Rozhovor s doktorkou Halinou Molinovou

Vydáno: 2015-09-10 (All day)
V rubrice: Dvacet let českého knihovnictví
Autor: Libuše Foberová

Milá, vždy usměvavá, velmi inteligentní, vstřícná, pohodová, příjemná, a tak bych mohla pokračovat – jedním slovem profesionální knihovnice. Svůj profesní život zasvětila knihovnictví, konkrétně Regionální knihovně v Karviné, kterou proslavila nejen u nás, ale i v zahraničí. V Helsinkách přebrala v roce 2000 mezinárodní prestižní cenu Evropská veřejná knihovna, rozhovor pro časopis Bulletin SKIP s ní dělal sám prof. Jiří Cejpek. Zasadila se o postavení nové krásné knihovny. 11. 11. 2011 byla v Karviné slavnostně otevřena multifunkční budova, v níž je nejen literární salon, letní čítárna, ale i digitální promítací sál. Knihovna je nadčasová a z architektonického hlediska zajímavá, o čemž svědčí řada ocenění: nejlepší projekt v Moravskoslezském kraji, cena Ministerstva kultury Knihovna roku a nejlepší projekt financovaný z EU.

Doktorka Halina Molinová je nositelkou Medaile Zdeňka Václava Tobolky za rozvoj českého knihovnictví (2012). Za dlouholetou veřejně prospěšnou kulturní činnost přispívající k rozvoji města Karviné a za vynikající manažerské schopnosti získala v roce 2013 ocenění od městské rady. To není v naší knihovnické branži obvyklé. Od roku 2002 vydává knihovna svůj časopis Sova. Doktorka Halina Molinová vede Regionální knihovnu v Karviné od roku 1990, pětadvacet let. Delší čas se věnovala i pedagogické činnosti, vyučovala na Slezské univerzitě v Opavě Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě Ústavu bohemistiky a knihovnictví obor Knihovnictví. Je mimořádnou osobností, které si lidsky i profesně velmi vážím. Mám trému a nevím, s kterou otázkou začít.

Proč právě profese knihovník? Kdybyste mohla znovu volit, vybrala byste stejně?

V mládí jsem toužila být učitelkou. Teď jsem ráda, že jsem se dostala do tajů knihovnické vědy a praxe, a už bych snad ani v budoucnosti neměnila. Tato profese předpokládá návaznost na mnoho styčných oborů a disciplín, což vede k rozmanitosti práce a nutnosti neustálého přemýšlení.

Karviná je i mým rodným městem, mám k ní silný citový vztah. Co pro Vás znamená Karviná?

Je to moje rodné město a jako každé jiné má svá pozitiva i negativa. Nedávno vyšla krásná kniha prof. Kadłubce o strastech a radostech staré Karviné, která už není. Kousek dětství jsem tam také prožila a vzpomínám na něj s velkou nostalgií. Současná Karviná se přeměnila v moderní univerzitní, lázeňské, kulturní a kvetoucí město, kde bohatá rozptýlená zeleň panelákům docela sluší. Zkrátka, je to město, které žije, a proto se vždy ráda vracím ke kořenům.

Vybudovali jste dvě informační centra ve městě, spolupracujete se zámkem Fryštát, pořádáte proslavené knižní jarmarky, máte své pobočky v lázních a městských čtvrtích, věnujete se národnostním menšinám atd. Co mě ale překvapilo, je Karvinský filmový klub, který běží v knihovně již od roku 1968 nepřetržitě. Mohla byste klub více přiblížit, jak se např. v čase měnilo publikum, v čem je dnes jiné než dříve? Jak vidíte budoucnost Karvinského filmového klubu?

Je faktem, že naše knihovna je zřizovatelem Filmového klubu nepřetržitě od roku 1968. Zachovat jeho status quo v různých obdobích finančních problémů nebylo lehké. Nakonec nám pomohlo naše město Karviná, které tuto elitární aktivitu podpořilo finančně. Dnes má Filmový klub 57 stálých členů, filmová představení jsou také dostupná nečlenům klubu. V dubnu letošního roku zde probíhal 22. ročník Febiofestu, který byl organizován Televizí Polar v Ostravě. Návštěvníci se rekrutovali z řad řadových členů Filmového klubu, studentů středních a vysokých škol z Karviné a milovníků filmů náročného diváka různých profesí a věkových kategorií. Praxe potvrdila, že zájem o promítání filmů tohoto druhu je neutuchající. Proto se k věci stavím optimisticky a myslím si, že dobrou práci dělají lidé, kteří jsou nezištní, nešetří časem ani svou energií. A takový je náš předseda Filmového klubu pan Mgr. Rudolf Fiedler.

Nemohu se nezeptat, jak probíhala stavba nové knihovny? Nová knihovna je Vaší zásluhou a vizitkou. Povedla se a těší se z ní nejen město, knihovníci, ale i lidé z blízkého okolí.

Po létech dlouhého očekávání na vybudování nové ústřední knihovny se nám to v roce 2011 povedlo. Jednalo se o velkou rekonstrukci stávající knihovny s tím, že jsme získali třípodlažní pavilón vedlejší Základní školy U Studny a spojovacím traktem včetně schodiště a výtahu došlo k vytvoření nového objektu knihovny. Prostor se nám tímto zvětšil ze 700 m² na 2 200 m². Spolupracovali jsme se skvělým architektem Ing. Liškutínem, který mimo jiné navrhl přístavbu tzv. Literárního salónu s letní čítárnou a kvetoucí zahradou. K uživatelskému komfortu této části knihovny přispívá také bar s obsluhou a bohatou nabídkou laskomin a dobrých nápojů. A co nás těší nejvíc? V regionálním tisku se objevila informace, že knihovna je skutečnou perlou města, čtenáři a občané města se o knihovně vyjadřují jen v superlativech. Půjčujeme od pondělka do soboty a v knihovně je stále živo. Návštěvnost roste, za poslední 3 roky zaznamenáváme nárůst nových čtenářů o cca 3 000 (z nichž drtivá většina navštívila knihovnu poprvé v životě). To všechno těší a motivuje.

