(Ne)tradiční edukační aktivity Městské knihovny v Českém Těšíně

Vydáno: 2019-06-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Jana Galášová

V příspěvku se seznámíme s edukačními aktivitami zaměřenými na různé cílové skupiny. Současně s nimi stoupají i požadavky na knihovníky, jejich schopnost vytvořit a realizovat edukační plán. Knihovna rozvíjí příhraniční česko-polskou spolupráci, poskytuje zázemí odborným spolkům pro jejich činnost a poskytuje příležitosti pro setkávání lidí, kteří žijí v jednom městě. 

Vzdělávání ve veřejných knihovnách

Edukační aktivity každé veřejné knihovny jsou nedílnou součástí její činnosti a jsou zaměřeny na různé cílové skupiny. Dříve se jednalo jen o žáky základních škol a předškolní děti, dnes knihovny standardně oslovují širokou veřejnost, čímž rozšiřují okruh svých uživatelů. Ti jsou vedle registrovaných čtenářů další početnou skupinou, která se naučila vyhledávat knihovnu jako kultivovaný veřejný prostor pro setkávání, sebevzdělávání a trávení volného času.

Je však nutno říci, že se tyto tendence objevují až v posledních letech, kdy stále více knihoven může veřejnosti nabídnout esteticky působící architekturu v nových či rekonstruovaných prostorách. Ukazuje se, že je to jeden z hlavních atributů zvyšující se návštěvnosti knihovny. Veřejná knihovna má tímto možnost se v očích veřejnosti nově etablovat za předpokladu, že erudovaní knihovníci naplní prostor kvalitním obsahem.

Hledání odpovídajících a vhodných forem kulturní a edukační činnosti, zajímavých komunitních aktivit je teď prioritou číslo jedna k udržení zájmu o veřejnou knihovnu. Volná „parketa na trhu“, čímž myslím organizace pořadů klubového typu, se nabízí a knihovny by ji měly umět uchopit. Ve spojení s kavárnou a čítárnou jsou tím, čemu se knihovny umějí a mohou věnovat.

Knihovnická statistika v naší knihovně už dnes ukazuje, že přes pokles počtu registrovaných uživatelů a návštěvníků půjčoven a studoven, narůstá počet návštěvníků kulturních a vzdělávacích akcí, což je signál, že se v této oblasti ubíráme správným směrem. Je ale nutno připomenout, že nesmíme zapomínat na původní a základní poslání knihovny a mít na paměti, že zpřístupňování informací pomocí nejnovějších IT technologií je nezbytnost, které mnohdy v návalu jiné práce nestačíme věnovat potřebnou pozornost.

Potřeba rozšíření znalostí knihovníka se ukazuje jako nezbytná. Tak jako se věnujeme celou řadu let vzdělávání našich „děckařů“ v nových metodách (výchova ke kritickému myšlení nebo metody RWCT), bude nutné věnovat se novému profesnímu zaměření knihovníka s dovedností vytvořit dramaturgický plán kulturní a edukační činnosti pro veřejnost a zároveň ho umět realizovat.

Aktivity Městské knihovny Český Těšín

Českotěšínská knihovna je respektovanou kulturní institucí nejen v regionu, organizuje kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost, programy na podporu čtenářské gramotnosti pro děti, aktivity pro seniory, hendikepované občany, semináře a konference pro odbornou knihovnickou veřejnost. Knihovna je iniciátorkou kulturních aktivit v rámci česko-polské příhraniční spolupráce a mezinárodní spolupráce s knihovnami v Polsku, Slovensku a Chorvatsku.

Knihovna pořádá tradiční vzdělávací aktivity, které hodně využívá veřejnost ve věku 55+, jako jsou individuální instruktáže práce s IT technologiemi, kurzy paměti či jazykové kurzy. Poskytuje zázemí různým spolkům pro jejich činnost (např. Klub fotografů, Klub amatérských výtvarníků, Klub přátel výtvarného umění), které pak ve spolupráci s knihovnou pořádají pro veřejnost různé akce (výstavy, besedy).

Specifické programy kulturně edukačního charakteru pro veřejnost pořádáme v Čítárně a kavárně AVION a jsou primárně zaměřeny na popularizaci historie zdejšího regionu a podporu jeho bohatého kulturního dědictví. Důležitá je forma těchto akcí, preferujeme pořady klubového typu, jako jsou vzpomínkové večery, diskusní pořady, patří sem i komentované prohlídky města svázané s určitým historickým tématem.

Lokální historie

Popularizace lokální historie je již několik let hlavní prioritou naší knihovny. Vycházíme z toho, že Těšín je historickou metropolí Těšínského Slezska s bohatou, téměř 900 let dlouhou historií, kde se po staletí setkávaly polská, německá, židovská a česká kultura. Dodnes zde žije početná polsky mluvící komunita a prolínání českého a polského jazyka má vliv na utváření kultury současné. Je všeobecně známo, že minulý režim lokální historii ve výuce dějepisu nepreferoval, a tak vzniklo vakuum ve znalostech místních dějin. Domníváme se, že by se veřejné kulturní instituce edukačního zaměření, kterými knihovny a muzea bezesporu jsou, měly tématu lokální historie primárně věnovat.

