Seminář MZK o rozvoji komunitních knihoven

Vydáno: 2023-09-11 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Barbora Buchtová

Na přelomu května a června 2023 proběhl v Moravské zemské knihovně třítýdenní kurz „Jak rozvíjet knihovní komunitu prostřednictvím sociálních sítí a dalších nástrojů”. Seminář vycházel z aktuálního znění Koncepce rozvoje knihoven, ve kterém je nyní nově zakotvena také komunitní role knihoven. Měl za cíl dát tuto komunitní roli, kterou už mnoho knihoven dlouhodobě rozvíjí a naplňuje, do kontextu sociálních médií.

Co je to komunita a komunitní role knihoven?

„Komunita je typ skupiny, jejíž členové mezi sebou mají trvalé, zvláštní vztahy. Prožívají pocit, že je něco spojuje a že toto spojení má smysl. Komunikují spolu, ovlivňují se, spolupracují a drží při sobě. Členové komunity sdílejí společné hodnoty, zájmy či myšlenky.”[1] Z této definice si můžeme vzít, že pro komunitu jsou podstatné především vztahy a vazby mezi jejími jednotlivými členy. Vznik a rozvoj těchto vztahů může být posilován právě činností místních knihoven. Nová koncepce vychází z předpokladu, že knihovníci znají dobře svou lokalitu, čtenáře a další návštěvníky i témata a problémy, které danou oblastí hýbou, a zároveň že i samotné knihovny jsou vystavěny na principech demokracie a úcty k názorům druhých. Z těchto důvodů jsou knihovny ideálním místem pro rozvoj komunitní činnosti, setkávání, debatování, celoživotní neformální vzdělávání i vzájemné poznávání.[2]

Co podle nové koncepce mohou knihovníci dělat?

Knihovníci se k naplňování komunitního cíle mohou postavit různými způsoby. Mohou například:

1. Vytvářet čilý komunitní život, podněcovat občany k častým návštěvám – příkladem může být Knihovna Třinec, kde si své místo může najít velké množství různorodých skupin (mají zde nejen dětské, ale i teen oddělení, seniorpoint, kavárnu, galerii i infocentrum), připravují bohatý kulturní a vzdělávací program, se kterým často vychází i do městských ulic či parků a na některých typech akcí a aktivit mají možnost mísit se různé socioekonomické skupiny.[3]
2. Diskutovat o celospolečenských i místních tématech – příkladem může být Městská knihovna v Praze, která pořádala ve svých prostorách například diskuse na žhavá témata, jakými jsou metropolitní plán[4],klimatická změna[5] či nedostupnost bydlení[6].
3. Přirozeně spojovat obyvatele s místní samosprávou. K tomu mohou pomáhat mimo jiné programy typu Místní akční plány ve vzdělávání a jim podobné, pokud se knihovně podaří být těchto programů součástí. Výhodou je, že se tak knihovna může dostat do strategických plánů regionu či obce, což je věc, o které nová koncepce rovněž hovoří.
4. Posilovat soudržnost mezi lidmi a vzájemnou důvěru. K tomu mohou posloužit akce a aktivity knihovny, které pomáhají k tomu, aby se lidé, kteří žijí blízko sebe, skutečně poznali. V menších lokalitách/sousedstvích mohou fungovat sousedské slavnosti, kterých se již teď knihovny často účastní, nebo je i pořádají, či aktivity podobného typu (místní festivaly či slavnosti, hody, masopusty, pálení čarodějnic, atp.). Ve větších městech lze zase například vyzkoušet tzv. „živou knihovnu”, při které si návštěvníci knihovny mohou místo papírové knížky půjčit skutečného člověka, který jim povypráví svůj příběh a odpoví na konkrétní otázky. Takovými živými knihami mohou být například příslušníci různých menšin, lidé s netradičním povoláním či životním stylem, lidé žijící s handicapem či nemocí, pamětníci historických událostí apod.[7] - podle toho jací lidé v daném městě žijí.
5. Přispívat k budování lokálního patriotizmu, aby komunita kolem knihovny prohlubovala svůj vztah k místu, kde žije. Příkladem může být Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm, která každoročně v letních měsících pořádá tzv. Procházky pamětí města. Hlavními průvodci po známých i neznámých místech Rožnova jsou místní senioři a účastníci mohou díky těmto netradičním prohlídkám na čerstvém vzduchu poznávat místní přírodní, kulturní a historické dědictví. Některé trasy se konají dokonce formou hry.[8] Podobně k tomu přistoupila i obecní knihovna ve Statenicích, která při příležitosti svého stého výročí uvedla pátrací rodinnou hru o historii Statenic Po stopách Václava Březiny. Hra skrze poznání lokální historie a výrazných osobností pomáhá dospělým i dětem vzbudit zájem o místo, ve kterém žijí. Ocenili ji zejména rodiny s dětmi, zvláště během protiepidemických opatření.[9]

Co knihovníci potřebují umět, aby mohli komunitní cíl koncepce naplňovat?

