Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 4/2016 » Souvislosti témat informační gramotnosti a témat otevřeného přístupu na Univerzitě Karlově
Úvod do představ informační gramotnosti a otevřeného přístupu na Univerzitě Karlově, které jsou tematicky sice mírně odděleny, ale zároveň i spojovány mnohými společnými znaky. Zamýšlený a postupně realizovaný koncept informační gramotnosti na Univerzitě Karlově má čtyři základní moduly v rámci tzv. Kostky informační gramotnosti UK. Témata otevřeného přístupu mají pevné místo v tématech informační gramotnosti v současnosti, ale zejména do budoucnosti, neboť platformy otevřeného přístupu se rozšiřují.
Článek ve značné části vychází ze stejnojmenného příspěvku předneseného na konferenci Conference Libraries V4 in the Decoy of Digital Age / Knihovny v nástrahách digitálního věku na jaře roku 2016 v Brně, která byla organizována v péči Moravské zemské knihovny [FEBEROVÁ a kol., 2016]. Zároveň je doplněn o nové záležitosti událé po této konferenci. V jiných částech textu je krácen.
Strategie informační gramotnosti je jedním ze současných cílů a významnou vizí Ústřední knihovny Univerzity Karlovy (UK), ačkoliv této problematice zatím nebyla věnována pozornost na centrální úrovni systému knihoven UK. Univerzita Karlova má však velmi decentralizovaný systém knihoven a podpora informační gramotnosti se může na různých fakultách velmi lišit. To není jednoduché pro jakoukoliv koncepci, která má být rychlá, účinná a přiměřeně levná. Informační vzdělávání (informační gramotnost) je žádoucí podmínkou a hlavně pobídkou současné výzkumné práce spojenou nejen s vědou, ale i pedagogickou činností. Koncepce Ústřední knihovny Univerzity Karlovy v této sféře míří do čtyř sektorů, které jsou součástí modelu v podobě tzv. kostky informační gramotnosti (viz obr. 1).
Všechny čtyři sektory jsou jistým způsobem propojeny, ale zároveň jsou i autonomní v přípravě koncepce. Např. největší angažmá ve prospěch otevřeného přístupu je pravděpodobně v práci pro výzkumníky, vědecké pracovníky a učitele, případně knihovníky a informační pracovníky (jde tedy o sektory 2 a 3).
Ústřední knihovna UK plánuje v současnosti položit základní kameny pro nastavení rámce pro vzdělávání v oblasti informační gramotnosti na celouniverzitní úrovni v podobě volitelného předmětu. Do značné míry je možno se ztotožnit s myšlenkami modelu IDEA (interview, design, embed, and assess) [MULLINS, 2016]. Pro vzdělávání studentů už od bakalářských programů Ústřední knihovna UK pořídila tzv. discovery službu pro zjednodušení vyhledávání v odborných databázích a dále zajišťuje každoročně ve spolupráci s Informačním, poradenským a sociálním centrem (IPSC) několik vzdělávacích akcí se zaměřením na práci s informačními zdroji (zejména sektor 1 v modelu, ale také akce v sektoru 2 a 3). Ústřední knihovna UK využívá každé příležitosti ke zprostředkování odborných i informativních přednášek, workshopů a seminářů pro knihovníky a informační profesionály často ve spolupráci s firmami z oboru, např. takových hráčů v informačním průmyslu, jako jsou Thomson Reuters nebo Elsevier (sektor 3 v modelu). Každý rok Ústřední knihovna provozuje několik semestrálních kurzů pro seniory v rámci Univerzity třetího věku a v roce 2015 a 2016 se podílela svými příspěvky na Juniorské univerzitě pro maturitní ročníky studentů gymnázií a středních škol z celé ČR (sektor 4 v modelu).
Univerzita Karlova podepsala Berlínskou deklaraci, se kterou se připojila k podpoře open access (OA) již v roce 2012. Rozhodnutí navázalo na novou Koncepci ediční politiky UK. Univerzita Karlova se tak formálně zavázala k projednávání konkrétních právních aspektů, způsobu financování a vytváření podmínek pro sdílení poznatků. Politika OA na univerzitě zatím nebyla definována, ale vzniklo několik pracovních skupin, které řešily záležitosti související s OA jako je repozitář nebo právní otázky publikování v režimu OA. Otázky open access se ujala Ústřední knihovna Univerzity Karlovy. Prvním krokem bylo založení skupiny expertů pro open access (OA) knihovníků na každé fakultě. Tato skupina se pravidelně schází a aktivně přistupuje k jednotlivým otázkám v rámci OA. První setkání bylo čistě edukativní, pro tuto skupinu byla uspořádána prezentace na téma open accessu a její praktické otázky. Tato skupina komunikuje skrze mailovou konferenci, která byla za tímto účelem zřízena.
