PhDr. Martin Krčál, Dis.

Vydáno: 2022-11-10 (All day)
V rubrice: Knihovnické osobnosti
Autor: Pavla Vizváry

Martin Krčál se narodil 13. 9. 1978 v Kroměříži. Po studiu na gymnáziu Kroměříž opustil a jeho další působení – studijní i pracovní – je již spojeno s Brnem. Martin se knihovnictví věnoval nejdříve na Vyšší odborné škole informačních služeb v Brně, kde se na oboru Informační systémy zaměřoval na zpracování informací. Knihovnictví však pro něj nebylo jedinou možností profesního uplatnění. Nechybělo mnoho a místo knihovnické osobnosti bychom o Martinovi mohli mluvit jako o nadšeném historikovi zaměřujícím se na novodobé české dějiny. Pro náš obor je jistě štěstím, že se rozhodl toto nadšení ponechat na úrovni koníčka.

Po absolvování VOŠ v roce 2000 začal Martin rozšiřovat své praktické zkušenosti. V Knihovně Fakulty výtvarných umění VUT v Brně sice působil jen osm měsíců, ale k této univerzitě si vybudoval velmi pozitivní vztah. Bezesporu k tomu přispívá i jeho přátelství s řadou knihovníků v různých knihovnách VUT, především pak v Ústřední knihovně. Loajalitu a vztah k institucím, se kterými byl Martin spojený, ostatně můžeme pozorovat vždy. Vedle vděčnosti za to, co mu instituce – škola nebo pracoviště – dala, hraje roli i Martinova schopnost zapustit kořeny na úrovni přátelství, které nekončí tím, že přesune své působení jinam. „staré známé neopouští pro nové“ (jak ve své známé písni radí Uhlíř a Svěrák), naopak se jim snaží pomáhat, jak může.

V roce 2001 zahájil Martin své působení v knihovně, se kterou byl zatím spojený nejdéle – v Ústřední knihovně Fakulty sociálních studií MU, kde již od roku 2002 pracoval na pozici zástupce vedoucí (do roku 2013). Knihovna FSS mu výrazně přirostla k srdci. Možná roli hraje, že zde našel nejen dobré přátele, ale i že se oženil se svou tehdejší kolegyní Katkou. Možná přispělo také to, že zde mohl zkoušet realizovat některé ze svých četných nápadů, jak by knihovna měla fungovat, aby co nejlépe sloužila svým uživatelům. K tomu pomohlo, že se za doby Martinova působení Knihovna FSS přesunula z horního patra současné knihovny FF MU do nyní využívané budovy na ulici Joštova.

Jako zástupce vedoucí knihovny FSS se Martin rozhodl rozšiřovat znovu i teoretické znalosti a od roku 2003 pokračoval ve studiu knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde postupně získal bakalářský (2006), magisterský (2008) a doktorský titul (2011). Právě díky stejnému studiu (byť jiného ročníku) a Blance Farkašové jsem se s Martinem v roce 2005 poprvé setkala, a to při tvorbě společného úkolu pro předmět Architektura knihoven. Několik setkání se společnou diskuzí ve mně zanechalo silnou vzpomínku a obdiv k Martinovu odbornému přehledu.

V tomto období jsem se ale s Martinovou prací potkávala často jinak, stejně jako řada dalších studentů. Původně jako studijní úkol totiž Martin s už zmíněnou Blankou Farkašovou začali tvořit citační generátor Citace.com. Pro studijní povinnosti nakonec generátor nevyužili a Blanka z dalšího rozvoje společného projektu pomalu vystoupila. Martin si ale našel jiného parťáka, Miroslava Gajdu, se kterým citační generátor postupně rozvíjí a doplňuje nyní již firemní portfolio o další služby a pracovní tým o další členy. Přestože Citace PRO jsou Martinův největší (a nejmilovanější) projekt, je spojen s vývojem dalších (zejména digitálních) služeb pro knihovny, jmenovat můžeme rozvoj digitalizace VŠKP, e-prezenčku nebo CoD pro Masarykovu univerzitu.

