Proč (ne)chtít druhý stupeň v knihovnách

Vydáno: 2012-11-15 (All day)
V rubrice: Veřejné knihovny
Autor: Ludmila Hronová

Pod tímto názvem se uskutečnil dvoudenní seminář pořádaný regionálním klubkem KDK Jižní Moravy, Moravskou zemskou knihovnou v Brně, Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a Městskou knihovnou v Jihlavě. Kdo nezaváhal a přijel do Jihlavy, mohl si z pestře prostřeného stolu příspěvků na dané téma odnést něco zajímavého, inspirativního pro svoji práci.

Otázky hrozby extremismu, ale i příležitosti demokracie jako výchovy k aktivnímu občanství rozkryly účastníkům lektorky Lenka Mrázová a Marie Zahradníková z o.s. Asi-milovaní. Hovořilo se o přijímání cizinců do naší společnosti, problematice menšin, dodržování lidských práv a svobod. Účastníci se přenesli do školních let a v pracovních skupinách si vyzkoušeli některé aktivity používané touto občanskou společností při práci s dětmi. Zabývali jsme se kromě jiného rozborem a porovnáním programového prohlášení Hitlerovy nacistické strany NSDAP z třicátých let minulého století a programem strany žhavě současné - podobnost opravdu vzbuzovala úzkost.

Zajímavých výsledků se ve svém výzkumu „Různé druhy informací a podpora čtenářství“ dobrala Helena Selucká z Knihovny J. Mahena v Brně, která pracovala s žáky převážně sedmého ročníku. Nastínila možnosti propojení moderních audiovizuálních prostředků s klasickou knihou v činnosti knihoven zaměřené na druhý stupeň. Hostitelská knihovna seznámila přítomné s částí své bohaté nabídky pro druhý stupeň ZŠ. Jihlavskou specialitou jsou již třináct let etapové soutěže s nejrůznějšími náměty zakončené výlety, hrami po městě, pořady „Riskuj“ a jinými odměnami pro vytrvalce.

Další část programu patřila jihlavskému Centru primární prevence Vrakbar, které již řadu let vytváří programy pro mateřské, základní i střední školy zaměřené na prevenci závislosti na především měkkých drogách – kouření, alkohol, ale i šikanu, rodinné vztahy, různé těžké životní situace dětí a mladých lidí. Po prezentaci činnosti Vrakbaru, přednesené vedoucí centra Pavlínou Kolářovou, následovala praktická dílna. Účastníci pracovali ve dvou oddělených skupinách a mohli si pod vedením lektorek vyzkoušet seznamovací hry, aktivity navozující důvěru a dobrou pohodu ve třídě a podobně.

Navodit příjemnou atmosféru se podařilo opravdu skvěle, a tak byla půda připravena pro ukázku besedy Ivany Vaňkové, ředitelky Městské knihovny Velké Meziříčí, o Karlu IV. - uvozenou mottem: Strasti a slasti Otce vlasti. Humorné a poutavé podání, otevírání krabic – cihel z Karlových známých staveb představuje slavného panovníka a jeho dobu z neotřelých, ba i intimních úhlů pohledu. Koho z žáků – „puberťáků“ by nezajímala středověká toaleta čili prevét, léčba nemocí nebo vztah k alkoholu? Bohužel obsah mnohých „cihel“ nám zůstal z nedostatku času utajen, ale i z toho, co jsme viděli, se dá soudit, že tato beseda musí být mezi žactvem velice oblíbena.

Večer byl věnován návštěvě Divadelního klubu v Horáckém divadle, kde jsme v podání divadelního souboru NUM byli zataženi do tragédie o třech chodech - veliké lásky rytíře jednohubky a likérové špičky, odehrávající se na rautovém stole. Velice zajímavou hru „Švédský stůl“ napsal David Drábek, český dramatik, držitel dvou cen Alfréda Radoka.

Druhý den semináře zahájila prohlídka jihlavské městské knihovny. Paní ředitelka Jarmila Daňková seznámila naše hosty nejen s jednotlivými odděleními knihovny, ale také s bohatou historií krásně opravené barokní budovy, v níž knihovna sídlí. Byla postavena jako gymnázium a studoval zde, kromě mnoha jiných slavných osobností, také hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler. Právě tato skutečnost se stala podnětem k vytvoření pořadu „Můj syn Gustav Mahler“. Vznikl ve spolupráci knihovnic dětského a hudebního oddělení Ludmilou Hronovou a Hanou Douglesovou. Gustavova matka Marie čte ze svého fiktivního deníku. Staré i současné fotografie míst, která tvořila rámec Mahlerova dětství a mládí, hudební ukázky a vyprávění o jeho dalším životě vedou v mihotavém světle sedmi svící – dle židovských tradic - k zamyšlení nad těžkým životem tehdejší doby, nad bolestí, která velice často dodává pravému umění jeho hloubku a ryzost.

