Rozhovor s Hanou Kovalčukovou

PhDr. Hana Kovalčuková, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (obor historie a německý jazyk), se do Brna přestěhovala v roce 1982. Od té doby pracovala v knihovně Krajského ústavu národního zdraví, metodicky pomáhala zdravotnickým knihovnám. Knihovna se v devadesátých letech přemístila do nemocnice U svaté Anny a pod vedením dr. Kovalčukové se stala moderním odborným knihovnickým a informačním pracovištěm. Dr. Kovalčuková má vzhledem ke svým odborným znalostem a zkušenostem přirozenou autoritu a knihovnice ze zdravotnických knihoven s ní konzultují řešení svých odborných problémů, získávají informace a podněty pro svou práci.

Naposledy se představila Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny spolu s dalšími knihovnami zdravotnických zařízení jihomoravského regionu v časopise DUHA v roce 1998. Od té doby uplynulo již 12 let. Co se paní doktorko změnilo ve vaší knihovně?

K zásadním změnám došlo především v zákonodárství. Jak jistě víte, v platnost vstoupil k 1.1. 2002 zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a podle § 13, resp. § 12 tohoto zákona byla v témže roce Lékařská knihovna FN u sv. Anny v Brně (dále jen LK FNUSA) zapsána jako specializovaná knihovna na MK ČR do evidence knihoven.

Veškeré služby poskytuje tak knihovna v souladu s tímto zákonem v systému knihoven ČR se stanovenou povinností spolupráce při zajišťování meziknihovních služeb, nedostupných dokumentů a se stanoveným postupem evidence, správy a ochrany knihovních fondů. Lékařská knihovna FNUSA je tedy knihovnou se specializovaným knihovním fondem pro oblast lékařství, zdravotnictví a příbuzných oborů.

Lékařská knihovna za dobu vašeho vedení prošla řadou změn. Nejen vlivem rozvoje nemocnice, ale také vždy velmi citlivě svou činností reagovala na nové trendy a požadavky rozvoje našeho oboru – tedy knihovnictví a odborných informací. Jak byste charakterizovala vývoj knihovny? Co přinesly nové možnosti informačních technologií pro vaše uživatele?

Knihovna je organizačně začleněna pod vedení nemocnice, chod knihovny zajišťují čtyři knihovnice a překladatelka. Služby LK využívají především zaměstnanci FNUSA tj. lékaři, vědečtí zaměstnanci, farmaceuti a ostatní vysokoškolsky vzdělaní odborní pracovníci, střední a nižší zdravotnický personál, studenti středních vyšších odborných a vysokých škol, ale i ostatní odborná zdravotnická veřejnost.

Do spektra služeb, které v LK poskytujeme patří např. zpřístupňování knihovnických dokumentů z knihovního fondu knihovny, poskytování ústních referenčních služeb, poskytování bibliografických a faktografických informací, zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů a umožnění přístupu k těm vnějším informačním zdrojům, které má knihovna k dispozici.

V rámci akvizice profilujeme fond v úzké vazbě na informační zajištění jednotlivých specializací, zajišťujeme potřebnou literaturu dle profilace oborů zastoupených ve Fakultní nemocnici a tak vytváříme specializovaný fond knižních publikací a periodik především české, slovenské a angloamerické zdravotnické literatury. Kromě toho spolupracujeme s odborníky a nositeli grantů FNUSA, kteří doporučují výběr ze světové literatury a hradí ji ze svých grantových prostředků. Lékařské knihovny jsou poněkud odlišné již tím, že jejich fond je specializován a profilován v přímé spojitosti s odborným zaměřením nemocnice.

Neustálý rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihovny, mění se tradiční postupy a služby do té doby efektivně fungujícího a po staletí propracovaného systému klasických knihoven. Současný model klasické lékařské knihovny s fondem zdrojů v papírové formě se mění s využíváním zdrojů na síti a služeb poskytovaných z online zdrojů na model hybridní knihovny, poskytující nejen klasické, ale především elektronické informační zdroje a služby prostřednictvím nových informačních technologií.

Přenos informací se značně zrychlil, adekvátně tomu se mění jak požadavky ze strany uživatelů tak i nabídka služeb ze strany knihovny. Ruší se geografická omezení, v minulosti výrazně ovlivňující dostupnost informačních pramenů a informací o nich. Moderní způsoby práce nám v současné době nabízejí využití elektronických databází, s jejichž pomocí jsme schopni získávat informace daleko efektivněji, relevantněji a komfortněji.

