Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Tématem 16. ročníku knihovnické konference Kniha ve 21. století bylo čtenářství a umělá inteligence. Trefili jsme se do zájmu knihovníků, po otevření registrace byla kapacita City Campusu rychle zaplněna. Další zájemce jsme museli odkázat na YouTube kanál knihovny, na kterém si mohou konferenci pustit ze záznamu.
Konferenci navštívilo 150 účastníků, převážně knihovníků z celé České republiky, ale i z Polska a Slovenska. Tradičně nejvíce účastníků tvořili absolventi Ústavu bohemistiky a knihovnictví oboru Knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Ústav bohemistiky a knihovnictví pořádá tyto konference od roku 2004 a tradičně i letošní ročník uspořádal společně s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. Po celou dobu se snažíme o pevné propojení knihovnické teorie a praxe, což se myslím daří. Poprvé v historii konání konferencí jsme změnili místo i měsíc konání, konference se konala v Ostravě v City Campusu Ostravské univerzity (Katedra studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity) a v měsíci čtenářů v březnu (20.–21. 3. 2024). Prostory City Campusu jsou velmi atraktivní a moderní, budova se slavnostně otevírala 13. února 2023. Konferenční sál i zázemí umožnily, aby se účastníci i přednášející cítili skvěle a užívali si komfortu prostoru.
Konference měla v prvním dni doprovodný program, který připravila Moravskoslezská vědecká knihovna. Zájemci mohli navštívit makerspace dílnu a vyzkoušet si programování nebo 3D tisk. Dále mohli navštívit digitalizační pracoviště a vidět, jak se digitalizují dokumenty. Třešničkou na dortu byla ukázková lekce trénování paměti, na které si zájemci mohli ověřit, jak funkční mají paměť. Součástí doprovodného programu byla exkurze v Moravskoslezské vědecké knihovně a v blízké nové univerzitní knihovně Ostravské univerzity.
Umělá inteligence je nástroj, který se dá využít i zneužít. Knihovny se učí, jak implementovat umělou inteligenci do svých procesů, do vzdělávání a do komunity. Knihovna by měla mít roli pomocníka, který učí, co umělá inteligence je a jak funguje. Jak změní roli knihoven? Jak se změní čtenářství, čtenářské kluby? Jak se změní spisovatelství? To jsou otázky, na které hledáme odpovědi. Umělá inteligence ovlivní nejen vzdělávání a pracovní trh, ale také knižní trh. V knihovnách ji využívají ke generování obrázků, ke generování textů (ChatGPT se dá natrénovat na vybrané téma, např. pro zpracovávání rešerší, vytvoření anotací, pozvánek aj.). Asi všichni knihovníci znají překladač Deepl, který nám usnadňuje čtení a komunikaci se zahraničím.
Letos jsme měli velké štěstí při výběru přednášejících, kteří si připravili velmi zajímavé a podnětné referáty. Jako první vystoupila Anežka Kuzmičová, absolventka Univerzity Karlovy a Stockholmské univerzity, která pracuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Přednesla nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Její práce vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. Takové propojení oborů není v humanitních vědách obvyklé, její přístup v kombinaci metod je jedinečný v českém i světovém kontextu. V roce 2022 obdržela prestižní cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenské vědy. Tvrdí, že čtení je aktivní život, ne jeho protiklad. Práce její výzkumné skupiny při Univerzitě Karlově (2020-) se zaměřuje na dětský prožitek čtení. Společně s dětmi v něm boříme zavedené představy o tom, co je „správné“, a že čtení chápeme jako formu aktivního života – ne jeho protiklad. Od čtení fikce jsme nedávno přesunuli pozornost k informačnímu čtení, jež se většinou nesprávně chápe jako utilitární, neprožitkové. Představím například naše kreativní pomůcky, které můžou v knihovně i jinde dětem pomáhat při výběru nonfikce a v úvahách nad tím, co je na ní baví.
Ľudmila Hrdináková je knihovníkům dobře známá. Působí na Katedře knihovní a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Specializuje se na dětské čtenářství, s obrovskou láskou a vášní dokáže hovořit o metodice práce s dětským čtenářem a s knihou. Výzkumnou pozornost zaměřuje na psychologii a sociologii dětského čtenáře, hledá a vytváří strategie podpory čtenářství a čtenářské kultury, zaměřuje se i na širší kontext čtenářské, informační, mediální a digitální gramotnosti. Ve svém příspěvku představila nové trendy vědeckého zkoumání v oblasti čtení, příspěvek doplnila konkrétními ukázkami z výzkumné praxe. Zdůraznila, že v době umělé inteligence stoupá potřeba intenzivní popularizace čtení a vědy o čtení, a popsala koncept socializace čtení.
Prof. Jiří Trávníček je evropsky uznávaným literárním vědcem a kritikem. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Zabývá se moderní českou a středoevropskou literaturou, v poslední době zaměřuje svou výzkumnou pozornost na čtenářskou kulturu. Zkoumá čtení a knižní trh. Spolu s Národní knihovnou realizoval pět statistických reprezentativních výzkumů čtenářů a čtení. Vydal řadu odborných monografií. Představil koncepty dnešního čtení. Kam se posouváme jako čtenáři? Je pravda, že se čtení ocitá v krizi? Co vlastně dnes znamená činnost „číst“?
Natálie Káčová působí na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde vede tým projektu Veřejné knihovny jako místa podpory budoucí zaměstnanosti (www.knihovna.ai), jehož cílem je podpořit veřejné knihovny v reakci na sociální dopady umělé inteligence. Pokusila se představit koncept, jak by knihovny mohly být empatickými inovátory.
