Rozhovor s Vítem Richterem

Vydáno: 2010-03-01 (All day)
V rubrice: Rozhovor
Autor: Libuše Nivnická

PhDr. Vít Richter, absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, obor knihovnictví a vědecké informace. Od roku 1971 pracuje v Národní knihovně České republiky v různých funkcích. V současnosti je ředitelem Knihovnického institutu NK ČR, hlavním koordinátorem programu státní informační politiky Veřejné informační služby knihoven (VISK). Od roku 1998 je prezidentem Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), předsedou Ústřední knihovnické rady (poradní orgán ministra kultury), členem rady Státního fondu kultury a rovněž členem redakční rady v odborných časopisech Národní knihovna a Čtenář.

1. Stojím před docela nesnadným úkolem jak začít rozhovor s PhDr. Vítem Richterem. Ředitel Knihovnického institutu Národní Knihovny ČR, prezident SKIP, předseda Ústřední knihovnické rady a jistě mnoho dalšího o čem netuším. Pokud od něj nemáme alespoň jeden mail denně, už se nám zdá něco v nepořádku. Neúnavně nás upozorňuje na důležité nepominutelné informace, konference, semináře, nenásilně, leč přesvědčivě úkoluje. Zkrátka, jak jednou řekla jedna moje kolegyně „guru českého knihovnictví“. Všechny zmíněné roviny spolu úzce souvisí, proplétají se a doplňují, někdy se s výhodou umocňují, jindy možná slučují obtížně. Vítku, jak tohle všechno zvládáš?

Nejsem si zcela jist, jestli lze jednoduše říci, že všechno zvládám. Velmi dobře cítím, že v některých případech zůstávám tak trochu na půli cesty a mám pocit nesplněných slibů. Což mě moc netěší. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že mnoho z toho, co je spojeno s mým jménem, je výsledkem spolupráce velkého množství lidí, se kterými spolupracuji. Většina toho, co dělám, je založena na spolupráci. To platí samozřejmě pro SKIP, ale také třeba pro Knihovnický institut. Z tohoto hlediska se dá spíše hovořit o tom, že „prodávám“ práci druhých, a není proto spravedlivé hovořit pouze o mých zásluhách.

2. Přece jen ale tvoje „domovská pozice“ je vedení Knihovnického institutu NK. Představ nám, čím vším se zabývá a jaké nejdůležitější úkoly jej čekají v tomto roce.

Knihovnický institut má celkem tři oddělení. Především je zde Studovna a knihovna knihovnické literatury s největším specializovaným fondem knihovnické literatury na území ČR, která slouží především knihovníkům a studentům. Druhým útvarem je oddělení vzdělávání, které v průběhu roku organizuje desítky vzdělávacích akcí, rekvalifikační kurz a řadu specializovaných seminářů. Posledním útvarem, který řídím přímo já osobně, je Referát pro analýzu a koncepci VKIS. Referát zajišťuje koordinaci dotačních programů, např. podporu regionálních funkcí a VISK. Jednáme také s kolektivními správci autorských práv, zpracováváme na požádání analýzy a audity činnosti knihoven. V poslední době se také věnujeme hodně projektu „Benchmarking knihoven“, který umožňuje měření a srovnávání výkonu a činnosti knihoven. Čas od času dělá různé průzkumy, například letos bude opakován průzkum četby a čtenářství dospělé populace v ČR. Právě v těchto dnech dokončujeme zprávu z průzkumu o vlivu ekonomické krize na veřejné knihovny.

3. Pojďme nyní na půdu SKIP. V letošním roce se děje řada zajímavých aktivit a mezi vrcholy bude patřit červnová valná hromada. V mnoha debatách uvnitř SKIP narážíme na otázky, které minimálně burcují k zamyšlení. Mám na mysli tvář SKIPu, která je, zdá se, pro mnohé nezřetelná, někdy možná nemoderní, diskutujeme, zda jde o generační otázku, trend doby … Jak to vidíš ty z pozice dlouholetého člena a předsedy?

Na to nemám jednoznačnou odpověď, všechny faktory, o kterých se zmiňuješ, hrají svou roli. Jsem velmi rád, že se o SKIP a jeho budoucnosti diskutuje, a že si vesměs všichni uvědomujeme nutnost změn. Valná hromada je určitě dobrá příležitost něco změnit – věřím, že do vedení SKIP přijdou noví lidé se zajímavými nápady. Je zcela nesporné, že SKIP „stárne“. Zvyšuje se věkový průměr jeho členů, což do jisté míry kopíruje i situaci v samotných knihovnách. Stále více ale pociťujeme nedostatečný příliv mladých lidí, kteří by přinášeli nové myšlenky, byli kritičtí k tomu, co děláme, ale především, aby postupně na svá bedra převzali činnosti, o kterých si myslí, že by se měli dělat lépe.

4. Na výjezdním zasedání výkonného výboru SKIP v Hradci Králové jsme provedli takový miniprůzkum. Zdá se mi, že z něho přes jistou skepsi členů nakonec SKIP vyšel velmi dobře. Bude tento průzkum dál rozšířen, a pokud ano, jak budou výstupy využity?

Udělali jsme si malou anketu, ve které jsme položili tří otázky (Proč jsem vstoupila/vstoupil do SKIP? V čem mi SKIP pomáhá a k čemu mi je užitečný? Co mi na SKIP vadí, co by se mělo zlepšit, co by měl SKIP nabízet?) Anketu bychom rádi nabídli všem členům SKIP. Připravíme ji na webu a vyzveme všechny členy k jejímu vyplnění. Výsledky ankety by měly být jedním z hlavních impulsů pro budoucí strategii SKIP, kterou by mělo zpracovat jeho nové vedení po valné hromadě.

