Seminář knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje

Vydáno: 2022-06-10 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Monika Kratochvílová

Ve čtvrtek 19. května 2022 se v prostorách Zámku Slavkov-Austerlitz ve Slavkově u Brna uskutečnilo z důvodu covid dlouho odkládané setkání knihovníků muzeí, galerií a archivů zastřešené tématem Aktuality a možnosti spolupráce knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje. Seminář připravilo Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny v Brně ve spolupráci s vedením Zámku Slavkov-Austerlitz, v jehož prostorách sídlí nejen expozice věnovaná bitvě u Slavkova, ale také muzejní a městská knihovna.

Záštitu nad konáním akce převzal zastupitel Jihomoravského kraje Ing. Jiří Němec. Akci významně podpořila společnost Elsyst Engineering s bohatými zkušenostmi v oblasti digitalizace dokumentů. A jaké cíle si setkání vytyčilo?

• Podpořit spolupráci knihoven muzeí, galerií, archivů a dalších paměťových institucí v Jihomoravském kraji. Změny, kterými procházejí veřejné knihovny (digitalizace sbírek a důraz na jejich zpřístupnění on-line, snaha o modernizaci služeb, důraz na public relations) jsou v mnoha ohledech podobné těm, které řeší také knihovny odborné. Stále více se ukazuje, že spolupráce a koordinace činnosti veřejných, odborných a speciálních knihoven, tedy i knihoven paměťových institucí, je v digitálním a informačním prostředí nezbytná.
• Propojovat knihovny paměťových institucí Jihomoravského kraje a využívat zkušeností ze spolupráce a nové podněty i z jiných krajů (např. ze Zlínského kraje).
• Využívat potenciál krajské knihovny ke sdílení inovací v knihovnách paměťových institucí a navazování spolupráce.

Jedním z cílů Moravské zemské knihovny je také spolupráce a podpora propojení knihoven v síti. Změny, kterými procházejí veřejné knihovny (digitalizace sbírek a důraz na jejich zpřístupnění on-line, snaha o modernizaci služeb, důraz na public relations) jsou v mnoha ohledech podobné těm, které řeší také knihovny odborné. Stále více se ukazuje, že spolupráce a koordinace veřejných, odborných a speciálních knihoven, tedy i knihoven paměťových institucí, je v digitálním a informačním prostředí nezbytná. Podporu digitalizace jako jeden z klíčových úkolů zdůrazňuje na celostátní úrovni Státní kulturní politika 2021-2025+[1] a z ní vycházející Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030, na krajské úrovni nově Koncepce rozvoje kulturních institucí zřizovaných Jihomoravským krajem 2020-2025.

Účastníky semináře přivítala ředitelka Zámku Slavkov-Austerlitz, p.o., Mgr. Eva Oubělická, DiS., a ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, prof. Tomáš Kubíček. Přítomni byli zástupci městských i regionálních muzeí, Národního památkového ústavu v Brně, Moravského zemského archivu, Archivu města Brna i Muzea romské kultury. Fyzické setkání, které v posledních dvou letech bylo spíše vzácností, bylo umocněno reprezentativními prostorami Rubensova sálu využívaného ke slavnostním příležitostem. Program semináře byl rozdělen do tří částí:

1. Blok Moravské zemské knihovny
2. Představení společnosti Elsyst Engineering
3. Blok knihoven paměťových institucí

S příspěvkem Kramářské tisky a jejich zpřístupňování v knihovnách vystoupil vedoucí Odboru rukopisů a starých tisků Mgr. Jiří Dufka. Informoval o projektu NAKI Kramářské tisky v brněnských historických fondech a představil dosavadní výsledky a cíle projektu v následujících letech. 7 důvodů proč využívat portál Knihovny.cz byl název příspěvku vedoucího vývoje Centrálního portálu knihoven PhDr. Martina Krčála, DiS. Projekt #EODOPEN[2] – objevujme skryté bohatství prezentoval Mgr. Jan Zikuška ze Sekce vývoje, výzkumu, inovací a digitalizace. Cílem projektu je zpřístupnit díla z 20. a 21. století v digitální podobě za dodržení podmínek, aby od data vydání uplynulo více než 50 let a od data úmrtí všech autorů (včetně ilustrátorů, autorů úvodu, doslovu, komentáře apod.) více než 70 let.

