Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Ing. Martin Lhoták vystudoval Informatiku na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 1997 pracuje v Knihovně Akademie věd ČR (KNAV), kde byl téměř 10 let vedoucím oddělení informačních technologií a v roce 2007 byl jmenován do funkce ředitele této knihovny. Je odpovědný za zřízení digitalizačního centra KNAV a v současné době svou odbornou činnost zaměřuje zejména na vývoj systémů pro vytváření, zpřístupňování a archivaci digitálních dokumentů. Mezi výstupy jeho projektů patří například systém Kramerius a RegistrDigitalizace.cz. Ing. Lhoták je členem Ústřední knihovnické rady MK ČR, Akademického sněmu AV ČR a místopředsedou Komise pro vědecké informace AV ČR. Podílí se na sestavování programu několika odborných konferencí (INFORUM, CASLIN, Knihovny současnosti). V rámci doktorského studia na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK připravuje dizertační práci na téma interoperabilita digitálních knihoven.
Jak jste se Vy osobně dostal k oblasti digitalizace?
Koncem devadesátých let jsem byl odpovědný za digitalizaci generálního lístkového katalogu Knihovny AV ČR (KNAV) a jeho zpřístupnění na internetu. K tomuto účelu posloužil skener Bell+Howell, který dlouhodobě zapůjčila Národní knihovna. To lze považovat za mé první setkání s digitalizací v praxi. Zahájení digitalizace vědeckých časopisů v KNAV pak nastartoval projekt podpořený z programu VISK 7 na digitální zpřístupnění Rozprav České akademie Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Velký zlom přivodila povodeň v roce 2002, při které bylo zasaženo několik knihoven ústavů AV ČR. Byl jsem pověřen zřízením Digitalizačního centra v Jenštejně u Prahy z prostředků získaných po povodni z Fondu solidarity EU. Pracoviště zahájilo svůj provoz počátkem roku 2004 a společně s pracovištěm Národní knihovny je dodnes největším v českých knihovnách.
KNAV získala v rámci programu NAKI čtyřletý grant na rozvoj Krameria a dalších SW komponent v oblasti digitalizace. Jaké jsou plánované výsledky tohoto projektu?
Hlavním cílem projektu je vytvoření České digitální knihovny. Pod tímto názvem si lze představit řešení, které bude sklízet obsah digitálních knihoven a nabízet je z jednoho místa. V rámci centrální digitální knihovny by neměly být primárně ukládány obrazové soubory, ale pouze metadata. Obrazové soubory budou získávány dynamicky z jednotlivých zapojených digitálních knihoven a budou zpřístupňovány z jednotného rozhraní. K dosažení cíle bude použit systém Kramerius, jehož funkce budou v rámci projektu rozvíjeny i dalšími směry. Kramerius bude nadále volně dostupný pro provozování vlastních digitálních knihoven ostatním zájemcům. Dalšími volně využitelnými výstupy projektu budou nástroje pro podporu digitalizace a souvisejících procesů - připraven bude nástroj pro sledování digitalizačního workflow s názvem RDflow spolupracující s Registrem digitalizace a pro výrobu-produkci digitálních dokumentů a jejich archivaci bude vyvinuto řešení s názvem ProArc, které bude navazovat na vývoj financovaný z programu VISK3 v roce 2011.
Vzhledem k počtu implementací Krameria v českých knihovnách neuvažujete o inicování komunity uživatelů tohoto systému (např. podle vzoru skupiny SuAleph)?
Široké využití Krameria mě jako jednoho z členů vývojového týmu velmi těší. Věřím, že i poslední stávající verze s označením 4.5 brzy najde své zájemce. Podporuje např. RSS kanály, virtuální sbírky a uživatelské účty. Abych odpověděl na otázku - ano, zvažovali jsme, jaká platforma by byla vhodná pro komunikaci uživatelů (administrátorů) kromě již fungujícího mail listu kramerius@lib.cas.cz. Po domluvě s kolegy z Národní knihovny jsme usoudili, že nejvhodnější je využít schůzek k programu MK ČR VISK 7, které jsou svolávány 2x ročně a jejichž účastníci jsou zároveň uživateli Krameria. Na schůzky budou pozváni i ti uživatelé, kteří nečerpají prostředky z VISK 7. Uvidíme, jak se tento nápad osvědčí.
