Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Ing. Lea Prchalová je absolventkou ekonomické fakulty Vysoké školy báňské (1981). Od roku 1982 pracuje v Moravskoslezské vědecké knihovně (dříve Státní vědecká knihovna v Ostravě). Po nástupu jako samostatná odborná pracovnice, později jako vedoucí oddělení výzkumu a automatizace a od roku 1995 je ředitelkou této knihovny. Lea Prchalová je členkou Ústřední knihovnické rady ČR, je členkou Rady SDRUK a členkou SKIP.
Od roku 2010 je předsedkyní Sdružení knihoven České republiky.
V roce 2011 jí byla udělena medaile Z. V. Tobolky, jako ocenění její práce pro rozvoj knihovnictví v České republice.
V roce 2010 jste se stala předsedkyní Sdružení knihoven ČR (SDRUK). Jaké jsou Vaše priority (např. ve směřování odborných sekcí, při získáváni nových členů atd.)?
Do vedení Sdružení knihoven jsem nastoupila proto, abychom mohli pokračovat v dosavadních úspěšných aktivitách, jichž bylo od založení Sdružení v roce 1992 úctyhodné množství. Priority činnosti jednotlivých sekcí i akcí celého Sdružení se mění v závislosti na vývoji našeho oboru. Na zasedáních Rady SDRUK, která se konají většinou 3x ročně, je probírána náplň vzdělávacích akcí, a aktuální problémy knihoven jsou promítány do činnosti sekcí.
Sekce pro akvizici se na minulém semináři věnovala e–knihám, čtečkám, elektronickým verzím periodik ve vazbě na doplňování knihovního fondu. Evergreenem této sekce je problematika povinných výtisků. Domnívám se, že na poradách příjemců by měla být věnována větší pozornost potřebným legislativním změnám s ohledem na elektronické dokumenty.
Sekce pro bibliografii je pravidelným organizátorem setkání českých, moravských a slovenských bibliografů (bibliografického kolokvia), které se letos uskuteční v Jihlavě.
Nově se sekce musela zabývat situací po ukončení zpracovávání článkové bibliografie v Národní knihovně, kdy jsou do celostátní databáze zasílány pouze záznamy z regionů a kooperujících odborných knihoven. Předpokládám, že se dále bude analyzovat dopad nového modelu založeného na digitalizaci plných textů dříve excerpovaných periodik ve vztahu k rešeršním službám knihoven.
Sekce pro regionální funkce, jejímiž členy jsou krajští metodici a pracovníci Knihovnického institutu NK ČR, zažila vskutku horké léto, kdy reálně hrozilo zastavení státní dotace a odpojování „chudých“ knihoven od internetu. Krajští metodici museli bleskurychle zajistit relevantní podklady pro jednání ministerstva kultury. Proběhlo hektické terénní šetření v městech a obcích zkoumající technické a finanční možností internetového připojení knihoven. Záležitost, zdá se, má šťastný konec a státní dotace nynějšího Projektu internetizace knihoven (PIK) bude v modifikované podobě pokračovat. Za priority členů sekce je stále považována práce na webových stránkách knihoven a zapojování do regionálních automatizovaných systémů – zajištění dostupnosti informací o službách a fondech knihoven.
Práce činnosti sekce pro informační vzdělávání uživatelů se během uplynulých dvou let velmi rozkošatila. Ve třech pracovních skupinách jsou připravovány podklady k informačnímu vzdělávání:
Sekce pro historické fondy je každoročním pořadatelem konference Problematika historických a vzácných knižních fondů. Průběžně se věnuje pravidlům zpracování historických fondů, zabývá se rovněž jejich digitalizací.
Pokud se týká získávání nových členů, očekávala jsem, že atraktivita pořádaných akcí (které jsou opravdu hojně navštěvovány) bude dostatečným lákadlem ke vstupu do Sdružení. Přehled o připravovaných i konaných akcích je neustále aktualizován na webových stránkách SDRUK www.sdruk.cz, což je část propagace naší činnosti.
Nicméně tato propagace očividně nestačí a Rada SDRUK se bude muset získáváním nových členů systematicky zabývat.