Dramaturgický plán akcí naší knihovny vychází každoročně z přehledu celostátních výročí daného roku, ke kterým vyhledáváme souvislosti s událostmi, které se staly na Těšínsku nebo v Těšínu samotném. Mnohdy jsme překvapeni nad „objevy“, které jsou našim historikům samozřejmě známy, ne však široké veřejnosti. Jedná se tedy o popularizaci regionálních osobností a událostí mezi nejširší veřejností a každý nový objev posouvá a rozšiřuje historické povědomí obyvatel o místě, kde žijí. Dovolím si uvést několik typů pořadů, které knihovna sama připravuje, a ke každé jednotlivé akci přizývá spolupracovníky, kteří mají k danému tématu co říci. Každoročně se věnujeme popularizaci regionálních osobností nebo se naopak věnujeme osobnostem celonárodního významu a vyhledáváme regionální souvislosti.

Například v roce 2018 jsme vybrali regionální osobnost – „terezínského“ hudebního skladatele Viktora Ullmanna, který se roku 1898 narodil v Těšíně. Dlouho po válce bylo jeho jméno neznámé nejen u nás, ale i v Evropě, až nyní se ukazuje, že je to osobnost středoevropského významu. U příležitosti 120. výročí jeho narození jsme připravili třídenní Ullmannovské slavnosti[1] , vydali drobnou publikaci, udělali historický výzkum ohledně topografie Ullmannovy rodiny v Těšíně a uvažujeme o pořádání dalších ročníků Ullmannovských slavností. O akci projevilo zájem Rakouské kulturní fórum v Praze, které přijalo záštitu nad 1. ročníkem.

O rok dříve jsme se věnovali jiné mimořádné regionální osobnosti, evangelickému knězi Jiřímu Třanovskému, současníku J. A. Komenského a autorovi zpěvníku Cithara sanctorum. O něm jsme připravili během roku tři pořady, které osvětlily historii protestantismu na Těšínsku a zároveň připomněli 500. výročí reformace, které připadlo na rok 2017.

Při této práci se dostaneme k zajímavým objevům či informacím. Např. v r. 2016 jsme se věnovali českotěšínskému rodákovi, spisovateli Ludvíku Aškenazymu, o kterém jsme se dověděli, že vlastně není rodákem našeho města. S jeho nesmírně pohnutým a zajímavým životním příběhem měla možnost se seznámit českotěšínská veřejnost.

Významné výročí římského císaře a českého krále Karla IV. jsme naopak dali do souvislosti s osobností vládnoucího těšínského rodu Piastovců té doby a dověděli jsme se zajímavosti, které byly dávno zapomenuty. Diskusní pořad a koncert měly velký úspěch. Regionálním osobnostem lokálního významu věnujeme vzpomínkové večery. Mezi takové osobnosti patřil třeba zakladatel zdejšího muzea, výjimečná těšínská etnografka, známý akademický malíř nebo herec Národního divadla. Do přípravy pořadu se zapojuje rodina, přátelé a známí takové osobnosti a o pořady tohoto typu je velký zájem.

Mezinárodní spolupráce

Na podporu česko-polské vzájemnosti na Těšínsku pořádáme od r. 2013 každoročně několik diskusních pořadů pod názvem „Bez stereotypů. Češi a Poláci o sobě navzájem“, kde spolu hovoří Češi a Poláci o stereotypech, které naše národy rozdělují či spojují. Zájem je velký, přicházejí hosté nejen z české, ale i polské strany hranice.

Dalším typem pořadu je Coolturní hodina. Jde o literární pořady pro studenty, některé jsou pořádány ve spolupráci s Goethe-Institutem v Praze s cílem propagace německé literatury formou čtení z knih současných německých autorů. Literárních pořadů pro veřejnost připravujeme v Čítárně a kavárně Avion hodně, jsou věnovány lokálním autorům a je o ně poměrně velký zájem stejně jako o čtenářský diskusní klub, který se zde schází každý měsíc.

Mohla bych jmenovat řadu dalších aktivit, které knihovna chápe jako akce edukační, ale jde především o společenská setkání lidí, kteří žijí po generace v jednom městě a mají k sobě blízko. A právě oni oceňují, že mohou mít ve svém městě takovéto příležitosti k setkávání.

[1] 1. ročník Ullmannovských slavností se konal pod záštitou Andrease Schmidingera (ředitel Rakouského kulturního fóra v Praze), Gabriely Staszkiewicz (burmistrz Miasta Cieszyn) a Gabriely Hřebačkové (starostka Města Český Těšín).

GALÁŠOVÁ, Jana. (Ne)tradiční edukační aktivity Městské knihovny v Českém Těšíně. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/netradicni-edukacni-aktivity-mestske-knihovny-v-ceskem-tesine

Verze pro tisk