Plánuje KNAV další rozvoj registru digitalizace coby klíčového nástroje pro koordinaci digitalizace různých organizací?
Registr nyní dosahuje požadované funkčnosti a hlavní činností je nyní plnění daty. Správa Registru digitalizace byla před ukončením projektu, z kterého byl vývoj podpořen, smluvně předána Národní knihovně. Hlavní iniciativu lze tedy nyní očekávat zejména od Národní knihovny, KNAV je připravena se na dalším vývoji podílet. Výše uvedený projekt KNAV z programu NAKI by mohl Registr rozšířit o zajištění komunikace s dalšími systémy.
Jak funguje digitalizační centrum KNAV v Jenštejně – je zájem o jeho služby?
V Digitalizačním centru KNAV byly od roku 2004 pořízeny téměř 4 mil. obrazových souborů. Pracoviště bylo postupně rozšiřováno o různé typy skenovacích zařízení. Kromě manuálních knižních skenerů pro barvu i šedou škálu jsou k dispozici velkoformátové skenery až do formátu A0 a robotický knižní skener Treventus. Výrobní linka umožňuje kromě digitalizace samotné také kompletní přípravu digitálních dokumentů včetně grafického zpracování, vytvoření metadat a OCR. Konečné výstupy jsou ukládány na více médiích ve dvou lokalitách, uživatelská kopie je – v případě, že se jedná o dokument patřící do Digitální knihovny AV ČR – importována do systému Kramerius KNAV. Tam je nyní zatím cca 1,5 mil. stran. Rozdíl mezi celkově naskenovanou produkcí a tímto počtem činí nekompletně zpracované dokumenty a externí zakázky. Služby pro ostatní instituce činí ročně cca 10-20 % celkové produkce pracoviště.
Plánuje KNAV (na základě dostupných informací) využití komponent projektu NDK nebo využití některých komponent pro své potřeby v oblasti digitalizace či LTP?
Nemám informace o tom, že by některé komponenty z projektu NDK měly být k dispozici k volnému využití ostatním institucím. Pokud by tomu tak bylo, samozřejmě bychom tuto možnost mohli zvážit. Od projektu NDK se očekává, že bude vhodným výchozím řešením pro dlouhodobou archivaci digitálních kolekcí různých typů knihoven v ČR. Pokud tomu tak bude, bude KNAV pro vybraná data zvažovat využití tohoto řešení. Vzhledem k tomu, že pro řešení dlouhodobé archivace (LTP) nebylo vybráno žádné z nabízených řešení již ověřených v zahraničí, budeme sledovat, kam povede vývoj LTP systému se zvoleným dodavatelem.
Jakým způsobem KNAV (coby garant této oblasti za celou Akademii věd) plánuje rozvoj open access přístupu k výsledkům vědecké práce?
KNAV se v poslední době velmi angažovala směrem k šíření otevřeného přístupu v Akademii věd.
Výsledkem jsou tři základní výstupy:
V současné době začíná ostré plnění Repozitáře daty a čeká nás ladění systému, komunikace s pověřenými pracovníky ústavů a zejména jednání s dalšími vydavateli o podmínkách zpřístupnění. Ke spolupráci se zavázala necelá polovina ústavů AV ČR. V průběhu letošního roku budeme vyhodnocovat a optimalizovat funkčnost celého řešení.
Chystáme se také zahájit jednání o možnosti poskytnutí slev pro vědce z AV ČR při publikování článků v Gold OA časopisech. Obdobné smlouvy s některými vydavateli má již například Max-Planck-Gesellschaft.
KNAV prošla úspěšně periodickým hodnocením ústavů Akademie věd. Hodnotící komise vypracovala rovněž seznam doporučení pro další rozvoj KNAV. Jakým způsobem na ně bude činnost KNAV ve střednědobém výhledu reagovat?