V roce 2010 byl tedy Martin spolumajitelem firmy rozvíjející Citace.com/PRO a zástupce vedoucí Knihovny FSS. Ale protože ve výzvách vidí příležitosti, souhlasil tehdy rozšířit své působení o Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU, kam postupně přesouval svůj úvazek z knihovny (kterou ale ještě dlouho nedokázal opustit). Převzal předměty a vymýšlel nové, které zejména spojovaly informační technologie a knihovnictví. Dlouhodobě usiloval o ukotvení předmětů, které by studentům daly nejen základní přehled pro práci v knihovnách všech typů, ale přál si vybudovat komplexní nabídku pro vzdělávání systémových knihovníků. Při tom nespoléhal jen na svou odbornost a přesvědčení, ale spolupracoval s řadou expertů z knihoven, zejména z Moravské zemské knihovny. Za osm let společného působení na KISKu můj obdiv k Martinovi stále jen rostl, ať už k jeho práci a pracovitosti, schopnostem a nápadům, nebo k jeho lidskosti, skromnosti, přátelskosti a schopnosti vidět v každém hlavně to dobré. To je jen pár z obdivuhodných vlastností, které ve spojení s Martinem můžeme jmenovat.

Studenti, se kterými Martin pracoval (a stále pracuje), si také váží jeho odbornosti i osobnosti, jak můžeme vidět třeba v tom, že jej nominovali na cenu Masarykovy univerzity Pedagog roku. S řadou studentů navázal během jejich studia přátelství, které trvá dodnes. Nedá se říci, že by si vybíral favority, mezi jeho přátele patří různě úspěšní studenti. Spíše si studenti vybírali jeho tak, že se zapojili do aktivit Knihovny Na Křižovatce. Tento projekt Martina silně ovlivnil. Představuje zřejmě vrchol jeho spolupráce s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně. Knihovnu Na Křižovatce Martin převzal pod svá křídla v roce 2011, aby KJM nemusela tuto pobočku uzavřít. Provoz od té doby zajišťují studenti (pod vedením KISK FF MU) a získávají zde cenné praktické zkušenosti opravdu z různých oblastí, od jednání se zřizovatelem po úklid. Mají zde prostor pro studijní experimenty, probíhají zde lekce pro spolupracující základní školy, ale knihovna se také (nejen díky Martinovi) zapojila i do participativního rozpočtu Brna, kdy získala prostředky na rozsáhlou modernizaci.

V roce 2014 se Martin rozhodl, že je čas opět vyzkoušet něco nového a zahájil doktorandské studium na Univerzitě Karlově, obor Informační věda. Po domluvě s Barborou Drobíkovou a členy AKVŠ se rozhodl pracovat na tématu Měření výkonu akademických knihoven a jeho využití při zvyšování kvality služeb. Pro vysokoškolské knihovny vytvořil nový statistický výkaz, aby co nejlépe odpovídal jejich potřebám. V současné době se Martin připravuje na obhajobu své dizertační práce.

Přestože práce se studenty Martina hluboce naplňuje, v roce 2018 se rozhodl přijmout novou výzvu a výrazně redukovat své působení na KISK FF MU, aby opět mohl své sny o knihovnách převádět do reality, nejen o nich mluvit se studenty nebo v rámci své participace na tvorbě Koncepce rozvoje knihoven. Tentokrát si vzal za úkol vedení projektu Knihovny.cz. Budování centrálního portálu pro knihovny je jistě nelehký úkol, zejména pokud pomyslíme na všechny funkce, role a nutné participanty, které si projekt klade za úkol spojit. Přesto se ho Martin chopil a systematicky pracuje na tom, aby se vize portálu proměnila ve skutečnost.

Jak je vidět, Martinovo dlouholeté působení v knihovnách a knihovnictví je spojeno s řadou institucí a lidí, které ovlivnil. Přestože se přesouval jinam, zůstávají pro něj srdeční záležitostí. A jak už jsem psala, Martin své staré známé neopouští. Buduje kořeny v institucích, projektech, ale hlavně v lidech, kteří mají tu radost s ním pracovat a trávit čas.

Pozn. redakce – Martin Krčál byl v letošním roce za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví oceněn Medailí Zdeňka V. Tobolky.

VIZVÁRY, Pavla. PhDr. Martin Krčál, Dis.. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2022, 36(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/phdr-martin-krcal-dis

Verze pro tisk