Sluchově postižení čtenáři v knihovně

Vydáno: 2015-11-10 (All day)
V rubrice: Veřejné knihovny
Autor: Helena Hubatková Selucká

Knihovna Jiřího Mahena v Brně pracuje dlouhodobě s lidmi se specifickými potřebami. Nedá se říci, že by práce s některou skupinou byla náročnější než jiná, každá je něčím výjimečná, něčím náročná a vždy je potřeba věnovat velký důraz nejen na specifika dané skupiny, ale i na osobnostní rysy a potřeby jejich členů. Přesto, se dá říci, že s lidmi se sluchovým postižením pracujeme v knihovně spíše méně. Není to tím, že bychom nechtěli, ale že mezi touto cílovou skupinou a také mezi jejich pedagogy, je navštěvování knihovny spíše okrajovou záležitostí. Do značné míry to souvisí zejména s tím, že mezi lidmi se sluchovým postižením je méně čtenářů a tudíž i návštěvníků knihoven. Umí číst, ale přesto často nečtou. Problémem je „bohatost“ českého jazyka a jeho gramatika.

A proto není divu, že když se v knihovně objevila pedagožka ze Střední školy pro sluchově postižené Brno, příspěvkové organizace, byla to pro nás v knihovně výzva. Nešlo jen o klasické seznámení s fungováním knihovny, ale také o nabídku dlouhodobé spolupráce na podporu čtenářství studentů střední školy. Myslím, že snem každého praktikujícího knihovníka je moci spolupracovat s konkrétní skupinou žáků pravidelně po celý rok a moci sdílet přípravu i zpětnou vazbu s pedagogem, který vám pomůže rozvíjet připravované programy. Na jednu stranu tedy výzva, na druhou i „danajský dar“, neboť vybíraná témata měla vždy korespondovat s probíranou studijní látkou a tudíž bylo leckdy oříškem vymyslet program tak, aby splňoval všechna potřebná kritéria, a to: obsahová přiměřenost studentům střední školy, jazyková přiměřenost specifická pro lidi se sluchovým postižením, zpřístupnění a zajímavost tématu pro středoškoláky, doporučení „čtivé“ literatury k probíranému tématu, návaznost na konkrétní výuku a v neposlední řadě živost a aktuálnost v každém tématu a jeho přesah do skutečného života, který všichni žijí a prožívají velmi intenzivně, obzvláště v období střední školy (v návaznosti na rámcové vzdělávací programy pro střední školy, rozvoj kompetencí, práce s průřezovými tématy a vzdělávacími oblastmi).

Naše spolupráce začala setkáním u kávy. Na straně mé, za knihovnu, bylo ozřejmění, jakými metodami v knihovně pracujeme a co všechno v knihovnách lze, na straně druhé, za střední školu, byly potřeby a specifika práce nejen s danou cílovou skupinou, ale i osobnostní rysy jednotlivých žáků prvního a druhého ročníku. Na základě tohoto setkání vznikl pilotní „poznávací“ program, který se věnoval tématu sport. Na komiksu Muhammad Ali jsme se zaměřovali na seznámení s fondem naučné literatury, jeho řazením, ale i s metodami kritického myšlení a v neposlední řadě zjišťovali, jaké jsou čtenářské dovednosti žáků. V osobní rovině bylo cílem programu přiblížit se žákům prostřednictvím společného koníčku – sportu, zamyslet se nad tím, proč byl MA označován jako král, a využít jeho osobní příběh k úvahám o úskalích, které člověka mohou životem provázet. To vše bylo spojené také s hledáním „dobrých rad“ v knihovně, a to nejen v literatuře a na internetu, ale i v osobnosti knihovníka či knihovnice.

Další programy již vycházely z potřeb pedagožky střední školy a z probíraného učiva literatury. Během školního roku jsme pracovali s tématy: realismus v literatuře, husité, Jan Neruda, Franz Kafka, William Shakespeare, národní obrození, romantismus. Vybraná témata v sobě zahrnovala střídavě vzdělávací potřeby žáků prvního nebo druhého ročníku SŠ, se kterými se pracovalo (jednalo se o početně menší třídy, proto to spojení ročníků na výuku v knihovně). Vznikla tak sada unikátních programů, jejíž příprava a realizace byla vždy dobrodružství, ale zároveň i největší odměnou knihovnické práce. Každé téma se snažilo přinést literární i osobní příběhy hrdinů daného období, ale i, tu více – tu méně, opěrné body přípravy na maturitu, např. myšlenkové mapy, orientace v odborném i beletristickém textu, tvorba poznámek.