Knihovníci potřebují především 2 věci k dosažení komunitních cílů:

1. umět pružně reagovat na potřeby lidí
2. intenzivně spolupracovat s dalšími místními organizacemi a institucemi.

A s oběma těmito úkoly jim mohou velmi dobře pomáhat právě sociální sítě.

Jak sociální sítě mohou knihovníkům pomáhat při dosahování komunitních dílů?

Sociální sítě je možné například využívat k získávání informací o návštěvnících knihovny a také o obyvatelích, tématech, aktivitách i organizacích v obci. Na Facebooku i Instagramu můžeme například zjistit a sledovat, kdo je ve městě aktivní či populární, jaké všechny organizace zde působí, co se ve městě děje, jaké události se konají a kdo je pořádá, jaké skupiny zde fungují, jaký je jejich účel a co se ve skupinách sdílí, co lidé nejčastěji v souvislosti s lokalitou řeší, kde se lidé nejčastěji fotí atd.

Informace získané ze sítí nám mohou pomoci udělat si základní přehled o lokalitě ale také vytvořit místní mapu aktérů pro potenciální spolupráci neboli komunitní mapu. Komunitní mapa může mít např. formát mentální mapy s rozpisem všech různých spolků, míst, firem, organizací i jednotlivců, kteří se v dané lokalitě nacházejí a mají nějaký potenciál pro další spolupráci. Dalším možným formátem záznamu je např. mapa sousedství, seznam aktérů dle kategorií nebo vyznačení bodů v google mapě. K vytvoření komunitní mapy je však zapotřebí čerpat informace nejen ze sociálních sítí, ale i z dalších zdrojů na internetu (web obce, mapy, rejstříky spolků, katalogy, databáze strategií, lokální a turistické weby atd.) a ideálně vyrazit do ulic a udělat tzv. mapování v terénu (tzn. hledat zajímavá místa, lidi, firmy, skupiny přímo během procházek ve vašem okolí).

Sociální sítě je také možné využít k samotnému zapojování uživatelů z komunity – lidé mohou jejich prostřednictvím nejen komunikovat, ale i navrhovat, participovat a spoluvytvářet. Když knihovník či knihovnice komunikují s komunitou, můžou jí klást otázky, které je zajímají a na něž potřebují znát odpovědi. Mohou také tvořit různé ankety či dotazníky a využívat dalších kreativních participativních metod třeba i v offlinu a v online světě na ně jenom upozorňovat. Pro komunikaci s komunitou může být obzvláště vhodné využívat facebookových skupin, které je možné nastavit jako uzavřené, aby do nich neměli přístup lidé, kteří do dané komunity nepatří. Samozřejmostí je, že Facebook je vhodné využít jako komunikační platformu jen pokud to vyhovuje všem nebo alespoň naprosté většině členů komunity. Jinak je možné využít jakoukoli jinou komunikační platformu. Komunikaci nastavujeme vždy tak, aby se do ní členové mohli zapojit, a využíváme naplno interaktivních možností, které online platforma nabízí. Příkladem mohou být různá hlasování, diskuzní vlákna, možnosti vkládání (nap. obrázků či jiných souborů do skupin) atd.

Výstupy z kurzu

V závěrečné hodině mohli absolventi kurzu prezentovat návrh svého komunitního projektu a komunitní mapu – seznam potenciálně zapojených lokálních partnerů a účastnit se facilitované diskuze na téma „Jak zapojovat lidi a partnery v lokalitě“. Během kurzu měli účastníci možnost komunikovat prostřednictvím společné facebookové skupiny, do které také nahrávali své návrhy projektů.

[1] Komunitní knihovnou krok po kroku [online]. Brno, 2020 [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://kisk.thinkific.com/courses/komunitni-knihovna

[2] Tři pilíře Koncepce: Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://koncepce.knihovna.cz/tri-pilire-koncepce/

[3] Nejsme jen knihovna!. Knihovna Třinec [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://knihovnatrinec.cz/poprve-v-knihovne/nejsme-jen-knihovna/

[4] Metropolitní plán: Jak můžeme ovlivnit budoucnost Prahy. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e20747-metropolitni-plan-jak-muzeme-ovlivnit-...

[5] Klimatická změna a města: strategie a praxe. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e18350-klimaticka-zmena-a-mesta-strategie-a-p...

[6] Byt či nebyt - je dostupné bydlení problém, který se dá řešit? Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/novinky/1795-byt-ci-nebyt/?KNIHOVNA=0&

[7] Živá knihovna. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDiv%C3%A1_knihovna

[8] Procházky pamětí města. Co dokáže knihovna [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://codokaze.knihovna.cz/prochazky-pameti/

[9] Pátrací rodinná hra o historii Statenic. Co dokáže knihovna [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://codokaze.knihovna.cz/patraci-hra-statenice/

BUCHTOVÁ, Barbora. Seminář MZK o rozvoji komunitních knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2023, 37(3) [cit. 2024-10-10]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/seminar-mzk-o-rozvoji-komunitnich-knihoven

Verze pro tisk