Postřehy z německých a belgických knihoven

Německo

Knihovna je jednou z nejnavštěvovanějších kulturních institucí ve Frankfurtu nad Mohanem. Disponuje sítí 18 poboček pokrývající všechny městské části a bibliobusem. Ústřední knihovna se nachází v atraktivním prostředí centra, v budově banky, která byla v roce 2006 zrekonstruována pro její potřeby. Ve své činnosti spolupracuje s řadou dalších partnerů (univerzita, veletrhy, média atd.) a nabízí pestrou škálu služeb i kulturních a vzdělávacích programů. Jejími uživateli se mohou stát děti již od dvou let. Věnuje se také problematice školních knihoven – metodicky vede přes 100 školních knihoven, organizuje stáže knihovníků ve školních knihovnách. Kromě tradičních služeb například umožňuje svým uživatelům bezplatný převod jejich vlastních gramofonových desek do digitální podoby. O víkendu si můžete přijít do hudební knihovny poslechnout hru na klavír, kterou hodinu před zavírací dobou zajišťují ochotní dobrovolníci.

Městská knihovna v Kolíně nad Rýnem sídlí v téměř 40 let staré budově, která by měla v následujících letech projít zásadní rekonstrukcí. Přesto se snaží spolu s dalšími 11 pobočkami poskytovat moderní knihovnické služby v příjemném prostředí. Inspiraci pro dvě stovky zaměstnanců představuje dánský model knihoven budoucnosti – prostor pro učení, objevování, kreativitu a spolupráci. Součástí budovy je také originální pracovna spisovatele Heinricha Bölla doplněná o jeho archiv. Své místo zde mají všechny věkové kategorie uživatelů – od nejmenších až po seniory. Každý prvňáček bezplatně obdrží průkazku do knihovny. Děti ve věku 8-12 let se mohou účastnit workshopů, v rámci nichž si vyzkouší digitální technologie (virtuální realitu, 3D tiskárnu), výrobu robota, programování nebo elektronické publikování. Senioři si mohou v rámci setkávání generací vyzkoušet Wii hry. Přistěhovalcům je určena speciální studovna s jazykovým vzděláváním. Řadu aktivit knihovny zajišťuje vedle zaměstnanců téměř 150 dobrovolníků. Tato spolupráce je rozvíjena díky zprostředkovatelské agentuře. Zajímavě zde měli řešený přístup uživatelů na toalety. Ke vstupu bylo nutné znát od obsluhy číselný kód, který se každý den mění.

Belgie

Veřejná knihovna v městečku Zoersel se v roce 2014 přestěhovala do nové budovy. V jejím přízemí se nachází velký knihovní prostor rozdělený na dětské a dospělé oddělení. Regály jsou mobilní, umožňují variabilní uspořádání místa. V patře lze najít týmové studovny s možností samoobslužného občerstvení a počítačovou studovnu. Tyto prostory jsou otevřeny i mimo otevírací dobu knihovny. Budova je architektonicky zajímavě řešená, ale klimatické podmínky zde nejsou v letních měsících optimální.

Antverpy jsou druhým největším belgickým městem. Městskou knihovnu zde v roce 2005 umístili do objektu bývalého motoservisu v nepříliš oblíbené čtvrti. Během následujících let si však do ní čtenáři našli cestu a dnes je knihovna dokladem toho, jak pozitivní vliv může mít paměťová instituce na své okolí. Denně ji a dalších 17 poboček navštíví přes 1000 uživatelů. Interiér budovy si zachoval průmyslový design. Přízemí je určeno dětem a mládeži, první patro dospělému oddělení. Budovu doplňuje dvorek s posezením pro uživatele a možností konzumace teplých nápojů. V letních měsících na něm pořádají festival filmů z celého světa. Knihovní fond se vyznačuje mimo jiné i významnou sbírkou komiksů. Novinky, tzv. sprinters mají speciální označení a nachází se ve zvláštních regálech. Uživatelé si je mohou půjčit na kratší dobu (14 dní) a za pozdní vrácení jim hrozí vyšší pokuty. Kromě klasických služeb lze využít vlastní portál na streamování nebo služby jazykového oddělení, kde dobrovolníci učí zájemce nizozemsky. Zaměstnanci knihovny jsou identifikovatelní hned na první pohled – nosí černé vesty s logem knihovny a označením funkce.

