Sociální sítě jako vstup do knihovny bez hranic

Vydáno: 2023-11-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Dagmar Hučková

Přenesení knih a časopisů z tištěné do elektronické podoby dodnes vyvolává řadu otázek, které si kladou i významné osobnosti světové kultury. Například Alberto Manguel připomíná v Knihovně v noci smutný osud ambiciózního záměru BBC z roku 1986, jehož cílem bylo digitalizovat jeden z nejdůležitějších rukopisů anglických dějin, DomesdayBook. Projekt stál dva a půl milionu liber. V roce 2002 byl učiněn pokus přečíst tento digitální záznam na dochovaných původních zařízeních. Nezdařil se. Šestnáct let starý digitální záznam byl nečitelný, zatímco originál z roku 1086, svázaný dnes do pěti svazků, byl stejně čitelný jako v den, kdy byl napsán.

Jenže Manguel vydal svou půvabnou Knihovnu v noci roku 2006. Technologie od té doby značně pokročily. V roce 2023 si můžeme každý pohodlně najít kompletní Domesday Book na webu i s obrovskou spoustou kontextuálního materiálu včetně dnešní podoby míst, o nichž pojednává. Nepotřebujeme přitom fyzické nosiče, jaké byly použity k záznamu v roce 1986, protože zálohované kopie záznamů si můžeme stáhnout kdykoliv a kdekoliv.

Obdobným způsobem dnes máme k dispozici miliony knih, uměleckých děl, filmů a dalších dokumentů. Specialisté, bibliografové, historici či literární vědci si s nimi sice často nevystačí, protože ke své práci zpravidla potřebují konkrétní vydání nebo dokonce kvůli rukopisným vpiskům konkrétní exemplář dané publikace, ale pro naprostou většinu ostatních čtenářů představují tyto služby téměř dokonalý uživatelský komfort. To, co dnes knihovnám pomáhá alespoň částečně zachovat jejich původní roli, je pomalé tempo digitalizace a často také autorská práva a ochrana atraktivního obsahu v podobě placeného přístupu. Knižní novinky, online zpravidla nedostupné bez platby, tak hodně pomáhají udržet tradiční knihovní provoz.

Svět se mění a knihovny s ním. Nadále jsou uchovatelkami kulturního bohatství, ale přístup k jejich obsahu se postupně mění. V těchto dnech otevírá Městská knihovna v Praze novou pobočku na Petřinách. Moderní budova sice obsahuje důležité technologické celky pro manipulaci s tištěným knižním fondem, ale nabízí také řadu kluboven, multifunkční sál a dokonce i malé kuchyňky. Proč? Akcentuje novou roli knihovny jako místa setkávání, různých kulturních aktivit a samozřejmě i místa pro klidnou a nerušenou četbu. Tuto roli by však knihovny nemohly plnit, pokud by informace o jednotlivých aktivitách nešířily prostřednictvím webových stránek a dnes především sociálních sítí.

V posledních letech začíná Městská knihovna v Praze využívat sociální sítě diferencovaněji a sofistikovaněji než dříve. To odpovídá trendům, které známe z komerční sféry: z reklamy a marketingu. Hlavní aktivity plánujeme v půlročním předstihu podle dramaturgických a v případě námi vydávaných elektronických publikací také edičních plánů knihovny samotné. Dodržujeme předem stanovenou frekvenci příspěvků, které publikujeme tak, abychom vytvářeli a naplňovali očekávání jednotlivých cílových skupin. S každou sociální sítí pracujeme s ohledem na její většinové publikum a technologická specifika. Snažíme se dosáhnout synergického efektu na jednotlivých platformách, které využíváme především, na Facebooku, Instagramu, LinkedInu, Youtube a Twitteru, nyní sítě X. Pokud to jednotlivé platformy umožňují, odkazujeme jako na primární zdroj zpravidla na své webové stránky, u nichž usilujeme o to, aby vždy fungovaly jako primární zdroj a poskytovaly úplný, barvitý a přitažlivý obraz aktivit Městské knihovny v Praze včetně všech jejích poboček.

V praxi to znamená, že pro každou síť vytváříme trochu jinak koncipované příspěvky k jednotlivým událostem. Pokud nějaké představení, přednášku, koncert, besedu či filmovou projekci propagujeme prostřednictvím sociálních sítí, pak pro každou platformu pečlivě vybíráme a zdůrazňujeme jiné aspekty očekávané události a vydáváme mírně odlišný příspěvek na každé z nich. Samozřejmě také s co nejmenší časovou prodlevou reagujeme na komentáře a připomínky, které se na sociálních sítích objevují. Synergický efekt je pak patrný a projevuje se nejen v návštěvnosti našich stránek a kanálů na jednotlivých sítích, ale kumulativně také na návštěvnosti našich webových stránek. Snažíme se rovněž, abychom poskytovali vizuálně atraktivní obsah, a usilujeme také o to, co nejvíce rozšířit naši přítomnost na Youtube, kde jsme bohužel často omezeni autorskými právy.

Velké procento příspěvků Městské knihovny v Praze na sociálních sítích se týká nikoliv tradičních knihovních služeb, ale právě doprovodných kulturních aktivit. Je to pochopitelné: reagujeme tak na změněnou roli knihovny jako multifunkčního kulturního a společenského centra. Přesto představuje jednu z našich významných priorit, vyjádřenou heslem „E-knihovna nikdy nezavírá“, propagace knih, které Městská knihovna v Praze v neustále systematicky rozšiřované škále nabízí svým čtenářům jako praktickou službu, přístupnou téměř kdykoliv a kdekoliv. Nejenom, že je to naše základní povinnost, ale také tak dosahujeme nečekaných výsledků: mnozí studenti středních škol by si nepřečetli klasická díla české a světové literatury v papírové podobě, ale jako se snadno dostupnými e-knihami se s nimi seznamují. Velkým obloukem se tak prostřednictvím digitalizace a její propagace prostřednictvím sociálních sítí vracíme k prapůvodní úloze všech knihoven, totiž uchovávat, odborně zpracovávat a veřejnosti zpřístupňovat literaturu všeho druhu a všech oborů.

Možnost využívat tuto knihovnu je důležitá nejen z praktického hlediska, ale i pro požitek z četby. „Sova Minervina létá až v noci,“ cituje Alberto Manguel Waltera Benjamia, když hovoří o četbě v pozdních nočních hodinách. Málokdo má ovšem soukromou knihovnu, jakou si vybudoval Manguel. Nabídnout i v tomto okamžiku dostupný široký výběr knih, které lze číst i na tabletu nebo obrazovce mobilního telefonu, to je služba, která přináší obsah knihoven i generaci, která tištěné knihy téměř nebere do rukou. Díky iniciativám, jaké představují Project Gutenberg nebo Google Books, se z webu postupně stala mimo jiné také obrovská knihovna bez hranic. Městská knihovna v Praze k tomu přispívá v rámci české literární kultury významným dílem. A jeden z nejdůležitějších úkolů její přítomnosti na sociálních sítích je vytvářet této knihovně dobře viditelnou a přitažlivou vstupní bránu.

HUČKOVÁ, Dagmar. Sociální sítě jako vstup do knihovny bez hranic. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2023, 37(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/socialni-site-jako-vstup-do-knihovny-bez-hranic

Verze pro tisk