Setkání EoD ve Stockholmu

Special Focus: Library Systems and Platforms

Ve dnech 19.–20. června 2018 se v Národní knihovně ve Stockholmu uskutečnilo další otevřené setkání účastníku projektu Ebooks on Demand (EoD). Přestože finanční podpora projektu z prostředků Evropské unie skončila již v dubnu 2014, služba funguje dále a postupně se zapojují i další knihovny. Více informací o službě EoD naleznete na stránce mzk.cz/eod nebo na portálu EoD. Ve zkratce lze říci, že se jedná o službu, která umožňuje koncovému uživateli velice jednoduchý proces digitalizace knih z fondů všech zapojených knihoven do formátu PDF, včetně možnosti doručení vytištěné a svázané verze kopie požadovaného dokumentu. Síť tvoří 38 knihoven ze 13 zemí a digitalizovat lze takto díla vydaná do roku 1900. Uživatel si může v jednotném rozhraní vybírat mezi 7,7 miliony záznamů. Jakmile uživatel za digitalizaci zaplatí (využít může samozřejmě online platbu), výsledek je pro všechny další zájemce již dostupný zdarma.

Každé setkání EoD je kromě digitalizace věnováno vždy vybranému hlavnímu tématu a tím letošním byly Knihovní systémy a platformy (Special Focus: Library Systems and Platforms). Koordinátorka projektu Silvia Gstrein (Tyrolská univerzitní a regionální knihovna, Innsbruck) již tradičně zahájila setkání zprávou o aktivitách projektu v roce 2017. Bohužel se potvrdila klesající tendence využívanosti této služby. To ale může alespoň částečně souviset s tím, že zdigitalizováno je toho čím dál tím více, a tím i ubývají další požadavky. Průměrná cena jedné objednávky stoupla oproti loňskému roku o cca 2 EUR na 32,9 EUR. Celkové statistiky ale jasně vypovídají o tom, že služba má u koncových zákazníků úspěch: od svého začátku 2008 bylo vyřízeno na 27 tisíc objednávek od téměř 11 tisíc zákazníků, zdigitalizováno bylo přes 3, 5 milionu stran a vytištěno 1460 titulů. V lednu 2018 se zapojila Univerzitní knihovna UiT Norské arktické univerzity. Tento nováček se také hned v následujícím příspěvku představil. Zaměřil se při tom na fondy, které nabízí, a na své digitalizační procesy a projekty. V Norsku začali s digitalizací na národní úrovni již v roce 2006, do digitální podoby bylo převedeno již přes 250 tisíc titulů a přístup do autorsky chráněných děl je možný ze všech norských IP adres.

V sekci “Best Practices” byly představeny různé přístupy k digitalizaci ve švédských knihovnách. Velice zajímavý byl příspěvek Kristiana Rydquista (Binghamton University, New York), ve kterém prezentoval, jak lze nad zdigitalizovanými objekty provádět tzv. data mining. V tomto případě šlo o sledování různých vzorců chování investorů a podniků a to na základě zpracování obrovského množství dat (zejména výročních zpráv společností, databází akcionářů a denních cen akcií). V úložištích a v archivech je skryto mnoho zajímavých informací, které doslova čekají, až je někdo vydoluje. V dalších příspěvcích byly představeny digitalizační procesy švédské Národní knihovny a jejich dokumentace, filmový portál, digitální knihovna novin Národní knihovny či plnotextový literární portál. Různým způsobům prezentace digitálních sbírek se věnovali kolegové z knihovny Univerzity Ume – představena byla např. platforma Nainuwa od společnosti Treventus.

Následující blok byl věnován knihovním systémům a platformám. Je obecně známo, že knihovny dnes stojí před rozhodnutím, zda přejít k novým, finančně nákladným cloudovým službám nebo jít cestou open source. Se svým vlastním přístupem k tomuto tématu účastníky nejdříve seznámil Helge Knüttel (Univerzitní knihovna v Řezně). Jeho knihovna stojí před výše uvedeným rozhodnutím, které navíc komplikuje skutečnost, že fungují v rámci sítě 150 bavorských knihoven se společným katalogem. V knihovně byly vytvořeny pracovní skupiny, jejichž členové podrobně zkoumali čtyři vybraná řešení (OCLC WMS, Ex Libris Alma, otevřené systémy KOHA a FOLIO).

Helge Knüttel se po důkladném zvážení nejrůznějších eventualit přiklání k třetí variantě. Koha ale podle něj není dostatečně “next-gen”, není ani dostatečně komplexní a chybí ji některé potřebné funkce. FOLIO[1] vypadá slibněji (modularita, flexibilita, mikroslužby), ale není ještě připraven. Nicméně za ním stojí velká, rychle se rozrůstající komunita, která je zodpovědná za to, že se tento projekt neustále posouvá dopředu. FOLIO by mohlo výhledově výrazně změnit situaci na monopolizovaném trhu automatizovaných knihovních systémů, a proto v závěru doporučuje počkat ještě alespoň 2 roky a ideálně se aktivně zapojit do jeho vývoje – např. skrze tzv. Special Interest Groups (SIGs). Nadějné vyhlídky systému FOLIO v následujícím příspěvku podpořil Miklós Lendvay (Széchényiho národní knihovna, Budapešť). Jeho knihovna se již aktivně na vývoji podílí, proto mohl poskytnout bližší pohled na práci jednotlivých zájmových skupin a vůbec na to, jak by modulární systém měl fungovat (spolupráce zapojených knihoven, správa metadat, možnosti překladu prostředí systému apod.). V závěru svého příspěvku představil Miklós Lendvay ředitele knihovny Technologické univerzity Chalmers ve Švédsku, která bude první knihovnou na světě, která na systém FOLIO přejde.[2] Přejme jim, ať to vyjde - za tu odvahu si to bezpochyby zaslouží.

Na dvoudenní konferenci zazněla řada zajímavých příspěvků převážně praktického charakteru. Podnětné byly také diskuze vyplňující přestávky, které byly jedinečnou příležitostí diskutovat o společných problémech na celoevropské úrovni. Na letošním setkání mělo být oznámeno, zda byl schválen navazující projekt, ve kterém se chtějí někteří účastníci projektu EoD zaměřit na novodobější knižní produkci, na niž se ale již nevztahují autorská práva. Zhodnotit by při tom mohli i již získané know-how. Projekt bohužel přísná kritéria nesplnil a je potřeba jej celkově přepracovat a podat znovu na podzim. Další EoD setkání se uskuteční v roce 2019 v Národní a univerzitní knihovně v Ljubljaně a do té doby by již mělo být rozhodnuto.

ŠKOP, Michal. Setkání EoD ve Stockholmu. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(3) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/setkani-eod-ve-stockholmu