5. Dalším žhavým tématem „skipáků“ je, jak rozšířit členskou základnu, jak lépe prezentovat jeho aktivity a přínosy. Někdy dokonce sami členové neumí příliš detailně vypočítat, čím vším se SKIP zabývá, co vše inicioval a prosadil.

Již před časem jsme se dohodli, že budeme podstatně aktivněji získávat nové členy do SKIP. K tomuto účelu jsme také vydali nové informační letáky o SKIP a „náborovou“ pohlednici s vtipem Vladimíra Renčína. Kolega Roman Giebisch připravil soubor námětů či jakýsi plán, jak toho dosáhnout. Požádali jsme členy regionálních výborů, aby se snažili oslovit své spolupracovníky, špičkové specialisty ze svého okolí i vedoucí knihoven a získali je pro aktivní spolupráci se SKIP. Byl bych nerad, abychom to pojímali jako jednorázovou kampaň, ale přál bych si, aby se získávání nových členů stalo trvalou součástí toho, co děláme. Knihovny se díky internetu a digitalizaci dostávají do silného konkurenčního prostředí. Stále jasněji se prokazuje, že musíme být připraveni prosazovat a obhajovat zájmy knihoven i celé veřejnosti, být schopni věcně zdůvodnit a vysvětlit úlohu knihoven v moderním světě. K tomu potřebujeme mít dostatečně reprezentativní, silný a efektivně pracující spolek.

6. Myslím, že rok 2010 bude v mnoha ohledech pro naše knihovnictví takovým vývojovým krokem. Valná hromada SKIP znamená nejen volbu nových orgánů, ale nastoluje žhavá odborná témata. Zcela nedávno se Ústředí knihovnická rada možná poprvé ve své historii sešla na výjezdním zasedání v Telči, kde zahájila práce na koncepci rozvoje knihovnictví do roku 2020. Do týmu byli přizváni další odborníci a během opravdu intenzivní práce se pod vedením zkušených moderátorů dlouho do nočních hodin rodily zárodky nové koncepce. Myslím, že jsme si mnozí na začátku nedovedli zcela představit, jak tento tým reprezentující různé typy knihoven i okruhy odborností pod vedením nezávislé firmy bude pracovat. Zdánlivě chyběla jakákoliv kostra práce a přece, zůstaly za námi kupy prezentací, načrtnutých myšlenek, výměna názorů a podle mého dojmu především v klíčových momentech panující shoda. Jaké jsou tvoje prožitky, dojmy, jak celou nastoupenou cestu hodnotíš?

V ÚKR jsou zastoupeni ředitelé největších ústředních knihoven a předsedové či předsedkyně knihovnických sdružení. Bez nadsázky lze říci, že se jedná o instituce, které ovlivňují nebo mohou v podstatné míře ovlivnit budoucí rozvoj knihoven. Připravujeme novou koncepci rozvoje knihoven pro období 2011 až 2014 s výhledem k roku 2020. Koncepce by měla formulovat novou vizi budoucího rozvoje knihoven, určit dílčí cíle, stanovit úkoly a projekty, které by měly vést k naplnění vize. Měli bychom také nastavit podmínky pro vzájemnou spolupráci, určit priority dotačních programů. Z tohoto důvodu je nezbytné, abychom byli schopni identifikovat současný stav, zjistit své silné a slabé stránky, uvědomit si také, jaké příležitosti nám budoucnost nabízí, a jak nás případně může ohrožovat. To bylo cílem jednání v Telči. Velký podíl na úspěšnosti měla poradenská firma M. C. TRITON, která se profesionálně zabývá přípravou různých koncepcí a strategických materiálů. Má velké zkušenosti s oblastí veřejné zprávy a zdravotnictví. Díky dobrému moderování se nejen intenzivně pracovalo, ale také diskutovalo a hledala se shoda napříč rozdílnými názory představitelů knihoven všech typů i velikosti.

7. Jaký bude další postup práce na koncepci a kdy bude představena knihovnické veřejnosti?

V Telči byla formulována hlavní vize budoucího vývoje knihoven v ČR a vymezeno 16 klíčových oblastí pro budoucí rozvoj. Vzniklo zde celkem pět pracovních skupin, které by do konce dubna měly stanovit za svou oblast dílčí cíle a úkoly, které je nezbytné splnit pro jejich naplnění. V červnu se ÚKR ještě jednou sejde na dvoudenním zasedání, kde budou diskutovány dosažené výsledky a rozhodnuto o celkovém pojetí koncepce. Zpracováním vlastního textu návrhu koncepce pověřilo ministerstvo kultury Knihovnický  institut NK. Ten připraví základní text dokumentu. První verze koncepce bude představena v září na konferenci Knihovny současnosti 2010. Následně by měla proběhnout veřejná diskuse a v říjnu by měl být návrh koncepce předán ministerstvu kultury. Předpokládáme, že koncepce by měla být schválena a přijata do konce roku 2010.

8. Zpravidla bývá nějaká „úžasná“ otázka závěrem. Víš co, já bych nepokládala otázku závěrem. Protože tento rozhovor je především o věcech budoucích. Takže spíše - kdy příště?

Tak třeba za rok.

NIVNICKÁ, Libuše. Rozhovor s Vítem Richterem. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(1) [cit. 2024-10-12]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rozhovor-s-vitem-richterem

Verze pro tisk