Po stopách staříčků aneb Jak lze v knihovně pracovat s regionální tematikou

Vydáno: 2018-09-10 (All day)
V rubrice: Inspirace, podněty, náměty
Autor: Jana Vaculíková

Od 8. února 2018 vychází v Masarykově veřejné knihovně Vsetín série sběratelských kartiček o historii tamních zaniklých hostinců. Sami tvůrci neví, jak tento počin označit – jedná se o dobrodružnou soutěž, naučnou stezku, vzpomínkové putování či regionální projekt? Ať už počin označíme jakkoli, jeho cílem je hravou formou popularizovat lokální historii a prohloubit vztah k místu. Inspirací se knihovníkům stal jak stále oblíbený Geocaching, tak možná trochu opomíjený Questing, nakonec se ale vydali po vlastní cestě... Jaké? Dozvíte se v článku.

Nápad

Myšlenka přiblížit Vsetíňanům (a nejen jim) místa, která oni nebo jejich rodiče či prarodiče pravděpodobně znali a kolem kterých několikrát denně chodili, se prvně zrodila v regionálním oddělení knihovny při četbě kouzelných článků o starých hostincích v místním zpravodaji. Jejich autor, pan Ladislav Baletka, historik a dlouholetý ředitel Státního okresního archivu, dokázal ve svých textech navodit atmosféru zaniklých míst tak, že jste přímo cítili vůni smažených řízků linoucí se z kuchyně. Tyto informačně velmi zajímavé, ale trochu pozapomenuté texty, které vycházely v letech 1998–2000, se staly ideálním podkladem pro nový projekt knihovny.

Rozhodnutí vytáhnout články znovu na světlo padlo na sklonku roku 2017 a jak už to tak na skloncích roku bývá, bylo pěkně spontánní: Jdeme do toho, blíží se výročí první republiky a ať už to bylo tehdy jakékoli, na pivo se určitě chodilo! Články by samy o sobě ale nestačily, proto jsme se vydali do archivu. Po několika návštěvách bylo jasné, že materiály o zaniklých hostincích na Vsetíně existují a že je jich dostatek. (Pokud jste ještě nenavštívili archiv a zajímá Vás historie, neváhejte, jsou tam cenné poklady, ale taky si na tyto návštěvy vyhraďte pěknou časovou rezervu, protože tyto poklady jsou hezky schované.) Jak ale všechny ty zajímavé informace zprostředkovat širšímu okolí? Jak to celé poskládat, aby to dávalo smysl? A jak „donutit“ naše čtenáře, aby vyrazili ven a na místa, kde hostince dříve stávaly, se opravdu podívali?

Realizace

Celý název vzpomínkového putování zní Po stopách staříčků aneb Kde sa za první republiky dalo „naťať jak pantok“ a jeho realizace je podpořena z projektu MK ČR Republika slaví 100 let! zaměřeném na připomenutí prvorepublikového období. O úspěšnosti nejrůznějších akcí často rozhoduje první dojem, dali jsme si tedy záležet na tvorbě vlastního loga, a protože je naše grafička šikovná a precizní, proměnilo se nám to málem v hru „najdi 5 rozdílů“ (někteří neviděli ani jeden) a to nemluvíme o razítku …

Osmero hostinců, které jsme pro osmičkový rok 2018 vybrali, vznikalo na přelomu 19. a 20. století a rozkvetlo za první republiky. S příchodem 50. let jejich soukromá hostinská činnost skončila, některé zanikly úplně, jiné se transformovaly a sloužily ještě několik desetiletí jako podnikové restaurace – právě na ty si mnozí místní pamatují. Osudným se jim pak stalo budování nové infrastruktury Vsetína v 70. letech – staré budovy nenávratně zmizely pod koly buldozerů a nezůstala po nich (až na jednu výjimku) ani památka.

