Soustředěné čtení je základem zdravější a silnější společnosti – rozhovor s Ondřejem Benišem

V dubnu odstartovala kampaň Čti za nároďák , která má za cíl přivést ke čtení zejména nečtenáře. Krátkodobým cílem kampaně je zvýšit počet čtenářů o 10 %. Kolik procent Čechů patří mezi nečtenáře a ty, kteří čtou vzácně?

Já si troufnu říct, že se jedná o cíl dlouhodobý a ten vůbec nejvíc ambiciózní. Tohle je samozřejmě hlavní motivace kampaně, protože si nepřejeme na téma čtenářství a pozitivních přínosů čtení pouze upozornit, ale chceme lidi také reálně přimět k zamyšlení, vyjití ze stereotypů a ke změně návyků. My jsme k našemu kreativnímu konceptu potřebovali relevantní celoevropské srovnání. Vyšli jsme proto z posledního šetření Eurostatu, ze kterého vychází, že v ČR za rok nepřečte ani jednu knihu 35,8 % lidí. Když z této skupiny odkrojíme zamýšlených 10 %, získáme novou komunitu čtenářů skoro o velikosti populace Brna. 

Propagovat čtení v knihovnách a knihkupectvích se samo nabízí. Tato místa však navštěvují zejména čtenáři. Kampaň bude určitě cílit i do míst, kde bychom obvykle nehledali silný vztah ke čtenářství. Která místa to jsou?

Primární cílovou skupinou kampaně jsou nečtenáři. Což je definice dost vágní a komplikovaná. Jsou to prostě všichni ti, kteří za rok nepřečtou ani jednu knihu, čtení pro ně není přirozená aktivita, mají ho spojené s těžko překonatelnými bariérami. A právě ty bariéry určují pojetí kampaně. Proto využíváme sportovní metaforu a národní výzvu. Proto poskytujeme minimální pobídku „1 stránka denně!“. A z hlediska médií musíme využívat mainstreamové typy: televizi, outdoor, digitál. A spolupracujeme s konkrétními sportovci a sportovními asociacemi. K iniciativě se přidal český florbal během Superfinále v O2 aréně. 31. 5. jsme se podíleli na přátelském utkání fotbalové reprezentace Česko – Kosovo. Tréninkové hřiště čtenářské reprezentace může být kdekoliv. Kdekoliv, kde to žije. 

Jedna z myšlenek kampaně říká, že čtení je moderní. Kterými argumenty přesvědčíme generaci ve věku 15-25 let, která je nejvíc ohrožena ztrátou dříve získaných čtenářských návyků, že čtení je opravdu moderní? Jak vyhrát maraton a porazit chytrý telefon, který má každý teenager v kapse?

Z našeho průzkumu vyplývá, že všichni respondenti se shodují na tom, že čtení je důležité, že se jedná o pozitivní hodnotu. Když mají vybrat, v čem konkrétně je přínosné, 75 % lidí vybere, že rozvíjí slovní zásobu. Což je taková řekněme společensky vynucená správná odpověď. A když se zeptáme, jestli sami čtou, řeknou, že by rádi, ale… To je výchozí situace. „Nečtenáři“ mají čtení spojené se seznamy povinné četby, s povinností, správňáctvím, ambiciózností, snobismem, náročností. My chceme ukázat, že nejdůležitější je číst čistě pro radost ze čtení. Stejně jako sportujeme pro radost z pohybu. A přitom má čtení i další benefity jako třeba pozitivní vliv na duševní zdraví. „Mental health“ je přece velmi moderní téma, které u mladých rezonuje. Mladší generace se dnes zajímají o metody biohackingu, snaží se nacházet v životě míru. Takže základ je neprohlubovat staré a nevytvářet nové příkopy. Chytrý telefon a knihy mohou vedle sebe koexistovat. Důležité je najít správný balanc. A když se ptáte na mladé, tzv. fenomén „Young Adult“ literatury je dobrou ukázkou, že mladí čtou, ale čtou jinak a jinak sdílí své zážitky. Inspirují se právě na sociálních sítích. Proto nezvedáme varovný ukazováček, ale hledáme pozitivní vzory a inspiraci.

Knihovny v menších obcích často spolupracují s místními spolky (nejen sportovními). Kde najdou informační materiály, které mohou jednoduše vytisknout a použít k propagaci kampaně? Co vše mohou knihovny využít, aby se do zapojily?

My jsme zpracovali velmi detailní „toolkit“, který shrnuje záměry a tone of voice kampaně, ukazuje, jak se připojit, jaké typy aktivit rozvíjet. Ten jsme volně poskytli všem partnerům, tedy nejen nakladatelům a knihkupcům, ale právě i knihovnám. A nakonec jsme se rozhodli, že ho zcela volně vyvěsíme i na webu, ať se může připojit opravdu každý. My se seshora snažíme upoutat pozornost a vyvolat téma. Ale ve výsledku rozhodne právě aktivita všech partnerů, dokážou využít energii kampaně a rozjet iniciativy, které kampaň přežijí? Já věřím, že ano. A zatím mám z toho, jak se partneři přidávají, velkou radost. 

Jak si na tom dnes stojí Češi ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Jak moc musíme trénovat, abychom vyhráli 1. místo ve čtení v Evropě?

Podle toho zmíněného Eurostatu jsme v top 10. I proto v nadsázce říkáme, že jsme čtenářská velmoc. Ale můžeme být ještě lepší. Když každý přečte alespoň jednu stránku denně, můžeme se dostat na první místo. To je kreativní myšlenka kampaně. Dát jasně ohraničenou motivaci. Ale možná mnohem důležitější je hodnota, která je v té výzvě implicitně. Že čtení je zcela inkluzivní a nemá pouze individuální přínosy. Že soustředěné čtení je základem zdravější a silnější společnosti. A že číst znamená také „bojovat“ za celý nároďák. 

Ondřej Beniš je manažerem kampaně Čti za nároďák! (https://www.ctizanarodak.cz/), kterou vede pro Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Působil jako Head of Marketing v jednom z největších českých nakladatelství, Euromedia, kde zodpovídal za strategii, komunikaci a budování značek jednotlivých nakladatelských imprintů i produktové kampaně. Předtím pracoval jako brand manažer v nakladatelství Pikola, které se zaměřuje na knihy pro děti. Vyrostl na Kafkovi, každé léto čte povídku Červenec od Hermana Hesseho, ve Stratfordu nad Avonou jednou po ulicích stíhal profesora Stanleyho Wellse, když ho náhodou potkal na ulici ve chvíli, kdy si listoval v jeho knize o Shakespearovi. Ondřejova dcera Anička má nejradši leporela o Péťovi.