Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Díky úspěšné žádosti SDRUK v programu Erasmus+ proběhla letos v dubnu skupinová cesta vedoucích zaměstnanců členských knihoven do Dánska. Účelem bylo zmapovat zkušenosti a metody zapojování obyvatel do naplňování Cílů udržitelného rozvoje (dále SDGs), a to jak v rámci tradičních, tak inovativních formátů a služeb. Z toho důvodu byl pro cestu vybrán 17. týden v roce, kdy v Dánsku již druhým rokem probíhal tzv. UGE17/Week17, koordinovaná celonárodní kampaň zaměřená právě na SDGs. Knihovny v Dánsku do tohoto týdne koncentrovaly své environmentálně a sociálně orientované aktivity pod jednotnou hlavičku a my jsme tak měli možnost pozorovat, jak se lokální, komunitní aktivity propojují a podporují na celostátní úrovni. Přitom jsme samozřejmě nemohli opomenout architektonická řešení knihoven a jiné oborové zajímavosti.
Dánsko je země s téměř 6 miliony obyvatel o rozloze necelých 43 000 m2. HDI země je na 6. příčce celosvětově (a roste). Stát podporuje udržitelnost ve všech oblastech, investuje do obnovitelných zdrojů energie, podněcuje cyklistickou dopravu. Dánsko se tradičně umísťuje na předních příčkách nejšťastnějších zemí a proslulo díky konceptu hygge, jenž umí perfektně aplikovat i v prostorách knihoven.
Díky dobře organizované struktuře, široké škále služeb a vysoké návštěvnosti (více než 50 %) hrají knihovny v Dánsku klíčovou roli ve vzdělávání, kultuře a komunitním životě a jsou tak silnými partnery státu, samospráv i místních organizací. Razí filozofii, že knihovny tu nejsou kvůli knihám, ale kvůli lidem. Ve svých strategiích prioritizují digitalizaci, informační a mediální vzdělávání, demokratické hodnoty a udržitelnost. Všechny knihovny, které jsme navštívili, měly plně automatizované půjčování a vracení, otevírací dobu od 8 do 22 hodin (zpravidla od 10 do 17 s přítomností knihovníka), centrální akvizici, nápaditou prezentaci fondu, bezplatnou registraci a pestrý program kulturně-vzdělávacích a komunitních aktivit (včetně vhodného prostoru na jejich pořádání).
Ať už při plánování nové knihovny, rekonstrukce či jen drobné úpravy prostor pracují zaměstnanci knihoven s metodami designového myšlení (jedná se o proces využívající řady jednoduchých metod vedoucích k inovaci služeb a produktů). Klíčová je spolupráce a zapojení veřejnosti – knihovna je veřejný prostor, jenž má sloužit občanům, je „zastřešeným náměstím“, a je proto naprosto nezbytné, ba samozřejmé občany k procesu plánování přizvat a ptát se, co od knihovny chtějí a potřebují. Důraz je pak kladen na multifunkčnost, variabilitu, atraktivní prezentaci fondu, pobytový a studijní prostor, klidné/hlučné zóny a interaktivní oddělení pro děti. Díky spolupráci s předními architekty vznikají inovativní, funkční, útulná a ekologicky udržitelná řešení.
Příkladem budiž aarhuský Dokk1 (čteme „doken“), za jehož realizací stojí studio Schmidt Hammer Lassen Architects. Dokk1 je nositelem ocenění Veřejná knihovna roku 2016. Jedná se o moderní komplex o rozloze 60 000 m2, přičemž knihovna využívá 30 000 m2, má 55 zaměstnanců a cca 325 000 knihovních jednotek. Denně ji navštíví cca 3 600 lidí. Knihovna se profiluje jako komunitní centrum, kde se pořádají workshopy, přednášky, kulturní akce i veřejné debaty. Knihovna má definována 3 hlavní témata: SDGs, demokracii a informační a mediální gramotnost – každá akce, kterou zaměstnanci plánují, by měla jedno z uvedených témat rozvíjet. Knihovna disponuje 1 150 místy k sezení, prostory pro coworking, několika jednacími místnostmi a studovnami, odhlučněnou hernou pro nejmenší, makerspacem, kavárnou a ostatně i podzemním parkovištěm a vlastní tramvajovou zastávkou.
Dokk1 ale zdaleka není jediný architektonický skvost, který jsme navštívili. Middelfart Bibliotek se nachází na umělém poloostrově a pyšní se nezměrnými okny, jimiž lze pozorovat moře. Tingbjerg Bibliotek svým atypickým trojúhelníkovým půdorysem jako by vyplul z hlubin země, Nørrebro Bibliotek sídlící v bývalé tovární hale, s přiznanými cihlami a překrásně barevnými nástěnnými malbami doslova bere dech a Kodaňská hlavní knihovna s nejvymazlenějším oddělením pro děti, které se rozkládá po celém 1. patře a chytře podporuje kombinaci hry, pohybu a čtenářství, probouzí touhu unést si dánské architekty do Čech.
