Pozvánka na výstavu Klíč od nebe: Rukopisné modlitební knížky ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně

Dnes považujeme knihy za samozřejmou součást každodenního života a informace běžně konzumujeme v tištěné i digitální podobě. Pro obyvatele venkova v 18. a 19. století však byla kniha vzácností a mnohdy představovala jediný tištěný či psaný text v celém stavení. Mezi texty zaujímaly v lidovém prostředí zcela výjimečné postavení rukopisné modlitební knížky, které nebyly pouhou příručkou k náboženským pobožnostem, ale věrným průvodcem lidského života od kolébky až do hrobu. Pro věřící představovala tato kniha symbolický „klíč“, kterým se měla jejich duši otevírat nebeská brána.

Modlitební knížky se vyvinuly ze středověkých latinských breviářů původně určených pro potřeby kléru. Postupně se však přizpůsobovaly potřebám běžných věřících na venkově, a tak  byly později psány v jazycích, kterým lidé dobře rozuměli, v češtině a němčině. K nejznámějším modlitebním knížkám patřil legendární Nebeklíč kapucína Martina z Kochemu, který byl v 18. a 19. století nejznámější duchovní četbou u nás, dokonce až do té míry, že se samotný termín nebeklíč stal synonymem pro modlitební knížku jako takovou.

Výstava Klíč od nebe: Rukopisné modlitební knížky ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně přibližuje unikátní svět venkovské rukopisné kultury v období jejich největšího rozmachu, v druhé polovině 18. a první polovině 19. století. Rukopisné modlitební knížky byly tehdy velmi populární. Na rozdíl od unifikovaných tisků totiž umožňovaly individuální úpravu obsahu na míru budoucímu majiteli. Lidoví písaři, jimiž byli mnohdy venkovští učitelé, opisovali tištěné předlohy málokdy doslovně. Naopak obsah přizpůsobovali pohlaví, věku i společenskému statusu budoucího vlastníka. Mimořádné oblibě se rukopisy těšily také pro svou vizuální stránku. Zatímco tištěné knížky obsahovaly zpravidla jen pár černobílých dřevořezů, rukopisné knihy zářily mnoha barvami a někdy bývaly i bohatě ilustrované. Často proto vznikaly jako osobité dary k první svaté zpovědi nebo svatbě a u žen sloužily i jako reprezentativní doplněk svátečního oděvu.

Modlitby provázely své majitele v průběhu celého dne: od ranního vstávání, přes práci až po večerní pobožnosti, a to jak v soukromí domova, tak při bohoslužbách v kostele. Knížky zároveň sledovaly koloběh liturgického roku a nabízely zvláštní pobožnosti pro jednotlivé svátky od adventu přes Hromnice a Pašijový týden až po Letnice. Jejich důležitou složku tvořily prosby ke světcům a modlitby určené pro konkrétní životní situace: v nemoci, při neúrodě či za šťastný porod. Knížky navíc plnily funkci rodinných kronik a osobních památníků, do nichž si majitelé zapisovali třeba narození dětí, sňatky, ceny obilí, požáry či neúrodu, případně mezi jejich listy vkládali vylisované květiny z poutí a zpovědní lístky.

Vedle své primární duchovní úlohy měly modlitební knížky také ochrannou funkci. Řada lidí totiž věřila v jejich magickou moc a používala je jako ochranný amulet. Proto se v minulosti ukládaly na půdu mezi krovy nebo do koutní skřínky ve světnici, aby chránily stavení před požárem, nebezpečím a čárami. Oblíbená byla různá ochranná požehnání, která se do knížek opisovala a která měla chránit takřka před vším zlým. Někdy v nich najdeme také konkrétní návody k magickým praktikám, od věštění budoucnosti pomocí Evangelia sv. Jana, přes zažehnávání bouří, až po prosby ke svaté Koroně za nalezení ukrytých pokladů.

Výstava přibližuje sbírku rukopisných modlitebních knížek uložených v Moravské zemské knihovně, která v současnosti čítá téměř tři stovky svazků z lidového prostředí. Budování sbírky započalo už na konci 19. století a v průběhu let se početně rozrůstala především díky akvizicím soukromých kolekcí (např. Rudolfa Hlavy či Jiřího Šalamouna) či systematickými nákupy v antikvariátech po celé České republice. Díky tomu přináší výstava jedinečnou příležitost nahlédnout do tohoto fenoménu lidové rukopisné kultury v jeho plné šíři.

Slavnostní vernisáž výstavy proběhla 30. září 2026 v Konferenčním sále Moravské zemské knihovny. O skvělou atmosféru a tradiční hudební doprovod se postarala cimbálová muzika CM Šmytec. Autoři výstavy – Anna Grůzová a Martin Drozda z oddělení Rukopisů a starých tisků – společně s grafikem Michalem Žižkou přítomným hostům představili nejen koncepci výstavy, ale i doprovodný katalog. Návštěvníci vernisáže měli navíc jedinečnou možnost prohlédnout si vzácné originály rukopisů vystavené přímo v sále ve vitrínách. Výstavu Klíč od nebe si mohou všichni zájemci prohlédnout v 6. a 7. patře Moravské zemské knihovny v Brně až do 5. prosince 2026. Po svém skončení v Brně navíc zamíří jako putovní do dalších regionálních muzeí a knihoven po celé České republice.