Projekt DemoHRÁČ aneb Jak můžou knihovny učit myslet pro-demokraticky

• V roce 2017 by v ČR k volbám šlo jenom 51% středoškoláků, když by měli volební právo. (výzkum sociologického ústavu AVČR)
• V roce 2020 poprvé v historii klesla důvěra v demokracii mezi mladými lidmi do 35 let na pouhých 48 %. (Výzkum Cambridgské univerzity na vzorku 5 miliónů lidí ze 160 zemí světa).

Je mladým lidem jedno, kam směřuje stát, ve kterém žijí? A pokud to nebudou řešit ani v budoucnu, kdo se postará o demokracii v době, kdy se naši blízcí sousedé propadají na indexu demokracie směrem domů? A co když existuje kurz, který umí u mladých lidí měřitelně:

• zvýšit zájem o aktivní participaci na veřejném dění,
• podpořit preferenci demokracie před jinými formami vlády,
• stimulovat postoj, že by se mělo pomáhat i zdarma.

A je sepsán do podoby „kuchařky krok za krokem“ a zdarma k dispozici ke stažení zde. Měl by si najít cestu do knihoven? Je to téma, které souzní s vizí knihoven pro 21. století? Má formát, který je na půdě knihovny realizovatelný? Pojďme se na to podívat. Ale popořadě. Úvodní věta byla realita, se kterou jsme v roce 2019 chystali projekt DemoHRÁČ. Chtěli jsme vytvořit program, který bude pracovat s tématem demokracie takovou formou, že to mladé lidi vtáhne a pocítí jakousi naléhavost se zajímat o to, co se kolem nich děje. A proto vznikl tříletý československý projekt realizovaný v letech 2020 - 2023 podpořen z grantu programu Erasmus+. Podílelo se na něm 5 organizací, a to:

• Prázdninová škola Lipnice  - www.psl.cz,
• Youthwatch  - www.youthwatch.sk,
• Crex - www.crexit.cz,
• město Nitra - www.nitra.sk,
• Petrklíč help - www.petrklichelp.cz.

Během těchto tří let jsme:

• Vytvořili metodiku, která v sobě snoubí prvky zážitkové pedagogiky, neformálního vzdělávání a larpu určenou primárně pro žáky 8.-9. tříd ZŠ a 1.-2. ročníků SŠ, ale využitelnou po drobných inovacích i pro starší (vysokoškoláky i dospělé).
• Metodiku poctivě testovali na skupinách mladých lidí v ČR i na Slovensku a upravovali tak, aby plnila cíle a zároveň byla snadná na používání dalšími pracovníky s mládeží.
• Metodiku podrobili zkoumání formou dopadové analýzy (měření před a po školení).
• V metodice proškolili pracovníky s mládeží a učitele v Nitře a na Těšínsku. 
• Pracovníkům jsme poskytli supervizní podporu při testování metodiky v jejich praxi.
• Metodiku i dopadovou analýzu sepsali do formátu příručky, se kterou může pracovat široká odborná veřejnost.
• Výstupy šířili na dalším školení pro pracovníky s mládeží, konferenci, v odborných časopisech i sociálních sítích. 

Program si stanovil následující záměr a cíle.

Záměr: Naším záměrem je podpořit u mladých lidí vnímání sebe sama jako důležitého prvku občanské společnosti, která může přímo ovlivňovat dění ve státě. Chceme, aby si byli vědomi toho, že ač má demokracie své mouchy, je to v současné době to nejlepší, co můžeme mít, a není samozřejmostí. Rádi bychom nastartovali zájem o dění kolem sebe a citlivost na události, které mohou přispět k oklešťování demokratických principů. Zároveň chceme mít kurz, který používá jednoduché programové prostředky tak, aby ho mohli používat i další pracovníci s mládeží. 

Téma: Demokracie, občanská odpovědnost

Cíle:

1. Znalosti

1.1 Účastník ví, že totalitní prvky se v různých státech v různé míře objevují i v dnešním světě. 

1.2 Účastník zná příklady událostí a nařízení, které vedou k ohrožení nebo posílení demokracie, a to z historie i současnosti. 

1.3 Účastník ví, jak může občanská společnost ovlivňovat dění ve státě a rozumí tomu, že je součástí občanské společnosti i on sám.

2. Postoje

2.1 Účastník preferuje demokratické zřízení oproti totalitnímu.

2.2 Účastník je citlivý na události, které vedou k ohrožení demokratických principů.

2.3 Účastník vnímá sebe sama jako platnou součást občanské společnosti.

Formát metodiky, který jsme vytvořili, vypadal tak, že obsahoval dvoudenní školení (10 -18 a 9 -16 hodin) a tři navazující devadesátiminutové workshopy realizované s časovým odstupem cca 14 dnů. Asi si dokážete, milí čtenáři, představit, že pro některé školy bylo obtížné tomu takovou časovou dotaci vyhradit. Proto jsme podali opět u agentury Erasmus+ navazující projekt Demohráč nadosah, který má metodiku pod odborným dohledem metodiků z Prázdninové školy Lipnice a Youthwatch přizpůsobit potřebám dalších organizací, třeba právě i knihoven. A jak to přizpůsobení vypadá? Podařilo se nám stáhnout rozsah na dva dny v příznivější časové dotaci 8 – 15 a 8 – 14 při zachování stejných cílů. Pilotně teď tyto úpravy testuje například Moravská zemská knihovna.

Proč zrovna knihovny by se měli takovýmto programem zabývat, když jde mimo literární rámec? Těch důvodů vidím mnoho, zkusím heslovitě vypíchnout ty nejzásadnější z nich:

• Program má i literární prvky - v jednom programu se čtou úryvky knih, které se věnují tématu života teenagerů v zemích, kde mají s demokracií problémy. S vložením obrovského know-how stran beletrie i literatury faktu mnohých knihovníků by šel program doplnit o podobné prvky i v dalších částech (zajímavé by bylo např. prozkoumat literaturu věnovanou nástupu nacismu k moci ve Výmarské republice).
• Ve vizi knihoven jakožto center vzdělávání a setkávání mají určitě místo kvalitní programy, které pracují s knihami zase úplně jinak, než jsou teenageři zvyklí (třeba při reflexi rolové hry nebo při dramatické procházce městem).
• Uchopovat atraktivně společenská témata a přispívat tak k rozvoji mladých lidí je záměr, který se hodí do instituce, která má rozvoj mladých lidí jako jeden ze svých pilířů.
• Ze škol máme skvělé reference navíc podložené analýzou dopadu. Program se stává v naší republice navíc známým a poptávaným. Díky tomuto zázemí by mohlo být pro knihovny jednoduché získat pro program školy.
• Pro realizaci programu nabízíme v Prázdninové škole Lipnice podporu. Nebojte se nás oslovit a určitě vymyslíme, jak podpořit zrovna vaši knihovnu v tom, aby se jí podařilo metodiku úspěšně implementovat.

A jak proběhla realizace projektu v Moravské zemské knihovně? Na to odpovídá Soňa Turanová z organizace Youthwatch, jejich mentorka, která byla přítomná celému programu:

„Na práci lektoriek bolo vidno zodpovednú prípravu vopred. V akcii pôsobili zladene aj napriek, tomu že v takejto zostave predtým nespolupracovali. Dôležité je aj to, že sa im podarilo pre účastníkov vytvoriť príjemné a bezpečné prostredie, ktoré motivovalo účastníkov byť pozorní a zápajať sa. Na konci školenia účastníci sami skonštatovali, že sami seba v programe nespoznávali, a takto aktívni sa ešte nezažili.“