Představujeme vysokoškolské knihovny: Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – historie a současnost

Vydáno: 2013-05-20 (All day)
V rubrice: Informace pro knihovny
Autor: Lenka Hořínková-Kouřilová

Předchůdcem dnešní Ústřední knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen ÚK) bylo Knihovní středisko, založené v roce 1952. Knihovní středisko (dále jen KS) mělo metodicky zajišťovat stávající dílčí (seminární či katedrové) knihovny fakulty, mělo vykonávat v podstatě všechny základní knihovnické práce vědecké knihovny, tj. zabezpečovat akvizici literatury, provádět její přírůstkový, jmenný a věcný popis, sledovat bibliografickou literaturu, sledovat finanční plány a v neposlední řadě umožňovat přístup k fondům a starat se o jejich ochranu.

O řádné vykonávání povinností KS se významně zasloužil jeho vedoucí JUDr. Stanislav Zháněl (13.11.1901 – 20.8.1997), který nastoupil v květnu 1955. Doktor Zháněl vedl KS pečlivě a zodpovědně (viz zprávy uložené v Archivu Masarykovy univerzity) až do svého odchodu do důchodu v roce 1961. Od roku 1953 ze zhotovených katalogových lístků (vždy v pěti kusech, denně 200-250 kusů) budovalo KS ústřední katalog autorský (abecedně jmenný), předmětový a systematický (Šamurinovo třídění) a zároveň seminární katalog autorský a předmětový. KS kromě toho, že obstarávalo veškerou knihovní službu na FF, vnášelo jednotný řád do všech dílčích knihoven. V roce 1958 bylo evidováno 40 dílčích knihoven, tj. 23 seminárních, 5 katedrových, 4 odkazové (např. knihovna ruského slavisty Vladimíra Andrejeviče Franceva, literárního historika a kritika Arna Nováka či Františka Táborského), a 8 speciálních (např. fondy zahrnující staré tisky, inkunábule, multiplikáty či státní kulturní depozitum, které obsahovalo konfiskáty ze zámků Lednice, Lešná, Dinotice, Kýchová a Halenkov). Od téhož roku KS také uskutečňovalo pro posluchače 1. ročníku Filozofické fakulty přednášky o knihovnictví a používání knihovny a knih při studiu.

Po celou dobu existence KS trápil nedostatek prostoru a nedostatečné personální zajištění. Již před rokem 1956 se uvažovalo o možném rozšíření Filozofické fakulty, jehož výsledkem byl návrh přístavby křídla k FF, které mělo spojovat dosavadní trakty a učinit tak areál FF uzavřeným. Přípravy projektu na přístavbu křídla začaly v roce 1956. V tomto projektu se pamatovalo i na vybudování ÚK, neboť před dostavbou křídla v roce 1960 požádala Filozofická fakulta MŠK o přeměnu KS na ÚK. FF tuto žádost odůvodnila tím, že KS již nabylo povahy ÚK a této žádosti bylo vyhověno. Filozofická fakulta chtěla přidělit ÚK dvě poschodí v této přístavbě (viz obr. 1.), avšak nakonec získala ÚK jen jedno poschodí a druhé bylo přiděleno rektorátu. Přes různé připomínkování ke stavbě a vybavení knihovny je ke konci roku 1960 přiděleno ÚK v novostavbě 650 m² (včetně chodeb, schodišť a toalet).

Nově vybudovaná ÚK patřila k nejmodernějším vysokoškolským knihovnám v našem státě. 2. března 1961 byla slavnostně otevřena nová studovna (viz obr. 2), ve které se nacházelo 40 studijních míst s referenčním fondem kolem 2 500 svazků. V témže roce ve funkci vedoucího ÚK vystřídal dr. Zháněla prom. historik, dramatik a prozaik Miloš Rejnuš (25.4.1932 –13.9.1964), který v ÚK do té doby zastával místo odborného dokumentátora. Po tragickém úmrtí Miloše Rejnuše na jeho místo nastoupil prom. filolog, od roku 1968 PhDr. Libor Štukavec (2.11.1930 – 30.5.2000). ÚK se vyvíjela dosavadním směrem a tempem k vybudování ústředního informačního útvaru a na něj navazujících dílčích knihoven. Funkční strukturu knihovny tvořily dva pracovní úseky, úsek zpracování fondů a úsek styku se čtenáři, na nějž navazovala ochrana fondu. V létě 1973 bylo do rámce knihovny začleněno pracoviště výměny (výměnu publikací s 550 institucemi v 50 státech zajišťovala fakulta) a sklad publikací FF. V 70. a v 80. letech 20. století ÚK neustále řešila skladovací možnosti, neboť zůstávaly klíčovým momentem jejího dalšího rozvoje. Byly navrhovány různé koncepce řešení prostorové tísně, které však kritickou situaci řešily pouze krátkodobě. V posledku se uvažovalo o návrhu stavby nové knihovny (plánované již kolem roku 1980), jenž předložil ještě za svého působení dr. Zháněl.

