Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 2/2023 » Studijní zájezd SKIP po francouzských knihovnách
Report z tradičního studijního zájezdu, tentokrát po vybraných francouzských knihovnách, který organizoval SKIP ČR ve dnech 21. – 28. května 2023.
Systém knihoven ve Francii je podobný jako u nás, dělí se na národní, veřejné/městské, knihovny v departmentech, vysokoškolské, školní a specializované (vězeňské, nemocniční, firemní/obchodní). Pod Ministerstvo kultury spadá jen Národní knihovna (BnF) a Veřejná informační knihovna (BPI). Většina ostatních knihoven je v kompetenci místních a regionálních úřadů. Školní knihovny jsou zřizovány pro druhý stupeň každé ZŠ a SŠ. Na střední škole pracuje učitel-knihovník, pro toto povolání existuje speciální studijní obor.
Každý department ve Francii (celkem 97) má knihovnu s podobnou funkcí jako naše pověřená knihovna. Veřejným knihovnám v obcích do 10 000 obyvatel poskytuje podpůrné služby (metodika, distribuce fondu, bibliobusy, vzdělávání knihovníků atd.). Knihovny jednotlivých departmentů nefungují pro veřejnost. Knihovny v menších městech a v obcích velmi často pracují ve smíšeném týmu složeném z 1 až 2 zaměstnanců a několika dobrovolníků
(od 2 do 10). „Neknihovníci“ a dobrovolníci musí absolvovat roční rekvalifikační kurz zakončený státní akreditovanou zkouškou, součástí kurzu je i 35 hodinová praxe po různých knihovnách. Zajímavost – každý knižní titul má stanovenu pevnou prodejní cenu z důvodu podpory malých knihkupců a nakladatelů!
Médiathèque Puzzle de Thionville
Architekt: Dominique Coulon asociéés, realizace: 2012-2016
Thionville má okolo 40 000 obyvatel a nachází se 15 km od hranic s Lucemburskem. Veřejná knihovna byla postavena v centru města, v blízkém okolí se nachází čtyři střední školy a nádraží. Budova i interiér knihovny byl designován tak, aby naplňoval pět odlišných funkcí, od toho je odvozen i název knihovny - puzzle:
V knihovně je spousta zákoutí a místnůstek, které slouží k různým účelům a tomu odpovídá jejich interiérové řešení včetně názvu: cabinet litteraire – poezie, caverne – videoprojekce, la bulle rose – práce s dětským čtenářem, red room – videohry, konzole, le challet – studijní místo, cortex – workshopy, la salle noire – výstavy, koncerty, Centre Jacques Brel – výtvarná dílna. Studia S (nahrávací studio), M (fotoatelier) a XL (postprodukce, úprava audio a videozáznamů) jsou vybavena nejmodernější odpovídající technikou. Nedílnou součástí je bistro a kavárna. Mohlo by Vás zaujmout:
Bibliothèque publique d'information, Centre George Pompidou
Architekt: Richard Rogers a Renzo Piano, realizace: 1977
Knihovna, se statutem veřejné instituce, spadá pod Ministerstvo kultury a je součástí Centre George Pompidou (kulturní centrum a galerie moderního umění). Svou funkcí je považována za „druhou“ národní knihovnu. Vyřazené dokumenty jsou darovány do vězeňských knihoven nebo spřáteleným institucím. V knihovně pracují i dobrovolníci. Důležitou součástí knihovny je oddělení pro sebevzdělávání: jazykové kurzy, počítačová a informační gramotnost, autoškola, účetnictví, právní poradenství, výuka hry na klavír (k dispozici jsou dvě piana) atd. V dětském oddělení převažují komiksy, součástí jsou i videohry, které jsou časově omezené na 1 hodinu denně. K dispozici je i speciální učebna pro zrakově postižené s odpovídajícím vybavením. V roce 2025 je naplánována rekonstrukce, knihovna se bude stěhovat do náhradních prostor. Mohlo by Vás zaujmout:
Plaine Commune – síť veřejných knihoven
Projekt Plaine Commune (zal. 2016) sdružuje 9 obcí z obvodu Seine-Saint-Denis (severní předměstí Paříže, cca 430 000 obyvatel), kde žije nejvyšší procento imigrantů a muslimů ve Francii. Projekt je zaměřen na územní plánování, dopravu, životní prostředí, kulturu a hospodářský rozvoj. Cílem je vytvořit udržitelnou a dynamickou oblast, která nabízí kvalitní životní podmínky pro své obyvatele. Důraz je také kladen na rozvoj kulturních a společenských zařízení (divadla, knihovny, sportovní areály a parky), které přispívají k rozvoji komunity a posilují sociální soudržnost. Součástí projektu Plaine Commune je síť 21 veřejných knihoven s bibliobusem. Roční rozpočet na nákup fondu: 2 000 0000 euro. Registrace a veškeré služby jsou zdarma, průkaz lze využít na všech pobočkách, své dokumenty si pobočky navzájem sdílejí. Knihovny se zaměřují především na práci s dětmi a mládeží a na integraci imigrantů do společnosti. Služby spočívají především v sebevzdělávání: výuka francouzštiny, digitální gramotnost, právní poradenství, řešení životních situací. Každá ze sítě knihoven disponuje na své aktivity ročním rozpočtem 30 000 až 50 000 euro. Navštívili jsme tyto dvě pobočky:
