Parlamentní knihovna v jubilejním roce republiky

Vydáno: 2018-11-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Ondřej Tikovský

V roce 2018 se Parlamentní knihovna nachází již ve sto šedesátém roce své existence. Letošní jubileum republiky jí umožňuje ohlédnout se za svou bohatou tradicí služby českému zákonodárství. Současně však intenzivně pracuje na uskutečnění svého strategického cíle, jímž je získání stálého sídla s depozitáři, technickým zázemím a kapacitně odpovídajícími prostory pro badatelskou veřejnost.

Specifika knihovního fondu

Dlouholetý ředitel Parlamentní knihovny v polistopadovém období Karel Sosna svou instituci výstižně označil za zrcadlo českého parlamentarismu. Tato trefná metafora postihuje roli knihovny jako servisního pracoviště aktuálně obou komor Parlamentu České republiky, která se vyvíjela a obměňovala od dob knihovny Zemského správního výboru pro Čechy, českého zemského sněmu, přes Národní shromáždění a jeho pokračovatele až po současnost.

Toto poslání se pochopitelně přímo promítá do profilu knihovního fondu, který momentálně čítá přibližně dvě stě tisíc jednotek v rozsahu šesti tisíc běžných metrů. Jeho obsahem je zejména společenskovědní literatura s důrazem na právní problematiku. Díky své dlouhodobé existenci se ve sbírkách nacházejí cenné a nezřídka jedinečné publikace. Zvláště to platí o hojné meziválečné právní literatuře, která odráží dobový rozvoj právní vědy. Naše kolekce historické právnické literatury sahá od starých tisků původem zejména z 18. a 19. století po zachované nařízení a vyhlášky z doby protektorátu. Jádrem fondu jsou pochopitelně parlamentária, tedy záznamy o zákonodárné činnosti od zemského sněmu po současný parlament. Veřejnost se s nimi může snadno a bez omezení seznámit v digitální knihovně. 

Našimi typickými čtenáři jsou tak v prvé řadě zákonodárci, jejich asistenti a odborný personál sněmovny a senátu. Jsme však stejně dobrým a vydatným zdrojem informací pro studenty, právníky, historiky, politiky i politology, novináře i širokou veřejnost.

Spojení s Archivem Poslanecké sněmovny

Má-li však Parlamentní knihovna navázat na svá zlatá období, z nichž dodnes těží její uživatelé, nesmí ustrnout v pouhém ohlížení. Významným impulsem bylo spojení knihovny s Archivem Poslanecké sněmovny v roce 2016, díky němuž se u obou těchto pracovišť Kanceláře Poslanecké sněmovny propojilo jejich poslání informačních uzlů parlamentu a veřejnosti o parlamentních tématech a minulosti. Archiv Poslanecké sněmovny nyní s knihovnou tvoří jedno pracoviště se stejnými strategickými cíli: maximální zpřístupnění informačních zdrojů, jejich restaurování, digitalizace a aktivní prezentace a především zajištění vlastního trvalého kapacitně dostatečného depozitáře.

Přes dobrý zvuk obou pracovišť a hodnotu jejich fondů totiž pro ně platí to, co pro mnohé další české kulturní a paměťové instituce – neexistence adekvátního účelově připraveného zázemí. V současnosti jsou knihovní sbírky i archiválie uloženy převážně v nájemních prostorách, což zásadně podvazuje náš rozvoj, ba dokonce základní fungování. Navíc se jeden z našich partnerů, Národní knihovna, sám potýká s nedostatkem prostor a provozními omezeními, rozsáhlý fond proto budeme muset v řádu měsíců deponovat v provizorních prostorách. Bez jasného reálného plánu definitivního řešení tohoto poněkud kočovného života, kdy se naše sbírky opakovaně přemísťují do víceméně náhodně volných skladů, není možné držet krok s dobou a plnit roli, která je parlamentním knihovnám ve světě vlastní. Cílem číslo jedna managementu knihovny je proto plán na vybudování stálého zázemí.

Od roku 2015 proto Kancelář Poslanecké sněmovny spolupracuje s Nejvyšším kontrolním úřadem na přípravě výstavby jeho sídla, v němž nalezne trvalé zázemí knihovna i archiv parlamentu. Ideální cílový stav modeluje naše fungovaní ve dvou rovinách: v sídle českého parlamentu bude nadále existovat jádro našich služeb pro zákonodárce a úřední sbor obou komor, resp. základní zázemí archivu. Veškeré fondy v aktuálním rozsahu cca sedmi kilometrů budou umístěny v naší nové expozituře, která bude vybavena odpovídajícími laboratořemi pro péči o fond, digitalizačním pracovištěm a přiměřenou studovnou pro veřejnost. Sídlo NKÚ je již vyprojektováno ateliérem Masák & Partners a v případě úspěšné soutěže o zhotovitele stavby se začne stavět v roce 2019 v pražských Holešovicích. Lokalita má báječný potenciál, pro samotnou knihovnu je pak její vzdálenost od sídla parlamentu zcela adekvátní k tomu, abychom zvládli efektivní komunikaci mezi „malostranským ústředím“ a holešovickou pobočkou. Ve srovnání s reálnými možnostmi mnohých jiných kulturních zařízení považujeme holešovickou dislokaci za ideální a věříme, že přínosnou také pro tamní obyvatele, neboť jsme současně knihovnou veřejnou. Pokud si v tuto chvíli kladete otázku, zda zvolená pražská čtvrť obtékaná ze tří stran Vltavou není z pohledu možných povodní rizikovou, mohu čtenáře ubezpečit, že dle veškerých odborných posudků je naše sídlo mimo nebezpečí.