S přípravami v terénu jsme začali v jednom z více mrazivých lednových dní, kdy jsme se vydali na procházku (brrrr), potenciální místa si pořádně prohlédli a nafotili pro naši pozdější potřebu. Ověřili jsme si délku a směr trasy, vhodnost jednotlivých zastávek a poté jsme v nástroji My Maps od firmy Google navrhli uzavřený okruh, který může být i vhodným podkladem pro odpolední rodinnou procházku po Vsetíně [OBR 3]. Mapka je složena do formátu A6, na její druhé straně je logo stezky, informace o projektu a pravidla soutěže.

Historie s důrazem na období 1. republiky a následné osudy každého hostince jsou zpracovány na přehledné oboustranné kartičce, která vychází vždy 8. dne v měsíci. (Opět ta osmička!) V nejednom čtenáři se tak kromě očekávání a těšení zažehla i sběratelská vášeň. (No, kdo by nechtěl mít ucelenou kolekci!) Každá kartička je navíc obohacena o jednoduchou šifru, k jejímuž vyřešení je třeba zjistit klíč. Ten je k nalezení pouze na místě, kde hostinec původně stával, a je tedy třeba se tam vypravit. K lokalizaci tohoto místa slouží, kromě mapy, přesné GPS souřadnice a slovní popis současné podoby. Každá šifra má jedinečnou formu (např. Caesarova šifra, Morseova abeceda…) a i klíč má vždy jinou podobu (nápis na zdi, lísteček s heslem, pamětní kámen…). Odměnou za vyluštění šifry je razítko do mapky, a aby čtenáři měli nějakou motivaci, domluvili jsme pro první úspěšné luštitele poukázky do blízké hospůdky. Těm, kterým se šifry louskat nechce, zůstává alespoň hezká sada kartiček s mapou, které jsou vyvedeny na kvalitním papíru a poskládány do praktické obalové kapsičky.

Ohlasy

Projekt si získal od počátku kladné ohlasy a po reportáži v místní regionální televizi jsme se chvíli i obávali, že nebudeme poptávku schopni uspokojit. Nakonec si za půl rok projektu pro mapku s kartičkami přišlo více než 250 zájemců a přibližně 100 se jich pravidelně vrací každý měsíc pro kartičku novou. Pro ty byl zklamáním 8. srpen, kdy nepřibyla žádná nová kartička; připravena byla pouze nesoutěžní otázka: Víte, co je to svědomé pivo?[1] Jednalo se o avizovanou letní přestávku, o které si však většina jinak pilně čtoucích sběratelů nepřečetla.

Kromě papírové podoby vznikla i stránka na Facebooku, na které jsou pravidelně zveřejňovány krátké medailonky o zaniklých vsetínských hostincích, které jsou ale navíc doplněny archivními materiály a fotografiemi vztahujícími se k jednotlivým hostincům a jejich přilehlému okolí. Není překvapením, že právě staré fotografie známých míst přitahují největší pozornost.

Těší nás i luštitelé, kteří si chodí pro razítka, a jelikož hostinců na Vsetíně bylo vždy daleko více než osm, zůstal i prostor na případná další pokračování, nabízí se i uspořádání výstavy a její vernisáž spojená s posezením pro pamětníky, to však již předbíháme. Kartičky jsou stále k dostání v Turistickém informačním centru Vsetín a poslední z osmera hostinců vyjde 8. října 2018.

[1] Svědomé pivo se podávalo svědkům při ústních smlouvách nebo celým úřadům při podepisování smluv, aby měli „lepší paměť“. Skládaly se na něj obvykle obě strany, kupující i prodávající a obvykle se ho i účastnily. Jedná se tedy o pivo určené k zapití prodeje či uzavření smlouvy. Více informací: Richard Pavlík, Naše Valašsko. 1929, č. 1, s. 72-74.

VACULÍKOVÁ, Jana. Po stopách staříčků aneb Jak lze v knihovně pracovat s regionální tematikou. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(3) [cit. 2024-11-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/po-stopach-staricku-aneb-jak-lze-v-knihovne-pracovat-s-regionalni-tematikou

Verze pro tisk