Informace o knihách
a knihovnách

Odborná exkurze Vyšší odborné školy knihovnické Brno do vídeňských knihoven

Vydáno: 2019-06-10 (All day)
V rubrice: Zkušenosti ze zahraničních knihoven
Autor: Romana Králová

Vyšší odborná škola knihovnická v Brně pořádá každoročně pro svoje studenty odbornou exkurzi do zahraničních knihoven. Snažíme se tak udělat výuku atraktivnější, propojit teorii s praxí, motivovat studenty k většímu zájmu o obor a ukázat jim zajímavé a inspirativní zahraniční knihovny. V roce 2017 jsme společně navštívili Krakov a loni Budapešť. Letošní hlasování studentů o místě tradiční zahraniční exkurze nás zavedlo do nedaleké Vídně.

Rakouská národní knihovna (Österreichische Nationalbibliothek)

Naše první kroky po příjezdu do Vídně vedly do Rakouské národní knihovny, kde jsme absolvovali komentovanou prohlídku v krásném barokním knihovním sále i v novější budově. Rakouská národní knihovna slavila v loňském roce 650 let od svého vzniku a je největší knihovnou v Rakousku – její fond čítá přes 12 milionů knihovních jednotek, které si mohou uživatelé všechny půjčit. Rakouská národní knihovna má jako jediná v zemi celostátní povinný výtisk (univerzitní knihovny mají povinný výtisk na vědecké publikace). Nejstarší publikace vydané od 15. století do roku 1850 se nacházejí v bohatě zdobeném barokním sále Prunktsaal.

Nejvýznamnější kolekcí je soubor čtrnácti tisíc knih z osobní knihovny Evžena Savojského a původní rukopis Mozartova Requiem. Všechny dokumenty vydané do roku 1875 jsou digitalizovány ve spolupráci se společností Google (rok 1875 byl zvolen z důvodu vypršení autorských práv). V roce 2013 přestala knihovna ukládat na mikrofiše a mikrofilmy. Knihovní fondy jsou rozděleny do osmi částí – Obrazový archiv a oddělení grafiky, Oddělení rukopisů a starých tisků, Oddělení map, Literární archiv, Oddělení hudebnin, Oddělení papyrů, Oddělení umělých jazyků a Archiv Institutu rakouské lidové písně. Pod správu knihovny patří také muzea literatury, glóbů, papyru, esperanta a tzv. Dům rakouských dějin.[1] Knihovna využívá automatizovaný knihovní systém Alma, se kterým jsou zdejší knihovníci podle vlastních slov prozatím spokojeni. Pro vyřízení objednávky dokumentů ze skladu používá knihovna zajímavý transportní systém na knihy, díky němuž je odbavení uživatele rychlejší a efektivnější.

Provázela nás místní knihovnice paní Tanzberger, která nám ukázala nejen veškeré prostory, ale také například nejmenší knihu, kterou knihovna vlastní. Jejím obsahem je text modlitby Otče náš v sedmi jazycích a písmena jsou velká 3,5 na 3,5 milimetru. Dozvěděli jsme se také, že nejmenší plat, který může knihovník v této knihovně dostat, činí 2100 euro za měsíc.

Centrální městská knihovna (Hauptbücherei Wien am Gürtel)

Naší další zastávkou byla Centrální městská knihovna. Ta je zajímavá mimo jiné svojí polohou na tzv. Gürtelu, což je velký dopravní uzel. Kolem budovy knihovny tak jezdí tramvaje a přímo pod knihovnou se nachází stanice metra. Knihovna je obklopena čtvrtí s množstvím základních a středních škol na straně jedné, a čtvrtí, v níž bydlí přistěhovalci, na straně druhé. Na úvod jsme si vyslechli prezentaci o knihovně a službách, které poskytuje. Knihovna má po celém městě 38 poboček, 255 zaměstnanců, v roce 2018 se registrovalo 14 tisíc nových uživatelů, denně ji navštíví přes 5 000 návštěvníků, pro které je připraveno více než 1000 akcí ročně. Velmi zajímavé je věkové složení registrovaných uživatelů. Knihovny často bojují s tím, že jejich uživatelé jsou spíše vyššího věku. Více než 76 % uživatelů vídeňské Centrální knihovny má však méně než čtyřicet let (27 % z celkového počtu uživatelů tvoří lidé ve věku 21-30 let). Knihovní fond obsahuje 1 333 515 knihovních jednotek a ročně jsou uskutečněny téměř dva miliony výpůjček. [2] [3]

Absolvovali jsme komentovanou prohlídku prostor knihovny, po které následovala diskuze nad otázkami studentů. Provázel nás pan Christian Jahl, předseda Asociace rakouských knihovníků (Vereinigung Österreichischer Bibliothekarinnen und Bibliothekare), který nás seznámil s novými trendy v oboru a změnami, které knihovna plánuje v příštích letech udělat. Vedení knihovny se chce více zaměřit na digitalizaci, problematiku open access, cíle udržitelného rozvoje OSN. Dále plánuje vybudovat tzv. knihovnu věcí (library of things) či vzdělávat v oblasti tvorby a hodnocení informací se zaměřením na fake news. S ohledem zejména na mladé uživatele se bude knihovna věnovat gamifikaci a výuce programování. Vídeňská Centrální městská knihovna pro mě osobně byla krásnou ukázkou komunitní knihovny, ve které je neustále plno lidí, pro které je připravený atraktivní program a místo, kde se mohou scházet nebo v klidu relaxovat.

Pokud by měl někdo zájem o kontakty na rakouské knihovníky či více informací, napište mi na e-mail kralova@oabrno.cz. Ráda vám také předám moje itineráře a zkušenosti z exkurzí po knihovnách v Krakově a Budapešti, které jsem pro studenty Vyšší odborné školy knihovnické v Brně chystala v předchozích letech. Pokud byste věděli o někom, kdo by chtěl na naší škole studovat a účastnit se podobných exkurzí, odkažte ho prosím na naše webové stránky.

Použitá literatura:

[2] PowerPointová prezentace od pana Jahla zaslaná e-mailem

[3] Hauptbücherei am Gürtel. Büchereien Wien [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné z: https://www.buechereien.wien.at/de/standorteoeffnungszeiten/hauptbuecherei

KRÁLOVÁ, Romana. Odborná exkurze Vyšší odborné školy knihovnické Brno do vídeňských knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/odborna-exkurze-vyssi-odborne-skoly-knihovnicke-brno-do-videnskych-knihoven

Verze pro tisk