Vím, že spolupracujete se zahraničními knihovnami např. v Polské republice, mohla byste k této spolupráci něco podotknout?

Máme výhodu, že sídlíme v přímé blízkosti polských hranic, a tudíž spolupracujeme s řadou polských přeshraničních knihoven (Cieszyn, Wodzisław, Jastrzębie-Zdrój, Rybnik, Bielsko-Biała). Udržujeme rovněž dobré vztahy s Národní knihovnou ve Warszawie a také s Biblioteką Śląską v Katowicach. Hlavním obsahem naší spolupráce je partnerský podíl na projektech, výměně zkušeností, aktivní účast na seminářích, konferencích a vzdělávacích akcích. Ráda bych také zmínila, že stejně tak spolupracujeme se Slovenskou národní knihovnou v Martině a Oravskou knižnicou Antona Habovštiaka v Dolnom Kubíně.

Fundraising není pro Vás cizí slovo, knihovně se dlouhodobě daří získávat finanční dary od místních podnikatelů. Mohla byste nám dát recept?

Recept je jednoduchý. Je třeba komunikovat s podnikateli a přesvědčit je o tom, že se jim ta vložená investice vyplatí. Mohou si ji odepsat z daní, mohou knihovně zakoupit předplatné časopisů a na jednotlivých číslech uvést sponzora, jeho činnost a provozní dobu. V našem Městském informačním centru, které spravuje knihovna, jsme vytvořili databázi podnikatelů a služeb ve městě Karviná (cca 1 750 záznamů). Tam podnikatelé nabízejí své služby a knihovna jim dělá bezplatnou propagaci jejich činnosti.

Věnuji se profesně marketingu a managementu, proto mi nedá nezeptat se, co je klíčem úspěchu karvinské knihovny v marketingu? Prozradíte nám své tajné manažerské triky?

Sázím na autoritu manažera a ta se skládá ze tří částí:

• autorita statutární, tj. to, že vás někdo povolal do funkce;
• autorita odborná, tj. dosažený stupeň vzdělání a odborných znalostí;
• autorita osobnosti – tu považuji za umění jednat s lidmi. V případě, že udělám chybu, umím ji přiznat a omluvit se.

Závěrem se musím zeptat na studenty knihovnictví, které jste učila. Co pro Vás tato práce znamenala? Jak vnímáte studium knihovnictví u nás? Dokážeme na školách připravit studenty pro praxi?

Bylo to nejkrásnější období mého profesního života. Jak jsem uvedla na začátku, pedagogická práce mne vždy lákala. Univerzita v Opavě mi dala šanci vyučovat předmět Hudební knihovny, organizace KF. Nejlepší zkušenosti jsem měla se studenty kombinovaného studia. Ti ke studiu přistupovali velmi zodpovědně a pro jejich encyklopedické znalosti nebylo možno použít jinou klasifikaci než A, B. Někteří absolventi knihovnického studia ze Slezské univerzity v Opavě zakotvili také v naší knihovně. Jejich odborná erudice umocněná praxí skýtá záruky kvalitních profesionálů. Velice si vážím toho, co pro naši profesi realizuje vědecký a pedagogický tým vedený prof. Ing. Milanem Konvitem, Ph.D. a PhDr. Libuší Foberovou, Ph.D. na Slezské univerzitě v Opavě. Doufám jen, že jejich neutuchající energii a dobré plány do budoucna nezhatí nepředvídané turbulence a jiné úmysly – vis maior.

Máte nějaké nesplněné knihovnické sny?

Můj největší knihovnický sen se splnil. Úspěch se dostavil, teď je důležité jej dlouho udržet. Není to lehký úkol.

Ptám se všech erudovaných odborníků z knihovnictví, jak vidí budoucnost knihoven.

Vše závisí na geografických, ekonomických a politických přeměnách společnosti. Moderní technologie určitě ovlivní prostředí a formu poskytovaných knihovnických služeb. Proto je nutné, aby se knihovny neuzavíraly do svých organizačních a vnitřních problémů, ale dívaly se na to, co se děje kolem nich a podle toho koncipovaly a operativně nabízely své služby.

Děkuji za Váš čas a za rozhovor.
Ptala se Libuše Foberová.

PhDr. Halina Molinová

Absolventka oboru Knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1974) Halina Molinová získala o deset let později doktorát na Uniwersytetu Wrocławskim (PhDr.). V Regionální knihovně Karviná (RKK) pracuje od roku 1965 a prošla posty knihovnice, vedoucí oddělení, vedoucí odboru a náměstkyně ředitele. Od roku 1990 RKK vede. Několik let se o své poznatky a zkušenosti dělila také se studenty, když přednášela na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Účastní se konferencí, publikuje v tuzemském i zahraničním odborném tisku. Má osobní zásluhy na proměně RKK v moderní a dynamicky se rozvíjející vzdělávací, kulturní a komunitní centrum, které realizuje četné regionální, národní, ale i mezinárodní aktivity. Je nositelkou Medaile Zdeňka Václava Tobolky za rozvoj českého knihovnictví (2012).

FOBEROVÁ, Libuše. Rozhovor s doktorkou Halinou Molinovou. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(3) [cit. 2024-10-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rozhovor-s-doktorkou-halinou-molinovou

Verze pro tisk