Přestěhování zahraničních knihoven

Vydáno: 2010-10-25 (All day)
V rubrice: Z činnosti MZK
Autor: Jan Rybnikář

V pátek 2. července 2010 mohli čtenáři naposledy navštívit oddělení zahraničních knihoven (Anglická, Německá a Rakouská knihovna) na Solniční ulici. V době letních prázdnin bylo toto detašované pracoviště MZK kompletně přestěhováno a od 6. září 2010 nově zpřístupněno v budově Moravské zemské knihovny na ulici Kounicova.

Obr. 1: Zahraniční knihovny v novém

Pro zahraniční knihovny to sice nebylo první stěhování, na Solniční ulici ale působily již od roku 2001 (v případě Anglické knihovny od roku 2002) a v povědomí mnoha uživatelů a čtenářů šlo už o úspěšně zavedenou a výhodně položenou adresu.

Všem dobře známou adresu má však od roku 2001 rovněž Moravská zemská knihovna na Kounicově ulici, kde bude historie zahraničních knihoven, jak pevně věříme, nadále úspěšně pokračovat, pro což nacházíme hned vícero důvodů.

Většinu dokumentů lze půjčit absenčně

Oddělení zahraničních knihoven zůstalo jako celek zachováno a dostalo k dispozici 2. patro v pravé části budovy MZK. V jedné studovně tak čtenáři naleznou jak Anglickou, tak Německou a Rakouskou knihovnu, navíc se logickou součástí zahraničních knihoven stala i Americká knihovna (Info USA), která se dříve nacházela v biologické studovně. Nová studovna zahraničních knihoven nabízí velkorysý  prostor pro fond jednotlivých knihoven, který je celý přístupný čtenářům. Převážnou část knih a jiných dokumentů (CD, DVD, Video atd.) si čtenář může půjčit domů, což je dalším typickým rysem zahraničních knihoven. Byť se jedná o jednu velkou místnost, jednotlivé knihovny jsou od sebe opticky zřetelně odlišeny, jejich fond je přehledně rozčleněn a pro lepší orientaci čtenářů slouží nové popisky na regálech i policích.

Zahraniční knihovny mají vlastní výpůjční pult

Návštěvníci zahraničních knihoven mají k dispozici dostatek studijních míst, která byla rozestavěna tak, aby na uživatele působila komornějším dojmem. Čtenáři zahraničního tisku jistě ocení pohodlná křesílka, rodiče třeba hračky pro děti a potřeby čtenářů by mělo plně uspokojit i technické vybavení studovny (počítače, videa, CD přehrávače, samoobslužná barevná kopírka atp.). Zahraniční knihovny zůstaly také vybaveny vlastním výpůjčním pultem, kde je možné knihy půjčovat i vracet. Kromě fyzického přestěhování zahraničních knihoven došlo v rámci integrace do MZK také k systémovým, knihovnickým úpravám (přesun dat a bází), což čtenářům umožní přehledné vyhledávání v katalozích MZK.

Obr. 2: Výpůjční pult v oddělení Zahraničních knihoven

Domníváme se, že integrace zahraničních knihoven do hlavní budovy MZK přinese obohacení jak pro čtenáře, kteří byli zatím zvyklí chodit převážně na Solniční ulici, tak i pro druhou skupinu čtenářů, která je zase spíše „doma“ na Kounicově a zahraniční knihovny dosud blíže nepoznala. Obě skupiny totiž pro sebe rozhodně mohou objevit něco nového.

Další výhodou fungování zahraničních knihoven v nových prostorách je i delší otevírací doba včetně možnosti navštívit knihovnu i v sobotu. Jedná se o součást celkových změn, které Moravská zemská knihovna v rámci koncepce větší otevřenosti knihovny pro své čtenáře připravila.

Nový sál pro autorská čtení

Zahraniční knihovny, to ovšem nejsou jen knihy. Tyto knihovny existují z velké části díky svým zahraničním partnerům (Britská rada, americká ambasáda, Goethe-Institut, rakouské ministerstvo zahraničních věcí a Rakouské kulturní fórum) a za jejich podpory se v zahraničních knihovnách konají také nejrůznější kulturní akce, přednášky, výstavy apod. Ani tady nepřijdou čtenáři zkrátka, kulturní akce se pochopitelně budou konat i na nové adrese a navíc jsme rádi, že se podařilo v budově MZK zbudovat v 6. patře nový tzv. „malý sál“, který, vedle možnosti využívat „velký“ konferenční sál, bude svou kapacitou vhodným místem pro konání akcí klubového charakteru, jako jsou např. autorská čtení nebo pravidelná setkání německého literárního kroužku či anglické „reading group“.

Během nadcházejícího podzimu budou mít čtenáři dost příležitostí k návštěvě obou přednáškových sálů, připravuje se totiž několik zajímavých akcí. Za Německou knihovnu bych chtěl čtenáře pozvat na čtení lipského autora Clemense Meyera nebo Jana Faktora, v Německu žijícího a německy píšícího autora původem z Čech, jehož poslední kniha je právě  v nominaci na Německou knižní cenu. Anglická knihovna přivítá na podzim již podruhé v tomto roce pana profesora Martina Hilského s další přednáškou o Shakespearovi a pozadu už vůbec nezůstane ani Rakouská knihovna, která 26. listopadu oslaví 20 let své existence v Brně a při příležitosti oslav tohoto výročí připravila cyklus přednášek pro univerzitní i mimouniverzitní veřejnost, při nichž vystoupí např. profesor Miloš Štědroň, profesor Peter Demetz a další významné osobnosti. Cyklus je připraven ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, zejména díky panu doktorovi Romanu Kopřivovi z Ústavu germanistiky FF. Z rakouských autorů se pak čtenáři mohou na podzim těšit ještě na setkání se spisovatelkou Evou Menasse.

Jsme přesvědčeni, že i po přestěhování zůstanou zahraniční knihovny atraktivním a užitečným místem pro naše stávající čtenáře a že jejich přínos pro sebe objeví i zcela nové skupiny čtenářů.

RYBNIKÁŘ, Jan. Přestěhování zahraničních knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(3) [cit. 2025-04-13]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/prestehovani-zahranicnich-knihoven

Verze pro tisk