PhDr. Ludmila Tichá

Vydáno: 2018-09-10 (All day)
V rubrice: Knihovnické osobnosti
Autor: Hana Landová

Osobní předmluva:
Mám to štěstí, že mám kolem sebe mnoho lidí, kteří svou práci dělají dobře a rádi. Mám to štěstí, že znám mnoho lidí, kteří dělají práci velmi prospěšnou a užitečnou. Mám to štěstí, že mám kolem sebe mnoho lidí, kteří jsou skvělými kolegy a mentory. Lidí, kteří dokáží motivovat a rozvíjet svůj tým. A také ty, kteří dokáží udávat směr a přicházet s novými nápady. A mnoho lidí laskavých, se kterými je příjemné trávit čas. Vzácné ale je, když někdo dokáže všechny tyto charakteristiky propojit. Nesmírně vzácné. A právě moje milá kolegyně Lída Tichá je jedním z takových lidí.

Ludmila Tichá se oboru knihovnictví věnovala již v rámci svého vysokoškolského studia. V roce 1969 nastoupila na Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, aby zahájila studium na Katedře knihovnictví a vědeckých informací. Když v roce 1974 studium končila, bylo to již na Filosofické fakultě – ale název katedry zůstal nezměněn. A stejně tak i motivace věnovat se nadále tomuto oboru. Ludmila Tichá svou profesní kariéru spojila a dodnes spojuje s Českým vysokým učením technickým v Praze (dále jen ČVUT). 1. dubna 1974 nastoupila do knihovny Fakulty strojní, kde zůstala až do března 2009 (od 1. září 1988 tuto fakultní knihovnu dokonce vedla), kdy se fakultní knihovna spolu s ostatními fakultními knihovnami spojila do jedné Ústřední knihovny ČVUT. V Ústřední knihovně ČVUT vede od počátku Oddělení podpory studia.

Kromě manažerských záležitostí, souvisejících se zajištěním provozu fakultní knihovny významné technické vysoké školy, se Ludmile Tiché dařilo již dávno předtím, než to začalo být standardem i na jiných českých vysokých školách, rozvíjet vzdělávací aktivity knihovny. I díky ní mělo ČVUT svou Koncepci informační výchovy[1]. Tedy typ strategického dokumentu, který ani dnes, o 20 let později, nemá zdaleka každá vysokoškolská knihovna takto detailně zpracovaný. Knihovny ČVUT tehdy také začaly připravovat první webové stránky představující lekce informační výchovy.

Osobní vsuvka: Nikdy nepřestanu být vděčná Richardovi Papíkovi, který byl v té době mým učitelem na ÚISK FF UK, že mne na aktivity na ČVUT upozornil a poslal mne na pracovní schůzku, týkající se právě příprav toho zmíněného online kurzu. Nic jsem tehdy neuměla, myslím, že jsem vlastně nakonec s ničím moc nepomohla, ale byl to okamžik, který mne definitivně vrhl do náruče tohoto krásného tématu a – což považuji za ještě důležitější – znamenal začátek mé spolupráce s Lídou Tichou.

Byla to krásná doba začátku nového tisíciletí, kdy se kolegyním z ČVUT podařilo tematiku informační výchovy či – jak dnes používáme běžněji – informačního vzdělávání vynést za hranice vlastní instituce a položit základ platformě pro spolupráci, která funguje dodnes. Nejprve Pracovní skupina pro informační výchovu a informační gramotnost, která se po vzniku Asociace knihoven vysokých škol ČR[2] stala Odbornou komisí pro informační vzdělávání a informační gramotnost (IVIG)[3]. Zaznamenali jste ten drobný terminologický posun? I ten je typický. Odborná komise pod vedením Ludmily Tiché již od počátku pracovala s aktuální terminologií, ke které často chyběly české překlady. Proběhlo několik setkání s výměnou názorů týkajících se právě vhodné terminologie. A termín informační vzdělávání je toho jasnou ukázkou. Prošel si svým vývojem a dnes jej nikdo nezpochybňuje a novým generacím studentů knihovnictví připadá jako něco samozřejmého. Stojí za zmínku, že existují knihovny, které v současnosti používají zkratku „IVIG“ jako název pro své vzdělávací aktivity. 

Ludmila Tichá měla vždy cit pro sestavování dobře pracujícího týmu, kde měl každý svou roli a měl možnost se rozvíjet. Právě díky ní s komisí IVIG spojili aspoň na čas svůj odborný život výrazné osobnosti nejen z oblasti knihovnictví, ale i veřejné politiky a vzdělávání. Za všechny bych chtěla jmenovat Michaelu Dombrovskou, jejíž rukopis velmi zásadně ovlivnil tehdy klíčové dokumenty, kterými byly Standardy informační gramotnosti VŠ studenta a zejména Koncepce rozvoje informačního vzdělávání na vysokých školách v ČR. Záhy po zahájení práce komise IVIG začalo i pořádání pravidelných seminářů se stejnojmenným názvem. První ročník se konal v roce 2003 a letos v září tedy AKVŠ ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK pořádá již 16. ročník.

Systematická práce na tématu, sledování zahraniční dobré praxe, pořádání pravidelných průzkumů vzdělávacích aktivit ve VŠ knihovnách a také realizace pilotního průzkumu úrovně informační gramotnosti studentů, pravidelná publikační činnost – to vše byly aktivity, které začaly nést ovoce a připravily půdu pro zahraniční spolupráci. A právě navazování zahraničních kontaktů, motivace kolegů k účasti na zajímavých zahraničních akcích – to je další silná stránka Ludmily Tiché. Její zapojení do mezinárodních projektů, do sekce informační gramotnosti v rámci IFLA a pravidelné pozvánky zahraničním přednášejícím na semináře IVIG přispěly k tomu, že jsme se pevně usadili na mapě aktivity v oblasti informační gramotnosti – a to nejen evropské. Její jméno mnohým z nás na zahraničních akcích otvíralo cestu k přátelským konverzacím a domlouvání další spolupráce. A dosavadním vrcholem této spolupráce bylo pořádání European Conference on Information Literacy 2016 v Praze.

I když již před několika lety předala předsednictví komise IVIG do rukou svých nástupkyň, pozitivní dopady její práce pociťujeme dodnes. Vždy je po ruce, ochotná poradit a vnést zkušenosti, klid a rozvahu do náročných situací.

Osobní douška: Není mnoho lidí, kteří by oboru, ve kterém třeba i celý život pracují, dokázali kromě své energie, svého času a svých vědomostí věnovat i budoucnost. Budoucnost v podobě další generace (či dvou generací) zájemců o dané téma, kteří mají možnost učit se a rozvíjet se pod dohledem zkušeného mentora. Lída Tichá tuto vzácnou roli vždy hrála a hrát nepřestává. A jsem bytostně přesvědčena, že to je v podstatě to nejvíc, co může člověk oboru, který má rád, a kterému věnoval svůj profesní život, dát.

[1] Dokument vznikl v autorském týmu: Ludmila Tichá (Fakulta strojní ČVUT) – Štěpánka Žižková (Fakulta dopravní ČVUT – Barbora Ramajzlová (Výpočetní centrum ČVUT)

[2] Webové stránky: www.akvs.cz

[3] Webové stránky: www.ivig.cz

LANDOVÁ, Hana. PhDr. Ludmila Tichá. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(3) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/phdr-ludmila-ticha

Verze pro tisk