Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Asociace knihoven vysokých škol ČR letos pořádala již 14. ročník Semináře IVIG, který tentokrát nesl název Blended Learning: dobrá praxe pro informační vzdělávání. Pokrok digitálního věku s sebou nese potřebu začlenit moderní technologie i do informačního vzdělávání. Jednotliví přednášející přinesli své zkušenosti s novými metodami výuky.
Po úvodním slovu předsedkyně komise IVIG (Informační vzdělávání a informační gramotnost) Lenky Bělohoubkové přednesla teoretický úvod k metodě blended learning Pavlína Mazáčová z Masarykovy univerzity v Brně. V příspěvku Učící knihovník v roli designéra vzdělávání vysokoškolských studentů nastínila stručný historický vývoj pedagogiky a uvedla významné pedagogy, kteří formovali způsob výuky. Vyzdvihla roli knihovníka jako učitele a jeho možnosti práce s uživateli. Ústřední postavou je student jakožto individualita, se kterou je nutno pracovat a brát na zřetel jeho možnosti. Vysvětlila termín blended learning, výchozí principy a pedagogické pojetí. Představila varianty a edukační a modelové přístupy. Poté shrnula výhody a nevýhody blended learning a podmínky jeho začlenění do výuky v akademickém prostředí.
Letošní zahraniční host Harrie van der Meer z Amsterdam University of Applied Sciences přednesl velmi zajímavý příspěvek s názvem The Flipped Information Literacy Classroom: lessons learned, v kterém účastníkům vysvětlil pojem a principy tzv. „převrácené třídy“. Tato metoda výuky vyžaduje aktivní zapojení studentů v tom ohledu, že se s probíranou látkou seznamují předem sami individuálně a ve výuce pak probíhá diskuze nad tématem a další aktivní činnosti. Jde o metodu efektivnější a také zajímavější oproti klasické frontální výuce díky většímu zapojení studentů. Dále popsal tři kroky designu modelu „převrácené třídy“, které aplikoval na výuku informačního vzdělávání a příklad implementace tohoto modelu přímo do výuky. Seznámil účastníky s právě probíhajícím průzkumem, který posuzuje účinnost a efektivnost frontální výuky a blended learning. V závěru shrnul výhody a nevýhody zavedení této metody a několik tipů, jak správně začít.
Následoval blok „dobré praxe“, kde se jednotlivé přednášející podělily o své zkušenosti s blended learningem v knihovnách. Jako první vystoupila Ludmila Tichá z ČVUT, která pohovořila o zavedení LMS Moodle jako podpory přímé výuky v doktorandských kurzech a také v předmětu pro bakaláře, které pořádá Ústřední knihovna ČVUT. Vyzdvihla možnosti online prostředí pro ukládání studijních materiálů, zadávání a odevzdání úkolů nebo testování znalostí studentů.
Hana Janečková z Vysokého učení technického v Brně popsala zkušenosti s informačním vzděláváním doktorandů. Nejprve byla zapojena frontální výuka, ale chyběla praxe – studenti si nemohli nic sami vyzkoušet. Vyučující měli sice zpětnou vazbu, ale chybělo ověření znalostí studentů. Do osnov studia se jim podařilo zařadit e-learning, který sloužil jako komplexní prostředí pro zpřístupnění všech studijních materiálů. Tato výuka je časově nezávislá, záleží tedy pouze na studentech, jaké si zvolí studijní tempo. V současné době přešli na blended learning, kdy je veškeré zázemí stále v elektronické podobě, ale výuka probíhá i frontálně. Tato metoda se nejlépe uplatňuje v případě, že je probírané téma úplně nové. Do budoucna počítají s metodou převrácené třídy.
Blok ukončila Kateřina Hajduková z 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy představením kurzu Informace o medicíně, který spojuje prvky online výuky s frontální výukou. Vyzdvihla klady této kombinace, která umožňuje studentům více se aktivně zapojit do studia předmětu a lépe odpovídá také jejich time managementu.
Odpolední blok zahájila Kamila Etchegoyen Rosolová příspěvkem Odborné psaní v angličtině formou blended-learningového kurzu, kde představila aktivity Centra akademického psaní Ústavu pro jazyk český AV ČR, a zejména pak blended learningový kurz pro doktorandy a vědce. Preferují anglosaský styl výuky – pojímají psaní jako proces ne jako produkt. Kurz je velmi intenzivní. Trvá 15 týdnů a jeho účastníci tráví 4 – 6 hodin intenzivní práce týdně. Studenti oceňují především praktičnost kurzu, protože se zabývají reálnou problematikou.
Pavla Kovářová z Masarykovy univerzity v Brně popsala v příspěvku Od frontální výuky k převrácené třídě zkušenosti z výuky předmětu Informační bezpečnost na KISK FF MU. Předmět se na KISKu vyučuje již šest let, kdy začali s frontální výukou, která byla později doplněna o e-learningovou část. V posledním roce měla výuka formu převrácené třídy. Právě těmto zkušenostem věnovala velkou část svého příspěvku, kde zhodnotila požadavky na lektora i postoj studentů k jednotlivým metodám výuky a popsala několik tipů a možností aktivit, které se jí při výuce osvědčily.
V závěru semináře proběhl praktický workshop Blended learning – organizace kurzu, komunikace se studenty a jejich hodnocení, který vedla Dagmar Chytková z Masarykovy univerzity. Po rozdělení do skupin si sami účastníci vybrali téma výuky a prošli si procesem tvorby a organizace kurzu. Prodiskutovali nejrůznější situace, které mohou nastat.
Prezentace ze semináře najdete na stránkách Komise IVIG.
BÁRTOVÁ, Tereza. Seminář IVIG 2016. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(4) [cit. 2024-10-07]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/seminar-ivig-2016
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