Sdružení knihoven organizuje řadu odborných akcí s celostátní působností (konferenci Knihovny současnosti, konferenci Problematika historických a vzácných knižních fondů, seminář Regionální funkce knihoven). Zůstanou tyto akce zachovány a plánují se v jejich programu či periodicitě nějaké změny (např. konference Knihovny současnosti změnila dlouholeté místo konání)? Jaké jsou Vaše zkušeností s pořádáním velkých akcí (spolupráce s programovým výborem, organizace takové akce)?
Máme čerstvě po konferenci Knihovny současnosti 2011 a přiznávám, že jsem měla z průběhu tak velké akce opravdu obavy, a to také proto, že jsme přesunuli místo konání. K přípravě jsme proto přistoupili velmi zodpovědně. Areál kolejí a menz Jihočeské univerzity byl zamluven již v září 2010, rámcový program a představa financování akce byla navržena na zasedání Rady SDRUK v únoru a od té doby začaly v Českých Budějovicích pod taktovkou Jihočeské vědecké knihovny a u nás v Ostravě přípravy, které postupně nabývaly na intenzitě. Programový výbor (ve složení garanti programových bloků, moderátor, sestavovatelka sborníku a já) se sešel jen jednou počátkem dubna v Praze, kde po poměrně živé diskusi došlo ke konsensu nad pojetím programu a tlumočením. Další komunikace pak byla až do setkání v Českých Budějovicích elektronická. Silně stresující byla skutečnost, že jsme ještě v červenci neměli potvrzeny všechny tři zahraniční přednášející, ačkoliv se s nimi v programu přednášek i workshopů počítalo. Spolupráce s jednotlivými členy programového výboru byla tvůrčí, všichni chystali program s velkým nasazením. Co však vnímám velmi negativně, byla nekázeň při dodávání příspěvků do sborníku. Někteří garanti nedodali za daný blok ani jeden příspěvek. A jelikož se jedná o dobrovolnou aktivitu, je letošní rozsah sborníku (nikoliv kvalita) podprůměrný.
Pokud se týká četnosti konání konference, již několik let padají při jednáních Rady SDRUK návrhy na změnu intervalu mezi konferencemi na dvouletý. Jelikož se však nejedná o většinový názor a na konferenci se mne několik kolegů s obavou ptalo, zda „Seč“ příští rok bude, zdá se, že každoroční konání zůstane. Příští rok se chystáme do Pardubic.
Celostátní seminář k regionálním funkcím má převážně jinou cílovou skupinu účastníků – metodiky pověřených knihoven. Zájem o tuto akci neklesá (letos je přihlášeno téměř 160 účastníků), a tak se předpokládá další konání opět po dvou letech. Obecně lze říci, že plánování uvedených a dalších konferencí a seminářů vyplývá ze zájmu účastníků. Je však pravdou, že pro knihovny je jedním z podstatných aspektů účasti výše registračního poplatku. Aby bylo možno držet jeho dostupnou hladinu, je nutno zajišťovat organizaci i program na bázi dobrovolných aktivit členů SDRUK a spolupracovníků. Není asi nutno dodávat, o jak časově náročnou činnost se jedná.
Nastaly i změny ve vedení jednotlivých odborných sekcí SDRUKu?
Ano, nikoliv však na základě direktivního rozhodnutí předsedkyně. Vyplývají z personálních změn ve vedení knihoven a především ochoty a možnosti věnovat se problematice dané sekce.
Sekci pro akvizici vede Ing. Aleš Brožek (Ústí nad Labem), sekci pro bibliografii se dlouhodobě věnuje PhDr. Jiřina Kádnerová (Kladno), sekci pro historické fondy řídí RNDr. Jitka Holásková (Olomouc), v čele sekce pro informační technologie stojíte Vy, sekci pro informační vzdělávání uživatelů velí Mgr. Veronika Peslerová (Havlíčkův Brod) a sekci pro regionální funkce ode mne převzala Mgr. Blanka Konvalinková (Liberec). Dovolím si i při této příležitosti všem šéfům sekcí za jejich přičinlivost a osobní nasazení poděkovat.
Je nějaká aktivita SDRUKu, která by si podle Vás zasloužila větší pozornost/propagaci (typu Slovník českých knihovníků)?