Plány do budoucna

Po dvou letech výstavby vyroste podél ulic Komunardů a U Uranie dvojice propojených objektů. Severní budova bude stavebně připravena ke zřízení depozitářů, administrativních prostor a především laboratoří pro naše pracoviště. Kapacita depozitářů je projektována na vybavení regály s šestnácti kilometry úložných ploch, abychom my i naši následovníci měli přiměřenou rezervu a mohli se několik desetiletí soustředit na další budovaní fondu dle potřeb sněmovny a senátu bez obav z opakování prostorové tísně. Avšak nejen vlastní střecha nad hlavou a dostatek životního prostoru k volnému dýchání a růstu jsou naším úkolem. Díky propojení s archivem postupně budujeme sekci zaměřenou na péči o sbírky. V dosavadních skromných podmínkách totiž můžeme provádět pouze preventivní zásah, respektive sledovat stav našich materiálů. Z provedených sond dobře víme, že problémem je kyselost papíru a fyzický stav řady periodik, jejichž sbírka patří k pilířům našeho fondu. Do doby řádného restaurátorského zásahu nemohou historické noviny a časopisy sloužit badatelům v plném rozsahu, bohatství shromážděné našimi předchůdci tedy dosud využíváme jen částečně.

Holešovické prostory proto budou obsahovat náležitý restaurátorský ateliér vybavený mj. odkyselovací linkou. Kancléř Poslanecké sněmovny již má ve svém plánu personálních potřeb po roce 2020 zahrnuto posílení stavu knihovny a archivu právě o restaurátory. Bude to jedna z investic, která se viditelně vyplatí již v krátké perspektivě, neboť především odborná veřejnost získá přístup k ošetřeným dobovým informačním materiálům, kterými mnohdy disponuje pouze naše pracoviště. Ruku v ruce se záchranou samozřejmě připravujeme mohutnou digitalizaci, která má nezastupitelnou roli u historických pramenů a dále zejména u unikátů z knihovní části sbírek. V současné knihovně již pracuje digitalizační laboratoř, v novém objektu však získá účelové prostory a její činnost tak bude akcelerovat.

V tento okamžik je patrně na místě rozptýlit možné pochyby laskavého čtenáře o dosažitelnosti našich cílů. Již nyní se Parlamentní knihovna s Archivem Poslanecké sněmovny soustavně věnují prezentaci témat, která jsme s ohledem na sbírkové zázemí s to komentovat. Obě dvě pracoviště totiž nechtějí zůstat v poloze administrativního zázemí parlamentu, nýbrž proměnit se v místa, kde se debatuje o otázkách spojených s parlamentní demokracií a státností. Holešovická budova po svém plném zprovoznění dovolí tyto aktivity rozvinout v kýženém objemu.

Aktivity knihovny v jubilejním roce

Posuďte sami: již třetím rokem úspěšně provozujeme řadu odborných setkání nad podnětnými knižními tituly a aktuálními tématy, na níž spolupracujeme s renomovanými partnery, jakými jsou např. Ústav pro studium totalitních režimů, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a oborově spřízněné fakulty vysokých škol. Jen v letošním roce jsme v této tematické řadě hovořili mj. o čtyřech stech letech od třetí pražské defenestrace, představili spolu s autory knihu Návrat parlamentu (Argo, ÚSD, 2018) nebo přivítali rakouského diplomata a ředitele Diplomatické akademie ve Vídni Emila Brixe, který pojednal o publikaci Mitteleuropa Revisited (K & S, 2018), jíž je spoluautorem.

Stránky našeho pracoviště současně v pravidelném rytmu přinášejí medailony k výročím osmičkového letopočtu, které zahrnují jak naše vlastní digitalizované archivní prameny, tak souhrn relevantní literatury a odkazy na elektronické informační zdroje. A jelikož si rok 2018 a století od vzniku Československa zasluhuje obzvláštní pozornost, stala se knihovna a archiv hybatelem přípravy výstavy „Slavná Sněmovno! Osudové i všední události osmičkových roků ve světle sněmovních dokumentů“, která je od května 2018 instalována ve foyeru jednacího sálu Poslanecké sněmovny. Za její trvalou připomínku bude sloužit právě vydávaný katalog, do nějž mj. přispěli i naši přátelé z Národní rady Slovenské republiky. Zvláště potěšitelnou je pro nás zahraniční extenze tohoto počinu, a to anglická mutace výstavy pro českou a slovenskou krajanskou komunitu v Atlantě ve Spojených státech amerických, která měla svoji vernisáž právě 28. října 2018. A má-li být přehled našich výročních aktivit reprezentativní, je třeba ještě zmínit podíl knihovny a archivu na organizaci výstavy „Doteky státnosti“ z cyklu „Založeno 1918“, s jejímž čerstvě vydaným katalogem se jistě setkají čtenáři mnoha dobrých knihoven po celé zemi. Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny se těší na vaši návštěvu.

TIKOVSKÝ, Ondřej. Parlamentní knihovna v jubilejním roce republiky . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(4) [cit. 2025-04-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/parlamentni-knihovna-v-jubilejnim-roce-republiky

Verze pro tisk