První ročník minikonference o problematice malých knihoven

Dne 18. března 2026 proběhl v Regionální knihovně Karviná první ročník minikonference zaměřený na možnosti, metody a způsoby, jak oslovit širokou veřejnost v rámci malých knihoven. Jednotlivé výstupy se soustředily také na oblasti přesahující samotnou knižní kulturu.

S nápadem věnovat konferenci „malým“ knihovnám přišli kolegové prof. Dušan Katuščák a doc. Richard Papík. Přemýšleli jsme, koho vybrat za garanta obsahu konference a volba byla samozřejmá. Neznáme lepšího odborníka na „malé“ knihovny, než je Zlata Houšková, a velmi nás potěšilo, že tuto roli přijala. Celou konferenci velmi krásně uvedla a měla i zajímavý a podnětný příspěvek, včetně motivačního závěrečného slova. Organizátory konference byly Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Regionální knihovna Karviná, Slezská univerzita v Opavě FPF Ústav bohemistiky a knihovnictví. Celou akci skvěle moderovala vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví dr. Michaela Dombrovská. Součástí akce byl křest Kompendia knihovnictví 4, jehož výtisk dostali účastníci jako dárek. 

Jednodenní událost nazvanou Minikonference aneb Není malých knihoven a prezentovanou rozmanitými tématy spojoval jeden společný strategický záměr: rozšířit další řady čtenářů napříč generacemi v malých obecních a regionálních knihovnách v Moravskoslezském kraji. Mezi hlavní metody k získávání nových zájemců o knižní kulturu a zároveň upevňování vzájemných komunitních setkávání patřila v příspěvcích jednotlivých vystupujících programová nabídka překračující obvyklou náplň institucí. Podobně jako existují divadla malých forem, provozují svou činnost i knihovny malých forem bojující o co největší každodenní přízeň lokální i okolní populace svého působiště. V neustále rostoucí konkurenci v kulturním sektoru a zejména v oblasti virtuálního světa a moderních technologií jsou zvláště malé knihovny vystaveny novým programovým výzvám i nutnosti kulturní adaptability. O všech těchto i jiných problémech pojednávaly tematicky specializované konferenční výstupy.     

Čtenáři a knihovníci v nových kulturních rolích 

První příspěvek Čím vším knihovna je / může být představila knihovnice, pedagožka a lektorka Zlata Houšková, dříve léta působící v Národní knihovně České republiky v Praze, a zaměřila se v něm na široký multifunkční záběr knihovního prostředí. Ve všech ohledech a posláních instituce kladla důraz na jejich funkčnost a vzájemná významová propojení veškerých organizačních složek. Přednášející vnímá knihovnu zároveň jako informační a kulturní centrum, místo k využívání digitálních technologií, ústav celoživotního vzdělávání i prostředí určené k odpočinku a vzájemné komunikaci. Neopomíjí ani její široké pole působnosti v oblasti rozmanitých komunitních aktivit konkrétní obce, v níž se knihovna nachází. Instituce by z pohledu autorky měla propojovat naučnou a pedagogickou rovinu s relaxační a zábavnou náplní, přičemž oba aspekty představují vzájemně se doplňující homogenní celek.   

Na úvodní analýzu navázaly svou prezentací Mini(knihovny) Moravskoslezského kraje metodičky vzdělávání Petra Ševčíková a Radka Krejčí z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Autorky příspěvku se zaměřily na komplexní statistické mapování jednotlivých typů krajských knihoven a poukázaly rovněž na oblasti, ve kterých tyto informační a kulturně-vzdělávací instituce zcela absentují. Během představování jednotlivých bodů zohlednily dispoziční, organizační a společenská pozadí knihoven ve spojitosti s přístupem obcí a komunální politiky. V rámci zacílených miniknihoven informačně a obrazově dokumentovaly problematiku na příkladech obcí Závada, Jiříkov, Libhošť, Otice, Řeka, Raškovice a Stará Ves nad Ondřejnicí. V případech zvolených knihoven rozvedly některé kulturní a společenské aktivity dokládající jejich multikulturní programovou náplň pro veřejnost.   

Výše rozvedené téma obou autorek doplnil výstup Studentská praxe / dobrovolnictví pro život v obci – roční partnerská výpomoc malým knihovnám knihovnice Heleny Dehnerové z Místní knihovny Pavla Křížkovského Holasovice. Přednášející se zabývala zaměstnaneckou skladbou regionálních knihoven, v nichž často pracují původně neknihovničtí pracovníci a nadšení ochotníci z jiných profesí či senioři toužící tvořit a působit v kulturním prostředí. Autorka příspěvku navrhuje zapojit do různých pracovních oblastí malých neprofesionálních knihoven studenty, praktikanty a dobrovolníky, u nichž shledává oživení, zviditelnění a omlazení knihovnického prostředí. Jako příklady zmiňuje jejich inovační roli v komunitním sektoru, modernizaci, marketingových a komunikačních strategiích i přínos pro ně samotné ohledně získávání provozní praxe úzce spojené s obsluhou knihovnické agendy.