Pozvání na seminář přijala za Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven MZK Mgr. Lenka Dostálová. Představila vybrané moderní interiéry knihoven paměťových institucí napříč Českou republikou se zdůrazněním poradenské a metodické pomoci, kterou Metodické centrum nabízí také knihovnám muzeí, galerií a archivů. S prezentací Elsyst Engineering vystoupil ředitel společnosti Ing. Ivan Sabo. Elsyst Engineering patří mezi zavedené a úspěšné firmy, na kterou se knihovny již roky s důvěrou obracejí, a to nejen při přípravě a realizaci projektů financovaných ze státní dotace VISK 7[3]. Mezi knihovny, které mohou potvrdit oboustranně úspěšnou spolupráci, patří například Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě[4], Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně a mnohé další. Firma Elsyst Engineering je jediná, která je zatím schopna dodat metadata dle požadavků Národní digitální knihovny.

V bloku knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje představil Knihovnu knížete Václava Antonína Kounice Mgr. Martin Rája, Ph.D. z Historického a dokumentačního oddělení Zámku Slavkov-Austerlitz. Projekt Memoria prezentovala historička města Kuřimi Mgr. Sylvia Laurincová ze Společenského a kulturního centra Kuřim. Díky úzké spolupráci s pamětníky byl vytvořen fond archivních fotografií a vzpomínek, kterému Mgr. Sylvia Laurincová, ve spolupráci s ostatními zaměstnanci, dala podobu virtuálního archivu. Velkému zájmu se těší přednáškový cyklus dílčích setkávání „Vzpomínání na starou Kuřim“. Projekt má ambice sloužit jako virtuální paměť místa rozšiřováním o další historické fotografie od obyvatel a pamětníků Kuřimi a nově i o historická regionální periodika.

S posledním příspěvkem Digitalizace uměleckohistorické literatury v Knihovně Moravské galerie v Brně vystoupila Mgr. Jana Lešková  z Moravské galerie v Brně. Knihovna je od roku 2005 zapojena do digitalizačních projektů Ministerstva kultury ČR, v posledních letech využívá projekt VISK 7 Kramerius a projekt NAKI II na léta 2016-2022 (digitalizace katalogů výstav a historických časopisů z fondu knihovny Uměleckoprůmyslového muzea a z fondu knihovny Obrazárny Moravského zemského muzea). Po skončení semináře se mohli účastnící vyjádřit k jeho průběhu v krátkém dotazníku, současně mohli vytipovat oblasti i podobu příštího setkání. Mezi žádaná témata patřily informace o projektech, možnosti vzdělávání knihovníků a vícezdrojové financování. Většina účastníků by preferovala každoroční setkání, menší část jednou za dva roky.

Z komentářů účastníků semináře:
„Velice si cením iniciativy MZK propojovat knihovnice a knihovníky paměťových institucí regionu. Konání semináře by bylo dle mého názoru ideální klidně i dvakrát do roka, ovšem byl bych pro změnu formátu z klasických přednáškových prezentací směrem k více workshopovému charakteru. Bylo by, myslím, prospěšné sejít se nad konkrétním tématem či materiálem s možností sdílet zkušenosti, neboť archivy, knihovny a muzea mohou mít na tutéž problematiku odlišné náhledy a jejich srovnání by mohlo být užitečné.“

Seminář potvrdil zájem účastníků o setkávání a informování se o projektech a aktivitách. Jak potvrdila zástupkyně Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Ing. Jana Tomancová, patří tato setkání mezi oblíbenou platformu rozvoje spolupráce mezi knihovnami paměťových institucí také ve Zlínském kraji, kde se v loňském roce konal již úctyhodný 20. ročník. Zájem o tato setkávání vyjádřil také vedoucí Muzejní a benediktinské knihovny Muzea Brněnska v Rajhradě Mgr. Jiří David, Ph.D., který je členem Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií.

Témata příštího setkání začala krystalizovat, účastníci potvrdili zájem o další setkání. Poděkování za konání akce patří vedení Zámku Slavkov-Austerlitz, především za poskytnutí krásných prostor Rubensova sálu, v každém případě firmě Elsyst Engineering, a také všem účastníkům. Zůstávejme v kontaktu, zajímejme se o aktivity kolegů z jiných institucí, které posouvají odborné knihovnictví blíže k uživatelům. Platforma seminářů knihoven paměťových institucí otevírá cestu k efektivní a plodné spolupráci. Prezentace ze semináře jsou dostupné zde. 

[1] https://www.mkcr.cz/statni-kulturni-politika-69.html, s. 37: Klíčovým prvkem v přístupnosti a využívání kulturního dědictví je rozvoj digitalizace.

[2] eBooks-On-Demand-Network Opening Publications for European Netizens

[3] Veřejné informační služby knihoven, podprogram 7, Národní program digitalizace a dlouhodobé archivace dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru KRAMERIUS.

[4] https://duha.mzk.cz/clanky/spoluprace-msvk-nejen-muzejnich-knihoven-pri-digitalizaci-knih-periodik

KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Seminář knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2022, 36(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/seminar-knihoven-pametovych-instituci-jihomoravskeho-kraje-0

Verze pro tisk