K realizaci stavby nové knihovny však došlo až za vedení PhDr. Pavly Kánské, která v roce 1996 předložila koncepci nové ÚK, jež vycházela ze stávajících nevyhovujících podmínek pro poskytování knihovnických služeb. V návrhu bylo mj. pamatováno na nástup a rozvoj nových informačních technologií, také se počítalo se zvýšením dosavadních 40 studijních míst na 400. Významným posunem bylo rovněž otevření knihovních fondů ve volném výběru. Po předloženém návrhu následovalo vypsání veřejné architektonické soutěže (1997), kterou vyhráli architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař (1998). V listopadu 2000 byly zahájeny stavební práce a stavba nové knihovny byla dokončena v závěru roku 2001. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 14.5.2002, kdy také byla ve fakultním parčíku odhalena plastika Michala Gabriela s názvem Kmen. Budova knihovny od svého otevření sloužila jak ÚK FF, tak i knihovně Fakulty sociálních studií (dále FSS, vznikla r. 1998). V červenci 2005 se knihovna FSS odstěhovala do nově zrekonstruované budovy na ulici Joštova 10. ÚK tak začala využívat všechna čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží budovy, která je v rámci fakultních budov označena písmenem F. Pro zázemí knihovníků pak slouží těsně přilehlá budova E.

Vhled do současného stavu nám mohou přiblížit některé základní statistické údaje. Počet knihovních jednotek na FF MU se pohybuje okolo 700 tisíc, z toho cca 160 tisíc ve volném výběru ÚK, cca 200 tisíc v uzavřených depozitech ÚK a zbývající část fondu se nachází v dílčích knihovnách. ÚK metodicky zajišťuje 20 dílčích knihoven, z nichž nejrozsáhlejšími fondy disponují např. knihovna Historického ústavu, Semináře dějin umění, Ústavu klasických studií, Ústavu hudební vědy, Ústavu archeologie a muzeologie, Ústavu pomocných věd historických a archivnictví či Ústavu evropské etnologie. Fondů knihoven Filozofické fakulty využívá téměř 14 tisíc registrovaných čtenářů. Počet knihovních jednotek zpracovaných v automatizovaném knihovním systému Aleph se pohybuje okolo 400 tisíc a nadále probíhá průběžné zpracování a retrokatalogizace dosud elektronicky nezpracovaných fondů. ÚK prostřednictvím Knihovnicko-informačního centra při ÚVT MU předává záznamy do Souborného katalogu ČR.

V rámci realizace konceptu Library 2.0 byl vytvořen alternativní knihovní katalog Beth, který vyhledává současně v elektronicky zpracovaných záznamech knih (obsah Alephu), v digitalizovaném generálním lístkovém katalogu, ve www stránkách ÚK a v doplňujících textech přidaných k záznamům knih. Katalog Beth umožňuje uživatelům obohacovat bibliografické záznamy publikací o anotace, recenze, komentáře, názory a další typy textů. Pomocí aplikace v tomto katalogu mohou uživatelé navrhovat publikace k zařazení do e-prezenčky, což je tzv. elektronická prezenční výpůjčka, kterou ÚK ve spolupráci s ÚK FSS zprovoznila v roce 2009 a která měla sloužit k zpřístupňování obtížně dostupných dokumentů. V rámci této služby jsou do digitální podoby převáděny knihy z fondu ÚK a zpřístupňovány na počítačích v budově knihovny. Uživatelům není z autorskoprávních důvodů umožněno pořídit si elektronickou rozmnoženinu, mohou si však objednat tisk, z toho důvodu e-prezenčku doplňuje služba CoD (Copy on Demand), prostřednictvím které si uživatel může objednat tiskovou kopii. Následně byla služba díky projektu FRVŠ „Zpřístupnění obtížně dostupných dokumentů prostřednictvím elektronické prezenční výpůjčky na Masarykově univerzitě“ rozšířena na celou MU.