Následující prezentace Knihovny karvinského regionu vzdělávací metodičky Anny Macurové z Regionální knihovny Karviná se zaměřila na oblastní působnost, strukturu a zaměření regionálních knihoven v jednotlivých městech (Český Těšín, Petřvald, Rychnov) a obcích (Albrechtice, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Horní Suchá, Petrovice, Stonava, Těrlicko, Chotěbuz, Doubrava). Formou komentování fotografií, obrázků, propagačních plakátů a úryvků z periodického tisku představila kulturní a společenské aktivity jednotlivých knihoven i veřejné akce spojené s osobní účastí mediálně známých osobností. Předpoklady úspěšného fungování malých knihoven v karvinském regionu shledává autorka v zaměstnanecké struktuře nebo komunikačních a kooperačních strategiích při jednání se samosprávními celky. Tyto vize doplňuje o odvahu knihoven přicházet s novými iniciativami a aktivitami.             

Po několika příspěvcích zaměřených na regionální knihovnickou problematiku znovu vystoupila s odlišně zaměřeným tématem S knížkou do života (Bookstart) Zlata Houšková. Přednášející se zaměřila na stejnojmenný a dlouhodobý celorepublikový projekt zacílený na podporu čtenářství u dětí raného věku a utváření jejich pozitivního vztahu ke čtení, knihám a obecně knižní kultuře. Rozsáhlý kulturní a společenský záměr zahrnuje i přímou integraci rodičů a dětí do procesu seznamování s knihou, přístupu k četbě a vnímání jazykové, obsahové i formální konstrukce literárního vyprávění. Cílem projektu je zároveň posilovat interaktivní a vícevýznamové propojení knihy s trávením volného času, komunitní interakci mezi rodinou a literaturou a vzájemný přínosný efekt pro všechny zúčastněné aktéry. Výsledky autorka dokládá názory rodičů, rozhovory, evaluacemi i porovnávacími grafy a statistikami. 

Program konference pokračoval prezentací Malá obecní knihovna. Více než jen knihy, kterou představila účastníkům knihovnice Zdeňka Mitašiková z Místní knihovny Dětmarovice. Autorka se zaměřila na provozní, organizační a programové charakteristiky spojené se svým pracovištěm a rozvedla jednotlivé příklady na vytváření vzdělávací a zábavné náplně pro dětské, dospívající a dospělé návštěvníky. Zvolené téma ilustrovala posluchačům konference bohatým fotografickým, obrazovým a grafickým materiálem dokládajícím ukázky z jednotlivých realizovaných akcí a událostí. Na příkladu referovaného pracoviště rozvedla interaktivní přístup k pojetí knižní kultury a multifunkční povahu jeho prostoru proměňujícího se v komunitní společenská setkávání. Pevnou součást její nabídky pro širokou veřejnost představuje knihovnická pedagogika pro různé věkové kategorie čtenářů. 

Poslední příspěvek uzavírající program minikonference Obecní knihovna Hukvaldy odpřednášela knihovnice Markéta Kološová ze stejnojmenného pracoviště, která strukturovala svůj výstup do tří hlavních samostatných částí. V první se věnovala kategoriálnímu vymezení instituce jako místa pro setkávání a zároveň spojování všech generací čtenářů, návštěvníků a zájemců o společenská dění související s knihou. V druhé se zaměřila na svůj osobní přístup k profesi, široké variabilní možnosti spojené se vzdělávacím, kulturním a společenským posláním knihovníka i vlastní interaktivní obsahové pojetí programu pro širokou veřejnost. Ve třetí zdůraznila důležitou roli vizuální a informační propagace a marketingových strategií při prezentaci knihovny veřejnosti. Vedle představení moderně zrekonstruovaných prostor nového sídla instituce se zaměřila také na historické proměny pracoviště. 

Několik poznámek závěrem 

Součástí minikonference byly krátké (přibližně pětiminutové) rozhovory vycházející z metodiky Místní knihovny Pavla Křížkovského Holasovice, které uskutečnili studenti sociologie s účastníky a jejichž cílem bylo reflektovat, s jakými výzvami, inovacemi a bariérami se knihovny aktuálně setkávají. Závěry konference i studentského výzkumu dospěly k zjištění, že malé obecní knihovny často narážejí na rozmanité bariéry od nedostatku prostor, financí a zaměstnanců, přes problémy s vybavením a realizací komunitních center až po získávání přízně mladé populace vychované a formované moderními technologiemi. Výsledky prezentovaných konferenčních výstupů ukázaly, že rovněž malé knihovny mohou být kulturně a společensky multifunkčním místem. Některé z nich interaktivním programem a moderním přístupem výrazně přesahující tradičně zavedené představy o jejich poslání. Druhý ročník Minikonference aneb Není malých knihoven pro velký zájem plánujeme na březen 2027.   

Celou konferenci mohou zájemci vidět zde.