Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku do roku 1950

Vydáno: 2015-03-20 (All day)
V rubrice: Recenze
Autor: Libuše Foberová

KUBÍČEK, Jaromír. Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku do roku 1950. Brno: Moravská zemská knihovna, 2014. 207 s. ISBN 978-80-7051-201-2.

Bibliograf, dlouholetý ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, pedagog a renomovaný knihovník docent PhDr. Jaromír Kubíček, CSc. má na svém kontě desítky knižních titulů. Je autorem prací z dějin knihoven a z teorie knihovnictví a prací o Brně. Uvádím např. tituly Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975 (1976), Literatura o Brně z let 1801-1979 (1980), Odboj a osvobození ve městě Brně v letech 1938 až 1945 (1980), Informační prameny brněnských institucí (1984), 500 let knihtisku v Brně: 1486 až 1986 (1986).

Řada prací se týká Jihomoravského kraje a celé Moravy a Slezska. K významným soupisným pracím patří edice Česká retrospektivní bibliografie (dva svazky Noviny ČR 1919-1945 a čtyři svazky Časopisy ČR 1919-1945). Z jeho teoretických prací jmenujme Vzájemný vztah mezi archivy a knihovnami (1971). Jaromír Kubíček je i autorem či odpovědným redaktorem publikací a sborníků o řadě našich osobností, například o Otokaru Březinovi, Marii von Ebner Eschenbach, Františku Halasovi, Bedřichu Václavkovi ad. V roce 1994 připravil projekt stavby velké moderní vědecké knihovny. O tom napsal publikace Stavba Moravské zemské knihovny v Brně: Knihovna pro 21. století: 1998-2001 (1998) a Moravská zemská knihovna v Brně: národní poklad: moderní architektura (2001).

Monografie Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku do roku 1950 je pozoruhodná zejména z historického a bibliografického hlediska. Úvodní studie o veřejných knihovnách v moravských a slezských obcích vykresluje počátky veřejných školních a obecních knihoven. Dozvíme se, co předcházelo vzniku prvního knihovního zákona a jaké byly počátky veřejného knihovnictví na Moravě a ve Slezsku. Autor vychází ze soudobého českého tisku. V bibliografické části jsou pak připojeny další články k dějinám jednotlivých knihoven do roku 1950, soudobé, ale i publikované do současnosti. Autor se zmiňuje o renesanci českého jazyka, o roli vědeckých knihoven, ale též o literární tvorbě v době národního obrození. Geograficky rozděluje kapitoly na Hanou, Slovácko, Horácko, Podhorácko, Brněnsko, Valašsko, Slezsko. Knihovny na Moravě a ve Slezsku v období 1850 – 1870 seskupuje podle působnosti na jižní, jihozápadní, střední, východní a severní Moravě a ve Slezsku. Cenná je i třetí kapitola Bibliografie k dějinám knihoven.

Upozorňuje, že rok 1848 znamenal pro náš národ vítězství v boji o uznání českého jazyka ve školách a úřadech. Podnětným pro rozvoj knihoven v Čechách bylo vydání českého guberniálního nařízení ze dne 15. července 1838, které umožňovalo zřizování společných školních a obecních veřejných knihoven. Odkazuje na fakt, že Opava byla uznána za hlavní město slezské země až do poloviny 19. století. Pro Slezsko se stala nejvýznamnější knihovna založená v roce 1814 společně s muzeem při tradičním státním gymnáziu v Opavě. Knihovnu spravovali zpočátku profesoři gymnázia, později v roce 1854 byl ustanoven samostatný knihovník. V té době byla knihovna přemístěna do minoritského kláštera a otevřena pro veřejnost. Za války v roce 1945 knihovna vyhořela, čímž došlo k nenahraditelným ztrátám. Autor dále uvádí, že národní obrození a budování školních a obecních knihoven od třicátých let 19. století pozitivně ovlivnilo vzdělávání městského a venkovského obyvatelstva. Dokonce vyšly pokyny pro knihovnickou techniku, jako bylo vybírání poplatků od čtenářů, půjčovní doba na čtyři týdny, oborové uspořádání fondu ve skříních nebo označení fondu signaturou. Knihovny vedly dvě pamětní knihy, v jedné si znamenali dárce a druhá byla pokladní.

Je potřeba ocenit i zařazení ankety v časopisu Světozor z roku 1870, kdy v čísle 7 ze dne 11. února 1870 vyšla výzva všem knihovníkům a správcům všech typů knihoven, aby pro časopis dopodrobna zpracovali údaje o své knihovně. Zajímali se o datum založení, o osoby, které nejvíce přispěly k jejímu rozmnožení, o velikost fondu, zda knihovna vlastní vzácná díla, rukopisy či staré tisky, zda vede pamětní knihu, kolik ročně půjčí svazků, jaký má roční přírůstek a jaké odebírá časopisy. Cílem ankety bylo vytvořit obraz čtenářského ruchu v českém národě. Přehled knihoven měl sloužit i knihkupcům, aby věděli, kam mohou zasílat na ukázku své spisy. V letech 1870 – 1874 vyšlo v rubrice Knihovny a čtenáři českomoravští 450 zpráv, mezi nimi se objevila i zpráva české knihovny ve Vídni. Cílem nebyla pouhá statistika, ale snaha zřizovat knihovny a rozšiřovat vzdělanost všech lidí. Anketa je tak zajímavou sondou do činnosti knihoven té doby. Poslední kapitola č. 3 Bibliografie k dějinám knihoven zachycuje literaturu o knihovnách vydanou do roku 1950. Záznamy jsou řazeny chronologicky a rozděleny na knihovnické spolky, návody pro knihovny a veřejné knihovny na Moravě a ve Slezsku.

Celkově se jedná o velmi zajímavou publikaci k dějinám veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku.  Bibliografie patří mezi nejstarší humanistické disciplíny. Úroveň novější české bibliografie zvedaly generace vzdělanců zejména od 40. let našeho století. Bezesporu k nim patří i docent Jaromír Kubíček. Pro současnou moderní bibliografii je charakteristické, že mohutný rozvoj informačních a komunikačních technologií a globalizační trendy v oblasti komunikace informací se zásadním způsobem dotýkají všech prvků a složek bibliografické komunikace. Mění se zejména chápání popisu a soupisu. Bibliografie, zvláště dnes, kdy směřuje k plnotextovým verzím, roste na významu. Získání uceleného přehledu na dané téma ztěžuje badatelům obrovské množství dokumentů. Publikace přináší ucelený přehled o dějinách veřejných knihoven a je zajímavou sondou do našich dějin.

FOBEROVÁ, Libuše. Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku do roku 1950. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(1) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/prameny-k-dejinam-verejnych-knihoven-na-morave-ve-slezsku-do-roku-1950

Verze pro tisk