Tyto změny jsou znatelné zvlášť u specializovaných knihoven, které se prostřednictvím svých služeb snaží maximálně uspokojovat informační, vědecké a vzdělávací potřeby svých uživatelů.

V těchto souvislostech dochází k situaci, kdy na jedné straně roste hlad po informacích a na straně druhé dochází k snížení počtu čtenářů ve studovnách, protože se zvyšuje počet čtenářů, kteří kladou důraz na adresné informace. Proměna je vidět i u nás, v čase stráveném uživateli v prostorách knihovny – knihovnu navštěvují většinou s konkrétními cílenými požadavky a již ji tolik nevyužívají k nahlížení do nejrůznějších časopisů a odborných publikací apod.

Knihovna je v rámci interní sítě FNUSA součástí komplexního nemocničního informačního systému, čímž došlo k posunu ve službách i v činnosti. Řada požadavků je zadávána elektronickou cestou, ať již jde o požadavky na grafické služby, MVS, zakoupení dokumentů, fotokopie článků nebo rešerše a také výsledky rešerší mají ve většině formu elektronického souboru. Pro prezentaci LK byla vytvořena internetová a intranetová www stránka knihovny.

V LK používáme od roku 1996 knihovnický software KP WIN (dnes KP WIN SQL), který od té doby prošel nezbytným vývojem, více či méně vyhovujícím požadavkům knihovny.

Knihovní fond je zpracováván do elektronického katalogu, který je přístupný na intranetových stránkách knihovny a na webu FNUSA. Uživatelé mají možnost nahlédnout do fondu, zjistit dostupnost požadovaných publikací a následně si je v knihovně vypůjčit. Při katalogizaci dodržujeme hlavní knihovnické standardy : AACR2, ISBD, UNIMARC. Export a import dat z tohoto knihovního systému splňuje požadavek minimálního záznamu pro souborný katalog NLK a NK ČR, kam záznamy nových přírůstků zahraniční literatury zasíláme ve formátu UNIMARC ISO2709.

Práce knihovny vychází z požadavků a potřeb uživatelů. Zmínila jste se také, že lékařská knihovna FUSA je knihovnou evidovanou u MK ČR. To tedy znamená, že jste zapojeni do systému meziknihovních služeb knihoven v ČR a také, že poskytujete své služby širší odborné veřejnosti. Nejste tedy zaměřeni úzce na uživatele z prostředí Fakultní nemocnice. Kdo vaše informační zdroje a služby využívá?

Složení uživatelů se v poslední době dost změnilo ve prospěch středního zdravotnického personálu, který si doplňuje vzdělání dalším studiem, jednak postgraduálním a jednak vysokoškolským.V souvislosti s potřebou doplnit si nebo zvýšit vzdělání se výrazně zvýšila návštěvnosti knihovny především ze strany středního zdravotnického personálu.

Sestry si zvyšují kvalifikaci v doškolovacích kurzech, přednášejí a publikují a pro tyto aktivity využívají ve zvýšené míře knihovnu. Také se zvýšil počet studentů z nově vytvořených zdravotnických oborů.

Pro práci specializované knihovny byly vždy důležité odborné časopisy domácí i zahraniční, které přinášely a přinášejí nejnovější informace nezbytné pro lékaře a vědecké pracovníky. Dnes je situace zcela jiná, knihovna není závislá na nákupu finančně nákladných odborných periodik, má k dispozici jejich elektronické verze, nejrůznější odborné databáze. V této situaci však musí profesionálně rozhodovat o tom, zda dát přednost vlastnictví dokumentu nebo zda zvolit jen zajištění přístupu k němu. Jaké jsou v tomto směru vaše priority?

Knihovna rovněž zpřístupňuje i další elektronické časopisy prostřednictvím intranetové navigace, což je jedna z hlavních služeb elektronických virtuálních knihoven, která umožňuje rychlý, efektivní a komfortní uživatelský přístup, neboť práci při zajišťování požadavků velmi usnadňuje přístup do plných textů elektronických informačních zdrojů (EIZ).

Ve snaze o odpovídající standard moderních informačních služeb, sloužících zejména pro podporu výzkumu a vzdělávání, zajišťujeme placené vstupy do konsorcií a skupinově licencovaných zahraničních bibliografických i fulltextových zdrojů. Přístup je vázán na IP adresu, to znamená, že přístup je možný pouze z nemocniční sítě. Na intranetu jsou přístupné i další adresy elektronických plnotextově přístupných časopisů, ať už jako souběh předplatného tištěné verze nebo jako výsledek našeho mapování volně přístupných medicínských zdrojů na internetu. Výběr databází je velmi těžký, je nutno brát v úvahu náklady v rámci multilicence a efektivnost využívání těchto zdrojů.

