Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
V loňském roce jste převzala po PhDr. Halině Molinové pomyslné žezlo a stala jste se ředitelkou Regionální knihovny Karviná. V prostředí veřejných knihoven se však již pohybujete poměrně dlouhou dobu. Zajímalo by mne, jaká byla vaše cesta k profesi knihovnice.
Po maturitě v roce 1995 na Střední průmyslové škole strojní v Karviné jsem nastoupila do karvinské knihovny. Pak jsem zběhla na 5 let do Prahy (mimo obor) a po návratu zpět do karvinské knihovny v roce 2002 jsme se s kolegyní „vyhecovaly“ a začaly jsme studovat – nejprve na Slezské univerzitě v Opavě a pak na Masarykově univerzitě v Brně. Už v Praze jsem věděla, že mi knihovna chybí. Měla jsem velké štěstí a byla to pro mne čest, že jsem se mohla učit od PhDr. Haliny Molinové – skvělé osobnosti a úžasné mentorky.
Pokud si dobře vzpomínám, karvinská knihovna byla vždy hodně aktivní a zkoušela nové a někdy i dost netradiční cesty, jak přitáhnout zájem o její služby. Nebála se brzy vstoupit i do online světa prostřednictvím Avatarů. Sama jste tehdy dělala řadu přednášek na toto téma. Oč tehdy šlo?
Karvinská knihovna jako první česká knihovna vstoupila v roce 2008 do virtuálního prostředí SecondLife, kde provozovala až do roku 2017 virtuální knihovnu. Virtuální návštěvníci – avataři měli možnost využít databáze, které karvinská knihovna spravuje (např. Městský informační systém – databáze firem, Rešerše, Beletrie – knihovníci doporučují, elektronický časopis SOVA). V lednu 2009 proběhla ve virtuální Regionální knihovně Karviná konference pořádaná Kabinetem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (KISK FF MU) za účasti 86 účastníků – avatarů. Knihovníci karvinské knihovny si tak měli možnost vyzkoušet poskytování knihovnických a informačních služeb ve virtuálním prostředí SecondLife.
V současné době knihovny již běžně využívají možnosti internetu a běžně komunikují se svými uživateli prostřednictvím sociálních sítí. Zaregistrovala jsem názor, že Facebook už není pro mládež zajímavý a využívá jej spíše starší generace. Jaké jsou vaše zkušenosti? Na které věkové skupiny míříte prostřednictvím sociálních sítí?
Také Regionální knihovna Karviná využívá možnosti sociálních sítí, působí na Facebooku a Instagramu. Na Instagram jsme se vydali právě z důvodu, že na Facebooku jsou dnes spíše rodiče a mladí „prchají“ na Instagram. Stále hledáme nové cesty, jak zaujmout různé věkové, sociální i národnostní skupiny.
Karvinská knihovna získala řadu ocenění. Z nich můžeme výběrově jmenovat např. v roce 2000 v Helsinkách Cenu Evropské veřejné knihovny za vynikající práci v oblasti prosazování literatury a čtení, v roce 2011 získala cenu Ministerstva kultury „Knihovna roku 2011“ v kategorii informační počin za přestavbu ústřední budovy knihovny. A v loňském roce SKIP udělil Regionální knihovně ocenění Městská knihovna roku 2018. Karvinská knihovna se tak stala výhercem soutěže, jejímž cílem je motivace veřejných knihoven k rozšíření a zkvalitnění knihovnických a informačních služeb. Čím karvinská knihovna soutěžní porotu zaujala?
Soutěžící knihovny byly hodnoceny podle 39 kritérií – například to byla dostupnost knihovny, jejích služeb i informací o knihovně, přístup pro různé znevýhodněné skupiny, služby pro různé kategorie uživatelů, provozní doba, sociální zázemí, estetika prostor, osvětlení, prostory pro děti a mládež, možnosti občerstvení a další. A knihovna byla také prověřena metodou mystery shoppingu s předem ohlášeným termínem.