Jednou z moderních architektonických dominant Gentu je budova městské knihovny z roku 2014. Stavba tvořená sklem a železem v převládající černé barvě získala mezinárodní architektonické ocenění. Prostory knihovny zabírají dvě podzemní a tři nadzemní patra, čtvrté patro patří komerční firmě, která spolufinancovala výstavbu. Suterénní prostory jsou věnované dětem a mládeži. Kromě tradičních služeb zde mají mimo vyučovací hodiny k dispozici play-station. První patro patří beletrii, hudbě a filmu. Ve druhém patře se nachází odborná literatura uspořádaná podle upraveného Deweyho desetinného třídění. Třetí patro tvoří studovny a sklady s kompaktními regály. K informování uživatelů zde používají výhradně obrazovky a displeje instalované v prostorách knihovny. Je jich celkem 68 a veškeré prezentace tvoří grafik. Obrazovky umístěné na regálech pak umožňují výběr dokumentů dle věku, žánru, preferencí, anotace, statistiky výpůjček i dostupnosti a také vyhledávání v katalogu. Denně v určené hodiny nabízí knihovna pomoc s digitálními technologiemi. Jedná se o bezplatnou službu zajišťovanou dobrovolníky. Ústřední knihovnu doplňuje dalších 15 poboček, jedna z nich se nachází ve vězení.

Roeselare je menší město ležící v provincii Západní Flandry. Zdejší veřejná knihovna nemá v názvu instituce slovo „knihovna“. Označuje se jako vzdělávací centrum tvořící lokální DNA a distribuující nejen dokumenty, ale také znalosti. Sídlí v budově bývalé banky zrekonstruované v roce 2014. Svým uživatelům a zaměstnancům zprostředkovává příjemné prostředí i možnost parkování v podzemních garážích. Knihovna ve své činnosti spolupracuje s celou řadou partnerů – školami, nemocnicemi, univerzitou, firmami atd. Díky akci na testování zdraví pořádané v jejích prostorách bylo například odhaleno závažné srdeční onemocnění u pěti návštěvníků. Uživatelskou část budovy doplňuje velká kavárna a dva sály pro realizaci akcí. Knihovna k pronájmu sálů nabízí vlastní catering. O studijní místa je mezi uživateli velký zájem, proto si je mohou rezervovat. Několik dobrovolníků z řad studentů má zapůjčené klíče a smí studovnu otevřít ještě před oficiální otevírací dobou knihovny. Tato služba má zvláště mezi studenty velmi kladný ohlas. Ve fondu je speciálně vyčleněná regionální literatura a dokumenty vztahující se k historii města.

Město Bruggy má veřejnou knihovnu s více než 200 letou tradicí. Proto lze v jejím fondu najít mimo jiné i historické fondy belgických klášterních knihoven (rukopisy, prvotisky i staré tisky). Ve své činnosti se zaměřuje na dostupnost služeb, zachování kulturního dědictví, budování digitální knihovny a realizaci kulturních i vzdělávacích akcí pro veřejnost. Podporuje dětské čtenářství – počínaje projektem Bookstart, přes spolupráci se školami až po městskou hru o prvním tiskaři v Belgii (Colard Mansion). Lekce informačního vzdělávání realizuje také přímo ve školách. V knihovně pak existuje bod pro konzultace IT technologií. Uživatelé si mohou prezenčně půjčit tablety s digitální knihovnou nebo vyzkoušet streaming či dotykový stůl. Přes 80 zaměstnanců knihovny mezi sebou spolupracuje na některých projektech v týmech tvořených napříč organizační strukturou. Knihovna má síť 13 poboček po celém městě.

Závěr

Navštívené německé i belgické knihovny se inspirují dánským vzorem a aplikují procesy designového myšlení. Jejich činnost významně ovlivňují prostory, ve kterých sídlí. Novostavby, rekonstruované objekty či staré budovy bez dlouhodobých úprav – to vše se odráží v nabídce i využívanosti služeb. Obecným trendem je snaha vytvořit více prostoru pro uživatele než pro regály s dokumenty. Ty jsou navíc často mobilní. Všudypřítomná je automatizace výpůjčních služeb včetně distribuce dokumentů po knihovní budově. Silné zastoupení ve fondech mají hudební a filmové nosiče, což značí větší respekt uživatelů k autorskému právu. Národní chloubou Belgie jsou navíc komiksy. Pro stavění odborné literatury zde využívají speciální systém tematického pořádání nazvaný ZIZO. Velmi rozšířená je spolupráce s dalšími partnery v místě (školy, školky, univerzity, divadla, planetária, paměťové instituce, nemocnice atd.) a pokrytí řady činností dobrovolníky. Knihovny zprostředkovávají nové informační technologie (3D tiskárny, virtuální realita) včetně pomoci se základními problémy při jejich využívání. Podporují komunitní funkce a zaměřují se na služby pro menšiny a imigranty.

LIDMILA, Jan; ŠKOP, Michal. Postřehy z německých a belgických knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(4) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/postrehy-z-nemeckych-belgickych-knihoven