Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Na konci 90. let se začal v ČR řešit stav zvukových dokumentů. Národní knihovna se snažila o založení Národní fonotéky, která by spojila, dosud oddělené zvukové fondy různých institucí.[1] Již v 80. letech se plánoval průzkum pomocí dotazníku, který měl zjistit, jaký je současný stav.[2] Ani v této době stále není k dispozici žádný souhrnný přehled paměťových institucí, které zvukové dokumenty uchovávají. V minulosti nastalo několik snah o vytvoření Národní fonotéky, ale pouze jedna z mnoha byla nakonec úspěšná.
Roku 2011 přišel první impulz od Filipa Šíra (tehdejšího pracovníka Městské knihovny v Praze) v Moravské zemské knihovně v Brně (dále MZK). Jednalo se o dotaz, zda-li MZK vlastní fond zvukových dokumentů a jestli má zkušenosti s digitalizací gramofonových desek. Tato knihovna vlastnila zvukové dokumenty, ale nijak s nimi zatím nepracovala. V roce 2013 MZK vytvořila na bázi systému VuFind portál www.narodnifonoteka.cz.[3]Poté, co byl portál vytvořen, zahájila knihovna spolupráci s Kabinetem informačních studií a knihovnictví a jejími studenty, kteří se mohou podílet na digitalizaci gramofonových desek a provádění výzkumu zvukových dokumentů v ČR a SR.[4] V roce 2014 proběhlo v Městské knihovně v Praze setkání zástupců institucí, vlastnících zvukové dokumenty, kteří se dohodli na tom, že bude vytvořena odborná skupina zabývající se problematikou zvukových dokumentů pod pracovním názvem Národní fonotéka. Skupina byla vytvořena pro výměnu zkušeností a možnou spolupráci v případě nových projektů.[5]
Pod vedením pana Filipa Šíra jsem se na začátku semestru 2014 v rámci předmětu Terénní projekt MZK začala podílet na průzkumech zvukových dokumentů ve fondech paměťových institucích ČR a zvolila jsem si Kraj Vysočinu. Cílem mého průzkumu bylo zjistit stav zvukových dokumentů v tomto kraji.
Pro sběr dat jsem využila kvantitativní metodu zkoumání, tedy online dotazování. K této metodě jsem využila internetový nástroj Survio[6], kde jsem vytvořila online dotazník spolu s otázkami pro paměťové instituce.
Seznamy knihoven, které shromažďují zvukové dokumenty, jsou uvedeny na stránkách Národní knihovny ČR a v adresáři muzeí a galerií ČR v oboru Hudba – dějiny, hudební nástroje, osobnosti.[7] S pomocí seznamu NK a také seznamu všech institucí, které jsem nalezla na stránkách projektu Internet do knihoven[8], jsem vytvořila v online prostředí na Disku Google souborný seznam 402 institucí v kraji Vysočina. První oslovení respondentů proběhlo 22. 10. 2014. Jednalo se o odeslání e-mailu s přiloženým odkazem na dotazník. V e-mailu jsem žádala respondenty o vyplnění dotazníku i v tom případě, že žádné zvukové dokumenty nevlastní. Tím jsem mohla svůj výzkum rozšířit. Jednalo se tedy ne pouze o přehled knihoven, které dokumenty vlastní, ale také o ty, které je nevlastní. Mohlo dojít k lepšímu srovnání.
Při odeslání e-mailu, jsem narazila na několik chybných e-mailových adres, které jsem nahradila adresami, které jsem jednotlivě vyhledávala na Internetu na stránkách konkrétních institucí. Bohužel jsem narazila na spoustu institucí, které stránky neměly, a tudíž jsem je již neměla jak jinak zkontaktovat. Některé instituce měly na svých stránkách kontaktní formulář, do kterého jsem vložila znění e-mailu. Instituce, které jsem oslovila tímto způsobem, vždy odpověděly. Po prvním oslovení přišly odpovědi asi od 50 respondentů. Druhé oslovení proběhlo 4. 1. 2014., po tomto oslovení přišly odpovědi od 45 respondentů a opět jsem narazila na spoustu chybných e-mailů. Během období, kdy mi přicházely odpovědi do Survia, se ale vyskytly také od 5-10 respondentů odpovědi ve formě e-mailu. Tyto odpovědi jsem vložila do dotazníků, aby byly zaznamenány a byly všechny na jednom místě.
