Ohlédnutí za čtyřiceti ročníky časopisu Duha I.

České knihovnictví má bohatou tradici vydávání vlastních periodik již od vzniku Československa, kdy po vydání knihovnického zákona 22. července 1919 vyšlo v říjnu ještě toho roku první číslo „revue pro knihovnictví a bibliografii“ pod názvem Kniha. Kromě ústředních časopisů, které si udržovaly kontinuitu, vydávaly časopisy i některé knihovny.

První dekáda 1987–1996 

V době „řízeného hospodářství“ bylo v kompetenci národních výborů povolovat vydávání jen zpravodajů. Tak již od roku 1966 vycházel Zpravodaj Státní vědecké knihovny v Brně zastavený po deseti ročnících, a od roku 1970 tato knihovna také vydávala metodicko-informační zpravodaj Bude vás zajímat, že ... glosující události v knihovnictví. Šlo ovšem jen o cyklostylem rozmnožované listy bez valného ohlasu. V březnu 1987 však z profesionální tiskárny vyšlo první číslo našeho časopisu Duha, nazvaného podle básnické sbírky Jiřího Mahena a vydávaného čtvrtletně s podnázvem Informace o knihách a knihovnách z Jihomoravského kraje. Byl určený nejen knihovníkům, ale také dalším pracovištím spojených s literaturou. „K tomu by měly napomáhat i stálé rubriky – kniha, která mě zaujala, zprávy z konferencí a akcí, recenze, z činnosti pracovišť knihoven, knižního obchodu, nakladatelství, organizace spisovatelů apod.“, jak je v úvodu také napsáno. 

V redakci Duhy byl jejím předsedou ředitel a výkonnými redaktorkami metodičky knihovny Stanislava Bílková a Štěpánka Studeníková, v redakci v průběhu prvních deseti let také pracovali knihovníci Petra Heerenová, Milan Hradil, Marie Huberová, Jana Nejezchlebová, literární vědci Jiří Hájek, Jiří Poláček a Štěpán Vlašín, spisovatelé Jiří Křenek a Vlastimil Milota, z krajského nakladatelství básník a jeho ředitel Ivo Odehnal a Karel Kovařík z knižního obchodu.

O grafickou podobu se zasloužil Jan Rajlich, který s knihovnou spolupracoval již rok před vydáním Duhy, kdy pro ni upravil dvě knihy a zhotovil dva plakáty vydané u příležitosti výročí 500 let knihtisku v Brně. Pro Duhu navrhl obálku a grafické značky jednotlivých rubrik. Články podle potřeby doplňovaly ilustrace a poslední stranu obálky vždy oživila humoristická kresba od Vladimíra Renčína. Podařilo se také, že tento populární kreslíř vyhověl přání knihovny a zaslal pro Duhu originální kresbu, uveřejněnou jako novoročenku v posledním čísle prvního ročníku a dal redakci souhlas k volnému zveřejňování jeho kreseb v časopise. 

Základní rubrika nazvaná Studie, články reagovala v příspěvcích na aktuální trendy v činnosti knihoven a připomínala výročí knihovnických a literárních osobností, některé ročníky pak byly zaměřené tematicky. Již v prvním ročníku přinesl časopis informaci o záměru zřídit v benediktinském klášteře v Rajhradě Památník písemnictví na Moravě a k tomu sedm literárních vědců uveřejnilo v Duze své teze k jednotlivým obdobím vývoje literatury na Moravě pro zpracování libreta památníku. Na historii byly zaměřeny příspěvky o čtenářských spolcích uveřejněné ve druhém ročníku, na knihovnické osobnosti ve čtvrtém, v roce 1993 vyšel soubor článků ke 100. výročí Lidových novin, v roce 1996 byla tématem dětská literatura a také literární a knihovnické časopisy. Z aktuálních témat ročník 1990 přinesl články o exilové a ineditní literatuře, v roce 1994 se anketou vysokoškolských profesorů připomenula nutnost výstavby nové budovy knihovny, kterou se postupně podařilo prosadit. 

Současné otázky rozvoje knihovnictví se odrážely v koncepčních materiálech a navazující diskuzi veřejných knihoven i informačních pracovišť a také v rubrice Konference, akce, např. o anketě dětských čtenářů, vzdělávacích cyklech, čtenářských konferencích, ustavení knihovnických organizací. Rovněž pravidelná rubrika Z činnosti organizací zachycovala zajímavé aktivity, jako otevírání nových provozů nebo zavádění odborných služeb knihovnám. Dodnes má svůj půvab rubrika Kniha, která mne zajala přesto, že byla jen v prvních třech ročnících. Své vyznání lásky ke knize vyslovili např. spisovatel Jaromír Tomeček, uznání básníku Jiřímu Suchému akademik Armin Delong, obdiv Otu Pavlovi horník Milan Hronec, olympijská vítězka v hodu diskem v roce 1987 Helena Střelcová srovnávala starý cestopis se svým skutečným poznáním nebo umělecký knihař Jindřich Svoboda nechal nahlédnout do svého řemesla.

Prostor v časopisu se dostával literatuře. Literární medailónek připomínal zpravidla výročí s Moravou spjatého spisovatele. Od druhého ročníku zavedená rubrika Moravští autoři připravují zveřejňovala ukázky z prací chystaných k vydání (mj. Jiřího Kratochvila, Ludvíka Kundery, Milana Kundery, Vlastimila Miloty, Ivo Odehnala, Jana Skácela, Kamily Sojkové, Jiřího Suchého). Pro každý ročník napsal pro Duhu vždy do všech čtyř čísel původní fejeton spisovatel Jiří Křenek, Jindřich Uher, Jiří Jobánek, Ludvík Němec, František Schildberger, Pavel Švanda, Jiří Suchý, Hana Pražáková, Jaromír Tomeček a Jiří Kratochvil. Literární vědci se zapojili v rubrice Recenze, do které častěji psali Blahoslav Dokoupil, Jiří Hek (=Hájek), Tomáš Kubíček, Viktor Kudělka, Naděžda Sieglová, Pavel Pešta, Jiří Poláček, Ladislav Soldán, Štěpán Vlašín nebo Miroslav Zelinský.

Brněnská Duha byla prvním časopisem vědeckých knihoven, založených na konci osmdesátých let. Od roku 1990 vychází také čtvrtletně pro Královéhradecký kraj časopis U nás a od roku 1993 v Olomouci Knihovní obzor, navazující na tradiční Z knihovnické praxe. Jen Duha je však také řazena mezi literární časopisy, jak uvádí heslo ve Slovníku českých literárních časopisů (2002).