Za nejprestižnější akci považuji konferenci Knihovny současnosti. Na lepší propagaci se však musíme zaměřit u všech aktivit.
Moravskoslezský kraj podal projekt na regionální digitalizaci v rámci výzvy Integrovaného operačního programu. Je možné sdělit jeho základní parametry a plánované výstupy?
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (dále jen MSVK) se stala partnerem kraje v projektu Digitalizace a ukládání dat, který je součástí multiprojektu E-Government Moravskoslezského kraje. V rámci projektu rozčleněného na čtyři části se dvě týkají knihovny. Plánováno je převybavení skromného digitalizačního pracoviště pořízením kvalitního skeneru a navazujících SW a HW nástrojů k digitalizaci. MSVK zvažovala pořízení robotického skeneru, ale vzhledem k tomu, že připravované dokumenty jsou velmi rozmanité svým charakterem i formátem, zůstane u velkoformátového digitálního manuálního skeneru. Metadata budou nadále vkládána v softwaru Sirius a objekty budou vystavovány v systému Kramerius 4.
Druhá větev projektu se zabývá digitalizací fondů, která by se měla realizovat v roce 2012. K tomu byly vybrány dokumenty z MSVK a následujících paměťových institucí v kraji:
Vytipovaný knihovní fond v objemu cca 300.000 stran bude digitalizován dodavatelsky.
Úloha krajské knihovny spočívá zaprvé v eliminaci případných duplicit - prověřováno v Krameriovi, Registru digitalizace, Slezské digitální knihovně, v Internetovém archivu (archive.org) a plánované digitalizaci NK, MZK a VKOL. Další velmi pracnou záležitostí je katalogizace nebo doplnění katalogizačních záznamů vybraných dokumentů, z nichž cca 50 procent titulů z muzeí a archivů nemá standardizovaný katalogizační záznam. MSVK dále zajišťuje přidělení ISSN a čísla národní bibliografie pro registr digitalizace, do něhož je následně záznam zasílán. V případě chybějících čísel periodik či vadných exemplářů se MSVK snaží zapůjčit náhradní publikaci z jiné knihovny.
MSVK se již digitalizací několik let zabývá. Na jaké typy fondů se zaměřuje a s kým knihovna v oblasti digitalizace spolupracuje?
Začátky Digitální knihovny Moravskoslezského kraje spadají do závěru roku 2005. DK MSK byla definována poměrně široce jako Soubor digitalizovaných či primárně digitálních dokumentů významných z hlediska kulturního, společenského, ekonomického, politického a průmyslového vývoje obcí, měst i regionálních celků nacházejících se na území dnešního Moravskoslezského kraje.
Kritériem výběru se stal obsah, fyzický stav a četnost výpůjček publikací, přičemž jejich výběr probíhal několika způsoby:
Do spolupráce jsou zahrnuty výše uvedené instituce, ale jejich výčet jistě není konečný.
Mezi první digitalizované dokumenty patřily nejrůznější adresáře, jejichž opotřebování odpovídalo četným výpůjčkám. Krajská knihovna tak chtěla také vzbudit zájem veřejnosti o nově vznikající digitální knihovnu. Postupně byly vkládány monografie a periodika především z 19. a začátku 20. století a v současnosti je uloženo 35 titulů periodik s 90 066 stranami a 422 monografií s 62 594 stranami. Obsahově jde především o dějiny měst a obcí, dále pak o rozmach hornictví, počátky a rozvoj železáren ve Vítkovicích. Zahrnuta je též např. spolková činnost v obcích a školství.
Pro digitalizaci je nyní vytipováno dalších cca 1 420 000 stran.
MSVK vytvořila velmi zajímavý e-learningový kurz knihovnického minima. Jaký je zájem a praktické zkušenosti s ním? Pokud by měly zájem se do něj zapojit i zájemci z jiných krajů, je to možné a případně za jakých podmínek?
