Po stopách návštěvníků knihoven v Holandsku

Příspěvek je výstupem studijní cesty, kterou jsem absolvovala v říjnu jako členka Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Mezi zvolenými knihovnami byla pouze jediná univerzitního typu, všechny ostatní byly vybrány z široké nabídky veřejných knihoven území celého Nizozemí.

Knihovna Rozet  v Arnhem

Arnhem je město s 160 000 obyvateli. Knihovna se nachází v budově o pěti patrech. Budova je koncipována jako kulturní centrum, zahrnující muzeum, kulturní sál, menší sály pro výuku tance a hudby, včetně knihovny. Architektem budovy jsou Neutelings Riedijk Architects z Rotterdamu. Knihovna byla oceněna jako Nejlepší stavba Nizozemí roku 2014. V  podzemí se prostírá Muzeum města Arnheim „ERF GOED Centrum ROZET“. Kromě expozic klasické artotéky – obrazy, sochy, zde najdete i užitkové a zdobné nádobí z hluboké historie města před 2000 lety. Muzeum velmi citlivě v prostoru umístilo celý fond s místopisnými publikacemi z historie města. Přímo u vstupu do budovy je umístěna kavárna „Momento“.

Samotná knihovna se nachází ve 2. a 3. patře budovy. 4. a 5. patro obsahuje kulturní sál a auditorium pro 120 posluchačů. Na střeše budovy je prostorné a příjemné posezení s širokým výhledem na celé město. Díky novému knihovnímu zákonu a stanovenému registračnímu poplatku v něm vybírá knihovna registrační poplatek 45 euro na rok, zahrnující poplatky za výpůjčky na 3 měsíce anebo nižší registraci za 5 euro s placením výpůjček za každý kus. Knihovna má vlastní automatizovaný knihovnický systém, ve kterém jsou uloženy fondy knihoven celého regionu.

Bibliotheek Nieuwegein – De Tweede Verdieping

Město má 60 000 obyvatel, knihovna má ve fondu 80 000 svazků knih. Knihovna sídlí ve velmi moderní budově městského úřadu. V současné době se vedení knihovny zabývá soustavně otázkou, pro koho je knihovna určena. Na základě analýzy potřeb občanů a vedení města stanovili tyto priority: vzhledem k vysokému počtu starých a nemocných občanů je to zdraví – knihovna informuje pomocí pěti digitálních panelů v čekárnách ordinací, na úřadech o nemocech, respektive seznamuje s prevencí nemocí a možnostmi léčby. Dalším tématem je sebevzdělávání a osobní rozvoj.

Knihovna se snaží být a naplnit tato kréda:

1. knihovna jako informační místo
2. čtení je zábava
3. knihovna je místem pro diskusi

K naplňování těchto cílů mají různé projekty na svém webu, např. e-Health (články o zdravé stravě, zdravém způsobu života apod.). Knihovna také podporuje komunitu místních spisovatelů a tvůrců (výtvarníků). Více fotografií  budovy najdete zde.

Openbare bibliotheek Amsterdam, De Centrale OBA

Amsterdam má nyní 800 000 obyvatel. Žije zde 178 národnostní, pouze polovina z nich jsou „originální Holanďané“. Čtenářů je 20 % obyvatel. Registrace = čtenářský průkaz zde, v hlavní veřejné knihovně, stojí 35 euro. Nejvíce čtenářů je dětí do 18 let  – 108 000, včetně studentů. Knihovna má 25 poboček. V knihovně se snaží vzdělávat. Pracují s dalšími národnostmi, zejména ve snaze naučit je perfektně jazyk. K dispozici jsou počítače s jazykovými programy. V knihovně se pořádají neformální programy v holandštině pro různé národy – organizačně má na starosti paní, která je sama jiné národnosti.Spolu diskutují nad knihami, s autory, s různými osobnostmi nejen Amsterdamu.

