Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Devět českých paměťových institucí spojilo síly v projektu Staré mapy, jehož cílem je zvýšit úroveň zpřístupnění digitalizovaných mapových sbírek. Knihovny a muzea vyzvaly veřejnost ke spolupráci při odkrývání zapomenutého obsahu starých map. Dobrovolníci tak poznávali zastřené stopy dávné minulosti v současné krajině a přitom přispěli k lepší dostupnosti vzácných děl.
Intenzivní digitalizace, která probíhá v posledních letech v českých veřejných paměťových institucích, se nevyhnula ani řadě cenných a zajímavých mapových sbírek. Atraktivita těchto dokumentů však neodpovídá způsobu jejich zpřístupnění, který je z podstatné části způsoben nedostatečným rozsahem metadat. V tomto ohledu se u map a plánů jeví jako zásadní záznam mezních souřadnic zobrazeného území, který umožní jejich geografické vyhledávání a také znalost vazby mezi lokalitami na staré mapě a v současné digitální mapové aplikaci, tedy georeferenční údaje. Protože je pro knihovny jak z finančních tak z personálních důvodů obtížné vytvářet tyto údaje vlastními silami, rozhodli jsme se oslovit dobrovolníky.
Koncem března 2013 zprovoznila Moravská zemská knihovna v Brně na adrese http://www.staremapy.cz aplikaci pro georeferencování map, která přináší funkcionalitu vyhrazenou dříve jen desktopovým aplikacím určeným pro specialisty pro webové prostředí. Software Georeferencer, na kterém je web založen, naopak počítá se zapojením laické veřejnosti a je koncipován tak, aby mohl pracovat s digitalizovanými mapami zpřístupněnými obvyklým způsobem na webu. Jedinou podmínkou je umístění na trvalé adrese a v zoomovatelné podobě, tedy například dlaždic Zoomify, nebo prostřednictvím image serveru (např. IIPImage využívaný Krameriem 4 nebo řadou dalších software). Výhodou aplikace je tak její snadná nasaditelnost v řadě institucí. Ty získají nová metadata ke svým mapám a přitom ještě prohloubí vztah s veřejností.
Běžní uživatelé internetu tak mohou pomocí několika málo kliknutí vytvořit přitažlivou 3D vizualizaci starých map v Google Earth nebo Google Maps a sami překládat mapy přes současné satelitní snímky a porovnat proměny území v čase. Povinná registrace, kterou musejí uživatelé podstoupit, aby se mohli do projektu zapojit, je motivuje k soutěživému přístupu a tím i vyššímu výkonu a dále umožňuje rozpoznat případné dobrovolníky s vysokým počtem chybných editací. Georeferencování (v propagačních textech projektu byl záměrně použit laikům snad srozumitelnější pojem „umísťování“) starých map je činnost, při které jsou lokality zobrazené na mapách zasazeny do systému dnes používaných zeměpisných souřadnic. Webová aplikace umožňuje jednoduše označovat páry lokalit na staré mapě v jedné polovině obrazovky a na současné mapě v polovině druhé. Na snímku mapy je také možné vyznačit tu část snímku, která obsahuje vlastní kartografické vyobrazení a tak dále rozšířit možnosti práce s takto zpracovanou mapou. Získaná metadata přitom významně rozšiřují možnosti práce s digitalizovanými mapami.
Výsledky práce dobrovolníků jsou cenné i pro další odborné studium map nebo pro umožnění vizuálního vyhledávání v mapových sbírkách. Nebude tedy nutné znát ani přesný název ani jméno autora hledané mapy, postačí jen označit území, případně zpřesnit dotaz údajem na časové ose. Získaná data umožní zapojení zpracovaných map do mezinárodních vyhledávacích databází jako je například OldMapsOnline.org, které zviditelní danou sbírku na celosvětové úrovni. To bylo také důvodem, proč MZK oslovila mimo partnerů v projektu TEMAP s nabídkou spolupráce i další instituce. Zúčastněné instituce získaly díky dobrovolníkům metadata, která mohou snadno přidat k existujícím záznamům např. ve svém knihovním katalogu (pole 034 formátu MARC, nebo Dublin Core DCMI Box), nebo mohou použít svoje naskenované mapy v GIS - geografických informačních systémech.
Do projektu Staré mapy se zapojilo následujících devět českých institucí:
Projekt byl oficiálně spuštěn u příležitosti slavnostního otevření rekonstruovaných prostor Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK. Toho dne zaznamenal web staremapy.cz rekordních 8 254 návštěvníků. Poté zájem opadl a nyní se drží na cca 350 návštěvách denně. Významné přitom je, že zaznamenáváme přes 40 % vracejících se návštěvníků, z nichž každý stráví na webu staremapy.cz přes 10 minut, a že řada z nich se vrací opakovaně. Právě jim děkujeme za největší množství odvedené práce. Nejaktivnější uživatel se potom může těšit na zajímavou cenu - kvalitní faksimile mapy z fondu MZK, kterou si sám vybere.
Ze statistik v reálném čase, dostupných i na webu vyplývá, že celou polovinu práce odvedlo pouhých devět uživatelů. K 23. dubnu 2013 tak je z počátečního množství přes 8 700 map zpracováno již více než 7 300 map, přičemž všechny zbývající mapy pocházejí z fondu MZK, která celkově dodala přes polovinu z celkového počtu map. Zpracované mapy si pak instituce může s webem staremapy.cz propojit odkazem podobně, jako to dělá sama MZK v případě portálu mapy.mzk.cz. Zkušenosti z dosavadního průběhu potvrdily mnoho našich předpokladů a přinesly nové požadavky. Část z nich byla zapracována ještě v průběhu pilotu, se zbytkem se počítá pro druhou skupinu map ke georeferencování v závěru letošního roku.
Na závěr bychom rádi poděkovali za spolupráci partnerským institucím a v neposlední řadě všem dobrovolníkům, jejichž nasazení bylo, zvlášť v některých případech, obdivuhodné. Těšíme se, až budeme moci v závěru letošního roku spustit druhé kolo georeferencování, kdy plánujeme nabídnout aplikaci vylepšenou na základě dosavadních podnětů a připomínek. Pokud máte dotazy k tomuto projektu nebo ke konkrétním mapám, pošlete e-mail Moravské zemské knihovně, která web spravuje. Pro spojení s ostatními uživateli této technologie a pro účast na diskuzích se připojte na facebookovou stránku http://www.facebook.com/staremapy.cz.
Tento článek vznikl s podporou projektu TEMAP (DF11P01OVV003), který se uskutečňuje díky laskavé podpoře Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI Ministerstva kultury ČR. Projekt TEMAP vychází z potřeby paměťových institucí efektivním způsobem zpracovat a zpřístupnit dosud převážně nedostatečně evidované a prezentované mapové sbírky. Jeho cílem je nabídnout volně dostupný soubor softwarových nástrojů a metodik, který umožní zpracování starých mapových děl nejen s ohledem na jejich evidenci, ale i na kartografickou korektnost a přitažlivé zpřístupnění laické veřejnosti. Jeho ambicí je propojit technické poznatky kartografie, zkušenosti paměťových institucí a moderní webové technologie. Jeho řešitelkou je Moravská zemská knihovna v Brně, partnery v projektu jsou Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
DUFKA, Jiří. Staré mapy.cz – výsledek spolupráce veřejnosti s paměťovými institucemi. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(2) [cit. 2024-10-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/stare-mapycz-vysledek-spoluprace-verejnosti-s-pametovymi-institucemi
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