Rozhodnutí připravit tento kurz vzešlo z praktické zkušenosti při metodických návštěvách, kdy si mnozí posteskli nad svými časovými možnostmi a současně potřebou a chutí se vzdělávat. Zájem o kurz, jehož cílem je rozšíření základních znalostí pracovníků knihoven bez knihovnického vzdělání, však předčil naše očekávání. Dosud kurz proběhl třikrát a je nastartován počtvrté se 113 účastníky. Celkově se ve třech bězích zúčastnilo 229 zájemců, z nichž absolvovalo 185 osob, tj. 81 %. Pro registraci do kurzu, který předpokládá 84 hodin studia během čtyř a půl měsíce, není rozhodující místo působení zájemců – rekrutují se prakticky z celé ČR. Po registraci se zájemci dostanou k výukovým materiálům a k testům. Kurz je zpracován jako modulární a obsahuje témata týkající se zejména knihovnické legislativy, akvizice, jmenného i věcného zpracování dokumentů, stavění a ochrany knihovního fondu, výpůjčních, referenčních a informačních služeb, nabídky vzdálených elektronických informačních zdrojů a statistického výkaznictví.
Přihlášení probíhá vytvořením uživatelského účtu na portále kurzy.knihovna.cz a kontaktováním organizační pracovnice v MSVK - Mgr. Radka Krejčí, krejci@svkos.cz.
Dlouhodobým handicapem MSVK jsou prostorové problémy. Jaký je aktuální vývoj řešení prostorových problémů MSVK po rozhodnutí vlády v srpnu 2010, kterým se zrušilo dofinancování novostavby knihovny ze strany MK ČR ve výši 490 mil. Kč?
Prostory limitují kromě komfortu návštěvníků i zaměstnanců mnohé služby knihovny a jejich kvalitu, např. neexistencí volného výběru či nutností dovážet knihovní fond ze čtyř míst mimo sídlo knihovny. Denně se takto dováží minimálně 400 publikací. Velmi potřebná by byla také školicí místnost s větší kapacitou než 13 míst a další prostory. Bohužel zatím není o posunu k lepšímu rozhodnuto.
Kam se podle Vás osobně posouvá role knihoven ve světě?
Samozřejmě záleží na typu a působišti knihovny. V místech s malou nabídkou možností setkávání obyvatel sehrává stále větší roli prostor knihoven. Svými aktivitami navíc knihovny mohou velmi napomoci sbližování lidí různých kultur a současně posilují komunitní vazby. Pomáhají vyplňovat volný čas dětí a rozvíjet jejich představivost.
Stále důležitější roli hraje dle mého názoru nabídka knihoven v rámci celoživotního vzdělávání, ať již přímým pořádáním vzdělávacích akcí nebo v rostoucí míře poskytnutím přístupu k virtuálním univerzitám a e-learningovým kurzům.
Knihovny – zejména odborné - budou nutné také k zprostředkovávání vzdálených elektronických zdrojů, jejichž uživatelské licence jsou velmi nákladné a pro jednotlivce většinou finančně nedostupné. Dá se předpokládat, že se také stanou prostředníkem k zapůjčování nových e-knih a poskytovatelem digitalizovaných dokumentů.
Co však zůstává hlavní devizou knihoven je schopnost podat pomocnou ruku k rychlé orientaci v relevantních informačních zdrojích.
Četla jste v poslední době nějakou zajímavou knihu?
Např. Poznámky na krabičkách od sirek od Umberta Eca. Jedná se o soubor novinových článků, které vycházely v osmdesátých a devadesátých letech v italském týdeníku L´Espresso, v nichž je vtipně líčen názor autora na „neoblomné pravdy“, nové společenské jevy a lidské zvyky. Není vynechána ani úvaha nad budoucností tištěné knihy v internetové době a předpovědi pro třetí tisíciletí.
Co Vám v poslední době udělalo profesně největší radost?
Spokojené knihovnice a knihovníci na konferenci Knihovny současnosti 2011.
A za knihovnu? Uznání naší mravenčí práce v knihovnách jiných institucí při přípravě digitalizace vzácných publikací Moravskoslezského kraje.
Co byste popřála českým knihovníkům?
Aby je neopouštěla kreativita a elán nutný pro poslání knihovníka.
Aby nikdy nemuseli vysvětlovat, nač potřebujeme knihovny.
Aby se dočkali větší společenské prestiže našeho povolání.
GEC, Tomáš. Rozhovor s Leou Prchalovou. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2011, 25(3) [cit. 2024-12-30]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rozhovor-s-leou-prchalovou
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