I když v dnešní době se stále více klade důraz na využití elektronických verzí informačních zdrojů, klasická forma dokumentů v tištěné podobě má své příznivce a řada našich uživatelů stále využívá dokumenty v tištěné podobě. Proto také dnes řešíme problémy, např. které prameny získáme v tištěné formě a které v online verzích a do kterých elektronických databází budeme moci zajistit přístupy našim uživatelům z našeho rozpočtu, které kolekce e-zdrojů jsou naléhavější apod.. Využíváme také nabízených „trialu“ pro e-zdroje, v případech zájmu ze stran uživatelů nabízíme školení o nich.

Prioritou při doplňování fondu je nákup odborných zahraničních tištěných časopisů s elektronickým přístupem. Každoroční nárůst cen periodik a dodržování objemu nákladů, nás nutí omezovat počet odebíraných titulů a ostatní tituly zajišťovat z jiných zdrojů.

Zmínily jsme se o informačních zdrojích, odborných časopisech. Knihovna poskytuje nejen přístup k těmto zdrojům, ale pomáhá uživatelům vyhledávat a zpracovávat informace, které jsou pro jejich práci nezbytné. Zajišťuje rychlost a relevantnost celého spektra rešeršních služeb. Jaké další zdroje při této odborné práci využíváte? Je dostatečný zájem o tyto služby?

Při rešeršní práci využíváme především nám dostupné zahraniční bibliografické databáze a Bibliographii Medicu Čechoslovacu (BMČ). O tyto služby je mezi našimi uživateli neustálý zájem i přesto, že si uživatelé a především lékaři mohou získávat bibliografické údaje sami. Získání primárních pramenů však zůstává na nás a v této oblasti se požadavky na knihovnu každým rokem spíše zvyšují. Dlouhodobě systematicky tak vyhledáváme potřebné informace a studijní materiály našim zaměstnancům v dalším studiu při dosahování akademických hodností PhD., habilitací a profesorských jmenování. Vzhledem k tomu, že množství požadovaných odborných informací roste a LK nemůže mít ve fondu zastoupeny všechny požadované prameny a zdroje, jsme vázáni na spolupráci s ostatními informačními pracovišti a zajišťujeme rozsáhlou meziknihovní výpůjční službu – ze svého fondu i od jiných knihoven prostřednictvím MVS i MMVS, cirkulací i dalšími způsoby výměny informací. Mezi knihovny s nimiž úzce spolupracujeme samozřejmě Národní lékařská knihovna v Praze (NLK), knihovny fakultních ale i ostatních nemocnic v ČR. Na regionální úrovni nejvíce spolupracujeme s FN Brno a dále s Moravskou zemskou knihovnou, zvláště při získávání plných textů zahraničních časopisů a knih v oblasti MMVS.

Mluvily jsme o uživatelích a službách lékařské knihovny. V dnešní době je velmi důležité pro každou knihovnu, aby byli její stávající i potenciální uživatelé o její práci dostatečně informováni. A nejen oni, ale také širší veřejnost. Jsou tedy součástí vaší práce i public relations?

Služby LK jsou určeny především zaměstnancům FNUSA, kterým jsou poskytovány zdarma jako podpora jejich zákonnému i individuálnímu celoživotnímu vzdělávání. Pro ostatní skupiny uživatelů byly stanoveny poplatky, část služeb je jim poskytována dle cenových kalkulací jako finanční příspěvek pro FNUSA. Služby propagujeme na nemocniční intranetové síti, kde pravidelně informujeme nejen o činnosti knihovny, ale také zveřejňujeme seznamy přírůstků odborných publikací a odebíraných časopisů, včetně jejich domovských stránek a e-verzí, informace o konsorciálních přístupech a volně dostupných databázích a další informace pro naše uživatele. Webové stránky lékařské knihovny www.fnusa.cz jsou vytvořeny pro internetovou i intranetovou prezentaci knihovny.

Také v interním časopise Svatoannenské nemocniční listy, které vydává FNUSA, uveřejňujeme informace o novinkách.

Od roku 1999 zastupujeme Jihomoravský kraj jako člen Konzultační skupiny pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR (REGLEK) založené při NLK jako zástupce tohoto regionu. Máme rovněž členské zastoupení v EAHIL – Evropské asociaci lékařských informací a knihoven viz http://www.eahil.net a v roce 2009 jsme se staly spoluzakládajícím institucionálním členem Klubu lékařských knihovnen SKIP.