Běžný roční přírůstek se pohybuje okolo 20 tisíc knihovních jednotek. ÚK umožňuje přístup k celkem 30 elektronickým informačním zdrojům a předplácí okolo 900 titulů seriálových publikací. V roce 2012 umožnila téměř 164 tisíc registrovaných výpůjček a přes tisíc výpůjček MVS. Návštěvnost se v loňském roce pohybovala okolo 300 tisíc vstupů, počet otevřených dnů byl 316, dostupnost služeb je 71 hodin v týdnu, v dílčích knihovnách jsou tato čísla o něco menší. Samozřejmostí je přístup uživatelů k PC, cca 110 s možností připojení na internet, a k multifunkčním zařízením, umožňujícím reprografické služby. 2. března 2010, u příležitosti 130. výročí narození prof. Arna Nováka, významného literárního historika a kritika, zpřístupnila ÚK digitální knihovnu Arna Nováka na adrese http://knihovna.phil.muni.cz/arne-novak, v jejímž doplňování ÚK nadále pokračuje.

V souladu s úsilím poskytovat akademické obci co nejširší spektrum knihovních a informačních služeb uskutečňuje ÚK každý akademický rok v jarním a podzimním semestru kurzy informačního vzdělávání, zaměřené na práci s elektronickými informačními zdroji (tj. knihovními katalogy - tuzemskými i zahraničními, s placenými i volně dostupnými oborovými i multioborovými databázemi), softwarovými nástroji, nástroji pro efektivní studium i prezentaci, kreativními technikami. Nezbytnou součást informačního vzdělávání tvoří rovněž citační etika a aplikace citačních norem. Referenční knihovnice se aktivně zapojují přímo do běžné výuky, kde v rámci přednášek či seminářů seznamují studenty s oborově zaměřenými elektronickými informačními zdroji a citačními normami. V oblasti informačního vzdělávání probíhá rovněž spolupráce ÚK s Kabinetem informačních studií a knihovnictví FF MU, jejímž příkladem je podílení se referenčních knihovnic na tutorování e-learningových kurzů. V rámci této spolupráce se ÚK účastní projektu CEINVE - Centrum informačního vzdělávání, který se zaměřuje na pořádání školení pro studenty a akademické pracovníky MU. V dalším vzdělávání nezaostávají ani pracovníci ÚK. Každý rok se účastní mnoha školení, ať už se jedná o praktická školení, např. v oblasti katalogizace či databází, či různých odborných knihovnických konferencí, namátkou Konference knihovny současnosti, IVIG, Bibliotheca academica atp., které slouží převážně pro sdílení zkušeností, navazování kontaktů a čerpání nových inspirací.

Lze říci, že ÚK plní do jisté míry i komunitní roli uvnitř akademické obce tím, že se snaží v mezích svých prostorových a personálních kapacit zapojit do kulturních akcí FF. V rámci této snahy například poskytuje prostor k aktuálním výstavám vztahujícím se převážně k humanitním tématům. V současnosti se do popředí zájmu ÚK dostává projekt Centrum podpory humanitních věd CARLA, jehož cílem je vytvořit odpovídající infrastrukturu pro další rozvoj základního a aplikovaného výzkumu v oblasti humanitních věd. V rámci tohoto projektu v současné době probíhá rekonstrukce části areálu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jež se ÚK bezprostředně dotýká. Cílem rekonstrukce historických budov areálu je mj. zvýšit kapacitu pro vzdělávání, což by se mělo promítnout i do fungování ÚK. ÚK mj. získá další podzemní podlaží pro své knižní fondy, která budou přímo propojená se stávající budovou F, ve které sídlí ÚK a která již dnes neposkytuje dostatečně dimenzované skladovací prostory.

Cílem ÚK do budoucna je zejména poskytování podpory a zázemí pro potřeby akademické obce, tedy především pro výuku a studium a vědu a výzkum, které představují hlavní pilíře existence a budoucího rozvoje MU, potažmo FF. Souběžně musí ÚK samozřejmě reagovat na měnící se společenský a technologický vývoj a tím i na měnící se potřeby uživatelů. Se zřetelem na rychlost vývoje ICT a způsob, jak je společností využívána, je velmi obtížné odhadnout vývoj ÚK na delší časový horizont, avšak jejím základním posláním vždy přesto zůstane být srdcem fakulty a nadále posilovat své zapojení do chodu akademické obce.

Další foto viz fotogalerie.

HOŘÍNKOVÁ-KOUŘILOVÁ, Lenka. Představujeme vysokoškolské knihovny: Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – historie a současnost. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(2) [cit. 2024-10-08]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/predstavujeme-vysokoskolske-knihovny-ustredni-knihovna-filozoficke-fakulty-masarykovy-univerz

Verze pro tisk