Troufám si tvrdit, že jsme porotu zaujali především různou škálou kulturních a vzdělávacích aktivit pro širokou veřejnost. Provozujeme Dobrovolnické centrum, Městské informační centrum, knihařskou dílnu i filmový klub, spolupracujeme s organizacemi ve městě Karviná i okolí – např. Klub SenSen (Senzační senioři), Domov Alzheimer, Obec Slovákov v Karvinej, ZUŠ B. Smetany v Karviné, Mládežnickou radou Karviná, Slezskou diakonií. Připravujeme také česko-polské přeshraniční projekty Z książką na walizkach, spolupracujeme s knihovnami v polských městech – např. Skoczowě, Jastrzebie-Zdrój, Racioborzu, Cieszynie. Uskutečňujeme kurzy trénovaní paměti a kurzy počítačové gramotnosti. Půjčujeme e-knihy a čtečky, deskové hry a didaktické pomůcky, audioknihy, bodové knihy (knihy psané Braillovým písmem). Zapojujeme se do celorepublikových kampaní na podporu čtení a čtenářství. Ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě digitalizujeme chráněný fond a regionální literaturu. Snažíme se poskytnout veřejnosti širokou nabídku, aby každý měl možnost vybrat si podle svého zájmu i časových možností.
V roce 2018 získala Regionální knihovna Karviná díky podpoře Ministerstva kultury v rámci výběrového dotačního řízení v programu na podporu kulturních aktivit zdravotně postižených občanů a seniorů pro rok 2018 finanční prostředky. Na jaký projekt byly použity a proč jste si vybrali zrovna tuto oblast?
Cílem bylo zkvalitnit přístup do všech prostor knihovny a odstranit tak bariéry ze života zdravotně postižených a také rodičů s dětmi. V rámci projektu Knihovna bez bariér byly zakoupeny přenosné ližiny pro vozíčkáře, které je možné využít v kinosále a v naší „sladké kavárně“ a orientační hlasový majáček pro nevidomé, který je umístěn na budově knihovny.
V letošním roce si připomínáte 8. výročí působení knihovny v nové budově. Byla to tehdy zejména zásluha ředitelky PhDr. Haliny Molinové, která díky její vytrvalosti a připravenosti knihovny dotáhla rekonstrukci knihovny k její současné podobě. Mimochodem v roce 2010 získala budova knihovny hlavní cenu Stavba Moravskoslezského kraje. Je potvrzenou skutečností, že téměř vždy nová budova má také velký vliv na nové aktivity knihovny a zvýšený zájem veřejnosti. O které projekty je mezi veřejností největší zájem?
Rekonstrukce ústřední budovy umožnila čtenářům využít na jednom místě všechny nabízené klasické knihovnické služby – pro dospělé se rozšířila nabídka beletrie i naučné literatury, zvětšil se prostor pro literaturu pro děti a mládež, vznikla „sladká kavárna“, byl rekonstruován kinosál, vznikla multimediální učebna… Díky rekonstrukci se podstatně rozšířil prostor půjčoven, protože byl využit přilehlý pavilón základní školy, který byl propojen s původní budovou knihovny.
Nově vzniklé prostory také umožnily rozšířit škálu kulturních a vzdělávacích aktivit pro širokou veřejnost. Oblíbené jsou akce pro děti a rodiče v rámci kampaní na podporu čtení Celé Česko čte dětem/Cała Polska czyta dzieciom. Pravidelně k nám jezdí herci z projektu LiStOVáNí se svým scénickým čtením. V září proběhne již 25. ročník celoměstské akce Knižní jarmark na Masarykově náměstí v Karviné – Fryštátě. Zapojili jsme se do ekologického projektu recyklace použitých baterií a tonerů. Realizujeme kurzy počítačové gramotnosti a kurzy trénování paměti. Zapojili jsme se do celorepublikového projektu Bookstart. Oblíbené jsou kreativní dílničky pro dospělé i pro děti. A v loňském roce jsme oslavili 50. výročí fungování Filmového klubu při Regionální knihovně Karviná (zřejmě nejstarší dosud fungující filmový klub v ČR).
Naše aktivity se samozřejmě nesoustřeďují jen v ústřední knihovně, ale spolupracujeme také s Domovem Alzheimer v Karviné – Darkově, kde pro klienty realizujeme aktivity v rámci biblioterapie. Na naší pobočce ve známém Rehabilitačním sanatoriu v Karviné – Hranicích nabízíme knihovnické a informační služby nejen pro klienty Lázní Darkov.