KNAV se v hodnocení umístila mezi nejlepšími ústavy, čehož si velmi ceníme. Samozřejmě nelze srovnávat vědecký výkon knihovny a čistě výzkumných pracovišť, vnímáme, že KNAV byla posuzována především v kontextu knihoven obdobného zaměření. Doporučení hodnotící komise se týkaly několika různých okruhů:
Všechna uvedená doporučení zcela akceptujeme a průběžně na ně zaměřujeme naše aktivity. O vývoji Krameria jsem se zmínil na jiném místě tohoto rozhovoru, stejně tak o Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků. Spolupráce se SSČ již byla navázána. Se zástupci UISK FF UK a FEL a FIT ČVUT jsme již také konzultovali témata a možnosti zapojení do výzkumných a vývojových projektů. Oddělení MMVS připravilo nová pravidla pro fungování této služby, která brzy vstoupí v platnost. Komunikace týkající se přípravy navazujících projektů na pořízení elektronických informačních zdrojů byla zahájena a KNAV je v případě potřeby připravena svolávat a koordinovat schůzky potencionálních řešitelů.
V rámci KNAV dlouhodobě úspěšně působí knihovědné oddělení, které již od poloviny 50. let vytváří Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501 –1800. Jaké jsou plány na jeho další rozvoj (např. v oblasti on-line zpřístupnění výsledků jeho činnosti a možnostech spolupráce s NK ČR)?
Knihovědné oddělení je naší výstavní skříní v oblasti výzkumu. Systematická heuristika pramenů i sekundární odborné literatury za účelem tvorby Bibliografie (dříve Soupisu) cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501–1800 je vytvářena již od poloviny 50. let minulého století a jedná se o unikátní a hodnotný informační zdroj zejména pro badatele. On-line zpřístupnění této databáze patří k našim prioritám. Práce již byly zahájeny. Vzhledem ke složitosti struktury není bohužel zcela převoditelná do standardního knihovního systému (v našem případě Alephu), o čemž jsme původně uvažovali, a v současnosti připravujeme jiné řešení.
Jednání o spolupráci s Knihopisem (Národní knihovnou ČR a Kabinetem pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR) o vytvoření „národní bibliografie starých tisků“ byla již v minulosti zahájena. Byl dokonce připraven společný projekt do prvního kola VaV programu MK ČR NAKI, z kterého však Národní knihovna před jeho podáním odstoupila a projekt podaný pouze za Filosofický ústav AV ČR a KNAV nebyl vybrán k podpoře. Nyní je bohužel nejasná situace ohledně Knihopisu mezi Národní knihovnou a Filosofickým ústavem a předpokládám, že další spolupráce s nimi bude možná, až se tento stav vyřeší.
KNAV završila pětileté období coby veřejné výzkumné organizace (v.v. i.). Jaké jsou Vaše zkušenosti s tímto právním modelem a jeho fungováním?
Ústavy AV ČR a s nimi i KNAV přešly na tento typ právní formy v roce 2007. Jedná se o nový model kombinující prvky obvyklé ve státem financovaných institucích a zároveň v komerčních společnostech, který přinesl řadu novinek a někdy i nejasností. S odstupem několika let považuji tento model za velmi funkční. Mezi pozitivní prvky zcela jistě patří větší flexibilita jednotlivých položek rozpočtu – neexistují např. mzdové limity a nejsou ani předem určené počty zaměstnanců. To samozřejmě klade větší důraz na odpovědný přístup při udržování vyrovnaného rozpočtu. Kladně vnímám také působení Rady instituce a Dozorčí rady, což jsou orgány v. v. i. podílející se na ovlivňování a kontrole činnosti. Obecně bych řekl, že právní forma v. v. i. dala vedení KNAV více možností k řízení činnosti, ale zároveň také větší odpovědnost za majetek, který přešel společně s touto změnou do jejího vlastnictví. V souvislosti s účastí v dotačních programech podporujících výzkum a vývoj, lze tuto právní formu také považovat za výhodu.
Děkuji za rozhovor.
Tomáš Gec
GEC, Tomáš. Rozhovor s Martinem Lhotákem. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rozhovor-s-martinem-lhotakem
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
