Nová výstava: Do Paříže! Středoevropští hudebníci u pařížských nakladatelů
V rámci nyní již dlouholeté spolupráce s Francouzskou národní knihovnou připravujeme novou virtuální výstavu, která bude spuštěna 25. září 2025. Jejím tématem jsou hudebníci pocházející ze střední Evropy, kteří vydávali svá díla v Paříži ve druhé polovině 18. století. Na příkladu repertoáru instrumentální hudby, který okouzlil Paříž, chceme zviditelnit výjimečné exempláře z fondů obou institucí.
I když byla Francie po dlouhou dobu poměrně uzavřená zahraničním hudebním vlivům, což se odráželo i ve vydávaných hudebninách, v průběhu 18. století se začíná otevírat nejdříve italskému repertoáru, aby v polovině 18. století propadla kouzlu raných symfonií, sonát, koncertů a později smyčcových kvartetů autorů ze střední Evropy. Komorní a orchestrální hudba skladatelů, které v Paříži téměř paušálně nazývali Němci (Allemands), do Paříže přicházela různým způsobem, s jejich autory nebo i bez nich. Můžeme dokonce říci, že v 18. století vedly téměř všechny cesty hudebníků, toužících po vydání svých děl tiskem, do Paříže. Paříž byla tehdy centrem hudebního nototisku. Vedle ní fungovaly nakladatelské domy také v Londýně, Amsterdamu, Haagu nebo některých německých městech, v prostoru střední Evropy se však hudební nototisk začal rozvíjet až na samém konci 18. století. Zdejší hudebníci tedy museli vydávat v zahraničí a sklízeli tam úspěch.
Po úspěšné první výstavě věnované Antonínu Rejchovi (https://rejcha.knihovny.cz), pražskému rodákovi, který se jako první z Čechů stal členem Francouzské akademie a vychoval na Pařížské konzervatoři několik generací významných skladatelů, jsme se s kolegou z Francouzské národní knihovny, François-Pierrem Goyem pustili do zkoumání o necelé půlstoletí staršího repertoáru. Počátek spolupráce s Francouzskou národní knihovnou, kterou od roku 2020 zaštítila bilaterální smlouva, ovlivnila doba covidová. Naši první výstavu jsme tak koncipovali jako virtuální, což umožnilo vytvoření plně dvojjazyčné česko-francouzské výstavy, včetně obsáhlého katalogu. Ukázalo se, že model tematického webu je velmi vhodný pro výstavy s hudební tematikou, protože dává dostatečný prostor k poslechu hudebních ukázek, který výstavy v galeriích a muzeích často nedávají. I naši druhou společnou výstavu jsme tak pojali ve stejném duchu, jako plně dvojjazyčný web, v němž můžeme odkazovat na výběr volně přístupných nahrávek a dalších zdrojů a pro který jsme zajistili i exkluzivní nahrávky.
Návštěvníci se mohou těšit na digitální kopie výjimečných dokumentů z fondů Moravské zemské knihovny, Francouzské národní knihovny, ale také například Českého muzea hudby, Pařížské filharmonie, Francouzského národního archivu či Francouzských národních muzeí. Vystaveny budou jak dobové hudební tisky, tak unikátní rukopisy, chybět nebudou ani portréty hudebníků a jejich specifických nástrojů, které spojují Čechy s Paříží 18. století. Na své si přijdou i milovníci archivních dokumentů, které odhalují dosud skryté životní osudy některých z hudebníků.
Právě nové poznatky k životům a zejména původu některých skladatelů považujeme za velký objev naší výstavy. Podařilo se nám například dohledat původ skladatele a cembalisty, který v Paříži okouzlil malého Mozarta a jehož Mozart později i doslovně citoval. Působil ve vyhlášeném orchestru prince Contiho a vydal v Paříži pod příjmením Schobert množství koncertů a komorní hudby pro cembalo. Dosud se myslelo, že pocházel ze Strasburgu nebo někde ze Slezska. Pařížský národní archiv však pomohl odhalit jeho skutečný původ v českých zemích. Kde přesně se narodil, se dozvíte na naší výstavě!
Na výstavě návštěvníkům také blíže představíme unikátní konvolut tisků z fondu Moravské zemské knihovny. Vzhledem k právu povinného výtisku, které měla Francouzská královská knihovna, později národní knihovna, již od 16. století, můžeme právem předpokládat, že její sbírky obsahují největší fond ve Francii vydaných hudebnin. Přesto se některé tisky nedochovaly. K nim patří sbírka čtyř zpěvných a nepříliš obtížných sonát pro harfu, op. 16 (Quatre sonates chantantes et peu difficiles) z roku 1789 pražského rodáka Jana Křtitele Krumpholtze. Ta je výjimečná tím, že ve své úvodní dedikaci obsahuje na čtyř stranách detailní životopis autora následovaný katalogem jeho k tomu datu zkomponovaných děl. Tento tisk se dochoval pouze ve sbírkách Moravské zemské knihovny a ve dvou dalších knihovnách (ve švýcarském Winterthuru a italské Ostiglii). Tisk z našeho fondu je plně zdigitalizovaný a přístupný hudebníkům a badatelům po celém světě. V katalogu výstavy přinášíme na základě tohoto tisku plný český překlad Krumpholtzova životopisu, který se jinak dochoval pouze v neúplné podobě vydané posmrtně jeho žákem.
Věříme, že výstava potěší jak milovníky hudby, tak zájemce o staré tiskařské techniky, nadšence pro genealogii a cestování, nebo i všechny, kdo zkrátka milují vůni Francie. Svojí přístupnou formou s množství odkazů na další zdroje bude jistě také vhodným pomocníkem pro pedagogy a studenty různých typů škol. Těšíme se na vás od 25. září na adrese https://doparize.mzk.cz!
FRANKOVÁ, Jana . Nová výstava: Do Paříže! Středoevropští hudebníci u pařížských nakladatelů. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2025, 39(3/2025) [cit. 2025-10-06]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: https://duha.mzk.cz/clanky/nova-vystava-do-parize-stredoevropsti-hudebnici-u-parizskych-nakladatelu
- 58 zobrazení