Médiathèque Annie Ernaux (obec Villateneuse)
Médiathèque Aimé Césaire (obec La Courneuve)
Les Bibliothèques de Paris
Pařížská síť veřejných knihoven zahrnuje 57 veřejných a 15 specializovaných knihoven. Registrace je zdarma a na všechny pobočky stačí jeden průkaz. Informace na webových stránkách jsou k dispozici ve 12 světových jazycích (mj. čínština, arabština, perština, paštština). K dispozici je více než 3,5 milionu dokumentů. Prostřednictvím webu je k umožněn bezplatný přístup do knihovny e-knih. Některé knihovny poskytují pro žáky základních a středních škol bezplatnou asistenční službu s domácími úkoly či organizují francouzské konverzace pro dospělé. Většina pařížských knihoven nese jméno nějakého významného spisovatele. Navštívili jsme tyto dvě pobočky:
Francouzská nezisková organizace, která se zaměřuje na podporu dětského čtenářství a literární výchovy. Literární aktivity jsou zaměřeny na děti různého věku a zahrnují interaktivní čtecí hodiny, setkání s autory, literární dílny a festivaly knih apod. Program L´heure Joyeuese vznikl díky Caroline Henderson Griffithsové (1861–1937), americké filantropce a tehdejší předsedkyni amerického výboru pro dětské knihovny. Aby pomohla evropským dětem zbavit se traumat první světové války, zorganizovala dodávky dětských knih a knihovního nábytku do belgických a francouzských knihoven. Programy L'Heure Joyeuse také poskytovaly školení pro dětské knihovníky, ve kterém sloučily hravý pedagogický přístup Francouzů a metodiku Američanů. Její zásluhou byly otevřeny v Evropě první dětská oddělení v knihovnách, v Bruselu (1920) a v Paříži (1923).
Francouzská národní knihovna (dříve Královská knihovna, název změněn po Francouzské revoluci) byla založena v roce 1368 králem Karlem V. Od roku 1537 zde bylo zavedeno právo povinného výtisku. Knihovna uchovává 14 000 000 tištěných dokumentů, z čehož je přes 12 000 prvotisků. Kromě tištěných knih sbírky čítají několik miliónů periodik, zhruba 250 000 rukopisů (20 000 iluminovaných, což z ní činí v této oblasti největší knihovnu světa), mapy, rytiny, fotografie, partitury, mince a medaile, audio a video dokumenty, umělecké předměty, teatrálie aj. Většina údajů je zpřístupněna v centrálním online katalogu. Historické sídlo se nachází v bývalém paláci kardinála Richelieu. Jedním z nejkrásnějších sálů je tzv. oválná čítárna, jejímž autorem je architekt Henri Labrouste a slouží, včetně původního nábytku, jako studijní místo pro uživatele.
Francouzské knihovny, častěji označované mediatéky, věnují svou činnost dětem a mládeži a také se často zaměřují na znevýhodněné skupiny obyvatel, např. imigranty, nezaměstnané, sociálně vyloučené. Od toho se odvíjí služby knihoven: tj. výuka francouzštiny, digitální gramotnost, robotika, tvůrčí dílny, různé workshopy, právní poradenství, komunikace s úřady atd. Uživatelé hojně využívají selfcheck, knihovníci tak více fungují jako informační pracovníci a konzultanti. Nepsané pravidlo v knihovnách: uživatele neokřikujeme a nepoužíváme slovo „pšt“. Knihovny disponují na nákup fondu velmi štědrým rozpočtem. Téměř polovinu fondu tvoří komiksy (vysoká knižní produkce), také manga a z beletrie převažuje současná literární produkce. K dispozici je i velké množství publikací, tzv. snadného čtení (Lire facile), které je určené pro osoby se zdravotním postižením, seniory, cizince, lidem ve vypjaté životní situaci apod. Nedílnou součástí fondu jsou DVD. Při řazení fondu knihovny ustupují od MDT a používají tematické třídění (sport, příroda, hudba atd.).
Prostory knihoven jsou otevřené a vzdušně vybavené převážně nižšími mobilními regály, kvůli flexibilitě prostoru. Pevné regály bývají jen u stěn. K dispozici je dostatek sedacího nábytku. Je také kladen důraz na propagaci knihovny pomocí graficky sjednoceného vizuálu (označení budovy, orientační prvky v interiéru, označení fondu, včetně propagačních materiálů a webových stránek). Celkově však interiéry působí velmi „jednoduchým až prostým“ dojmem.
DOSTÁLOVÁ, Lenka. Studijní zájezd SKIP po francouzských knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2023, 37(2) [cit. 2024-10-06]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/studijni-zajezd-skip-po-francouzskych-knihovnach
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|