V Brně se v posledních letech mluví i píše o vzniku nových vědeckých a výzkumných pracovišť mezinárodního významu z oblasti přírodních věd a lékařství. Toto prostředí jistě ve svém důsledku bude znamenat náročnější požadavky i na práci vaší knihovny. Jak vidíte budoucnost a směřování lékařské knihovny ?

Jak jistě víte z tisku, byla již v areálu nemocnice zahájena výstavba Mezinárodního centra klinického výzkumu International Committee of the Red Cross (ICRC). Hlavním akademickým partnerem projektu je Mayo Clinic, americká nezisková nemocnice univerzitního typu. K přípravě informačního zázemí pro toto mezinárodní centrum jsme již byli přizváni. Koncepce ICRC byla dlouhodobě vyvíjena ve spolupráci odborníků z FN u sv. Anny v Brně v čele s kardiologem MUDr. Tomášem Károu s jejich americkými kolegy z Mayo Clinic. Hlavními nosnými směry tu budou kardiovaskulární, transplantační a neurovědní programy. Další obory, které budou výzkum podporovat, představují zejména vnitřní lékařství, akutní medicína a onkochirurgie. Stoletá knihovna v Mayo Clinic poskytuje dokonalé zázemí pro vzdělávání lékařů na všech stupních svým nepřeberným množství knih, časopisů a online časopisů a databází. Doufáme, že i naše knihovna bude časem nápomocna realizaci vzdělávacích programů, jejichž modely chtějí naši lékaři, na základě nabytých zkušeností, přenést do našich podmínek. Což ovšem nebude jednoduché.

Prostředí, ve kterém naše knihovna pracuje, není z knihovnického hlediska dnešní doby nejoptimálnější. To naštěstí není poznat na našich výsledcích a přispívá k tomu právě současný trend využívání elektronických zdrojů prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Naše knihovna usiluje o pružné poskytování kvalitních služeb všem svým uživatelům – lékařům, sestrám a ostatnímu zdravotnickému personálu, aby účinně přispívala ke zvyšování jejich znalostí a odborné úrovně a tím i ke zlepšení poskytované zdravotní péče.

Naším cílem je, aby naše lékařská knihovna byla vnímána jako moderní informační zázemí plně integrované do zdravotnického zařízení, poskytujícího kvalitní léčebnou péči.

Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb v Jihomoravském kraji na období 2006–2010 uvádí, že v JMK pracuje 23 zdravotnických knihoven umístěných v nejrůznějších zdravotnických zařízeních.

Paní doktorko, vím, že lékařská knihovna byla celá léta regionálním centrem zdravotnických knihoven JMK. Stále zajišťuje pro ostatní knihovny, které tvoří volné sdružení zdravotnických knihoven, poradenství, seznamuje je s novými trendy v oboru, předává informace z jednání v Národní lékařské knihovně. Pomáhá knihovnické a informační služby těchto knihoven koordinovat.

Představovat odborné lékařské knihovny a střediska vědeckých lékařských informací v Brně není třeba. Všichni o nich máme povědomí ze sítě lékařských knihoven, často s nimi spolupracujeme v rámci MVS, popřípadě je známe ze statistických výkazů a kolegyně z těchto zařízení známe často osobně z nejrůznějších odborných akcí a pracovních setkání. A tak jen zopakuji, že zájemci o odborné lékařské informace je mohou v Brně i dnes hledat v lékařské knihovně Fakultní nemocnice Brno, v lékařské knihovně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, v odborné knihovně Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, v odborné knihovně Masarykova onkologického ústavu, ve středisku vědeckých informací v Úrazové nemocnici v Brně, ve specializované knihovně Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů či v lékařské knihovně Psychiatrické léčebny Brno a v neposlední řadě v nově otevřeném Knihovně univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Prezentace knihovny univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně vyžaduje samostatného příspěvku a zaslouží si osobní návštěvu s prohlídkou.