Tato skupina uspořádala v roce 2015 společnými silami Open Access Week. Do příprav Open Access Week se zapojily všechny fakulty. Nejdůležitější jsou však webové stránky, které podávají základní informace o Open Access, také propojení Horizontu 2020 a OA. Nemalá část těchto stránek je věnovaná predátorským časopisům. O tuto stránku Open Access je nemalý zájem, protože se může dotýkat všech autorů, aniž by se primárně zajímali o Open Access. Nejlepším pomocníkem v rozšiřování povědomí o predátorech jsou špatné zkušenosti konkrétních autorů. Zdá se, že informační gramotnost v oblasti OA se na Univerzitě Karlově daří úspěšně zlepšovat. Obsáhlejší povědomí o OA mají spíše akademičtí pracovníci, a velmi detailně ji znají autoři, kteří měli přímou zkušenost s predátorskými časopisem. Na základě této zkušenosti se začali zajímat o Open Access a jeho využití. Rozšíření povědomí o OA mezi studenty zatím není tak velké, ale pravidelně se s tímto tématem seznamují na přednáškách pořádaných knihovnami.
Již zmíněným výrazným podnětem k publikačnímu chování jsou predátorské časopisy a publikování v nich. Jedná se o výrazný negativní jev, který parazituje na myšlence otevřeného přístupu. Zároveň poškozuje jeden ze základních kamenů moderní vědy, kterým je kvalitní vědecký časopis, včetně ceněného procesu recenzního řízení [PLANKOVÁ, 2016].
V červnu 2016 Ústřední knihovna Univerzity Karlovy spolupořádala konferenci na téma Parazitické vztahy v akademickém publikování spolu s Etnologickým ústavem AV ČR. Konference se konala na půdě Akademie věd ČR a hlavním tématem bylo predátorské publikování. Tzv. predátoři jsou časopisy nebo nakladatelé, kteří zneužívají myšlenku otevřeného přístupu ve svůj prospěch a vznikají primárně s cílem vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk. Hlavní hvězdou konference byl americký knihovník Jeffrey Beall, který jako první zveřejnil seznam potenciálních, možných nebo pravděpodobných predátorských vědeckých časopisů s otevřeným přístupem. Konference byla velmi úspěšná a Jeffrey Beall dokázal naplnit celý sál hlavními aktéry vědy v akademickém prostředí České republiky [KORHOŇOVÁ, 2016].
Koncepce informační gramotnosti, přestože je léta naplňována v podobě kurzů pro jednotlivé uživatelské skupiny, stejně tak na jednotlivých fakultách UK (fakult je celkem 17) je však v systémovém řešení teprve před univerzitou a její Ústřední knihovnou. Zákonitě musí být spojena s moderními technickými prostředky a trendy (e-learning, online learning, MOOC kurzy apod.), pokud se mají v některých segmentech zvládnout doslova tisíce studentů spolu s dalšími pracovníky univerzity. Otevřený přístup i další aktuální témata představují obohacení problematiky informační gramotnosti a současně dovedností v oblasti výzkumu (tzv. research skills), které jsou nezbytným předpokladem úspěšné vědecké práce. Otevřený přístup pak koresponduje i s koncepty tzv. otevřené vědy (open science).
Použitá literatura
FEBEROVÁ, Jitka a Lucie KORHOŇOVÁ, Petr URVÁLEK, Richard PAPÍK. In: Libraries V4 in the Decoy of Digital Age : proceedings of the 6th Colloquium of library and information experts of the V4+ countries held from 31st May - 1st June 2016 in Brno = Knihovny zemí V4 v nástrahách digitálního věku : sborník příspěvků ze 6. kolokvia knihovnicko-informačních expertů zemí V4+ konaného 31. května - 1. června 2016 v Brně. Brno : Moravian Library in Brno, 2016, s. 221-224.
KORHOŇOVÁ, Lucie. Predátorské časopisy a Jeffrey Beall v Klementinu. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 6 [cit. 2016-08-29]. urn:nbn:cz:ik-17791. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17791
MULLINS, Kimberly. IDEA Model from Theory to Practice: Integrating Information Literacy in Academic Courses. Journal of Academic Librarianship [online]. 2016, 42(1), 55-64 [cit. 2016-04-24]. DOI: 10.1016/j.acalib.2015.10.008. ISSN 00991333.
PLANKOVÁ, Jindra. Informační predátoři a jiná řešení. In INFORUM 2016 : 22. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 24. - 25. května 2016 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2016 [cit. 2016-05-30]. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2016/plankova-jindra.pdf
UK se přihlásila k Berlínské deklaraci Open Access. 2013. iForum [online], 2013. [cit. 2016-02-10]. Dostupné: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-14799.html
FEBEROVÁ, Jitka; KORHOŇOVÁ, Lucie; URVÁLEK, Petr; PAPÍK, Richard. Souvislosti témat informační gramotnosti a témat otevřeného přístupu na Univerzitě Karlově. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(4) [cit. 2024-10-15]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/souvislosti-temat-informacni-gramotnosti-temat-otevreneho-pristupu-na-univerzite-karlove
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|