K vůni svící se v dalším příspěvku přidružila i vůně perníku, to když nám Jitka Kyclová a Darina Novotná z Krajské knihovny v Pardubicích přiblížily svůj projekt: „Pardubice, Evropa a my aneb zač je v Pardubicích perník“. Záběr etapové týmové hry pro děti od 9 do 13 let je rozsáhlý. Děti v něm poznávaly své město z různých stran. Na pracovních dílnách, diskusích s odborníky, plněním tvořivých úkolů s nutností vyhledávat informace na internetu i v knihách prozkoumaly divadlo, hvězdárnu, muzeum, galerii, rozhlas. Poznaly lidi různých zajímavých profesí, některých typických pro Pardubice – například pana perníkáře. Jaké koření se dává do správného perníku? Odpověď na tuto otázku se vzorky koření provoněla přednáškový sál. Hra trvá již čtyři roky a zahrnuje i další problematiku – reflexi na svět kolem nás, způsob jak se vyrovnat s novými informacemi. Přesahem hry bylo i navázání spolupráce s dětmi z Rakouska a Polska. Mohli jsme zhlédnout i praktickou ukázku věnovanou bezpečnosti na sociálních sítích.

Na výpravu do světa paní Hudby nás pak pozval Tomáš Hron, student DAMU a lektor umělecké agentury AMBROZIA. Ukázal nám hudbu, jako zdroj dramatických situací. Hudba vypráví příběhy a příběh je dnes pro práci s dětmi velmi důležitý. Šest odvážných knihovnic neváhalo předstoupit před shromáždění a zúčastnit se experimentu – recitaci Hrubínovy básničky Kuřátko a obilí přizpůsobit stylu hudebního doprovodu. Nelehkého úkolu se odvážné dámy zhostily dokonale. Hudba nás na krátký čas odvedla do říše fantazie, návrat do reality usnadnil další příspěvek – zamířil totiž do světa poezie. „A budeme taky psát ty sprosté básničky?“ aneb Jak zaujmout děti z druhého stupně pro poezii – to byl název příspěvku Terezy Machkové z o.s. Umění mění. Tato statečná dáma se neváhala pustit s „puberťáky“ na tenký led poezie, která se v dnešní době tak málo čte. „Nachytala“ je na udičku nonsensové poezie, použila dílo básníka Edwarda Leara. Mladé slečny a pánové dokonce psali vlastní, leckdy velmi vtipná dílka.

Se svou naprosto do detailů propracovanou tematickou lekcí s prvky IVU „Nejen škola hrou“ nás v další části programu seznámila Iveta Štanclová z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. „Hlavním hrdinou“ lekce byl J. A. Komenský. Žáci pracují s klíčovými slovy, samostatně i ve skupinkách vyhledávají informace v publikacích, slovnících, elektronických zdrojích, aby získané poznatky porovnávali. Průběžně tak mohou odpovědět na otázky v pracovních listech. Shrnutím lekce, založené na principech kritického myšlení EUR, je vypracování krátkého encyklopedického hesla Učitel národů.

O zajímavý závěr semináře se postaral David Švejnoha – představil projekt SMOK – Síť multikulturních otevřených klubů, který se zabývá multikulturními programy pro děti a mládež. Nabízí aktivity pro volný čas, při nichž budou děti poznávat svět všemi smysly. Chuťové buňky oblaží ochutnávky tradičních pokrmů, čich vůně místních koření, zrak, sluch i hmat si přijdou na své při setkáních se známými cestovateli – fotografie, filmy, poslech lokální hudby, možnost „osahat si“ dovezené artefakty nebo si vyrobit africkou masku.

Díky všem lektorům, organizátorům a účastníkům za obohacující setkání v jihlavské knihovně.

HRONOVÁ, Ludmila. Proč (ne)chtít druhý stupeň v knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/proc-nechtit-druhy-stupen-v-knihovnach

Verze pro tisk