Petr Dvořáček je technologickým nadšencem a zabývá se praktickým využitím umělé inteligence. V rámci doktorského studia na Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity se zabývá problematikou bezpečnosti neuronových sítí. V minulosti se podílel na vývoji průmyslových aplikací strojového vidění postavených na algoritmech umělé inteligence. Vede skupinu Ostravské AI café, jejímž cílem je spojit lidi z Ostravy a okolí s nadšením právě pro umělou inteligenci. Věnuje se hudbě, je nadšeným hudebníkem. Představil na konkrétních příkladech situace, jak nás může umělá inteligence oklamat a jak jí to můžeme vrátit. Ukázal slabiny umělé inteligence, ale naopak i její silné stránky.
Petr Koubský vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a České vysoké učení technické v Praze Fakultu elektrotechnickou. Je redaktorem Deníku N pro vědu a techniku. Učí vědeckou žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Hovořil o umělé inteligenci a o tom, jak v budoucnu změní duševní práci všech lidí. Vysvětlil, jak LLMs a nástroje typu ChatGPT fungují a jak mohou změnit život nás všech, kteří se věnujeme duševní práci.
Prof. Dušan Katuščák působí na Slezské univerzitě v Opavě, vyučuje knihovnictví. Je expert Evropské komise pro kulturní dědictví a digital humanities a programu COST. V roce 2019 působil jako hodnotitel projektu READ. Patří mezi přední vědce respektované nejen u nás, ale i v Evropě. Je řešitel řady mezinárodních výzkumných projektů. Byl dlouholetým ředitelem Slovenské národní knihovny, zasloužil se o vybudování digitalizační linky světové úrovně ve Vrútkách ad. Byl také proděkanem na Fakultě humanitních věd Žilinské univerzity. Věnuje se bibliografii, digitalizaci, písemnému kulturnímu dědictví, standardizaci v oboru knihovní a informační věda, ochraně a zpřístupňování písemného kulturního dědictví a v tom směru publikuje a organizuje mezinárodní výzkumné projekty. Poukázal na skutečnost, že řada digitalizací novodobých historických dokumentů i novodobých dokumentů je zpřístupňována pouze ve formě obrázků stránek, které zatím nejsou přepsány do editovatelné podoby, jež by umožňovala jejich lepší všeobecnou dostupnost, jejich pochopení a následný překlad. Vysvětlil inovativní možnosti zlepšení dostupnosti a využitelnosti digitálních faksimilií pomocí automatického přepisu, který využívá umělou inteligenci v platformě Transkribus.
Petr Očko vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát obhajoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pohybuje se ve státní správě, je vrchním ředitelem na Ministerstvu průmyslu a obchodu a zodpovídá za celou novou sekci digitalizace a inovací. Usiluje o to, aby se Česká republika dostala mezi inovační lídry. V poslední době se věnuje také akademické činnosti zejména v oblasti digitální ekonomiky. Působí i na Slezské univerzitě v Opavě na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Představil nové politiky v oblasti umělé inteligence, zejména evropskou legislativu týkající se oblasti digitální ekonomiky. Zmínil i datovou ekonomiku a pravidla umělé inteligence. Vytvořil tak zajímavý konec konferenčního dne, legislativní tečkou uzavřel téma umělé inteligence.
Uspořádat konferenci v takovém rozsahu není snadné. Přesto, že se nám podařilo získat grant z Ministerstva kultury, neobešli jsme se bez pomoci štědrých sponzorů, kterým velmi děkujeme. Jedná se o Cosmotron Bohemia, KP-Sys, Ceiba, Oris Plus, SKIP 10, Magistrát města Ostravy, Moravskoslezský kraj, Galerii výtvarného umění v Ostravě a Slezskou univerzitu v Opavě. Děkujeme za finanční dary a propagační předměty. Děkujeme také mediálním partnerům: časopisu DUHA, Čtenář, ITlib a Knihovna Plus. Největší poděkování patří hostům konference, přednášejícím a hostiteli Ostravské univerzitě. Moc si vážíme toho, že nám zachováváte přízeň a léta jezdíte na naše konference a vytváříte tak jedinečnou a neopakovatelnou konferenční atmosféru. Chci také poděkovat studentům knihovnictví Slezské univerzity, bez jejichž pomoci s organizací a zajištěním zdárného průběhu konference by konference nebyla tak přátelská, pohodová a komfortní.
Na rok 2025 plánujeme Mezinárodní knihovnickou konferenci Ohlédnutí za československým knihovnictvím 1925–2025. Počítáme se zapojením kolegů ze zahraničí. V roce 2025 uplyne 100 let od vydání významné publikace pro knihovníky – Československé knihovnictví od Z. V. Tobolky. Konference bude pro zvané odborníky a proběhne v komornější atmosféře. Bude oslavná a v podobě odměny pro knihovníky, kteří významně ovlivnili vývoj knihovnictví u nás. Cílem je zprostředkovat i zahraniční pohled na české knihovnictví a jeho vývoj. Tradiční knihovnická konference Kniha ve 21. století je v plánu na rok 2026 opět v City Campusu Ostrava. Nejvíce se těším na konferenci v roce 2028, kterou, pevně věřím, uspořádáme v nové budově v Černé kostce.
FOBEROVÁ, Libuše. Od čtenářství k umělé inteligenci . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(2) [cit. 2024-10-06]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/od-ctenarstvi-k-umele-inteligenci
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