Nosiče, na kterých mají zaznamenané zvukové dokumenty:
Co mě osobně na tomto výsledku překvapilo, bylo, že až 161 respondentů dotazník otevřelo a i když jsem je žádala o vyplnění i v případě, kdy nevlastní dokumenty, tak nebyli ochotni dotazník poslat. 47 respondentů dotazník nedokončilo, přitom jak se můžete podívat na přiložený graf, 51 % respondentům vyplnění netrvalo déle než 5 minut a 36 % pouze 2 minuty.
Výstupem mého projektu je dokument, vytvořený v aplikaci Survio, kde jsou všechna data zpracována formou grafů a tabulek. Pro lepší přehlednost o dosaženém výsledku jsem také vytvořila mapu, která znázorňuje, kteří respondenti odpověděli na můj dotazník a kteří z nich vlastní zvukové dokumenty. Tato mapa bude brzy na stránkách tohoto projektu.
Průzkum byl pro mne velkým přínosem, protože jsem se naučila lépe komunikovat s lidmi, vyhledávat informace, pracovat s daty a také s různými aplikacemi. V příštím semestru budu i nadále spolupracovat s Filipem Šírem a podílet se na rozšíření Virtuální národní fonotéky, kdy se zaměříme na kontaktování respondentů, vlastnících zvukové dokumenty a na následnou spolupráci (předání dokumentů), apod.
Použité zdroje:
Historie: Pohled do historie - snaha o vybudování Národní fonotéky. In: Virtuální národní fonotéka [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://projekt.narodnifonoteka.cz/home/historie
HŮLEK, J. Na počátku cesty k příští „národní fonotéce“. Národní knihovna. 1997, roč. 9, č. 2. ISSN 0862-7487.
HŮLEK, J. Nejasná budoucnost hudebních knihoven v České republice?. Národní knihovna. 1998, roč. 9, č. 6. ISSN 0862-7487.
Instituce zabývající se oborem: Hudba - dějiny, hudební nástroje, osobnosti. Adresář muzeí a galerií v České republice[online]. 2011 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.cz-museums.cz/obory/1141
JUSTOVÁ, Blanka. Průzkum ve vybraných paměťových institucích zaměřený na fond zvukových dokumentů: analýza k projektu Národní virtuální fonotéka [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382934/ff_b. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavla Rychtářová.
Průzkum fondů zvukových dokumentů. In: Virtuální národní fonotéka [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://projekt.narodnifonoteka.cz/home/instituce/pruazkum-fondua-zvukovych-dokumentua
Survio [online]. 2012 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/
ŽABIČKA, Petr a Filip ŠÍR. Virtuální národní fonotéka jako projekt Moravské zemské knihovny v Brně. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 3 [cit. 2015-01-17]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/virtualni-narodni-fonoteka-jako-projekt-moravske-zemske-knihovny-v-brne
Další zdroje:
ŠÍR, Filip a Petr ŽABIČKA. Metodika pro digitalizaci a on-line zpřístupňování gramofonových nahrávek a dalších zvukových dokumentů pro paměťové instituce. In: Virtuální národní fonotéka [online]. Brno: Moravská zemská knihovna, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://goo.gl/kt0sr5
[1] HŮLEK, J. Na počátku cesty k příští „národní fonotéce“, s. 73-76; 145-146.
[2] HŮLEK, J. Nejasná budoucnost hudebních knihoven v České republice?, s. 359-361.
[3] Historie: Pohled do historie - snaha o vybudování Národní fonotéky.
[4] Průzkum fondů zvukových dokumentů.
[5] ŽABIČKA, Petr; ŠÍR, Filip. Virtuální národní fonotéka jako projekt Moravské zemské knihovny v Brně.
[7] Instituce zabývající se oborem: Hudba - dějiny, hudební nástroje, osobnosti.
[8] eviduje 5504 knihoven v ČR http://www.internetprovsechny.cz/knihovny/vysocina/
HRBÁČKOVÁ, Lucie. Průzkum zvukových dokumentů ve fondech paměťových institucí v kraji Vysočina Lucie Hrbáčková. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/pruzkum-zvukovych-dokumentu-ve-fondech-pametovych-instituci-v-kraji-vysocina-lucie-hrbackova
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