V tématu Jan Neruda jsme se např. zaměřili na život „věčného návštěvníka restauračních zařízení“ Jana Nerudu, ale i na zajímavá místa v Praze, která byla spojena právě s postavou Jana Nerudy či jeho literárních hrdinů. Chybět nesměla, a to na úvod, diskuze, kam v Praze (Brně) zajít na pivo a co všechno se při takovém posezení dá vysledovat kolem sebe. Navázala práce s mapou historického jádra Prahy a s krátkými texty k různým místům, které jsou s Nerudou spojená. Studenti měli za úkol zorientovat se v textu a najít opěrné body, aby mohli najít konkrétní místa přímo v mapě. Jedna skupina pracovala s literárními místy, druhá se spisovatelovými. Na základě těchto textů pak měli za úkol odpovědět na otázku, co zjištěné informace vypovídají o Nerudovi a jeho hrdinech. Samozřejmostí bylo také zmínění se o milostných eskapádách Jana Nerudy a o tom, co by mi ze svého pohledu poradili, abych měl „větší štěstí“ na dlouhodobý vztah.

V tématu realismus v literatuře jsme se zaměřili na romantické a realistické vidění světa, hlavní představitele realismu ve světě, ale také současné problémy a „nechvalné symboly“ daných zemí. To vše bylo napojeno na práci s regály s povinnou četbou a jejím vyhledáváním, ať už v podobě komiksové či jiné, bohatě ilustrované či převyprávěné, nebo zpracování hlavních děl světového realismu, spojené s diskuzí, zda-li je možné dozvědět se o díle také v jiném zpracování než přímo v díle daného autora. Pro některé studenty (a to nezávisle na jejich specifických potřebách) je totiž často „nepřekonatelné“ pročíst některá klasická díla světové či české literatury. Netroufám si pokládat a odpovídat na otázku, zda-li jsou adaptace literárních děl dobrou nebo špatnou cestou, ale v každém případě jsou cestou, a ta je může (nemusí) přivést ke „skutečné“ literatuře nebo jim jen pomoci zvládnout maturitu, ať již skutečná literatura dostane prostor později nebo nikdy. Myslím, že se nemýlím, a studenti zůstávají stejní, napříč generacemi, a tudíž řadu děl, které během střední školy čteme (nebo jinak zjišťujeme jejich obsah) neodráží naše skutečné čtenářské preference, ale spíše snahu projít onou „zkouškou dospělosti číslo jedna“.

Další téma bylo věnováno husitství, a v něm jsme se zaměřili zejména na nacionální pohled na danou etapu. Začali jsme vytvořením společného základu cenných věcí, které aktuálně máme u sebe, jako předobraz věnování cenností pro stavbu husitského města. Pracovali jsme dále s textem, který přibližoval, jak vypadalo husitské město a život v něm a pak se zaměřili na odraz husitství v současnosti, a to nejen na pohled staveb husitské církve (obou jejich větví) a jejich srovnání s dalšími kostely jiných církví, ale i s procentuálním složením věřících v ČR a také na zhudebněná díla husitské literatury, zejména chorál Kdož sú boží bojovníci a jeho zpracování různými interprety a význam uchopení právě tohoto díla v současné době.

Asi nejsilnějším tématem, se kterým jsem měla možnost pracovat se studenty, bylo téma Franze Kafky. Jeho život a dílo jsme se snažili přiblížit na dopisech, který Franz Kafka hojně psal své rodině, ženám a přátelům a ve kterých líčil své životní i literární peripetie, ale které také značně vypovídají o jeho komplikované osobnosti. Studenti dostali několik obálek s fragmenty korespondence F. Kafky a měli za úkol zamyslet se nad otázkou, komu jsou dané dopisy určeny a co mohou o Kafkovi říci. Rozpoutala se následně velká diskuze, jaký Kafka jako člověk byl a co si o něm kdo z nás myslí. Následně byla připravena opět komiksová zpracování Kafkova díla, včetně původních originálů v němčině či překladů do češtiny. Kdo chtěl, mohlo srovnávat.

V tématu romantismu jsme se věnovali srovnání různých pohádkových motivů u českých i světových pohádkářů, opět s ukázkou různých literárních či uměleckých zpracování. V tématu William Shakespeare jsme pátrali po skutečné podobě slavného dramatika, Národní obrození zase v sobě skýtalo otázku, co všechno bychom mohli udělat, abychom zabránili přerodu české společnosti na německou.

Za dobu realizace spolupráce s touto konkrétní skupinou jsem měla nejsilnější téma, ale pravdou je, že každé z témat bylo výzvou a jeho realizace radostí. A to díky zajímavým reakcím studentů, výzvám Mgr. Zuzany Pulcové s různými tématy a její vždy zajímavě zpětné vazbě, která posunula další program zase o kus dál. A i přesto, že některá témata byla pro mě velmi náročná na uchopení a k některým jsem si musela dost materiálů dostudovat, mi ta spolupráce chybí. Ale mateřská dovolená je také výzva.

HUBATKOVÁ SELUCKÁ, Helena. Sluchově postižení čtenáři v knihovně. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/sluchove-postizeni-ctenari-v-knihovne

Verze pro tisk