Knihovna má včetně všech poboček celkem 330 zaměstnanců, 5 oddělení. Ze statistiky (nejen fondu): uvádí 8 km volného fondu a 24 km fondu ve skladech. Celkem disponuje 1 203 000 knih, 130 400 audiovizuálních dokumentů, přes 10 000 e-knih a 2 500 novin a periodik. Po budově je 500 počítačů a 1 000 míst k sezení. Budova byla postavena v r. 2007, architekt Jo Coenen. Stavba má 6 pater, v jednom patře sídlí i rozhlas, čehož knihovna využívá.  Zajímavostí je dětské oddělení v přízemí, které vystavuje model tzv. Myšího domu Kariny Schaapman (její knihy vyšly ve 30 zemích ve 23 jazycích), kterého využívají při besedách a čtenářských lekcích s dětmi. Denně projde hlavní knihovnou 4 000 návštěvníků.

Amersfoort Public Library

Veřejná knihovna v Amersfoort poskytuje klasické služby a dle potřeb zjištěných průzkumem, se věnuje také vzdělávání široké veřejnosti. Knihovna má 3 pobočky a jeden bibliobus. Pozornost je věnována zejména čtenářské gramotnosti, a to nejen u jiných národnostních menšin, ale díky podpoře Ministerstva kultury také kvůli klesající čtenářské gramotnosti i pro originální Holanďany – realizují „Jazykový dům“. Ministerstvo dále podporuje vzdělávací programy pro osamělé lidi. V knihovně pracuje 7 odborníků pro vzdělávání dětí, z toho 4 pro vzdělávání mládeže. Výpůjčky z knihovny lze vrátit v jakékoliv pobočce. V plánu je tzv. „národní průkazka“ – vracení knih po celém Nizozemí. Dřívější třídění bylo na beletrii a naučnou literaturu. Nyní jsou knihy tříděny dle témat bez ohledu na formu (beletrie i naučná literatura dohromady). V podzemí budovy je umístěno muzeum, v horních patrech artotéka a v nejvyšším patře funguje umělecká škola, která provozuje kromě několika sálů a učeben také vlastní kavárnu.

Universiteitsbibliotheek van de Technische Universiteit Delft

Budova z r. 1997 je dílem známé architektky Frnacine Houben (např. Knihovna v Birminghamu, nyní řeší knihovnu v New York). Plocha má 15 000 m². Je zde velká sbírka e-knih, kromě toho 45 km fondu tištěných knih, v současnosti již nakupují pouze e-knihy. V letech 2007-2010 se ukázala potřeba uzpůsobit prostor knihovny jiným potřebám, byla nutná proměna knihovny. Proto probíhal v letech 2007-2008 výzkum, ze kterého vyplynulo pojetí knihovny jako prostoru pro setkávání. Bylo nutné zajistit víc míst k sezení, zásuvky na notebooky, prostor pro kávu apod. Heslem následné proměny bylo „Come and stay“ (Přijď a pobuď). Po úpravách opravdu přibyla návštěvnost – dvakrát více studentů. Dnes je tu velký počet malých, týmových či tzv. projektových studoven – ty vytvořily z dřívějších kanceláří zaměstnanců. V současné době mají 1 110 000 studijních míst a 10 projektových místností. Stále je prý málo. Otevřeno ve zkouškovém období je do 2.00, jinak po celý rok do 22.00.

Knihovní legislativa v Nizozemí je jiná, než český knihovnický zákon, který mimo jiné šíří ideu poskytovat veřejné knihovnické a informační služby všem bez rozdílu a bezúplatně. V Nizozemí je stanoven knihovnám registrační poplatek (zmíněných 45 eur ročně), mimo to veškeré služby – včetně výpůjček a přístupu k internetu, jsou placené. Registrace je bezplatná pro děti a mládež do 18 let věku. Interiéry nizozemských knihoven ve Vás vzbudí dojem, že se nacházíte v knihkupectví. Je to dáno jiným způsobem uspořádání, respektive stavěním fondu. Knihy jsou vystaveny čelně obálkou, nikoli hřbetem knihy. Řazení naučné literatury používají vlastní, nevyužívají ani MDT, ani dalšího unifikovaného třídění. Často vřazují v rámci jednoho tématu dohromady beletrii s naučnou literaturou.