaz, zda jiná výrobní šarže bude disponovat stejným obsahem, opět neznal odpověď. Stáli jsme před koupením anonymního zajíce, byť v kvalitním pytli. Ani to nás však neodradilo. Rozhodli jsme se tento nefatální risk podstoupit. Zvláště když jsme si uvědomili, jaký je současný legislativní stav v oblasti půjčování knih v elektronické podobě. Nemusím připomínat, že knihovny smí čtenářům nabízet pouze volně šiřitelné tituly, jež nekolidují s platným autorským právem. A v tomto soudku je obsah spíše klasického rázu. Prostě posledního elektronického Viewegha půjčovat nemůžeme.

Podruhé nás čekalo nemilé překvapení ve chvíli, kdy jsme dlouho očekávané zboží rozbalili.

Slíbený bohatý obsah se nekonal, každá z dvojice zakoupených čteček disponovala pouhými pěti tituly. Kolegiálně pomohla Knihovna Jiřího Mahena v Brně (opravdu upřímný dík paní ředitelce Ing. Libuši Nivnické), která nám umožnila přehrání jejich souborů elektronických knih do našich čteček a poskytla řadu praxí ověřených rad.

V tomto okamžiku jsme byli konečně v cíli „logistického maratonu“ a vytvořené pakety (čtečka, nabíječka, propojovací kabel, karta s jednoduchým návodem k obsluze, písemný seznam obsahu čtečky; vše v praktické tašce) se ocitly „na pultě“. Byť dotazy našich čtenářů na čtečky byly v horizontu půl až jednoho roku směrem proti proudu času více než časté, fronty chtivých půjčovatelů se nekonaly. Nutno podotknout, že uvedení čteček do portfolia služeb Městské knihovny Blansko předcházela docela masivní reklamní kampaň.

Po asi třech týdnech se první dvě vlaštovky našly a e-reader si odnesly domů. Nyní (polovina března 2012, kdy vzniká článek – pozn. autora) je jedna čtečka ještě půjčena, druhá vrácena a k dispozici. Rezervace se nekonají. Přiznávám, že tento stav byl pro mě nepříjemným překvapením. V prvotní euforii jsem očekával výrazný zájem. Poučen stávající situací přemýšlím o důvodech vlažného přijetí čteček ze strany našich klientů. Je snad problém v požadované tisícikorunové vratné kauci, v podpisu speciální Smlouvy o absenční výpůjčce nebo snad v obsahu elektronického zařízení? Osobně se domnívám, že převážná část „zakopaného psa“ je v posledně uvedeném důvodu – obsahu čtečky. Atraktivní tituly táhnou, ale nelze je elektronicky šířit (viz legislativní stav popsaný výše).

Rozhodnutí zakoupit čtečky ale nelituji. Věřím ve změnu právního prostředí v oblasti půjčování e-knih, ve vzrůstající opravdovou zvědavost našich čtenářů a také spoléhám na jistou variabilitu elektronických čteček (mohou být naplněny tematicky – např. jen anglickými tituly, studentskou „povinnou“ četbou, meziválečnou českou poezií apod.).

Po uplynutí interně stanovené zkušební doby (jeden rok) se elektronické čtečky v Městské knihovně Blansko určitě dočkají praktické inovace.

Další bližší informace jsou dostupné na webových stránkách Městské knihovny Blansko (www.knihovnablansko.cz) v sekci E-ČTEČKA.

PŘIKRYL, Pavel. Několik poznámek k e-čtečce II.. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(2) [cit. 2025-01-28]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/nekolik-poznamek-k-e-ctecce-ii

Verze pro tisk