V souvislosti s územními změnami v ČR v roce 2001 se změnilo také rozložení lékařských knihoven v JMK. Informačních pracovišť ubylo vytvořením dalších krajů (Vysočina, Zlínský kraj, Olomoucký kraj) nebo byly zrušeny např. v Nemocnici Břeclav. Současnou síť spolupracujících knihoven Jihomoravského kraje tvoří kromě brněnských výše uvedených lékařských knihoven tato informační pracoviště : lékařská knihovna Nemocnice Ivančice, lékařská knihovna Nemocnice Blansko, lékařská knihovna Nemocnice Boskovice s.r.o., lékařská knihovna Nemocnice Vyškov, lékařská knihovna Nemocnice Kyjov a lékařská knihovna Nemocnice Znojmo. S výjimkou Nemocnice Boskovice, která vznikla jako nový právní subjekt – akciová společnost, fungují všechny tyto knihovny a informační střediska v příspěvkových organizacích a všechny jsou také zaevidovány na MK ČR jako knihovny se specializovaným fondem. Své služby poskytují nejen zaměstnancům vlastní organizace, ale i ostatní odborné veřejnosti. V současnosti jsou všechny financovány vlastním zřizovatelem. Některým knihovnám na nákup odborných informačních dokumentů přispívají Okresní sdružení ČLK.

Činnost zdravotnických knihoven v ČR odborně koordinuje Národní lékařská knihovna v Praze. Ministerstvo zdravotnictví ČR zpracovalo Koncepci rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005 – 2010. Tento materiál byl důležitou základnou jejich dalšího rozvoje. Jaké jsou aktivity NLK směrem ke zdravotnickým knihovnám?

V rámci programu Informační zdroje pro vědu a výzkum realizovala NLK jako hlavní řešitel projekt MEDVIK – medicínská virtuální knihovna (zadavatelem MŠMT), což představuje síťové sdílení informačních zdrojů pro vědu a výzkum v oblasti medicíny. Tento projekt, který je v provozu od roku 2005 znamená významnou kvalitativní změnu služeb všem – jak knihovníkům, tak uživatelům. Umožnil přístup k lékařským informacím z jednoho portálu a garantuje otevřenost a dostupnost informací pro vědu a výzkum k moderním způsobům sdílení informací. NLK dále vystupuje v síti jako hlavní metodik – zajišťuje sběr statististických dat, buduje souborný katalog do něhož přispíváme, zajišťuje bibliografickou databázi BMČ, je výlučným poskytovatelem a autorem české verze tezauru MeSH (Medical Subject Headings – autorem anglické verze MeSH je U.S. National Library of Medicine, Bethesda, USA), bez kterého se neobejde kvalitní zpracování odborné literatury. Máme možnost se připojit i ke skupinovým licencím v čele s NLK. Organizuje setkávání v rámci již zmíněné pracovní skupiny Reglek a organizuje pro knihovníky informační vzdělávání a stará se tak o naši informační gramotnost. V současné době připravují pracovníci NLK e-learningový kurz, na který hodlají navázat dalšími kurzy.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR má několik odborných sekcí z různých typů knihoven. Sekce řeší konkrétní odborné problémy, připravují podklady k různým analýzám a koncepčním materiálům. Zamýšlí se nad možnostmi a rozvojem činnosti knihoven, které sdružují. V roce 2009 se počet těchto seskupení rozrostl o nově ustavený Klub lékařských knihoven. Co je cílem KLK?

Zástupci Konzultační skupiny pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR při NLK (REGLEK) se dne 17. června 2009 shodli a odsouhlasili na základě předložených programových cílů a následné diskuse založení Klub lékařských knihoven (KLK) při SKIP jako zájmové profesní sdružení. Vznik Klubu lékařských knihoven při Svazu knihovníků a informačních pracovníků pak byl schválen na 8. Zasedání Výkonného výboru SKIP dne 11.11. 2009. Založením Klubu lékařských knihoven v rámci SKIP tak vznikla platforma zájmové členské organizace zastupující zájmy všech typů zdravotnických knihoven a jejich uživatelů pod hlavičkou SKIP jako zavedené profesní organizace.

Společným cílem je podporovat rozšiřování dovedností a kvality služeb v lékařských knihovnách v návaznosti na mezinárodní spolupráci zejména v oblasti dalšího profesního vzdělávání, dále podporovat a rozvíjet moderní komunikační cesty pro vzájemnou odbornou informovanost, podporovat rozšiřování dovedností zejména s ohledem na kvalitu služeb a standardizaci procesů v lékařských knihovnách s orientací na zahraniční spolupráci (http://www.eahil.net), sledovat a analyzovat uživatelské potřeby a iniciovat aktivity pro zvyšování uživatelské spokojenosti, prosazovat profesní zájmy členů a uživatelské preference, rozšiřovat povědomí profesní etiky (http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm) a optimalizovat týmovou komunikaci.

Na závěr dodám, že KLK SKIP má za sebou již první akci, která se konala 7.10.2010 v Praze a sice pracovní setkání lékařských knihovníků s názvem Knihovník učitelem, které pozdravil předseda SKIP ČR Vít Richter.