Zmínila jste akci Celé Česko čte dětem a já vím, že se knihovně daří zvát hodně zajímavé osobnosti. V čem je tajemství úspěchu této akce?
Regionální knihovna je zapojena do kampaní Celé Česko čte dětem a Cała Polska czyta dzieciom už od roku 2007. Dětem předčítají významné osobnosti jak města Karviná, Moravskoslezského kraje, tak také známí umělci z České republiky, Slovenska i Polska. Domlouvání termínu se zaneprázdněnými osobnostmi je vždy běh na dlouhou trať, ale jak se říká „trpělivost růže přináší“. A tak v karvinské knihovně četli například Karel Šíp, Miroslav Donutil, Zdeněk Svěrák, Jan Kraus, Ivana Chýlková, Václav Kopta, Jakub Kohák, Michal Malátný ze skupiny Chinaski a také třeba karvinští prvoligoví fotbalisté.
Regionální knihovna v Karviné je známá také svými knihovnickými službami pro polskou menšinu. Můžete zmínit, o jaké služby mají polští čtenáři největší zájem?
Středisko polské literatury v Karviné – Fryštátě poskytuje klasické knihovnické a informační služby – nabízí široký výběr krásné literatury v polštině pro děti i dospělé, má bohatý fond naučné literatury, který je zaměřen zejména na dějiny Polska, polskou literaturu a jazykovědu, audioknihy v polštině, máme k dispozici 28 titulů novin a časopisů v polském jazyce. Zájem je také o prodej polské regionální literatury, příjem inzerce do Głosu (regionální noviny vycházející v polském jazyce). Navštěvovány jsou výstavy polských a regionálních tvůrců, besedy se zajímavými osobnostmi polského a regionálního kulturního života v rámci projektu Klub dyskusyjny. Knihovnice zajišťují také metodickou pomoc v oblasti práce s polskou literaturou a meziknihovní výpůjční službu.
Jako dnes již bývalá krajská metodička se nemohu nezeptat jaká je vaše spolupráce s krajskou knihovnou. Připravujete pro letošní rok nějakou společnou akci?
V roce 2016 karvinská knihovna ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě (MSVK) poprvé uspořádala mezinárodní odbornou knihovnickou konferenci Profese knihovník. Výstupem z této konference byl sborník[1]. Na tuto ověřenou a úspěšnou spolupráci navážeme a v letošním roce opět ve spolupráci s MSVK v Ostravě uspořádáme v červnu v Karviné konferenci Profese knihovník – letošní téma je dětský čtenář.
Přece jenom nemůžeme zapomenout na hlavní knihovnickou činnost – půjčování různých druhů dokumentů. Jaký je zájem o tištěné knihy, audioknihy a e-knihy? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Snažíme se, aby knihovní fond byl různorodý obsahově, i co se týká různých typů dokumentů. Půjčujeme vedle klasických tištěných dokumentů (knihy, časopisy) také e-knihy (od roku 2016), deskové hry, didaktické pomůcky, audioknihy, knihy psané Braillovým písmem. Mezi čtenáři jsou velmi oblíbené audioknihy a deskovky, které máme jak pro děti, tak pro dospělé čtenáře.
Nejčastějšími návštěvníky a uživateli knihovnických služeb ve veřejných knihovnách bývají děti, studenti a pak senioři. Zkoušíte si najít cestu i k jiným věkovým či zájmovým skupinám?
Dali jsme si za cíl přivést do knihovny právě tuto cílovou skupinu – pracující 20+. Karvinskou knihovnu navštěvují školáci, studenti a senioři. Ale dospělí v produktivním věku často argumentují tím, že na čtení nemají čas. My se snažíme, aby lidé zvolnili, zklidnili, aby knihovnu brali také jako prostředí, ve kterém je možno relaxovat. Proto pořádáme koncerty, výstavy, vedeme filmový klub, v prostorách Regionální knihovny v Karviné – Mizerově máme „sladkou kavárnu“.
V loňském roce jste se svých uživatelů ptali prostřednictvím dotazníku na jejich názory na vaše služby. Který z podnětů byl nejzajímavější a který z vašeho pohledu nejabsurdnější?
