Problémy při psaní disertační práce aneb Nebojte se jít do knihovny

Vydáno: 2011-06-30 (All day)
V rubrice: Kavárna
Autor: Martina Juhaňáková

Při psaní disertační práce jsem se setkala a setkávám s mnoha problémy, které byly a jsou očekávané i neočekávané. Některé se daří vyřešit hned, některé později a mnohé se možná ani nevyřeší. K tématu mé disertace s názvem „Klavírní dílo Františka Schäfera“ není lehké objevit materiály, které by byly přínosné a nové. Ačkoliv jde o skladatele, jehož život spadá převážně do první poloviny 20. století, souhrou mnoha náhod není zachován žádný kompletní archiv materiálů ani jeho kompozic. Jak už to tak bývá, téma se většinou hledá lehce, materiály a podklady pro práci již hůře. Nastává čas k oslovení několika přímých zdrojů, jako jsou rodinní příslušníci. Pak prohledáte internet a hlavně – nutně musíte navštívit instituci, která se shromažďováním těchto materiálů přímo zabývá – knihovnu. A tím jsem se dostala k tématu, kterého bych se ve svém příspěvku chtěla dotknout.

Brnu dominují dvě veřejné knihovny – Knihovna Jiřího Mahena, městská knihovna nabízející převážně krásnou a naučnou literaturu, noviny, časopisy, audiovizuální média a hudebniny;
a především Moravská zemská knihovna, která je odbornou veřejnou knihovnou. Kromě půjčování knih a periodik nabízí také přístup do placených informačních databází. Se svými čtyřmi miliony dokumenty je druhou největší knihovnou v České republice. Máme v Brně tedy opravdový poklad. Je až zarážející, že tak málo studentů naší školy tuto knihovnu zná
a využívá. Vyvstává otázka, proč tomu tak je? Našlo by se hodně důvodů, ale já se chci zaměřit pouze na jeden z nich. Je to jakýsi respekt vůči informačním systémům.

Když vstoupíte do nové budovy Moravské zemské knihovny, jste ohromeni její několikapatrovou prosklenou koncepcí, počtem jejich návštěvníků a hlavně katalogizačním systémem, který této knihovně vládne. Aby člověk vůbec mohl vstoupit do specializovaných oddělení knihovny, jako jsou např. Studovna rukopisů a starých tisků, nebo Hudební koutek ve Studovně humanitních věd, je nutné se zaregistrovat přes počítač, protože bez přihlášení vás tam totiž ani nepustí. Průkazku je nutné předložit hlídajícímu muži v uniformě.

A následuje velký problém – vypůjčení knihy. Už pominuly doby, kdy si vystačíte se systémem seřazených lístečků se záznamy o knize v jednotlivých zásuvkách. Všechny moderní knihovny v současné době přecházejí na elektronické systémy, které jsou velice přínosné, ale nutno podotknout, že jen za předpokladu, pokud víte JAK hledat. Pravdou je, že kdyby se mne osobně neujala paní PhDr. Štěpánka Studeníková a neukázala mi ty netušené možnosti, jak se zorientovat v tomto, pro mne do té doby útrpném systému, byla bych zřejmě ztracena. Paní Studeníková je osobou na správném místě, pravděpodobně se totiž s podobně nezkušenými lidmi setkává dnes a denně. Trpělivě mi mnohé vysvětlila a já si vše poctivě zapsala. Byla jsem dokonce informována o možnosti různých školení, které knihovna nabízí. Kurzy a školení pro práci s informačními zdroji jsou připravovány pravidelně. Jejich cílem je seznámit a naučit pracovat veřejnost se zdroji, které knihovna nabízí, vyhledávat v nich různé informace pro odborné práce a osvětlit jejich funkčnost. Navíc, a to je neuvěřitelné, je vše zprostředkováno zdarma! Exkurze jsou poskytovány studentům středních i vysokých škol, stejně jako různým organizovaným skupinám. Trvají asi hodinu a půl, přičemž obsah exkurze bývá upraven s ohledem na věk a zaměření studijního oboru.

Myslím, že nejsem jediná s podobnou zkušeností. Ve svém hudebním okolí se s tímto jevem setkávám velmi často. Zřejmě by stálo za pokus, přiblížit studentům tuto problematiku již v nižších ročnících, např. ve třetím ročníku bakalářského studia. Často si říkám, jak bych bývala něco takového ocenila v čase svých předchozích studií.

Proto bych navrhovala snad jakousi povinnou exkurzi do knihovny, či absolvování odborného kurzu v rámci předmětu Diplomní seminář. Myslím, že by to práci mohlo ulehčit nejen adeptům, kteří usilují o vysokoškolský titul, ale i jejich konzultantům, jejichž úkolem je navádět studenta k informacím a pomáhat svými radami formovat jeho práci.

Mé pátrání po podkladech k disertaci má zatím šťastný konec. V knihovně jsem v oddělení rukopisů a starých tisků našla cenné materiály, z nichž mohu ve své práci vycházet. Svou zkušenost s knihovnou mohu jen doporučit a hlavně říci – nebojte se jít do knihovny, vždyť např. v Moravské zemské mají dole i bar!

Příspěvek zazněl na doktorandské konferenci JAMU Brno – 5. května 2011

JUHAŇÁKOVÁ, Martina. Problémy při psaní disertační práce aneb Nebojte se jít do knihovny. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2011, 25(2) [cit. 2024-10-14]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/problemy-pri-psani-disertacni-prace-aneb-nebojte-se-jit-do-knihovny

Verze pro tisk