Ohlédnutí za čtyřiceti ročníky časopisu Duha III.

Ve třetím dílu našeho cyklu Ohlédnutí za 40 ročníky Duhy věnujeme pozornost období let 2007–2016. Časopis tehdy prošel několika zásadními proměnami, které se staly důležitými milníky v jeho historii. 

Pravidelnou součástí posledního čísla každého ročníku až do roku 2009 byl přehled článků publikovaných v daném roce, řazený podle jednotlivých rubrik:

• Studie, články
• Literární medailonek
• Moravští autoři připravují
• Konference, akce
• Recenze
• Z činnosti organizací
• Rozhovor o knihách
• Fejeton

Každou rubriku charakterizoval originální piktogram. Tyto grafické prvky, které časopis provázely až do roku 2009, navrhl brněnský grafik Jan Rajlich, jenž byl v letech 1987–2005 také autorem podoby obálky časopisu.

Trvalou součástí Duhy od jejího prvního vydání v březnu 1987 se stala zpravodajská rubrika Bude vás zajímat, že…, která přinášela a dodnes přináší přehled o dění v knihovnictví, literatuře i knižní kultuře. Druhou stálicí do roku 2009 byly oblíbené populární karikatury Vladimíra Renčína na zadní straně obálky. Velké oblibě se od počátku vydávání těší fejetony. S výjimkou let 2010–2015 vycházejí nepřetržitě a jejich autory byla řada známých spisovatelů i osobností kulturního života, například Arnošt Goldflam, Antonín Přidal, Luisa Nováková, Silvie Richterová či Jan Šulc.

Z fejetonu Arnošta Goldflama Ach, ty knihovny![1]
„…je dobře, že v Brně už knihovna stojí. Hnidopich, jako já, by možná uvítal i větší svéráznost, víc hravosti, odvahy, něco, co není nikde k vidění, ale rozhodně není ani špatná  – myslím na pohled – ani nevkusná stavba a docela pěkně se vyjímá tam, kde je. Takže díky Bohu za to!  Nakonec – dnes by si takový Kotěra, Gaudí, Hundertwasser nebo Jurkovič v Brně a možná ani v Praze snad vůbec neškrtli. Vyznávám zde ale, že mám rád nepravidelnost, zákoutí, barvitost, pestrost a různorodost a s tím se člověk v naší architektuře tolik nepotkává. Ale já myslím, že je to škoda, a těším se na to, až se bude v Brně zase něco stavět, třeba ještě jedna knihovna, že to bude stavba mimořádná a pozoruhodná a že nám ji budou všichni závidět.“

Moravská zemská knihovna v Brně oslavila v roce 2008 dvousté výročí svého založení. Časopis tomuto významnému jubileu věnoval velkou pozornost a přinesl sérii historických studií, zpravodajství z aktuálního dění i reportáže z probíhajících oslav.

Dalším milníkem se stal rok 2009, kdy došlo k zásadní proměně loga a jednotného vizuálního stylu Moravské zemské knihovny, která se promítla i do podoby periodika: časopis přešel na formát A5, získal nový grafický vzhled a byl rozšířen o elektronickou verzi. Tyto změny reagovaly na výsledky čtenářské ankety z roku 2009. Čtenáři se v ní mohli vyjádřit jak k vizuální podobě časopisu, tak k oblíbenosti jednotlivých rubrik. Za nejatraktivnější byly označeny oddíly Konference, akce, Studie a články a rubrika Z činnosti organizací. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jim nejvíce chybí informace z každodenní knihovnické praxe a ze života jiných institucí. Všechny podněty se staly základem pro grafickou i obsahovou proměnu 24. ročníku. Ten v roce 2010 zahájil další etapu ve vývoji Duhy. Časopis nově doplnila souběžně vydávaná elektronická verze, která zachovala periodicitu čtyř čísel ročně. Výraznou proměnou však prošlo vydávání tištěné verze. V roce 2010 vyšla tři čísla, v letech 2011–2013 dvě čísla a od roku 2014 již pouze jedno tištěné číslo, které přineslo výběr článků ze tří online vydání. Novinkou z roku 2010 byl přechod na externí tiskárnu, do té doby tiskla časopis přímo Moravská zemská knihovna.

Během let 2007–2016 prošly proměnou i samotné rubriky. V posledním čísle roku 2010 se objevila literární rubrika Kavárna. Ta byla s ohledem na svůj charakter určená výhradně pro elektronickou Duhu a vycházela do roku 2014. V tomto roce byla založena rubrika Knihovnické osobnosti JMK, která měla vyzdvihnout zásluhy knihovníků z malých obcí i specialistů z veřejných a odborných knihoven. V letech 2012 a 2013 byla součástí tištěné Duhy knihovnická křížovka s literárním úryvkem a s tajenkou. Od čísla 1/2015 se součástí časopisu stala rubrika Oči Brna, navázaná na stejnojmenný celoroční cyklus, který rozšířil kulturní program Moravské zemské knihovny a dodnes přibližuje veřejnosti významné osobnosti spjaté svým životem a dílem s Brnem. 

Významným milníkem se stal také rok 2016, kdy Duha oslavila 30. výročí od svého založení. Součástí oslav byla výstava mapující vývoj grafické i obsahové podoby periodika a také setkání zástupců redakcí knihovnických časopisů. Současně začala vycházet celoroční rubrika 30 ročníků časopisu Duha. Od tohoto roku začala jednotlivá čísla vycházet s tematickým zaměřením na aktuální otázky českého knihovnictví. Ve vedení časopisu vystřídala doc. Jaromíra Kubíčka, zakladatele Duhy, od druhého čísla roku 2009 Mgr. Jana Nejezchlebová. Funkci šéfredaktorky zastávala do konce roku 2016. Od poloviny roku 2011 byla ustavena redakční rada, v níž jako redaktoři během sledovaného období působili například PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., Mgr. Jana Nejezchlebová, Mgr. Eva Sedláčková, PhDr. Helena Gajdůšková, Mgr. Hana Šimonová či Mgr. Jan Lidmila. 

Poslání Duhy výstižně shrnul prof. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny v Brně a současný předseda redakční rady, ve speciálním vydání k 30. výročí časopisu: „Duha se stává svědkem proměny knihovnické práce a současně jejím podněcovatelem.“[2]

Přejme si, aby toto poslání provázelo Duhu i v dalších desetiletích její existence.

1. Goldflam, Arnošt. Ach, ty knihovny! Online. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy. 2007, roč. 21, č. 4, s. [45]. ISSN 0862-1985. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/archiv-digitalizovane-duhy. [cit. 2026-08-06].
2. Kubíček, Tomáš. Úvodník. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy. 2016, roč. 30, č. 5, s. [1]. ISSN 0862-1985. Dostupné z: https://duha.mzk.cz/sites/default/files/2024-09/DUHA_III_RETRO_CISLO__16_online.pdf [cit. 2026-0-31].