Z celkového počtu obyvatel je přibližně 14 % příslušníky menšin; velká část z nich potřebuje pomoc a podporu, které knihovny – často ve spolupráci s pracovníky sociálních služeb – mohou, umí a chtějí poskytnout. Jedná se nejen o poradenství, doučování, rozvoj informační, mediální i čtenářské gramotnosti, ale i sousedské propojování a podporu sounáležitosti. Knihovny dále podporují řadu občanských aktivit a inciativ – v tomto ohledu primárně poskytují prostor pro různé zájmové kroužky (pletení, šachy, vaření, repair café apod.), přičemž občany vysloveně povzbuzují, aby s nějakým nápadem na využití knihovny přišli. Preferují iniciativu „zdola“.
Příkladnou komunitní knihovnou je bezesporu Gladsaxe Bibliotek+, jež byla projektována – na základě několikaletého průzkumu mezi místními obyvateli – s cílem plnit komunitní roli. Je tak vybavena vlastní zahrádkou, návštěvníci si zde mohou do vlastního hrnku zdarma uvařit kávu nebo, mají-li větší aspirace, společně uvařit večeři či připravit brunch v komunitní kuchyňce. Jelikož knihovna navázala dlouhodobou spolupráci s potravinovou bankou, o suroviny nouzi nemá. Probíhá zde řada zájmových klubů, jejichž účastníci zároveň fungují jako dozor během doby, kdy v knihovně nejsou přítomni zaměstnanci. Vedoucí klubů mají tolik důvěry, že disponují klíči od knihovny i od skladu. Knihovna je tady zkrátka všech a pro všechny.
Dánská vláda vydala Národní akční plán pro Cíle udržitelného rozvoje, ve kterém deklarovala, že posílí práci knihoven na ukotvování SDGs u široké veřejnosti. Hlavními iniciativami v tom – vedle certifikace – jsou rozvoj kompetencí knihovníků a knihovnic a události/aktivity v knihovnách.První UGE17/Week17 jako celonárodní tematický týden podpory naplňování SDGs se odehrál v roce 2023 a zapojilo se do něj více než 70 dánských knihoven a přes dvě stě lokálních partnerů. Ambicí organizátorů je postupně připojit další země a udělat z této kampaně celoevropskou, ne-li globální iniciativu.
Při Dokk1 se nachází SDGs Lab, knihovní oddělení zaměřené vysloveně na podporu udržitelných aktivit. Disponuje vnitřním prostorem vybaveným kompletně z věcí darovaných, objevených a zachráněných. Sezení je záměrně nepohodlné, protože právě lidská pohodlnost vede k problémům, jimž čelíme. Dále je zde venkovní výstavní prostor a venkovní kruhové sezení se 14 kameny, mezi nimiž jsou 3 místa vynechána pro lidi na vozíku. Tento prostor odkazuje k vikingskému sněmu thingu a slouží primárně pro diskuze. Veškeré akce během roku knihovna plánuje podle ročního období a spolupracuje nejen s místními organizacemi, ale i s lidmi bez domova. Dále je tu třeba Ballerup Bibliotek, která se prezentuje jako první ryze udržitelná knihovna – na základě své strategie všechny akce propojuje s SDGs, jejichž symboly lze ostatně nalézt po celé budově i v propagačních materiálech.
V rámci tohoto tématu lze zmínit řadu dalších populárních akcí: vedle UGE17/Week17 například v Dokk1 probíhá Maker Faire, festival rukodělných výrobků a dovedností s několikatisícovou návštěvností. Ve spolupráci s firmou Lego probíhá projekt LEGO Build the Change, při němž děti vytvářejí z Lego kostiček řešení problémů týkajících se udržitelnosti. Climate Action Day v Middelfartu letos očekává 40 000 účastníků; původně knihovnou iniciovaná akce brzy získala ohromný věhlas, přičemž dnes se její organizaci věnuje vedle několika zaměstnanců knihovny i několik pracovníků úřadu. Na 12 scénách se odehrávají přednášky, besedy, workshopy, čtení, výstavy, prezentace spolků a neziskových organizací apod.
Jak je patrno, dánské knihovny jsou pro nás velkou inspirací. Nejen v oblasti architektury a řešení vnitřního i venkovního prostoru, ale v oblasti prosazování a podpory zásadních celospolečenských témat. Jako zásadní vnímám systematickou snahu o zapojování veřejnosti do veškerých aktivit, podporu komunit, budování silné pozice knihoven ve společnosti a vnímání knihovny jako veřejného prostoru (tj. ne jako instituce), který může – a měl by – sloužit všem.
MATULOVÁ, Michaela. O dánských knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(3) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/o-danskych-knihovnach
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