Z dětských odpovědí nás zaujalo, že dětským návštěvníkům vadí hluk na dětském oddělení. Z odpovědí dospělých návštěvníků knihovny nás překvapilo, že neví o naší „sladké kavárně“ v ústřední knihovně a o Knihobudce na vlakovém nádraží v Karviné. Samozřejmě nás potěšilo kladné hodnocení karvinské knihovny. Ty negativní reakce v současné době analyzujeme a snažíme se najít taková řešení, aby čtenáři a návštěvníci byli maximálně spokojeni se službami karvinské knihovny.
Pro kvalitní služby knihovny jsou důležití dobře připravení zaměstnanci. Vaše knihovna je mimo jiné známá tím, že se intenzivně věnuje vzdělávání knihovníků. Můžete nám přiblížit, kterým oblastem se v oblasti vzdělávání prioritně věnujete.
Karvinská knihovna se již od roku 2002 věnuje také vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků. Pro financování vzdělávacích aktivit mimo jiné využívá dotace z Ministerstva kultury ČR v rámci dotačního programu VISK a dotace z Moravskoslezského kraje na výkon regionálních funkcí. Zpočátku byla témata kurzů zaměřena na informační a počítačovou gramotnost. Nyní jsou oblasti priorit zaměřeny spíše na soft skills.
V této souvislosti se musím zeptat také na to, jaké máte požadavky na nově přijímané zaměstnance. Předpokládám, že jen vysvědčení ze školy nestačí.
Nároky na práci knihovníků stále rostou. Práce v knihovně je náročná a knihovník ve službách je první, který se se čtenářem setkává. Často je toto první setkání nejdůležitější pro čtenářovo hodnocení celé knihovny. Proto dnes již požadujeme vedle standardních znalostí (hard skills a soft skills) také kreativitu, ochotu a úsměv.
Mohu mít jednu osobní otázku? Vím, že ráda běháte. Čím je pro vás tento sport přitažlivý?
V srpnu 2014 jsem si přečetla knížku „Příručka dámy v běhu“ a od té doby běhám. Pro mne osobně je to nejlepší relaxace. Úžasné podmínky pro běhání nabízí Karviná, ráda běhám také v Petrovicích u Karviné. S kolegyní a kolegy se účastníme také charitativních běhů, takže děláme něco pro své tělo, po běhu máme dobrou náladu a ještě přispíváme na dobrou věc.
A na závěr jedna „netradiční“ otázka. Jak vidíte budoucnost karvinské knihovny?
Jsem optimista, takže budoucnost karvinské knihovny vidím v dobré týmové práci. Je důležité stále sledovat trendy, přizpůsobit se požadavkům návštěvníků, vzdělávat se.
Děkuji za rozhovor.
Mgr. Markéta Kukrechtová získala odborné knihovnické vzdělání nejprve na Slezské univerzitě v Opavě (bakalářské studium – Informační studia a knihovnictví) a následně na Masarykově univerzitě v Brně (Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK), magisterské studium Informační studia a knihovnictví). Svou odbornou praxi získala v Regionální knihovně Karviná, kde nastoupila v roce 1995. Dlouhodobě pracovala ve funkci vedoucí útvaru knihovnických služeb (v letech 2008-2018). V době nemoci PhDr. Molinové působila ve funkci zastupující ředitelky. Po odchodu PhDr. Molinové do důchodu se stala v srpnu 2018 ředitelkou Regionální knihovny. Ve volném čase se kromě literatury zajímá o film a divadlo. Ráda sportuje, intenzivně se věnuje rekreačnímu běhu, ráda plave i lyžuje.
[1] MOLINOVÁ, Halina a Markéta KUKRECHTOVÁ, ed. Profese knihovník: sborník z mezinárodní odborné knihovnické konference konané dne 9. června 2016 v Regionální knihovně Karviná. Karviná: Regionální knihovna Karviná, 2016. ISBN 978-80-270-0578-9. Dostupné také online - https://docplayer.cz/25234785-Profese-knihovnik-sbornik-z-mezinarodni-odborne-knihovnicke-konference-konane-dne-9-cervna-v-regionalni-knihovne-karvina.html
LEPAROVÁ, Jana. Rozhovor s Mgr. Markétou Kukrechtovou. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rozhovor-s-mgr-marketou-kukrechtovou
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
